lov-lex Táto stránka je zabezpečená Buďte pozorní a vždy sa uistite, že zdieľate informácie iba cez zabezpečenú webovú stránku verejnej správy SR. Zabezpečená stránka vždy začína https:// pred názvom

zákona ze dne

1. února 1946, č. 31 Sb., o dani z obratu: Čl.
2. K § 1, odst. 1, č. 1 zákona. Pojem tuzemska, tuzemských dodávek a výkonů.

zákona o dani z obratu (nadále jen zákon) a tohoto nařízení se rozumí československé státní území a skladiště československých celních úřadů, která leží na cizím státním území.

§ 1, odst.

1, č. 3 zákona podléhá dovoz všech předmětů zásadně dani z obratu, nehledíc na to, kdo a z jakých důvodů předmět dováží. Vláda může nařízením stanoviti, že dovoz některých předmětů, zejména surovin, polotovarů, strojů nebo přístrojů, které v tuzemsku nejsou vůbec vyráběny nebo nejsou vyráběny v dostatečném množství, nepodléhá dani nebo podléhá dani snížené. Nařízením o paušalování daně (§ 19, odst. 8 zákona) může býti stanoveno, že dovoz podléhá paušálu, který nahrazuje i pravidelnou nebo sníženou daň z obratu při dovozu, nestanoví-li nařízení o paušalování daně jinak.

odstavce 1, č. 2 jde, přepraví-li nebo dá-li přepraviti předmět z tuzemska do ciziny:

1. tuzemský podnikatel, který uzavřel dodávku vyváženého předmětu s cizozemským odběratelem, nebo
2. tuzemský podnikatel, který prodal vyvážený předmět tuzemskému podnikateli uvedenému v č. 1, nepřevedl však na něho fysickou držbu tohoto předmětu (neprovedl hmotné odevzdání předmětu), nýbrž na jeho příkaz přepravil nebo dal přepraviti předmět do ciziny, nebo
3. cizozemský odběratel nebo jeho zmocněnec. Předpokladem je, že tuzemský podnikatel, který uzavřel dodávku vyváženého předmětu s cizozemským odběratelem, odevzdal tento předmět v tuzemsku cizozemskému odběrateli nebo jeho zmocněnci. Dále jest v tomto případě pro uznání vývozu nutným, aby cizozemský odběratel nebo jeho zmocněnec přepravil nebo dal přepraviti předmět v nezměněném stavu do ciziny nejpozději do tří měsíců ode dne, ve kterém mu jej v tuzemsku odevzdal zmíněný jeho dodavatel (tuzemský podnikatel), a aby v této lhůtě nedošlo v tuzemsku k další dodávce onoho předmětu.

vzorce v příloze č. 1. Je-li vývozce sám výrobcem vyvezeného zboží, poznamená stručně v sloupci 3, že vyvezené zboží sám vyrobil (na př. slovy „vlastní výroba“). Jde-li o zboží, které si vývozce dal vyrobiti ve mzdě, poznamená ve sloupci 3 jméno (firmu) a bydliště (sídlo) toho, jenž zboží vyrobil ve mzdě, a zároveň poznamená „výroba ve mzdě na můj účet“; totéž platí, jde-li pouze o opracování, zušlechtění nebo jinou úpravu zboží před jeho vývozem. Vyplňování sloupců 2, 4 až 8 v obou případech odpadá. V případě odstavce 3, č. 3 poznamená vývozce ve sloupci 17 evidenční knihy o vývozu den odevzdání předmětu v tuzemsku cizozemskému odběrateli nebo jeho zmocněnci; odevzdal-li předmět zmocněnci cizozemského odběratele, poznamená ve sloupci 10 evidenční knihy o vývozu též jméno (firmu) a adresu tohoto zmocněnce. Jsou-li údaje, které mají býti zaznamenány ve sloupcích 4 a 13, stejné, stačí je zapsati pouze ve sloupci 4 a ve sloupci 13 na tento zápis poukázati. Druh zboží lze uvésti v obchodě obvyklým souhrnným označením (na př. textilní zboží), jsou-li připojeny opisy nákupního i prodejního účtu.

vzorce v příloze č. 2 (vývozní prohlášení), opatřené adresou vývozce. Na přepravní listině nutno vyznačiti, že vývozní prohlášení bylo k ní připojeno. Vývozní prohlášení jest v nákladním listu (dopravní listině) připevniti tak, aby byla zamezena jeho ztráta. Celní úřad se přesvědčí při prohlídce o správnosti vývozního prohlášení, dohlédne na výstup, potvrdí jej na vývozním prohlášení otiskem úředního razítka a podpisem a zašle vývozní prohlášení hned vývozci. Při zásilkách přepravovaných po nápravě nebo přepravovaných osobně musí býti řádně vyplněné vývozní prohlášení předloženo přímo celnímu úřadu, který prohlášení potvrdí a hned vrátí.

odstavce 10 nebo 11 vázati na podmínky a může ji měniti nebo rušiti, i když si to při jejím povolení nevyhradil. Rozhodnutí berní správy o úlevě

odstavce 11 může býti na žádost přezkoušeno finančním úřadem II. stolice (na Slovensku pověřenectvem financí). Čl.5. Osvobození dodávek drahých kovů a jejich směsí k ražení peněz. (K § 4, odst. 1, č. 3 zákona.)

§ 4, odst.

1, č. 10 zákona jest dovoz (§ 1, odst. 1, č. 3 zákona) osvobozen od daně z obratu v těchto případech:

1. od pravidelné (též snížené) i paušalované daně jest dovoz osvobozen v případech a za podmínek, uvedených v §§ 62 až 65, 87 a 105 celního zákona ze dne
2. července 1927, č. 114 Sb. Nařízením o paušalování daně (§ 19, odst. 8 zákona) může však býti stanoveno, že dovoz i v těchto případech není osvobozen od paušálu;
3. jen od pravidelné (též snížené) daně jest dovoz osvobozen v případech a za podmínek, uvedených v § 69 celního zákona. Nařízením o paušalování daně může však býti stanoveno, že dovoz jest v tomto případě osvobozen i od paušálu.

§ 4, odst.

1, č. 17 zákona od daně z obratu, stanoví čl.

1. Čl.
2. Osvobození dodávek léčiv, výkonů lékařských atd. Pojem veřejných léčebných a ošetřovacích ústavů a lázeňských podniků. (K § 4, odst. 1, č. 12 zákona.)

příslušných právních ustanovení anebo že jsou prováděny pro osoby, opatřené vysvědčením chudoby:

1. a)dodávky léčiv, léčebných pomůcek (včetně pomůcek therapeutických), lékařských (léčebných) přístrojů a nástrojů, léčebných vod, dodávky a výkony, záležející v podávání léčebných lázní, výkony lékařské a porodnické, nehledíc na to, kdo je provádí;
2. b)všeliké dodávky a výkony, prováděné veřejnými nebo soukromými léčebnými a ošetřovacími ústavy (čítajíc v to ústavy nositelů veřejnoprávního sociálního pojištění a ústavy náhradních vnitřních zařízení vyňatých zaměstnavatelů) a lázeňskými podniky; 2. aniž je splněna podmínka uvedená v ustanovení č. 1:
3. a)dodávky léčiv, léčebných pomůcek (včetně pomůcek therapeutických), lékařských (léčebných) přístrojů a nástrojů a léčebných vod, jsou-li prováděny pro veřejné (nikoliv také soukromé) léčebné a ošetřovací ústavy, ústavy nositelů veřejnoprávního sociálního pojištění nebo ústavy náhradních vnitřních zařízení vyňatých zaměstnavatelů, nehledíc na to, kdo je provádí;
4. b)všeliké dodávky a výkony, prováděné veřejnými (nikoliv také soukromými) léčebnými a ošetřovacími ústavy na všeobecných třídách;
5. c)všeliké dodávky a výkony, prováděné lázeňskými podniky za cenu sníženou z důvodů sociálních, činí-li toto snížení nejméně 50 % plné ceny. Tato osvobození neplatí v případech, kdy daň jest paušalována.

zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří ve znění právních předpisů jej měnících a doplňujících, Ústřední svaz nemocenských pojišťoven, Nemocenská pojišťovna soukromých zaměstnanců, revírní bratrské pokladny, Léčebný fond veřejných zaměstnanců, Kněžská nemocenská pokladna v Přerově, Léčebný fond poštovních zaměstnanců, Nemocenská pojišťovna Československých státních drah, okresní sociální pojišťovny na Slovensku a vnitřní zařízení zaměstnavatelů, jejichž zaměstnanci jsou

platných předpisů vyňati z povinného pojištění nemocenského;

1. nositelé veřejnoprávního úrazového pojištění, jako Úrazová pojišťovna pro zemi Českou v Praze, Úrazová pojišťovna pro zemi Moravskoslezskou v Brně, Ústřední sociální pojišťovna v Bratislavě a úrazová zaopatření Československých státních drah, Československé pošty a Československé tabákové režie;
2. nositelé veřejnoprávního důchodového pojištění, jako Ústřední sociální pojišťovna, Ústřední bratrská pokladna, Všeobecný pensijní ústav, náhradní ústavy

zákona ze dne 21. února 1929, č. 26 Sb., o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, ve znění právních předpisů jej měnících a doplňujících, Pensijní ústav soukromých drah v Brně, pensijní zařízení soukromých drah

vládního nařízení ze dne 9. února 1933, č. 33 Sb., o pensijním pojištění zaměstnanců soukromých drah, Ústřední sociální pojišťovna v Bratislavě, Provisní fond poštovních zaměstnanců, Fond pro invalidní a starobní pojištění poštovních zaměstnanců, Fond pro invalidní a starobní pojištění zaměstnanců Československých státních drah a další vnitřní zařízení zaměstnavatelů, jejichž zaměstnanci jsou

platných předpisů vyňati z povinného pojištění důchodového.

svého účelového určení i skutečně slouží výhradně a přímo dobročinným účelům;

1. c)závodnímu zastupitelstvu nebo jednotné odborové organisaci zaměstnanců;
2. d)spolkům nebo jiným sdružením, potvrdí-li spolek nebo jiné sdružení písemně dárci, že

stanov i skutečně vyvíjí dobročinnou činnost (odstavec 2) a že darovaného předmětu použije výhradně a přímo v rámci této činnosti;

1. bezúplatná věnování, která podnikatel poskytne svému zaměstnanci v uznání jeho vynikajících pracovních výkonů nebo jiných jeho zásluh o podnik;
2. upotřebení předmětů při provádění péče o chudé, jde-li o předměty, které stát, svazky územní samosprávy nebo jiné veřejnoprávní korporace bezúplatně vezmou z vlastních podniků za účelem takového upotřebení.

§ 4, odst.

1, č. 4 zákona bez ohledu na účel věnování a bez ohledu na to, komu jsou poskytována. Totéž platí pro bezúplatná věnování ostatních věcí, na něž se rovněž vztahuje osvobození již

§ 4, odst.

1, č. 4 zákona, jakož i pro bezúplatná věnování předmětů československých státních finančních monopolů (§ 4, odst. 1, č. 5 zákona). Čl. 10. Pojem celkového obratu. (K § 4, odst. 1, č. 15 zákona.)

nařízení nebo vyhlášky o paušalování daně z obratu jsou rozhodné pro zdanění převodů zboží a výkonů mezi tuzemskými závody téhož podniku nebo mezi právně nesamostatnými tuzemskými podniky téhož majitele, k nimž došlo v rozhodném kalendářním roce,

1. e)obecné ceny předmětů, které podnikatel vzal v rozhodném kalendářním roce ze svého podniku (ze svých podniků) pro vlastní spotřebu a od součtu položek, uvedených pod písm.
2. a)až e), se odečtou úplaty, které podnikatel vrátil v rozhodném kalendářním roce.

ustanovení odstavce 1 jest po prvé zjistiti celkový obrat za kalendářní rok

1. Při tom se započítají do celkového obratu též ceny, rozhodné v zemích České a Moravskoslezské pro t. zv. dodatkové zdanění dodávek, k nimž došlo v měsících lednu a únoru
2. Položky, uvedené v odstavci 1, písm. c) a d), se týkají pouze paušalované daně z obratu, platné na území Slovenska pro dobu do
3. února
4. Jest však k nim přihlížeti, dojde-li opět k paušalování daně z obratu.

ustanovení odstavce 1.

§ 4, odst.

1, č. 17 zákona jest osvobozen od daně z obratu: 1. dovoz jakýchkoliv předmětů, děje-li se přímo pro stát (státní úřady, ústavy atd.) nebo pro takové státní podniky, které nenáležejí k podnikům prohlášeným za spravované

zásad obchodního hospodaření; 2. dovoz toliko léčiv, léčebných pomůcek (včetně pomůcek therapeutických), lékařských (léčebných) přístrojů a nástrojů a léčebných vod, děje-li se přímo pro veřejné léčebné a ošetřovací ústavy, ústavy nositelů veřejnoprávního sociálního pojištění, ústavy náhradních vnitřních zařízení vyňatých zaměstnavatelů anebo pro provozovatele těchto ústavů. Ustanovení čl. 8, odst. 2, 4 a 5 tohoto nařízení platí i pro toto osvobození.

odstavce 1, č. 1 jest, že se při celním projednání potvrzením příslušného státního úřadu (ústavu atd.) nebo podniku prokáže, že dovážený předmět jest určen k jeho potřebě, nikoliv však k dalšímu zcizení v nezměněném stavu. Jde-li o dovoz pro státní podnik, musí se tímto potvrzením též prokázati, že podnik nenáleží k podnikům vyhlášeným za spravované

zásad obchodního hospodaření. Potvrzení musí býti opatřeno otiskem úředního razítka a podepsáno přednostou toho státního úřadu (ústavu atd.) nebo podniku, pro který jest dovážený předmět určen; v potvrzení musí býti též uvedena položka, pod kterou bude dovážený předmět zařazen do inventáře. Celní úřad uschová potvrzení jako doklad k příslušné položce.

odstavce 1, č. 2 jest, že se při celním projednání potvrzením provozovatele nebo osoby odpovědné za správu ústavu prokáže, že dovážený předmět jest určen k plnění vlastních úkolů veřejného léčebného nebo ošetřovacího ústavu, ústavu nositele veřejnoprávního sociálního pojištění nebo ústavu náhradního vnitřního zařízení vyňatého zaměstnavatele v oboru zdravotní péče. Potvrzení musí obsahovati údaje, z nichž je zřejmo, že jde o takový ústav a o takové určení. Celní úřad uschová potvrzení jako doklad k příslušné položce.

odstavce 1 neplatí v případech, kdy jest daň paušalována, ledaže by byla výslovně stanovena v nařízení o paušalování daně.

odstavce 1 se nevztahují na dovoz pro podniky znárodněné nebo národní. Čl. 13. Osvobození některých výkonů pro cizinu. (K § 4, odst. 1, č. 18 zákona.)

§ 4, odst.

1, č. 18 zákona jsou osvobozeny od daně z obratu pouze výkony, které záležejí ve zpracování movitých věcí hmotných a jsou prováděny v tuzemsku z příkazu a na účet cizozemského objednatele (t.j. objednatele, který nemá v tuzemsku ani bydliště nebo sídlo ani provozovnu). Podmínkou osvobození je, že podnikatel, který tyto výkony provedl, prokáže, že se výkon děje z příkazu a na účet cizozemského objednatele, a dále že prokáže obdobně způsobem, stanoveným v čl. 4, odst. 6, 7 a 8, že předměty, získané zpracováním movitých věcí hmotných, vyvezl nebo dal vyvézti do ciziny. Ustanovení čl. 4, odst. 10, 11 a 12 platí tu obdobně. Čl. 14. Osvobození dobročinných nebo vzdělávacích dodávek nebo výkonů. (K § 4, odst. 3 zákona.)

právního předpisu nebo úředního příkazu povinen přijmouti. To, zda úplata za činnost veřejnoprávní korporace je označována jako poplatek nebo dávka a je vymahatelna politickou exekucí či nikoliv, samo o sobě nerozhoduje.

§ 7, č.

4 zákona a má-li berní správa pochybnosti o tom, zda jde o spisovatele, vědeckého pracovníka nebo umělce anebo zda jde o dodávky a výkony, které jsou přímým výsledkem spisovatelské, vědecké nebo umělecké činnosti, může si o tom vyžádati dobrozdání ministerstva školství a osvěty (na Slovensku pověřenectva školství a osvěty) nebo - jde-li o tvůrčí pracovníky v oboru uměleckého a kulturního filmu - dobrozdání ministerstva informací (na Slovensku pověřenectva informací). Čl. 18. Ručení. (K § 8, odst. 2 zákona.)

§ 8, odst.

2 zákona, i když manželství, které založilo jejich manželský nebo švagrovský poměr k podnikateli, v době uplatnění ručení již netrvá. Totéž platí obdobně i u druha nebo družky, i když v době uplatnění ručení již spolu nežijí.

běžných spotřebitelských cen. Totéž platí pro oceňování naturálních požitků, které podnikatel poskytuje svému bývalému zaměstnanci, vdově po něm anebo sirotku (sirotkům) po nich jako součást odpočinkového, zaopatřovacího nebo jiného podobného platu anebo podpory.

ustanovení § 9, odst. 5 zákona jde tehdy, jestliže podnikatel nakoupené předměty před další dodávkou ani nezpracuje nebo nezušlechtí ani si je nedá zpracovati nebo zušlechtiti ve mzdě ani jich nepoužije k sestavení nového předmětu nebo jako součástky při výrobě jiného předmětu a není proto sám povinen z dodávek těchto předmětů platiti paušalovanou daň

ustanovení příslušného nařízení o paušalování daně nebo daň pravidelnou. Čl. 21. Přepočítání cizích měn a obchodních mincí. (K § 9, odst. 6 zákona.)

ustanovení o cle.

průměrného měsíčního kursu, který stanoví pro účely poplatků, daně z obohacení a daní dopravních ministr financí vyhláškou v Úředním listě, na Slovensku též vyhláškou v Úředním věstníku. Rozhodným je kurs vyhlášený pro kalendářní měsíc, v němž došlo ku přijetí úplaty nebo - při povoleném zdaňování účtovaných cen - k vydání účtu. Čl. 22. Sazby daně. (K § 10, odst. 1 zákona.)

ustanovení § 10, odst. 2 zákona - 5 %.

svého uvážení, zda chce nahlédnouti do písemností v podnikatelově provozovně či zda si je chce dáti předložiti. Úřad může vyzvati podnikatele nebo jeho zástupce, aby předložil knihy v úředních místnostech, nesmí však žádati, aby tam byly předloženy takové knihy, kterých podnikatel při provozu podniku nemůže postrádati.

nákupních účtů připadají na předměty, jejichž dodávky podléhají dani 1 %ní nebo jsou od daně osvobozeny nebo u nichž jest daň paušalována. K těmto odečteným částkám mohou připočítati částku odpovídající poměrné části režie a podnikatelského zisku. O částku zjištěnou tímto způsobem zmenší se základ pro vyměření 3 %ní daně. Odečtené částky, které podléhají 1 %ní dani z obratu nebo jsou od daně osvobozeny nebo u nichž jest daň kryta paušálem, nutno uvésti v příslušných rubrikách přiznání. Podmínkou této úlevy jest, že podnikatel neobchoduje výhradně ve velkém a že může vyloučené částky prokázati nákupními účty.

stejných zásad mohou tito podnikatelé zjistiti také výši daňových splátek. Čl. 26. Zdanění účtovaných cen místo přijatých úplat. (K § 17, odst. 7 zákona.)

přijatých úplat. Povolení může býti vázáno i na jiné podmínky nebo výhrady. Úplaty přijaté za dodávky nebo výkony, provedené před povolením, musí podnikatel vykazovati a přiznávati odděleně.

účtovaných cen, udělená před účinností tohoto nařízení, zůstávají v platnosti, pokud se jejich podmínky nezměnily.

účtovaných cen opět k přiznávání

přijatých úplat, musí za povolení tohoto přechodu zažádati u příslušné berní správy. Podnikatel musí odděleně vykazovati a přiznávati úplaty, které v době, kdy již platí daň

přijatých úplat, přijal za dodávky a výkony (dodávky a jiná plnění), na něž vydal účet v době, kdy ještě platil daň

účtovaných cen. Čl. 27. Vrácení úplaty. (K § 18 zákona.)

které byla z vrácené úplaty v dřívějším období zaplacena daň. Částku daně, která z vrácené úplaty byla zaplacena, odečte pak vyměřující úřad od celkové vyměřené daně.

čl. 4, odst. 10 nebo 11), dále opisy prodejních účtů a doklady o jejich úplném nebo částečném zaplacení jakož i řádnými obchodními nebo hospodářskými knihami; 2. jde-li o jiné dodávky nebo výkony osvobozené od daně nebo dodávky (výkony), u nichž jest daň paušalována: příslušným potvrzením [čl. 5, odst. 1, čl. 8, odst. 3, čl. 9, odst. 1, č. 1, písm. d)] nebo osvědčením (čl. 17, odst. 2, č. 3 až 5), dále zpravidla opisy prodejních účtů a doklady o jejich úplném nebo částečném zaplacení, jakož i řádnými obchodními nebo hospodářskými knihami. U podnikatelů, kteří neobchodují výhradně ve velkém, může se však berní správa spokojiti průkazem nákupními účty; k nákupním cenám připočte se poměrná část režie a podnikatelského zisku. Tržbu za zboží, u něhož jest daň paušalována, smí si srážeti ve svém přiznání podnikatel, který není

nařízení nebo vyhlášky o paušalování povinen paušál sám odváděti;

1. jde-li o vrácené úplaty: korespondencí nebo jinými doklady o zrušení dodávky nebo slevě ceny;
2. jde-li (u podnikatele, kterému bylo povoleno zdaňovati účtované ceny) o částky odečitatelné

§ 17, odst.

7 zákona: korespondencí nebo jinými doklady o zrušení dodávky, slevě ceny nebo bezvýsledném vymáhání účtované ceny nebo její části. Čl. 29. Místní příslušnost úřadů. (K § 20, odst. 9 zákona.)

všeobecných ustanovení o přímých daních nebo na podkladě delegace místně příslušná vyměřiti mu zvláštní nebo všeobecnou daň výdělkovou z výtěžku dosaženého v témže kalendářním roce (nebo v obchodním období, které skončilo v témže kalendářním roce); 2. u ostatních tuzemských podnikatelů berní správa, která jest

všeobecných ustanovení o přímých daních nebo na podkladě delegace místně příslušná vyměřiti podnikateli daň důchodovou z důchodu dosaženého v témže kalendářním roce (nebo v obchodním období, které skončilo v témže kalendářním roce).

všeobecných ustanovení o přímých daních nebo na podkladě delegace založena pro zvláštní daň výdělkovou, všeobecnou daň výdělkovou nebo daň důchodovou místní příslušnost berní správy v zemi České nebo Moravskoslezské, jest místně příslušná vyměřiti mu

1. daň z obratu z vyměřovacího základu, uvedeného v odstavci 2, č. 1, berní správa v zemi České nebo Moravskoslezské, která jest místně příslušná vyměřiti mu zvláštní nebo všeobecnou daň výdělkovou nebo (nejde-li o poplatníka zvláštní nebo všeobecné daně výdělkové) daň důchodovou z výtěžku nebo důchodu dosaženého v témže kalendářním roce (nebo v obchodním období, jež skončilo v témže kalendářním roce);
2. daň z obratu z vyměřovacího základu, uvedeného v odstavci 2, č. 2, berní správa na Slovensku, v jejímž obvodu byl podnik, závod nebo provozovna dne
3. prosince kalendářního roku, za který jest daň z obratu vyměřiti, nebo v den dřívější, došlo-li během tohoto roku k trvalému úplnému zastavení podniku, závodu nebo provozovny na Slovensku. Měl-li však tuzemský podnikatel dne
4. prosince kalendářního roku, za který jest daň z obratu vyměřiti, na Slovensku dva nebo více podniků, závodů nebo provozoven, jest místně příslušná berní správa, v jejímž obvodu měl tuzemský podnikatel na Slovensku v uvedený den podnik, závod nebo provozovnu s největším počtem zaměstnanců.

všeobecných ustanovení o přímých daních nebo na podkladě delegace založena pro zvláštní daň výdělkovou, všeobecnou daň výdělkovou nebo daň důchodovou místní příslušnost berní správy na Slovensku, jest místně příslušná vyměřiti mu

1. daň z obratu z vyměřovacího základu, uvedeného v odstavci 2, č. 1, berní správa v zemi České nebo Moravskoslezské, v jejímž obvodu byl podnik, závod nebo provozovna dne
2. prosince kalendářního roku, za který jest daň z obratu vyměřiti, nebo v den dřívější, došlo-li během tohoto roku k trvalému úplnému zastavení podniku, závodu nebo provozovny v zemích České a Moravskoslezské (nebo jen v jedné z těchto zemí). Měl-li však tuzemský podnikatel dne
3. prosince kalendářního roku, za který jest daň z obratu vyměřiti, v zemích České a Moravskoslezské (nebo jen v jedné z těchto zemí) dva nebo více podniků, závodů nebo provozoven, jest místně příslušná berní správa, v jejímž obvodu měl tuzemský podnikatel v zemi České nebo Moravskoslezské v uvedený den podnik, závod nebo provozovnu s největším počtem zaměstnanců;
4. daň z obratu z vyměřovacího základu, uvedeného v odstavci 2, č. 2, berní správa na Slovensku, která jest místně příslušná vyměřiti mu zvláštní nebo všeobecnou daň výdělkovou nebo (nejde-li o poplatníka zvláštní nebo všeobecné daně výdělkové) daň důchodovou z výtěžku nebo důchodu dosaženého v témže kalendářním roce (nebo v obchodním období, které skončilo v témže kalendářním roce).

předchozích všeobecných ustanovení místně příslušná, jinou berní správu nebo místo finančního úřadu II. stolice, který jest místně příslušný, jiný finanční úřad II. stolice ku provedení buď jen určitých nebo veškerých úkonů daně se týkajících nebo trestního řízení. Ministerstvo financí může vyhláškou v Úředním listě (na Slovensku též v Úředním věstníku) učiniti opatření

tohoto odstavce i pro určitou skupinu podnikatelů.

§ 14

zákona, přiznání k dani z obratu, rozhodnouti o jeho daňové povinnosti, vyměřiti daň a vydati mu platební rozkaz, přijmouti odvolání nebo jiná podání týkající se této daně, jakož i provésti veškeré úkony ve věci této daně a jejího příslušenství nebo jiné úkony, k nimž jest berní správa věcně příslušná.

ustanovení o cle. Čl. 30. Základ všeobecné náhrady při vývozu. (K § 22, odst. 1 zákona.)

přijatých úplat) ke druhému (

účtovaných cen) a naopak. Povolení, aby podnikatel zdaňoval místo přijatých úplat ceny za dodávky a výkony účtované (§ 17, odst. 7 zákona), neopravňuje samo o sobě k tomu, aby byly u tohoto podnikatele brány za základ všeobecné náhrady při vývozu ceny účtované za vývozní dodávky.

§ 22, odst.

5 zákona; vývozce musí v tomto případě v žádosti prohlásiti, že neuplatní nárok na náhradu vývozcům-obchodníkům způsobem, uvedeným v § 22, odst. 7 a 8 zákona, a že se tohoto nároku vzdává. Čl. 33. Pojem cizozemského odběratele. Pojem výdělečného upotřebení. (K § 22, odst. 5, č. 3 a 4 zákona.)

odstavce 2 však nejde, je-li předmět vyvážen do ciziny s úmyslem dovézti jej nebo výrobek z něho zpět do tuzemska, jako na př. vývoz v t. zv. pasivním zušlechťovacím styku, vývoz předmětu pouze ke správce nebo opravě, k vyzkoušení, pokusům, na výstavu, veletrh, k soutěži nebo závodu, vesměs v cizině, nebo za účelem jinakého pouze dočasného používání v cizině (na př. vývoz vozidel k dočasnému používání v cizině, vývoz nářadí a jiných pomůcek potřebných při provádění díla v cizině a pod.). Dojde-li však v takovém případě k výdělečnému upotřebení předmětu v cizině (na př. dojde-li v cizině k prodeji nebo jinakému zcizení předmětu vyvezeného původně k opravě), zůstává nárok vývozcův

§ 22zákona nedotčen. Čl. 34. Průkaz nároku na všeobecnou náhradu při vývozu. (K § 22, odst. 9 zákona.)

čl. 4, odst. 10 nebo 11;

1. výši úplaty nebo jejích částí, které vývozce nebo někdo jiný jeho jménem přijal za předmět vyvezený k uskutečnění vývozní dodávky do ciziny. Přijatou úplatu nebo přijaté části úplaty jest prokázati opisem prodejního účtu a doklady o úplném nebo částečném zaplacení úplaty. Vývozce, kterému bylo povoleno bráti za základ všeobecné náhrady při vývozu ceny účtované za vývozní dodávky, jest povinen prokázati opisem prodejního účtu cenu, kterou účtoval za předmět vyvezený do ciziny k uskutečnění vývozní dodávky;
2. nákupní cenu vyvezeného předmětu a skutečné výlohy za jeho přepravu a pojištění k československé celní hranici (čl. 30, odst. 3, č. 1). Průkaz jest podati původním nákupním účtem, dále doklady o vedlejších nákupních výlohách a doklady o výlohách za přepravu a pojištění předmětu k československé celní hranici;
3. cenu rozhodnou

ustanovení čl. 30, odst. 3, č. 2. Tuto cenu jest osvědčiti doklady nebo pomůckami, z nichž jest patrno, za jakou cenu vývozce nebo někdo jiný dodával v místě bydliště nebo sídla vývozcova a v době vývozu předměty stejného nebo podobného druhu překupníkům.

čl. 4, odst. 10 nebo 11.

§ 22, odst.

3, 7, 8 a 10 zákona použíti částky ve výši daně z obratu, která připadá na prokázaně účtovanou nákupní cenu onoho předmětu. Nezáleží na tom, zda tato cena byla v splátkovém období, ve kterém byl předmět vyvezen do ciziny, zcela zaplacena či nikoliv. Nákupní cena musí však býti vyrovnána nejpozději koncem června kalendářního roku následujícího bezprostředně po kalendářním roce, ve kterém byl zmíněný předmět vyvezen do ciziny. Nebyla-li tato podmínka splněna, jest vývozce povinen vrátiti státu částku ve výši daně z obratu, která připadá na nákupní cenu nebo část nákupní ceny, neuhrazenou v uvedené lhůtě. Pro toto vrácení platí obdobně ustanovení čl. 36, odst. 3 a 4 s tou odchylkou, že rozhodným splátkovým obdobím je třetí čtvrtletí kalendářního roku následujícího bezprostředně po kalendářním roce, ve kterém byl zmíněný předmět vyvezen do ciziny.

§ 4, odst. 1 zákona), nemá vývozce nároku na náhradu vývozcům-obchodníkům.

§ 22, odst. 7, 8 a 10 zákona.

§ 22, odst.

7 zákona, vrátiti tímto způsobem: 1. náhradu, která připadá na předmět dovezený zpět do tuzemska, odečte od náhrad, na něž má

§ 22zákona nárok za kalendářní rok, ve kterém předmět dovezl zpět do tuzemska; 2.

nelze-li použíti způsobu, uvedeného pod č. 1, jest vývozce povinen vrátiti náhradu v hotovosti (odstavec 3).

čl. 30, odst. 2, druhé věty. Čl.37. Zajištění daně. (K § 23 zákona.)

jeho tvrzení proveden v době od

1. března 1946 do
2. prosince 1946, evidenční knihou o vývozu a vývozním prohlášením (čl. 4, odst. 6 až 8), stačí, prokáže-li jej jiným způsobem tak, že o provedení vývozu není pochybností.

§ 20, odst.

7, poslední věty zákona obdobně:

1. a)ustanovení § 271, odst. 3 zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb., o přímých daních, ve znění zákona ze dne 2. července 1936, č. 226 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o přímých daních (dále jen „zák. o př. d.“). Roční úhrn sazby poplatku z prodlení se stanoví ve výši 4 %;
2. b)ustanovení § 272 zák. o př. d.;
3. c)ustanovení odstavce 3 a odstavce 5, druhé až čtvrté věty vládního nařízení ze dne 4. února 1937, č. 15 Sb., kterým se provádí zákon o přímých daních (dále jen „prov. nař.“) k § 271, odst. 2 zák. o př. d.;
4. d)ustanovení prov. nař. k § 271, odst. 7 zák. o př. d.

§ 21, odst.

6 zákona přiznáván. Byla-li však vyměřená daň nebo její příslušenství zčásti nebo zcela odepsána v důsledku rozhodnutí příslušného úřadu v řízení odvolacím nebo

§ 256, odst.

4 až 6 nebo

§ 256

a) nebo

§ 276, odst.

1 zák. o př. d. ve spojení s § 31 zákona, neopraví se poplatek z prodlení, ale přizná se poplatníkovi náhradní dobropis sazbou stanovenou pro poplatek z prodlení ke dnům stanoveným pro předpis tohoto poplatku, a to z částky odepsané daně (příslušenství) od její splatnosti až do vyrozumění poplatníka o odpisu, podléhal-li poplatník v této době zásadně poplatku z prodlení. Úřad jest povinen doručiti oprávněné osobě rozhodnutí o přiznání náhradního dobropisu nejdéle do dvou roků po uplynutí kalendářního roku, ve kterém vznikl její nárok na tento náhradní dobropis. Opominul-li úřad přiznati náhradní dobropis a neuplatnil-li poplatník nároku na tento dobropis do 4 let po uplynutí kalendářního roku, ve kterém vznikl tento nárok, nárok na náhradní dobropis zanikne.

čl. 29 místně příslušná, aby mu vyměřila za totéž daňové (vyměřovací) období daň z obratu z dodávek, výkonů a vlastní spotřeby, u nichž daňová povinnost vznikla po 28. únoru 1946.

§ 10, odst. 1, druhé věty zákona: 1 ex 4 Paprikové lusky, sušené

Poznámka. Paprikové lusky čerstvé: viz pol. 20. Zemědělské výrobky 2 ex 20 Mléčný cukr Mléčné výrobky 3 ex 22 Surový tabák, též sušený Zemědělské výrobky 4 23 Pšenice, špalda Zemědělské výrobky 5 24 Žito Zemědělské výrobky 6 25 Ječmen Zemědělské výrobky 7 26 Oves Zemědělské výrobky 8 27 Kukuřice Zemědělské výrobky 9 28 Pohanka Zemědělské výrobky 10 29 Proso Zemědělské výrobky 11 31 Boby, hrách, čočkaPoznámka. Sem patří též fazole, peluška, bob soja, je-li určen k požívání, sviňský bob, koňský bob atd. Bob soja k těžení oleje patří do pol. 24. Zemědělské výrobky 12 32 Vikev, vlčí bob (lupina)Poznámky k pol. 4 až 12:

1. a)Obilí v klasech a luštěniny v luskách, zralé, jakož i osiva obilí a luštěnin se posuzují jako příslušný druh obilí nebo luštěnin. Totéž platí pro plevel, ve kterém se obilí nebo luštěniny vyskytují ve značnějším množství.
2. b)Směsi (též směsky) různých druhu obilnin, obilí nebo luštěnin, jakož i směsi obilnin, obilí nebo luštěnin s jinými rostlinami se posuzují, jde-li o tuzemské dodávky a vlastní spotřebu těchto směsí (směsek), jako zboží, u něhož sazba daně z obratu činí 1%.
3. c)Obilí a luštěniny mleté, mačkané, omílané, šrotované, loupané, vytlučené nebo. trhané patří do pol. 13.
4. d)Sladované obilí se posuzuje jako slad - (čís. 30 cel. saz.); obilí pražené (též mleté) a luštěniny pražené (též mleté) se posuzují jako kávové náhražky (čís. 124 cel. saz.). Na tyto předměty se seznam nevztahuje; sazba, daně z obratu činí u nich 3%. Zemědělské výrobky 13 33 Mouka a mlýnské výrobky z obilí a luštěnin (opíchané, šrotované, loupané zrní; kroupy, krupky, krupice) Mlýnské výrobky 14 ex 35 Vinné hrozny, čerstvé Zemědělské výrobky 15 36 Vlašské ořechy a lískové oříšky, zralé (neloupané i loupané) Zemědělské výrobky 16 37 Ovoce výslovně nejmenované, čerstvéPoznámka. Sem patří na př. angrešt, borůvky, broskve, brusinky, hrušky, jablka, jahody, kdoule, maliny, meruňky, mirabelky, nektarinky, ostružiny, rybíz, slívy, šípky, švestky, trnky, třešně atd., vesměs čerstvé. Zemědělské výrobky 17 40 Brambory, řepa cukrová, řepa krmná (burák)Poznámka. Sem patří též bramborová sadba. Zemědělské výrobky 18 41 Cibule a česnek Zemědělské výrobky 19 42 Zelí čerstvé (hlávkové) Zemědělské výrobky 20 43 Zelenina výslovně nejmenovaná a jiné rostliny pro kuchyňskou potřebu, čerstvéPoznámka. Sem patří na př. celer, červená řepa salátová, hlávkový salát, houby, chřest, kapusta, kedlubny, kopr, křen, kukuřičné palice (nezralé, zelené), květák, majoránka, melouny, mrkev, okurky, paprikové lusky, pastiňák, pažitka, petržel, polníček, pór, rajská jablíčka, reveňové lodyhy a řapíky, ředkev, ředkvičky, špenát, štěrbák, topinambur, tuřín, tykev, vodnice, zelené fazole (též v luskách), zelený hrách (též v luskách) atd., vesměs čerstvé. Zemědělské výrobky 21 ex 44 Sušená řepa (nepražená), též krájená Sušená řepa 22 45 Řepka a podobná semena olejnatáPoznámka. Sem patří semena řepky (olejky), řepice, světlice atd. Zemědělské výrobky 23 46 Mák (též zralé makovice) Zemědělské výrobky 24 ex 47 Semeno inéné a konopné (semenec), bukvice, tykvová semena, jádra ovocná (meruňková, broskvová, švestková a jiná k tlačení oleje způsobilá), slunečnicová semena, soja k těžení oleje Zemědělské výrobky 25 48 Semeno hořčičné (též mleté, v sudech) Zemědělské výrobky 26 49 Semeno jetelové Zemědělské výrobky 27 50 Semena travní Zemědělské výrobky 28 51 Anýz, koriandr, kmín, fenykl Zemědělské výrobky 29 ex 52 Semena výslovně nejmenovaná vyjma semena květinPoznámka. Sem patří na př.. semena lesních stromů (též v šiškách), semena stromů ovocných (jádra, která nejsou určena k tlačení oleje), semeno řepné, tabákové, okurkové, šípkové, melounové, nepražené žaludy atd. Zemědělské výrobky kromě květin 30 ex 53 Všeliká semena v obálkách a podobně pro drobný prodej upravená vyjma semena květin Zemědělské výrobky kromě květin 31 ex 56 Ovocné a lesní stromy, vrby košikářské, ovocné keře, vinná réva, jakož i jejich sazenice, rouby, odnože a výhonky; sazenice zeleninové; sazenice (sazečky) řep, čekanky a chmele Zemědělské výrobky kromě květin 32 57 Kořen čekankový, sušený (nepražený), též krájený Sušená čekanka 33 58 Štětka soukenická Zemědělské výrobky 34 59 Chmel Zemědělské výrobky 35 ex 61 Sláma (též řezaná), seno, stelivo, vše nebarvenéPoznámka. Senem se

tohoto seznamu rozumějí všechny pícniny a trávy, čerstvé nebo sušené (jetel, úročník, vojtěška a pod.). Zemědělské výrobky 36 ex 62 Kořen čekankový, čerstvý Zemědělské výrobky 37 63 Voli Zemědělské výrobky 38 64 Býci Zemědělské výrobky 39 65 Krávy Zemědělské výrobky 40 66 Mladý hovězí dobytek Zemědělské výrobky 41 67 Telata Zemědělské výrobky 42 68 Ovce a kozy (též berani, skopci a kozli) Zemědělské výrobky 43 69 Jehňata a kůzlata Zemědělské výrobky 44 70 Vepřový dobytek Zemědělské výrobky 45 71 Koně Zemědělské výrobky 46 72 Mezci, muli a osli Zemědělské výrobky 47 73 Veškerá drůbež (mimo zvěř pernatou)Poznámka. Sem patři i drůbež mrtvá, též vykuchaná, oškubaná nebo bez končetin. Zemědělské výrobky 48 ex 74 Domácí králíci Zemědělské výrobky 49 ex 75 Ryby sladkovodní vyjma neživé ryby sladkovodní cizího původuPoznámka. Rybami cizího původu se

tohoto seznamu rozumějí ryby do vezené z ciziny. Zemědělské výrobky, po případě maso kromě ryb cizího původu 50 78 Mléko Poznámka. Sem patří též mléko mlékárensky ošetřené, egalisované i odstředěné, sbírané mléko (podmáslí, syrovátka, žinčice) a smetana. Zemědělské výrobky, po případě mléčné výrobky 51 79 Vejce drůbeží, též žloutek a bílek, tekutý Poznámky:

1. a)Sem patří též konservovaná vejce drůbeží ve skořápce, mražený žloutek, mražený bílek, jakož i mražená směs žloutku a bílku,
2. b)Na sušený žloutek, sušený bílek a sušenou směs žloutku a bílku se seznam nevztahuje. Zemědělské výrobky 52 ex 80 Včelí med Zemědělské výrobky 53 ex 81 Vosk živočišný, přírodní Zemědělské výrobky 54 ex 83 Kožešiny a kůže, obojí toliko ze zvířat jmenovaných v pol. 37 až 46 a 48, surové (mokré nebo suché, též solené nebo vápněné, avšak dále nezpracované), nebarvené Zemědělské výrobky 55 ex 84 Chlupy, vlasy, žíně, štětiny, vesměs jen ze zvířat jmenovaných v pol. 37 až 46 a 48, surové nebo vochlované, vyvařené Zemědělské výrobky 56 ex 85 Peří (též peří drané, pápěrky a brky) a péra ozdobná, obojí toliko z drůbeže patřící do pol. 47, nebílené, nebarvené, nepotištěné nebo jinak (na př. chemickým čištěním) neupravené Zemědělské výrobky 57 ex 86 Měchýře a střeva, obojí toliko ze zvířat jmenovaných v pol. 37 až 46 a 48, čerstvé, solené nebo sušené Maso a masné výrobky kromě zvěřiny a rybcizího původa 58 ex 87 Rybí jikry (vajíčka) pro chovné účely, čerstvé Zemědělské výrobky 59 88 Máslo přírodní, čerstvé nebo solené, též přepouštěné Mléčné výrobky 60 89 Vepřové a husí sádlo, syrové i vyškvařenéPoznámka. Sem patří též výrobky podobné sádlu, jejichž obsah tuku není výlučně sádlem {umělé sádlo). Maso a masné výrobky, po případě umělé jedlé tuky 61 ex 90 Umělé tuky jedlé těchto druhů: 1. výrobky podobné máslu přírodnímu, též přepouštěnému, jejichž obsah tuku nepochází výlučně z mléka (umělé máslo, margarin); Umělé jedlé tuky 2. jedlé rostlinné tuky (na př. čištěný olej z kokosových ořechů, čištěný olej z palmových jader, ztužené jedlé rostlinné tuky a oleje, jako ztužený čištěný olej z kokosových ořechů, ztužený čištěný olej podzemnicový); Jedlé rostlinné tuky 3. jedlé tuky zvířat jmenovaných v pol. 37 až 46 a 48 (též jedlá zbytky po škvaření těchto tuků, oleomargarín a premier jus); Maso a masné výrobky kromě ryb cizího původu a zvěřiny 4. jedlé směsi tuků uvedených v c. 2 a 3, případně i s obsahem jedlých mastných olejů jmenovaných v pol. 62 Jedlé rostlinné tuky, po případě umělé jedlé tuky nebo maso a masné výrobky kromě ryb cizího původu a zvěřiny Poznámky:
3. a)Jedlým tukem se

tohoto seznamu rozumí tuk způsobilý k lidskému i požívání.

1. b)Jedlé tuky a směsi jedlých tuků, denaturované k technickému upotřebení, nejsou jedlými tuky ve smyslu tohoto seznamu. 62 ex 102 ex 103 ex 104 ex 105 ex 106 Jedlé mastné oleje: 1. rostlinné (na př. jedlý olej řepkový, sojový, olivový, sezamový, podzemnicový, slunečnicový); Jedlé rostlinné tuky 2. zvířat jmenovaných v pol. 37 až 48 (na př. olej lardový, tekutý tuk koňský); Maso a masné výrobky kromě ryb cizího původu a zvěřiny 3. jedlé směsi olejů uvedených v č. 1 a 2Poznámky:
2. a)Jedlým olejem se

tohoto seznamu rozumí olej způsobilý k lidskému požívání. Jedlé rostlinné tuky, po případě maso a masné výrobky kromě ryb cizího původu a zvěřiny

1. b)Jedlé oleje a směsi jedlých olejů, denaturované k technickému upotřebení, nejsou jedlými oleji ve smyslu tohoto seznamu. 63 113 Chléb obyčejný, černý i bílý; lodní sucharyPoznámka. Sem patří i obyčejné pečivo (na př. rohlíky, housky, žemle, dalamánky, večky a pod.). Pekařské výrobky 64 ex 114 Buchty, obyčejné koláče, loupáčky, mazance a vánočky; pečivo bez přísady cukru; mleté nebo rozstrouhané pečivo Pekařské výrobky 65 ex 117 Maso čerstvé nebo upravené (nasolené, sušené, uzené, v láku, též vařené) ze zvířat jmenovaných v pol. 37 až 48Poznámky:
2. a)Sem patří též maso se vrostlými kostmi.
3. b)Rybí maso: viz pol. 49. Maso a masné výrobky kromě zvěřiny 66 ex 118 Masité droby z masa zvířat jmenovaných v pol. 37 až 48, též droby rybí vyjma droby z ryb cizího původuPoznámky:
4. a)Sem patří na př. salámy, uzenky, jaternice, tlačenky a pod.
5. b)Pojem ryb cizího původu: viz poznámku k pol. 49. Masné výrobky kromě ryb cizího původu a zvěřiny 67 119 Sýry a tvarohPoznámka. Sem patří též tvarůžky a brynza. Sýry a jiné mléčné výrobky 68 ex 121 Ryby nasolené, uzené nebo sušené, vyjma ryby cizího původu Masné výrobky kromě ryb cizího původu 69 ex 122 Ryby připravené (marinované nebo v oleji atd.) v sudech vyjma ryby cizího původu Masné výrobky kromě ryb cizího původu 70 ex 123 Kaviár a kaviárové náhražky vyjma kaviár a kaviárové náhražky z jiker ryb cizího původuPoznámka, čerstvé jikry: viz pol. 58. Masné výrobky kromě ryb cizího původu 71 ex 128 Konservy rybí vyjma konservy z ryb cizího původu; konservy z masa zvířat jmenovaných v pol. 37 až 48Poznámka. Sem patří též maso zvířat jmenovaných v pol. 37 až 48 upravené jiným způsobem než v pol. 65 uvedeným (na. př. maso kořeněné, v rosolu, v omáčce, plněné, dušené, masové paštiky, paštiky z husích jater a pod.). Maso a masné výrobky kromě ryb cizího původu a zvěřiny 72 ex 131 Poživatiny těchto druhů (v krabicích, lahvích a podobných nádobách neprodyšně uzavřené): 1. mouka a mlýnské výrobky z obilí a luštěnin (pol. 13), též v balení pro drobný prodej; Mlýnské výrobky 2. zrnka hořčičného semena (pol. 25), též v obálkách nebo jiné úpravě pro drobný prodej; vejce drůbeží, též žloutek a bílek, tekutý (pol. 51); včelí med (pol. 52); Zemědělské výrobky 3. maso a masné výrobky jmenované v pol. 60, 65, 66 a 68 až 71 (vyjma maso z ryb cizího původu a vyjma výrobky z tohoto masa); Maso a masné výrobky kromě ryb cizího původu a zvěřiny 4. mléko, sýry a jiné mléčné výrobky (pol. 50 a 67), též jogurt (obyčejný i ovocný) a mléko kondensované, peptonisované, sterilované, sušené; Sýry a jiné mléčné výrobky 5. chléb lepkový, chléb aleuronátový, suchar aleuronátový. Pekařské výrobky Poznámka k č. 4 a 5. Sem patří též připravené dětské mléko (i s cukrem, moukou a jinými přísadami), dětské výživné moučky a dětské krupičky. 73 ex 132 Poživatiny těchto druhů: 1. mouka a mlýnské výrobky z obilí a luštěnin (pol. 13), jsou-li upraveny pro drobný prodej; Mlýnské výrobky 2. masné výrobky z masa zvířat jmenovaných v pol. 37 až 48 a masné výrobky z masa ryb vyjma výrobky z masa ryb cizího původu; Masné výrobky kromě ryb cizího původu a zvěřiny 3. výrobky ze živočišného mléka (na př. mléko kondensované, peptonisované, sterilované, sušené a pod.); Mléčné výrobky 4. chléb lepkový, chléb aleuronátový, suchar aleuronátový. Pekařské výrobky Poznámka k č. 3 a 4. Sem patří též připravené dětské mléko (i s cukrem, moukou a jinými přísada mi), dětské výživné moučky a dětské krupičky. Poznámka k pol. 68 až 73. Pojem ryb cizího původu: viz poznámku k pól. 49. 74 ex 133 Dříví palivové (čítajíc v to hoblovačky a piliny, nikoli však brikety z nich), také kúra, roští, otýpky (fašiny), vrbové proutí, chrastí (klestí). Zemědělské výrobky 75 ex 134 Kulatina loupaná a neloupaná, avšak dáie neopracovaná, neimpregnovaná (na př. pilařská kulatina, důlní dříví, brusné dříví, tyče, sloupy, obručové dříví neštípané, výřezy na dyhy a loupání atd.), krajiny Zemědělské výrobky 76 ex 138 ex 139 Rohy, paznehty, hnáty, kopyta, zuby, vesměs surové (neštípané, nerozřezané atd.), jen ze zvířat jmenovaných v pol. 37 až 46 Zemědělské výrobky 77 ex 158 ex 159 Kůry, kořeny, listy, květy, plody, borky, duběnky a pod., jen stromů lesních a ovocných, vesměs surové (nerozřezané, nemleté atd.), k barvení nebo vydělávání koží Zemědělské výrobky 78 ex 202 Len a konopí, surové, močené (rosené), třené, vochlované, též koudel a odpadky lnu a konopí Zemědělské výrobky 79 ex 220 Vlna surová, praná, a její odpadky vyjma vlnu strojenou Zemědělské výrobky 80 240 Hedvábné zámotky (kokony); odpadky hedvábné nespředené Zemědělské výrobky 81 ex 652 Mrva chlévská; krev zvířat jmenovaných v pol. 37 až 48, tekutá nebo sušená; kosti z těchto zvířat Zemědělské výrobky Maso a masné výrobky kromě ryb cizího původu a zvěřiny 82 ex 658 Otruby (vyjma otruby mandlové); plevy Mlýnské výrobky Kontakt Ministerstvo spravodlivosti SR Sekcia edičných činností Račianska 71, 813 11 Bratislava Infolinka 02 888 91 862 02 888 91 879 Email helpdesk@slov-lex.sk Prevádzkovateľom služby je Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky. Vytvorené v súlade s Jednotným dizajn manuálom elektronických služieb.