Úradné zdrojeslov-lex.sk · EUR-Lex
Europaius
Slovenčina
ČeštinaDeutschFrançaisEspañolPolskiItalianoNederlandsÖsterreichBelgiquePortuguêsSvenskaDanskSuomiIrelandMagyarEestiLietuviųLatviešuSlovenščinaHrvatskiΚύπροςMaltiRomânăΕλληνικάLuxembourgБългарски
Slovenčina

Vyhláška Českého baňského úřadu o výbušninách

lov-lex Táto stránka je zabezpečená Buďte pozorní a vždy sa uistite, že zdieľate informácie iba cez zabezpečenú webovú stránku verejnej správy SR. Zabezpečená stránka vždy začína https:// pred názvom

§ 34odst.

1 písm.

  1. a)a
  2. b)v podzemí podle své odbornosti a v podzemí bez nebezpečí výbušného prostředí; střelmistr s odborností podle odstavce3 písm.
  3. a)také v dolech s nebezpečím výbuchu uhelného prachu,
  4. b)střelmistr s odborností podle odstavce 3 písm. d)

§ 34odst.

1 písm.

  1. a)na povrchu a dále při ražbě podzemních děl pro komorové odstřely, hloubení studní a při prorážení silničních a železničních násypů,
  2. c)střelmistr s odborností podle odstavce 3 písm. e)

§ 34odst.

1 písm.

  1. b)a
  2. c)na povrchu a dále při tunelování, hloubení studní, prorážení silničních a železničních násypů a podobných podzemních pracích stavebního charakteru,
  3. d)střelmistr s odborností podle odstavce 3 písm. f)

§ 34odst.

1 písm.

  1. d)včetně rozstřelování základů vrtného zařízení,
  2. e)střelmistr s odborností podle odstavce 3 písm. g)

§ 34odst.

1 písm.

  1. e)podle své specializace,
  2. f)každý střelmistr bez ohledu na svou odbornost při ostatních trhacích pracích (rozmetání objemových hnojiv, vystřelování jamek pro stromky, rozstřelování pařezů, čištění terénních rýh, rozstřelování ledů a zmrzlé horniny apod.) v rozsahu podle § 34 odst. 1 písm. f). §41 Technický vedoucí odstřelů

(1)Technickým vedoucím odstřelů se může stát jen střelmistr s úplným středním vzděláním a s nejméně půlroční odbornou praxí velkého rozsahu,který je držitelem oprávnění střelmistra příslušné odbornosti.
(2)Odbornosti technických vedoucích odstřelů jsou:
  1. a)technický vedoucí důlních odstřelů,
  2. b)technický vedoucí komorových odstřelů,
  3. c)technický vedoucí odstřelů pro destrukce,
  4. d)technický vedoucí odstřelů pro povrchové dobývání, vyjímaje komorové odstřely,
  5. e)technický vedoucí odstřelů pro stavební práce,
  6. f)technický vedoucí odstřelů pro vrtné a geofyzikální práce,
  7. g)technický vedoucí odstřelů pro zvláštní druhy prací s uvedením specializace.
(3)Technický vedoucí důlních, odstřelů může provádět trhací práce v prostředí, pro které má odbornosti střelmistra (§ 40 odst. 3 písm. a) až c)).
(4)Technický vedoucí odstřelů s odborností podle odstavce 2 písm. d) může provádět trhací práce též na povrchových stavbách pozemních komunikací, pokud jsou obdobné jako práce při povrchovém dobývání. §42 Výuka
(1)Kurs, ve kterém se provádí teoretická a praktická výuka uchazečů o oprávnění střelmistra, musí mít rozsah nejméně 100 vyučovacích hodin v patnácti dnech;9) po dobu kursu nesmí být uchazeči pověřováni jinými úkoly.
(2)Teoretická příprava uchazečů o oprávnění technických vedoucích odstřelů se provádí v kursu za podmínek uvedených v odstavci 1 v rozsahu nejméně 32 hodin. §43 Přihláška ke zkoušce
(1)Pracovníka přihlašuje ke zkoušce střelmistra nebo technického vedoucího odstřelů organizace.
(2)Přihláška obsahuje:
  1. a)jméno, datum a místo narození pracovníka, místo jeho trvalého pobytu,
  2. b)adresu organizace, pracovní zařazení a druh vykonávané práce,
  3. c)uvedení odbornosti, ve které má pracovník osvědčit odbornou způsobilost.
(3)Organizace odpovídá za to, že přihlášený pracovník splňuje podmínky pro připuštění ke zkoušce stanovené zákonem 10) a touto vyhláškou.
(4)Osoba, která není v pracovním nebo obdobném poměru, se přihlašuje ke zkoušce s uvedením údajů podle odstavce 2 písm.
  1. a)a
  2. c)a současně předloží posouzení národního výboru o občanské bezúhonnosti, potvrzení orgánů státní zdravotní správy o zdravotní způsobilosti a doklad o splnění podmínek odborné praxe a o dosaženém stupni vzdělání.
(5)Přihláška se předkládá obvodnímu báňskému úřadu příslušnému podle místa pracoviště, pokud jde o střelmistry, a Českému báňskěmu úřadu, pokud jde o technické vedoucí odstřelů; ostatní osoby předkládají přihlášku obvodnímu báňskému úřadu příslušnému podle místa svého trvalého pobytu. §44 Evidence střelmistrovských průkazů a oprávnění
(1)Evidence střelmistrovských průkazů a oprávnění vede obvodní báňský úřad, který je vydal; evidenci oprávnění technických vedoucích odstřelů vede Český báňský úřad.
(2)Organizace vede evidenci oprávnění střelmistrů a technických vedoucích odstřelů, kteří jsou jejími pracovníky. §45 Vedoucí trhacích prací
(1)V organizacích, které pravidelně používají výbušniny k trhacím pracím, určuje vedoucí organizace s přihlédnutím k množství, objemu, rozsahu trhacích prací, jejich technologické náročnosti a organizační struktuře organizace potřebný počet vedoucích trhacích prací tak, aby v plném rozsahu mohli plnit povinnosti stanovené zákonem a touto vyhláškou.
(2)Vedoucí trhacích prací musí mít alespoň úplné vzdělání a oprávnění střelmistra nebo technického vedoucího odstřelů pro odbornosti, ve kterých se v organizaci provádí trhací práce.
(3)Vedoucí trhacích prací zejména
  1. a)dbá na uplatňování pokrokových technologií trhacích prací a seznamuje pracovníky s novými výbušninami a pomůckami,
  2. b)ověruje, popřípadě vypracovává technologické postupy trhacích prací,
  3. c)organizuje periodická školení a přezkušování střelmistrů a technických vedoucích odstřelů a vede o tom záznam,
  4. d)kontroluje uložení výbušnin, jejich zabezpečení a manipulaci s nimi, výkon trhacích prací, znalost a dodržování předpisů o výbušninách, jakož i technologických postupů trhacích prací,
  5. e)navrhuje změny počtu střelmistrů a technických vedoucích odstřelů, jejich pomocníků a skladníků skladu výbušnin,
  6. f)vede evidenci roznětnic a ohmmetrů popřípadě dalších přístrojů elektrického roznětu. Oddíl čtvrtý Provádění trhacích prací §46 Zakládání vývrtů
(1)Uvolněná hornina se musí před vrtáním odstranit tak, aby ústí zákládaných vývrtů bylo plně odkryto.
(2)Nadměrné kusy horniny určené k druhotnému rozpojení se musí ukládat, popřípadě zajistit tak, aby nemohlo dojít k jejich sesutí nebo pohybu.
(3)Vývrty se musí založit tak, aby trhavina mohla vykonat očekávanou práci. Vrty zhotovené k jiným účelům se musí označit a smí se nabíjet, jen pokud to dovoluje technologický postup trhacích prací.
(4)Vývrty po vyhořelých náložích a zbytky vývrtů (píštaly) se nesmí převrtávat, prohlubovat a nabíjet. Nové vývrty musí být od nich vzdáleny nejméně 30 cm; pokud nelze tuto vzdálenost dodržet, musí se čelba před vrtáním opláchnout tlakovou vodou a po dobu vrtání musí být do vývrtu po vyhořelých náložích a do píštal po celé jejich délce zasunut nabiják. §47 Úkryt pracovníků a místo odpalu
(1)Střelmistr nebo technický vedoucí odstřelů smí manipulovat s výbušninami při přípravě odstřelu až tehdy, když se přesvedčil, že stav pracoviště odpovídá předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu a dokumentaci trhacích prací a vývrty josu vyčistěny od vrtné moučky.
(2)Po dobu trhacích prací musí být v manipulačním prostoru se střelmistrem nebo technickým vedoucím odstřelů až do doby jeho odchodu na místo odpalu vždy alespoň jeden pracovník.
(3)Ostatní pracovníci musí být před připojením přívodního vedení k roznětné síti nebo před zahájením zažehování zápalnic v úkrytu nebo mimo ohrožené území.
(4)Vzdálenost úkrytů pracovníků, stanovišť hlídek a místa odpalu musí být v podzemí od místa odstřelu nejméně:
  1. a)30 m v dobývkách při trhacích pracích malého rozsahu, pokud se pracovníci nezdržují ve směru možného účinku trhacích prací,
  2. b)75 m v dlouhých dílech při trhacích pracích malého rozsahu, pokud se mohou pracovníci bezpečně ukrýt (v postranních chodbách, výklencích, za ochrannými štíty apod.),
  3. c)150 m při trhacích pracích malého rozsahu v ostatních případech,
  4. d)200 m při trhacích pracích velkého rozsahu.
(5)Vzdálenost úkrytů pracovníků, stanovišť hlídek a místa odpalu se řídí místními podmínkami a musí zaručovat dostatečnou ochranu před účinky trhacích prací. §48 Dělení náložek Dělit je možné jen náložky trhavin, u kterých je to povoleno v návodu k jejich používání. §49 Příprava roznětných náložek
(1)Roznětné náložky smí připravit jen střelmistr, a to v manipulačním prostoru bezprostředně před nabíjením.
(2)Roznětné náložky se smějí připravit jen v množství potřebném pro připravovaný odstřel. §50 Nabíjení
(1)Nabíjet se smí jen z bezpečného stanoviště. Nabít se smí jen tolik náloží, kolik se jich má při jednom odstřelu odpálit.
(2)Nálože v kapalinách nebo ve volném prostoru se musí zabezpečit vhodným a bezpečným způsobem v určené poloze.
(3)Roznětné náložky nabíjí střelmistr a za jeho dozoru též jeho pomocníci. Dno rozbušky musí směřovat k delší části nálože. Roznětné dělené náložky nabíjí pouze střelmistr.
(4)Při nabíjení se musí postupovat tak, aby nedošlo k poškození přívodních vodičů rozněcovadel.
(5)Náložky trhavin se nesmí do vývrtů vsouvat násilím.
(6)Pokud je roznětná náložka již ve vývrtu, smí se trhaviny nabíjet volným pádem nebo pneumaticky jen podle návodu k používání trhavniny, a jsou-li pro to stanoveny podmínky v dokumentaci trhacích prací.
(7)Roznětné náložky se mohou nabíjet jen ručně. §51 Utěsňování nálože
(1)Nálož je třeba utěsnit ucpávkou. Od utěsnění se může upustit jen v případech technologicky odůvodněných, a pokud je to stanoveno v dokumentaci trhacích prací.
(2)K utěsnění se mohou použít jen vhodné nehořlavé materiály (jíl, písek, voda apod.).
(3)Při utěsňování náloží pnuematickým zařízením se musí mezi nálož trhaviny a ucpávku vsunout alespoň 10 cm dlouhá vložka z plastického jílu. Sklípkování vývrtů a používání černého trhacího prachu §52 Při sklípkování vývrtů se musí po každém odstřelu prostor sklípku ochladit tak, aby se nabíjené výbušniny nevznítily. §53
(1)Při nabíjení černého trhacího prachu (dále jen „prach“) do vývrtů, spár a trhlin, pokud do nich padá vlastní vahou, se musí
  1. a)sypat prach pomocí násypky z nejiskřicího materiálu, jejíž trubice sahá až na dno nabíjeného prostoru; přitom nelze s násypkou natřásat nebo ji prudce posouvat,
  2. b)postupovat tak, aby nedošlo k rozsypání prachu mimo nabíjený prostor,
  3. c)odstranit před nabíjením z blízkosti nabíjeného prostoru železné předměty,
  4. d)ucpat před nabíjením vývrtu jeho dno v délce nejméně 10 cm, pokud se zjistilo, že ve vývrtu zůstaly úlomky vrtáku, které se nedají odstranit.
(2)Nálože prachu se smějí nabíjet jen ručně a odpalovat jen elektrickým roznětem.
(3)Nálož prachu se může utěsňovat ucpávkou jen ručně nabijákem. Oddíl pátý Roznět náloží §54
(1)Roznětné vedení se musí připravovat, umísťovat a zabezpečovat tak, aby nedošlo k jeho poškození a aby se zajistila jeho funkční spolehlivost.
(2)Všechny práce spojené s přípravou roznětného vedení řídí jediný střelmistr nebo technický vedoucí odstřelů, který po uzavření bezpečnostního okruhu zkontroluje roznětné vedení a jako poslední odchází z místa náloží a provede odpal. §55 Roznět zápalnicí
(1)Roznět zápalnicí se smí použít jen na povrchových pracovištích, kde je bezpečná ústupová cesta z místa zážehu. Nesmí se použít ve výbušném prostředí.
(2)Zápalnice musí být tak dlouhá, aby střelmistr a jeho pomocník měli po zažehnutí poslední zápalnice dostatek času odejít do bezpečného úkrytu. Zápalnice přitom nesmí být kratší než 120 cm a z vývrtu musí vyčnívat nejméně 20 cm. Volné konce zápalnic se nesmí svinovat, skládat ani vsouvat do vývrtů.
(3)Zápalnice se smí zažehovat, až když jsou všechny nálože připraveny k odpálení.
(4)Zažehovat zápalnice může jen střelmistr a jeden jeho pomocník, přičemž každý z nich může při jednom odstřelu provést nejvíce 5 zážehů, kromě ustanovení odstavce 5. Zažehovat se musí postupně ve směru ústupu pracovníků z pracoviště v pořadí určeném střelmistrem.
(5)Při rozmetání objemových hnojiv může zažehovat zápalnice i více pomocníků. Délka zápalnic se však musí určit v technologickém postupu trhacích prací tak, aby při postupném zažehování zápalnic byl každý zúčastněný pracovník už mimo území ohrožené rozletem materiálu od nálože, která je přivedena k výbuchu. Počet zážehů připadajících na jednoho pracovníka není omezený.
(6)Zápalnice lze zažehovat povolenými pomůckami nebo vrubovanou zápalnici; konzumní zápalkou lze zažehnout jej jednu zápalnici.
(7)Vrubovaná zápalnice nesmí být delší než 50 cm a musí se odříznout ze svitku zápalnice použité k odstřelu. Zářezy musí být od sebe stejně vzdálené a musí jich být nejméně o polovinu více než je počet zážehů.
(8)Zápalnici se zážehovou rozbuškou lze spojit jen povolenými rozbuškovými kleštěmi. §56 Roznět bleskovicí
(1)Bleskovice se smí řezat nožem na čisté dřevěné podložce nebo jinými povolenými pomůckami; při řezání nesmí být bleskovice spojená s jinou výbušninou.
(2)Bleskovicová roznětná síť se sestavuje přiložením bleskovic k sobě ve směru postupu výbuchu a jejich pevným spojením v délce nejméně 10 cm nebo uzly podle návodu k používání. Při dvojitém bleskovicovém roznětu se musí obě bleskovice k sobě těsně přiložit a obě se musí odpálit současně. V jiných případech se nesmí žádná čast téže nebo více bleskovic přiblížit k sobě na vzdálenost menší než 30 cm.
(3)Bleskovice se rozněcuje rozbuškou připojenou k ní nejméně 10 cm od konce bleskovice. Dno rozbušky musí směřovat ve směru postupu výbuchu bleskovice.
(4)V bleskovicovém roznětném vedení nesmí být na bleskovici zkruty ani smyčky. §57 Elektrický roznět
(1)Roznětnou síť tvoří propojená elektrická rozněcovadla (elektrické rozbušky nebo elektrické palníky) s přivodními vodiči, popřípadě s prodlužovacími (propojovacími) vodiči, které musí mít po celé délce nepoškozenou izolaci a spoje musí být spolehlivě izolovány. Roznětné vedení se skládá z roznětné sítě a přívodního vedení sloužícího k připojení roznětné sítě na zdroj roznětného proudu. Roznětným okruhem se rozumí uzavřené roznětné vedení připravené k odpalu.
(2)Do téhož roznětného okruhu se mohou zapojovat elektrická rozněcovadla, jejichž elektrické vlastnosti jsou z hlediska předepsané roznětné elektrické energie shodné a jsou z téže odporové třídy.
(3)Konce přívodních vodičů elektrických rozněcovadel se musí spojit nakrátko, pokud nejsou izolovány až do konce. Rozpojit nebo odizolovat se mohou až těsně před připojením do roznětné sítě.
(4)Vodiče přívodního vedení, propojovací vodiče, rychlospojky nebo izolaci spojů roznětného vedení musí mít elektrickou pevnost vyšší než napětí roznětného zdroje.
(5)Zdroj roznětné elektrické energie (roznětnice) musí mít zvláštní odnímatelné zařízení, bez kterého jej nelze uvést do činnosti. Toto zařízení musí mít střelmistr nebo technický vedoucí odstřelů po dobu trhacích prací při sobě.
(6)Střelmistr a pod jeho dohledem i pomocníci mohou zapojovat elektrická rozněcovadla jen do série. Paralelně nebo sérioparalelně může rozněcovadla zapojovat jen technický vedoucí odstřelů; střelmistr, jen pokud má k tomu oprávnění Českého baňského úřadu.
(7)Roznětné vedení se nesmí dotýkat kovových nebo jiných elektricky vodivých předmětů s výjimkou roznětného vedení, u kterého je to uvedeno v návodu k používání. Roznětné vedení musí být od jiných elektrických vedení vzdáleno nejméně 30 cm.
(8)Pokud se na jedno stanoviště odpalu vedou dvě nebo více přívodních vedení, musí se označit tak, aby nemohlo dojít k jejich záměně,
(9)Přívodní vedení smí připojit k roznětné síti jen střelmistr nebo technický vedoucí odstřelů.
(10)Střelmistr nebo technický vedoucí odstřelů musí z místa, odkud se odpaluje, přezkoušet ohmmetrem správnost zapojení a odpor roznětného okruhu před jeho připojením na roznětnici. Zjistí-li větší odchylku mezi vypočteným a naměřeným odporem roznětného okruhu, než povoluje dokumentace trhacích prací, musí zjistit příčinu a závadu odstranit. §58 Jiné druhy roznětu Jiné druhy roznětu povoluje Český baňský úřad. Oddíl šestý Ochrana elektrického roznětu před účinky cizí elektrické energie §59 Základní ustanovení
(1)Organizace provádějící trhací práce, při nichž hrozí nebezpečí předčasného roznětu vlivem cizí elektrické energie, kterou nelze předem spolehlivě vyloučit, je povinna zjistit od provozovatele zdroje potřebné údaje k posouzení bezpečnosti elektrického roznětu.
(2)Provozovatel takového zdroje je povinen poskytnout potřebné údaje a součinnost při ochraně elektrického roznětu.
(3)Opatření k ochraně elektrického roznětu musí být uvedena v dokumentaci trhacích prací a uskutečněna dříve, než jsou elektrická rozněcovadla přinesena do manipulačního prostoru.
(4)Nelze-li vliv nežádoucího zdroje cizí elektrické energie spolehlivě vyloučit, musí se použít elektrická rozněcovadla s odpovídající elektrickou odolností nebo jiný vhodný druh roznětu. §60 Bludné proudy Nelze-li odstranit nebezpečí předčasného roznětu vlivem bludných proudů vypnutím zdroje, musí se zajistit
  1. a)měření bludných proudů
  2. b)určení počtu a míst jejich měření v dokumentaci trhacích prací,
  3. c)použití elektrických rozněcovadel s hodnotou bezpečného proudu nejméně třikrát vyšší, než je nejvyšší zjištěná hodnota bludných proudů. §61 Elektrostatická energie
(1)K ochraně elektrického roznětu před účinky elektrostatické energie se musí podle technické normy11) zajistit
  1. a)oblečení pracovníků v manipulačním prostoru a pomůcky k použití výbušnin, které nesmí být z materiálu s vysokou izolační schopností,
  2. b)před každou manipulací s elektrickými rozněcovadly a s kteroukoliv částí roznětného vedení a vždy po každém přerušení těchto prací se musí všichni zúčastnění pracovníci zbavit případného elektrostatického náboje dotykem s elektrostaticky uzemněným předmětem,
  3. c)vybití případného elektrostatického náboje dotykem přívodního vedení s elektrostaticky uzemněným předmětem před připojením na roznětnou síť.
(2)Pneumatická zařízení k nabíjení trhavin nebo ucpávky a všechna zařízení z vodivých materiálů v manipulačním prostoru se musí uzemnit tak, aby svodový odpor nebyl vyšší než 10 6 ohmů. K uzemnění se nesmí použít vodivé části výstroje (kolejnice, potrubí apod.). §62 K ochraně před nežádoucím vlivem atmosférické elektrické energie musí organizace před zahájením přípravy elektrického roznětu až do uskutečnění odpalu vhodným způsobem zjišťovat výskyt, popřípadě přibližování bouřky (pomocí bouřkových hlídek, detektorů, radiopříjímačů apod.). §63
(1)Při bouřce, jejím přibližování, nebo lze-li ji očekávat, je na povrchu příprava elektrického roznětu zakázána. Jsou-li elektrická rozněcovadla připojena k bleskovicím, nebo jsou-li adjustována v náložkách, musí se neprodleně a) vyklidit ohrožené území, b) uzavřít bezpečnostní okruh, c) odpálit připravené nálože, pokud je to z technického a bezpečnostního hlediska možné.
(2)Nelze-li uskutečnit odpálení připravených náloží, musí být konce roznětného vedení rozpojeny.
(3)Při trhacích pracích velkého rozsahu v období častého výskytu bouřkové činnosti lze používat jen elektrická rozněcovadla, u kterých hodnota bezpečného proudu je nejméně 0,9 A a bezpečného zážehového impulsu nejméně 20mJ/ohm. §64 Při bouřce, jejím přibližování, nebo lze-li ji očekávat, může se elektrický roznět v podzemí připravovat jen tehdy, jsou-li dodrženy vzdálenosti uvedené v příloze č. 5 této vyhlášky. §65 Při použití elektrického roznětu na povrchu, pokud je roznětné vedení ve vzdálenosti menší než 250 m od vnějších rozvodů elektrické energie vysokého a velmi vysokého napětí nebo od drážních elektrických zařízení, pokud tyto nejsou vypnuty, musí se dodržet tyto podmínky:
  1. a)vzdálenost nejbližší části roznětného vedení od osy vnějšího rozvodu, koleje elektrifikované dráhy nebo sloupů a stožárů nesmí být menší, než je uvedeno v příloze č. 6 této vyhlášky,
  2. b)rozněcovadla se mohou zapojit jen do série,
  3. c)roznětné vedení se musí umístit tak, aby v žádném místě nebylo nad zemí více než 40 cm. Nelze-li tuto podmínku splnit, musí se dodržet dvojnásobek vzdáleností uvedených v příloze č. 6 této vyhlášky,
  4. d)konce roznětného vedení musí být až do připojení na roznětnici rozpojeny,
  5. e)přívodní vedení od roznětnice k místu odstřelu se musí vést kolmo na průmět osy vnějšího rozvodu elektrické energie. §66 Vysokofrekvenční energie
(1)V blízkosti zdroje vysokofrekvenční energie (vysílače, radiolokátoru apod.) musí být konce roznětného vedení až do připojení na roznětnici rozpojeny.
(2)Pokud není zdroj vysokofrekvenční energie vypnutý, nesmí být pro jednotlivé druhy elektrických rozněcovadel v závislosti od jeho výkonu bezpečná vzdálenost menší, než je uvedeno v příloze č. 7 této vyhlášky. Tato vzdálenost se měří od zdroje k nejbližší části roznětného vedení.
(3)V bezpečné vzdálenosti se musí přístupové cesty označit tabulemi s nápisem: „Zakazuje se používat vysílače a radiolokátory. Nebezpečí výbuchu“. Tabule musí být 120 cm široká, 100 cm vysoká, žluté barvy s 5 cm černým okrajem. Písmena černé barvy musí být 10 cm vysoká. Tabule musí být umístěna tak, aby její střed byl ve výšce 200 cm na terénem. Oddíl sedmý Opatření po odstřelu §67 Čekací doba
(1)Na pracoviště se smí vstoupit po odstřelu až po uplynutí čekací doby.
(2)Čekací doba po odstřelu více než jedné nálože je
  1. a)při použití zápalnice, a to bez ohledu na způsob jejího zažehnutí, nejméně 1O minut,
  2. b)při elektrickém roznětu bez použití zápalnice nejméně 5 minut,
  3. c)při použití bleskovicového roznětu se čekací doba řídí podle způsobu roznětu bleskovice.
(3)Při elektrickém roznětu se čekací doba prodlužuje na 10 minut, jestliže je podezření, že došlo k selhávce. Pokud dojde k selhávce při použití zápalnice, čekací doba se rovná normované době hoření nejdelší použité zápalnice prodloužené o 30 minut.
(4)Čekací doba se měří od posledního výbuchu. Při použití zápalnice musí střelmistr a jeho pomocník počítat výbuchy nezávisle na sobě. Jestliže jsou jejich počty rozdílné nebo neodpovídají počtu odpálených náloží, je čekací doba jako při selhávce.
(5)Čekací doby podle odstavců 2 a 3 nesmí být kratší než doba potřebná na zředění zplodin výbuchu nejméně na hranici stanovenou zvláštními předpisy.5) To neplatí pro osoby v izolačních dýchacích přístrojích.
(6)V dokumentaci trhacích prací se musí uvést, zda a jakým způsobem se musí kontrolovat složení ovzduší před vstupem na pracoviště. §68 Prohlídka a zabezpečení pracoviště po odstřelu
(1)Střelmistr nebo technický vedoucí odstřelů spolu s předákem nebo vedoucím pracoviště musí po odstřelu prohlédnout pracoviště ihned po uplynutí čekací doby.
(2)Střelmistr nebo technický vedoucí odstřelů zjištuje výsledek trhacích prací a předák nebo vedoucí pracoviště způsobilost pracoviště pro další bezpečnou práci.
(3)Jestliže střelmistr nebo technický vedoucí odstřelů zjistí, že nehrozí nebezpečí od výbušnin, vydá pokyn k uvolnění bezpečnostního okruhu. §69 Selhávky
(1)Jestliže dojde k selhávce, musí se bezodkladně přistoupit k jejímu zneškodnění. V místě odstřelu se smí provádět jen práce související s jejím zneškodněním. Přitom se musí určit manipulační prostor a bezpečnostní okruh. Selhávku vyhledáva a zneškodňuje střelmistr nebo technický vedoucí odstřelů, a to zpravidla ten, který provedl trhací práce.
(2)Jiní pracovníci mohou střelmistrovi nebo technickému vedoucímu odstřelů pomáhat při zneškodňování selhávky jen v nevyhnutelných případech podle jeho pokynů a pod jeho dozorem.
(3)Zjistí-li pracovníci selhávku nebo zbytky nevybuchlých výbušnin až během dalších prací, jsou povinni přerušit práci a bezodkladně to oznámit střelmistrovi nebo technickému vedoucímu odstřelů; v jeho nepřítomnosti nejbližšímu vedoucímu pracovníkovi.
(4)Výbušniny selhávek a zbytky nevybuchlých výbušnin se musí zničit.
(5)Organizace musí vést evidenci selhávek a musí zabezpečit potřebnou informvanost pracovníků o nezlikvidovaných selhávkách tak, aby v jejich důsledku nedošlo k ohrožení života a zdraví pracovníků. §70 Zneškodňování selhávek
(1)Selhávky lze zneškodnit těmito způsoby:
  1. a)obnovou volně přístupné části roznětného vedení; při zápalnícovém roznětu musí být nově připojená zápalnice dlouhá nejméně 120 cm,
  2. b)použitím nové roznětné náložky po předcházejícím odstranění ucpávky nálože; ucpávka se smí odstranit vytažením, pokud je v obalu, nebo vyfoukáním stlačeným vzduchem, vypláchnutím nebo odstráněním škrabkou, pokud je vyloučena možnost dotyku škrabky s roznětnou náložkou,
  3. c)odpálením nálože v novém vývrtu, pokud se vývrt nepřiblíží k selhávce na menší vzdálenost, než je desetinásobek průměru vývrtu, ve kterém je selhávka, avšak ne menší než 3O cm. Polohu a směr nového vývrtu musí určit střelmistr nebo technický vedoucí odstřelů. Pro zjištění směru vývrtu se selhávkou lze v potřebné míře odstranit ucpávku způsobem podle písmene b),
  4. d)v nevýbušném prostředí též použitím příložné nálože,
  5. e)vypláchnutím sypkých nebo kapalných trhavin nebo vyfoukáním náložkovaných trhavin,
  6. f)nenásilným vyjmutím volně přístupných náložek ve zbytcích vývrtů.
(2)Ve vývrtech délky do 1 m při destrukčních pracích nebo ve vývrtech s vodní ucpávkou bez obalů lze nenásilným způsobem vyjmout i roznětnou náložku tahem za přívodní vodiče, pokud byla zhotovena tak, že tahem nebudou namáhány vodiče v místě jejich spojení s rozbuškou.
(3)Nová roznětná náložka se nezapočítává do nejvýše přípustné hmotnosti nálože.
(4)Pomůcky nebo ty jejich části, které by mohly přijít do styku se selhávkami, musí být z nejiskřícího materiálu. Pokud byl použit elektrický roznět a došlo k selhávce, musí se při jejím zneškodňování provést opatření k ochraně elektrických rozněcovadel před nežádoucím roznětem.
(5)Po zneškodnění selhávky musí střelmistr nebo technický vedoucí odstřelů provést prohlídku místa odstřelu a odstranit případné zbytky nevybuchlých výbušnin. Oddíl osmý Trhací práce velkého rozsahu §71 Vyhrazené úkony
(1)Při trhacích pracích velkého rozsahu musí mít technický vedoucí odstřelů zástupce, který má oprávnění technického vedoucího odstřelů příslušné odbornosti. Zástupce zastupuje technického vedoucího odstřelů při všech úkonech přípravy a provedení odstřelu.
(2)Při trhacích pracích velkého rozsahu lze nabíjení, adjustaci, zřizování roznětného vedení a odpal provést jen za osobního vedení technického vedoucího odstřelů; tyto úkony mohou být podle technického projektu odstřelu a podmínek, za kterých byly povoleny trhací práce, prováděny též za osobního vedení střelmistra, kterému pro tuto činnost vydal Český báňský úřad povolení.
(3)Při trhacích pracích, při kterých jsou použity výbušniny s obsahem esterů kyseliny dusičné, se pracovníkům, kteří s výbušninou pracují, poskytuje alespoň dvakrát za směnu teplá zrnková káva, při práci s výbušninami s obsahem tritolu nebo kyseliny pikrové se poskytuje mléko. §72 Deník a zápis o odstřelu
(1)Vedoucí pracoviště vede deník, ve kterém se v rozsahu určeném organizací zaznamenávají všechny skutečnosti důležité pro posouzení stavu přípravných prací k odstřelu.
(2)Technický vedoucí odstřelů vyhotoví neprodleně o průbehu a výsledku každého odstřelu zápis, v němž uvede zejména, zda nedošlo k selhávce, jaká bezpečnostní opatření jsou nutná pro další postup prací, a přehledný seznam případných škod. Zápis zašle orgánu, který odstřel povolil. §73 Kontrola před nabíjením Po ukončení přípravných prací pro odstřel na povrchu v hornině, se musí před nabíjením provést zaměření místa náloží (vývrtů, sklípků, štol, komor apod.), způsobem určeným organizací a zkontrolovat, zda stav odpovídá technickému projektu odstřelu. §74 Změna parametrů odstřelu Pokud by v důsledku změn zjištěných podle §73 nemohly být při odstřelu dodrženy podmínky rozhodnutí o jeho povolení a mohly být ohroženy další chráněné zájmy, musí organizace předložit příslušnému povolovacímu orgánu upravenou a doplněnou dokumentaci odstřelu se žádostí o změnu povolení. V jiných případech musí technický vedoucí odstřelů bezodkladně zaznamenat změny proti původní dokumentaci a zaslat orgánu, který odstřel povolil. §75 Postup při zneškodňování selhávky
(1)Technický vedoucí odstřelů určí postup při zneškodňování selhávky a podle potřeby vypracuje i dokumentaci na její zneškodnění, případně upraví rozsah a způsob uzavření bezpečnostního okruhu.
(2)Před začátkem prací spojených se zneškodňováním selhávky musí technický vedoucí odstřelů seznámit pracovníky s pracovním postupem a s nebezpečím při práci. Zejména jim musí uložit, aby mu okamžitě hlásili každý nález výbušniny, částí roznětného vedení a další závažné okolnosti podle povahy selhávky.
(3)O postupu prací spojených se zneškodňováním selhávky vede technický vedoucí odstřelů písemný záznam. O příčině selhávky a o její likvidaci vyhotoví technický vedoucí odstřelů zápis, který připojí k zápisu o výsledku odstřelu. §76 Přípravné práce pro povrchové komorové odstřely
(1)Technologický postup pro ražení a zajišťování podzemních děl5) pro komorové odstřely musí odpovídat požadavkům technického projektu odstřelu.
(2)Nad vchodem do vstupní štoly se musí zřídit bezpečný a pevný kryt (portál) proti pádu horniny. Jeho délka se řídí stabilitou, sklonem a výškou skalní stěny. Portál musí být nejméně 3 m dlouhý.
(3)Při ukládání trhavin do komor se musí stabilní elektrické osvětlovací zařízení nejdříve odstranit z blízkosti komor.
(4)Před dopravou elektrických rozbušek do komor se musí ze všech podzemních děl odstranit elektrické vedení. K osvětlování lze potom používat jen důlní osobní svítidla nebo důlní lampy na pohon stlačeným vzduchem. §77 Roznět náloží povrchových komorových odstřelů
(1)Nálože se smějí přivést k výbuchu jen elektrickým nebo bleskovicovým roznětem.
(2)Při rozněcování náloží se musí použít nejméně dvě roznětné vedení, přičemž v každé náloži, v každém roznětném vedení musí být nejméně dvě roznětné náložky.
(3)Při komorovém odstřelu s jiným způsobem těsnění štol umělým závalem, musí se konec roznětného vedení uložit u vchodu do vstupní štoly do uzamykatelné skříňky. Až poté se smějí do roznětné sítě zapojit roznětné náložky.
(4)Vstupní štola se nesmí nabíjet výbušninami s výjimkou vývrtů pro těsnění štol umělým závalem; nálože vývrtů pro zával štol se smí adjustovat rozbuškami až po uložení trhavin v komorách a po případném postavení ochranných zídek u komor.
(5)Nálože vývrtů pro zával štoly nesmí působit svým účinkem do prostoru nálože v komoře.
(6)Při utěsnění štol kapalinou se musí nálože v komoře zajistit proti posunu proudící kapalinou nebo jejím vztlakem.
(7)Použije-li se takový způsob utěsnění, při kterém lze očekávat vyhození materiálu vstupní štolou (při těsnění vodou, umělém závalu štol apod.), musí se v dokumentaci trhacích prací určit způsob ochrany ohrožených objektů a zařízení. §78 Přístup k slehávce povrchového komorového odstřelu a její likvidace
(1)Razí-li se k selhávce nové podzemní dílo, musí se poloha a vzdálenost čelby od selhávky soustavně měřicky kontrolovat.
(2)Pokud se postupuje k selhávce původním podzemním dílem, musí technický vedoucí odstřelů kontrolovat stav roznětného vedení, soudržnost stropů a boků díla a měřením zjištovat vzdálenost postupujícího pracoviště od selhávky.
(3)Selhávky se smějí odpálit v původní velikosti jen tehdy, pokud se nezměnily podmínky platné pro příslušnou nálož nebo pokud odhoz horniny při odstřelu nemůže být z jiných důvodů nebezpečný.
(4)Nelze-li selhávku znovu odpálit, odstraní se podle možnosti nejdříve roznětné náložky a až poté ostatní výbušniny. Oddíl devátý Trhací práce za zvláštních podmínek §79 Trhací práce pod vodou Pokud pro přípravu trhacích prací pod vodou je nutný pobyt pod vodní hladinou s potápěčským vybavením, smí trhací práce provádět jen střelmistr nebo technický vedoucí odstřelů, který je současně držitelem osvědčení o způsobilosti pro výkon potápěčských prací; to platí i pro jeho pomocníka. §80 Rozrušování ledu Při rozrušování ledu musí technologický postup trhacích prací obsahovat i způsob zabezpečení pracovníků pro případ prolomení ledu. §81 Blízká pracoviště na povrchu
(1)Za blízká pracoviště při trhacích pracích na povrchu se považují ta pracoviště, jejichž bezpečnostní okruhy při současném provádění trhacích prací by se dotýkaly nebo překrývaly. Při trhacích pracích na blízkých pracovištích se stanoví jeden společný bezpečnostní okruh. Organizace určí jednoho ze střelmistrů nebo technických vedoucích odstřelů, který odpovídá za koordinaci trhacích prací; jde zejména o uzavření a uvolnění bezpečnostního okruhu, stanoví místa a doby odpalu a určení úkrytů.
(2)Jde-li o blízká pracoviště různých organizací, stanoví se opatření podle odstavce 1, popřípade i další potřebná opatření vzájemnou dohodou těchto organizací. §82 Blízká pracoviště v podzemí, přiblížení k stařinám a k povrchu
(1)Jsou-li podzemní pracoviště od sebe vzdálená v libovolném směru méně než 3O m, musí střelmistr včas vyrozumět osádky těchto pracovišť, že se bude provádět odstřel. Trhací práce na těchto pracovištích musí vykonávat tentýž střelmistr. Bezpečnostní opatření pro trhací práce se určí v dokumentaci trhacích prací. Pokud jde o podzemní pracoviště dvou organizací, určí se bezpečnostní opatření jejich dohodou.
(2)Přiblíži-li se čelby k sobě na vzdálenost 10 m, musí se při dalším provádění trhacích prací ražení na jedné čelbě zastavit a potřebná část tohoto díla zahrnout do bezpečnostního okruhu.
(3)Podle odstavců 1 a 2 se postupuje i tehdy, pokud se předpokládá proražení do používaného podzemního díla nebo se razí v jeho blízkosti.
(4)Pokud se přiblíží čelba ke stařinám nebo dočasně opuštěné části podzemního prostoru na vzdálenost 10 m, musí organizace určit pro trhací práce potřebná opatření v dokumentaci trhacích prací.
(5)Přiblíží-li se čelba k povrchu na vzdálenost 30 m, musí organizace určit v dokumentaci trhacích prací potřebná opatření, a to v dohodě s orgánem, kterému náleží ochrana dotčeného zájmu. §83 Trhací práce v hloubení
(1)Uzávěry otvorů v povalech se musí před odpalem otevřít.
(2)Po trhacích pracích musí se jáma a přílehlé prostory zkontrolovat také z hlediska bezpečnosti svislé dopravy a chůze.
(3)Po odstřelu se smí v dalších pracích na dně hloubení pokračovat až tehdy, když střelmistr nebo technický vedoucí odstřelů a dozorčí orgán zjistili účinky odstřelu a pracoviště se zabezpečilo. §84 Trhací práce ve výbušném prostředí V uhelných dolech s výskytem výbušného prostředí se mohou trhací práce provádět za podmínek stanovených v dílu třetím této části. Trhací práce ve výbušném prostředí v jiných případech jsou zakázané. §85 Vzájemné vztahy ustanovení jednotlivých dílů Ustanovení tohoto dílu platí pouze, není-li v dílech druhém až sedmém hlavy třetí stanoveno jinak. DÍL DRUHÝ TRHACÍ PRÁCE V PODZEMÍ BEZ VÝSKYTU VÝBUŠNÉHO PROSTŘEDÍ §86 Prohlídka a zabezpečení pracoviště po odstřelu
(1)Prohlídka pracoviště po odstřelu se nemusí provádět ihned po ulynutí čekací doby, pokud se pracoviště až do doby prohlídky znepřístupní proti vstupu nepovolaných osob způsobem určeným v dokumentaci trhacích prací.
(2)Při prohlídce pracoviště musí střelmistr nebo technický vedoucí odstřelů měřit koncentraci oxidu uhelnatého a nitrózních plynů v ovzduší, pokud je to stanoveno v dokumentaci trhacích prací; vstup na pracoviště smí povolit jen v případe, že jejich koncentrace nepřesahuje hodnoty stanovené zvláštními předpisy.5) DÍL TŘETÍ TRHACÍ PRÁCE V UHELNÝCH DOLECH Oddíl první Obecná ustanovení §87 Základní pojmy Pro účely tohoto dílu se rozumí:
  1. a)vrstvou uhlí z hlediska přiblížení se skalní trhaviny vrstva uhlí tloušťky 1cm a více,
  2. b)horninou prostoupenou trhlinami hornina, ve které se vyskytují takové trhliny, které jsou komunikacemi metanu do prostoru důlního díla,
  3. c)fukačem mimořádné a intenzívní uvolňování se považuje takový výstup metanu, u kterého hodnota při měření překročí dovolenou koncentraci, a když není možné tomuto uvolňování zamezit utěsněním místa výstupu,
  4. d)dovrchním dílem důlní dílo ražené v úseku delším než 25 m se stoupáním větším než 1:10 a přestává se považovat za dovrcní dílo; když je dále ražené v úseku delším než 25 m a se stoupáním menším než 1:10,
  5. e)uvolňováním výztuže rozrušování horniny na styku výztuže s horninou při použití výbušnin,
  6. f)odlehčovaním vrtem vrt o průmeru 80 až 200 mm sloužící k vytvoření zóny sníženého napětí před důlním dílem,
  7. g)otřasnou trhací prací trhací práce, jejímž účelem je vyvolat seismický účinek, následkem kterého se přesune místo zvýšeného napětí do bezpečné vzdálenosti v předpolí důlního díla nebo se vyvolá průtrž hornin a plynů v době, kdy pracovníci jsou v bezpečném místě chráněni před účinky průtrže. §88 Používání trhavnin a rozněcovadel
(1)Místo skalních trhavin lze použít důlně bezpečné trhaviny a místo kategorie bezpečnosti.12) Skalní a důlné bezpečné trhaviny a trhaviny různé kategorie bezpečnosti se nesmějí použít ve stejném vývrtu; rovněž nelze použít ve stejním vývrtu trhaviny plastické a sypké konzistence s výjimkou případu, kdy při používání sypkých trhavin je plastická trhavina roznětnou náložkou nebo počinovou náloží.
(2)Hmotnost jedné nálože důlně bezpečné trhaviny nesmí přesáhnout hodnotu uvedenou v návodu na používání trhaviny (mezní nálož).
(3)Používat se smí jen elektrické rozbušky s měděnou dutinkou.
(4)Rozstřelovat lze pouze dřevěnou výztuž v uhelných dolech neplynujících a plynujících I. třídy nebezpečí, a to jen náložemi ve vývrtech při použití důlné bezpečné trhaviny. Ucpávka musí být až k ústí vývrtů a nesmí být kratší než délka nálože. §89 Trhací práce v blízkosti důlních požárů Při trhacích pracích v blízkosti důlních požárů musí být přítomen dozorčí orgán5) a v dokumentaci trhacích prací musí se kromě předepsaných náležitostí určit též způsob teploty ve vývrtech. Zakládání, nabíjení a ucpávání vývrtů §90
(1)Nálože důlně bezpečných trhavin ve vývrtech se nesmí přiblížit k jiným náložím nebo k jiným neutěsněným vývrtům na menší vzdálenost než 30 cm v uhlí a 40 cm v kameni.
(2)Vzdálenost mezi náložemi skalních plastických trhavin nesmí být menší než 15 cm, vzdálenost mezi náložemi ostatních skalních trhavin nesmí být menší než 30 cm.
(3)Vývrty po vyhořelých náložích a zbytky vývrtů (píštaly) se musí po dobu vrtání nových vývrtů označit vloženými nabijáky a po ukončení vrtání se musí utěsnit po celé délce předepsanou ucpávkou.
(4)Při použití skalní trhaviny na pracovišti, kde lze předpokládat navrtání uhlí, se musí způsobem určeným v dokumentaci trhacích prací předvrtávat nejméně jedním vrtem ve směru nejbižšího předpokládaného výskytu uhlí. Vrt musí být nejméně o 1 m delší, než jsou ostatní vývrty. Navrtání uhlí tímto vrtem musí předák oznámit směnovému technikovi a střelmistrovi; tento vrt se musí označit způsobem určeným organizací a nesmí se nabíjet. Při navrtání uhlí vývrtem smí se při trhacích pracích používat jen důlně bezpecná trhavina.
(5)Vývrty pro skalní trhaviny se musí založit tak, aby se nálož skalní trhaviny nepřiblížila k vrstvě uhlí blíže než 20 cm.
(6)Nálože se musí odpálit bezprostředně po nabití všech vývrtů. §91
(1)Mezery v náloži se smí vytvářet jen za těchto podmínek:
  1. a)při použití důlní skalní trhaviny nesmí být jednotlivé mezery v náloži větší než 20 cm pokud není přenos detonace zabezpečený bleskovicí,
  2. b)při použití důlně bezpečné thraviny musí se vždy přenos detonace zajistit bleskovicí.
(2)Délka mezer před nebo za náloží se neomezuje.
(3)Vývrty se nesmí sklípkovat.
(4)Používat příložné nálože je zakázáno. §92
(1)K ucpávání náloží ve vývrtech se smí použít jen
  1. a)voda v obalech nebo bez obalů,
  2. b)písek nebo vysokopecní granulovaná struska vrhaná do vývrtu pod tlakem,
  3. c)písek s plastickým jílem jako pojivem,
  4. d)písek v obalech,
  5. e)tvárlivý jíl.
(2)Obaly pro ucpávky a jiné ucpávkové materiály povoluje Český báňský úřad. §93
(1)Písek a vysokopecní granulovaná struska pro ucpávku musí splňovat tyto podmínky:
  1. a)nejméně 90% objemu musí mít zrnitost 0,3 až 3 mm, zbytek nejvíc 5 mm,
  2. b)obsah jílových přímesí nesmí přesahovat 10% objemu.
(2)Za tvárlivý jíl se považuje takový jíl, který lze ručně tvarovat.
(3)Písek s plastickým jílem jako pojivem se zhotovuje z písku podle odstavce 1 a jílu tak, aby se výsledná směs dala ručně tvarovat. §94
(1)Ucpávka musí po celé své délce vyplňovat průřez vývrtu. Ucpávka v obalech smí mít průměr nejvíc o 5 mm menší, než je průmer vývrtu.
(2)Vodní ucpávka v obalech musí být tvořena nejméně ze dvou samstatných k sobě přiléhajících částí o přibližně stejné délce. Jednotlivé části této ucpávky nesmí být kratší než 20 cm. Při použití samosvorné ucpávky může být tato z jednoho kusu o délce nejméně 40 cm.
(3)Délka ucpávky nesmí být kratší než 40 cm, u mezerové nálože 50 cm. §95 Vzájemné vztahy ustanovení jednotlivých oddílů Ustanovení tohoto oddílu platí pouze, není-li v oddílech druhém až sedmém dílu třetího hlavy třetí stanoveno jinak. Oddíl druhý Trhací práce v hloubení v blízkosti uhelné sloje §96
(1)Přiblíží-li se vývrt na vzdálenost 3 m k uhelné sloji, smí se použít jen důlně bezpečná trhavina příslušné kategorie. Skalní trhavina se smí použít do vzdálenosti 1 m od této sloje jen v tom případě, když je dno hloubení zatopeno vodou nejméně 10 cm nad jeho nejvyšší bod. Přiblíží-li se kterákoliv nálož na vzdálenost 3 m od uhelné sloje, nesmí být časový interval mezi výbuchem sousedních náloží větší než 60 ms.
(2)Vzdálenost uhelné sloje od dna hloubení se při přiblížení na 10 m podle geologického profilu jámy upřesňuje předvrtáváním alespoň třemi vrty o 1 m delšími, než je délka zabírky. Přitom jeden vrt se musí založit v místě, kde se předpokládá nejmenší vzdálenost od sloje, a to kolmo na její předpokládaný úklon. V případě použití předvrtů pro trhací práce musí se jejich část přesahující zabírku po celé délce utěsnit.
(3)Při předvrtávání podle odstavce 2 musí být přítomný směnový technik, který předvrty vyhodnotí. Oddíl třetí Trhací práce v dovrchních důlních dílech §97 Trhací práce v neproražených dílech V neproražených dovrchních dílech a v dílech z nich odbočujících se musí při trhacích pracích dodržet tyto podmínky:
  1. a)střelmistr musí měřit obsah metanu nejen v okruhu 25 m (§99), ale také po celé délce dovrchního díla v místech možného nahromadění metanu,
  2. b)trhací práce ve větší vzdálenosti než 500 m od průchodního větrního proudu, když se vyskytne v celém úseku ražení alespoň jeden úsek považovaný za dovrchní dílo, se smí provádět jen na základě příkazu vedoucího organizace. Oddíl čtvrtý Ochrana pracovišť proti uhelnému prachu, metanu a oxidu uhelnatému §98 Zneškodňování uhelného prachu při trhacích pracích
(1)V důlních dílech se musí:
  1. a)před zneškodňováním uhelného prachu odstranit uhlí a lehko zápalné hmoty do vzdálenosti 25 m od ústí vývrtů na všechny strany,
  2. b)před nabíjením vývrtů zneškodnit uhelný prach do vzdálenosti 25 m ve všech směrech od místa odstřelu; totéž platí pro důlní dílo, které se přiblížilo na vzdálenost 10 km k místu odstřelu.
(2)Podle odstavce 1 písm.
  1. a)se nemusí uhlí odstraňovat za těchto podmínek:
  2. a)před každým odpalem se uvolněné uhlí zkropí vodou,
  3. b)nad uvolněným uhlím se měří koncentrace metanu.
(3)V dobývkách, kde není možné účinně zavlažovat uhelný pilíř a kde není odstraněno uhlí, musí se před trhacími pracemi otevřený prostor dobývky zkropit vodou nejméně na vzdálenost 25 m na obě strany od krajních vývrtů a směrem do závalu tak daleko, pokud je to bezpečně možné.
(4)Uhelný prach se nemusí zneškodňovat, je-li prokázáno, že v přirozeném stavu není výbuch schopný. §99 Měření koncentrace metanu při trhacích pracích na plynujících dolech
(1)Střelmistr musí v přítomnosti předáka měřit v místě odstřelu koncentraci metanu
  1. a)před nabíjením vývrtů,
  2. b)bezprostředně před odchodem na místo odpalu,
  3. c)po provedení odstřelu při prohlídce pracoviště.
(2)Koncentrace metanu se musí měřit před nabíjením vývrtů i v okruhu 25 m od místa odstřelu, a to i v sousedních důlních dílech přilehlých k místu odstřelu; v dobývkach směrem k závalu jen potud je to bezpečně možné.
(3)Koncentrace metanu se musí měřit podle odstavce 2 i v důlním díle, které se přiblíží na vzdálenost menší 10 m k místu odstřelu, nebo které je s místem odstřelu spojené neutěsněným vrtem.
(4)Kromě případů uvedených v odstavcích 1 až 3 musí střelmistr měřit před nabíjením vývrtů koncentrace metanu
  1. a)při každém vývrtu, když se zjisí 0,5% metanu a více při měření v nejvyšším místě díla pod stropem. Měření se provede při ústí kontrolovaného vývrtu, a to v místě situovaném 10 cm před a 10 cm nad jeho vyústěním na čelbu. Když se v tomto místě zjistí vyšší než přípustná koncentrace metanu (§ 112 a 119), nesmí se tento vývrt nabíjet a musí se utěsnit ucpávkou,
  2. b)nad uvolněným uhlím ve smyslu § 98 odst. 2 písm. b),
  3. c)na stanovišti odpalu těsně před provedením odpalu.
(5)Koncentrace metanu se musí měřit také v prostorech pod stropem, když je strop obnažený, nebo pod zapažením, když je strop vyztužený a založený.
(6)Odpálit se musí bez prodlení po posledním měření koncentrace metanu v místě odstřelu a na stanovišti odpalu. §100 Kontrola ovzduší po odstřelu Při prohlídce pracoviště po odstřelu musí střelmistr měřit i koncentraci oxidu uhelnatého a nitrózních plynů v ovzduší; vstup na pracoviště dovolí jen v případě, že koncentrace oxidu uhelnatého a nitrózních plynů nepřesahuje hodnoty stanovené zvláštními předpisy.5) Oddíl pátý Bezvýlomová trhací práce §101 Zakládání a nabíjení vývrtů
(1)Při bezvýlomové trhací práci musí se uspořádáním vývrtů, volbou hmotnosti a geometrie náloží a ucpávkou zabezpečit, že nedojde k vytvoření výlomů ani k prošlehnutí detonující nálože.
(2)Nálož pro bezvýlomovou trhací práci se nesmí přiblížit k jiným náložím na vzdálenost menší, než je stanovena v geomechanickém zadání v závislosti na fyzikálně-mechanických vlastnostech hornin a použitých výbušninách, ne však méně než 2m.
(3)Trhavina se musí nabíjet tak, aby nálož tvořila souvislý sloupec.
(4)Při nabíjení vývrtů musí se adjustovaná náložka při všech současně odpalovaných náložích umístit vždy ve stejném místě nálože. Při použití důlně bezpečné protiplynové trhaviny II. kategorie musí být adjustovaná náložka vždy na dně vývrtu. §102 Přípustnost trhacích prací a související opatření
(1)Pro bezvýlomovou trhací práci musí vedoucí organizace vydat příkaz k zajištění technicko-organizačních a bezpečnostních opatření, ve kterém se zohlední místní podmínky.
(2)Dokumentace trhacích prací se vypracuje na základě geomechanického zadání odborníka z oboru mechaniky hornin určeného organizací. §103 Technologický postup trhacích prací
(1)Technologický postup trhacích prací musí kromě náležitosti podle přílohy č. 4 této vyhlášky obsahovat i náležitosti technického projektu odstřelu s výjimkou výpočtu seismických účinků odstřelu.
(2)Pro opakované odstřely lze vypracovat generální technologický postup trhacích prací, který musí též obsahovat náležitosti technického projektu odstřelu s výjimkou výpočtu seismických účinků odstřelu. Použití výbušnin §104
(1)Na používání důlně bezpečných trhavin při bezvýlomové trhací práci se nevztahuje ustanovení o mezné náloži (§88 odst.2).
(2)Nelze-li při náložích důlně bezpečné trhaviny zajistit spolehlivost stability detonace (zvýšením průměru nálože, zamezením napadání horniny mezi sousední náložky apod.), musí se tato zajistit pomocí důlně bezpečné bleskovice.
(3)Důlně bezpečná bleskovice se musí použít vždy, když
  1. a)délka souvislé nálože důlně bezpečných protiplynových trhavin I. kategorie překročí 10 m,
  2. b)délka souvislé nálože důlně bezpečných protiplynových trhavin II. kategorie nebo III. kategorie překročí 2 m. §105
(1)Při nabíjení se musí zabezpečit styk bleskovice s trhavinou po celé délce nálože.
(2)V ukloněných vývrtech se musí bleskovice zajistit před vypadnutím z vývrtu.
(3)Bleskovice použitá v jednom vývrtu nesmí být kratší než délka nálože trhaviny, při odstřelu nesmí být žádná část bleskovice blíže k ústí vývrtu, než je délka ucpávky.
(4)Pokud je nutné bleskovice ve vývrtech spojovat, musí se spoj vytvořit přiložením a pevným spojením v délce nejméně 20 cm.
(5)Bleskovice ve své funkční části nesmí ve vývrtu tvořit skruty, smyčky a ostré záhyby. §106 Délka ucpané části vývrtu v centimetrech nesmí být menší než šestinásobek druhé mocniny průmeru vývrtu v centimetrech, nejméně však 100 cm; přitom vodní ucpávka v obalech se musí zhotovit minimálně ze čtyř samostatných přibližně stejných dílů. §107 Čekací doba a kontrola po odstřelu
(1)Čekací doba po odstřelu nesmí být kratší než 30 minut.
(2)Po uplynutí čekací doby musí se zkontrolovat
  1. a)nezávadnost ovzduší v ohroženém prostoru,
  2. b)úplnost detonace náloží, a to: 1. vizuální kontrolu, když je vývrt volný a bez přívodních vodičů, 2. kontrolou přerušení můstku elektrických rozněcovadel, pokud z vývrtu vyčnívají přívodní vodiče, 3. zjišťováním výstupu oxidu uhelnatého z jednotlivých vývrtů; před měřením je možno odstranit ucpávku v potřebné délce.
(3)Při zjištění selhávky určí způsob její likvidace pracovník, který vypracoval technologický postup trhacích prací nebo technický projekt odstřelu. Oddíl šestý Trhací práce v uhelných dolech neplynujících a plynujících I.třídy nebezpečí §108 Použití trhavin a rozněcovadel
(1)Při trhacích pracích v uhlí se musí pokud dále není stanoveno jinak, používat:
  1. a)v neplynujících dolech důlně bezpečné trhaviny protiprachové,
  2. b)v plynujících dolech I. třídy nebezpečí důlně bezpečné protiplynové trhaviny I. kategorie.
(2)Sousední nálože, které jsou v zóně vzájemného ovlivnění a které vzájemně spolupůsobí při rozšiřování volného prostoru (vlomu) se smějí v plynujících dolech I. třídy nebezpečí rozněcovat s časovým intervalem zpoždění nejvíce 100 ms.
(3)Pro trhací práce v uhelných dolech neplynujících a plynujících I. třídy nebezpečí se používají výbušniny podle přílohy č. 8 této vyhlášky. §109 Zakládání a nabíjení vývrtů
(1)Vzdálenost nálože trhaviny od nejbližší volné plochy nesmí být menší než 30 cm.
(2)V plunujících dolech I. třídy nebezpečí se musí nenabitý vrt do průměru 50 mm, který je blíže než 30 cm od nabitého vývrtu, utěsnit u ústí ucpávkou o délce nejméně 40 cm, při větších průměrech nejméně 100 cm. §110
(1)Každý nabitý vývrt se musí utěsnit.
(2)V plynujících dolech I. třídy nebezpečí se musí vývrty utěsnit až ke svému ústí; toto neplatí pro utěsňování vývrtů v nadstropních lávkách (při komorování, pilířování apod.). §111 Zneškodňování selhávek Způsob zneškodňování selhávek v případech, kdy není možné zajistit dodržení předepsaného časového intervalu mezi odpalovanými selhávkami podle § 108 odst. 2, se musí určit v dokumentaci trhacích prací. §112 Přípustná koncentrace metanu Trhací práce jsou přípustné, pokud koncentrace metanu v místech uvedených v § 39 nepřesahuje 1 %. §113 Trhací práce v blízkosti fukače Trhací práce v menší vzdálenosti než 25 m od fukače jsou zakázané. §114 Rozstřelování a uvolňování rubaniny
(1)Pro rozstřelování rubaniny se smí použít v neplynujících dolech jen důlně bezpečné trhaviny protiprachové nebo důlně bezpečné trhaviny vyšší kategorie bezpečnosti a v plynujících dolech I. třídy nebezpečí jen důlně bezpečné protiplynové trhaviny I. kategorie nebo důlně bezpečné trhaviny vyšší kategorie bezpečnosti.
(2)Nálože smějí být umístěny jen ve vývrtech.
(3)Při hmotnosti nálože do 0,2 kg na jeden vývrt se lze odchýlit od ustanovení § 94 a 109 v tom, že vzdálenost nálože k volné ploše smí být nejméně 20 cm a délka ucpávky musí být nejméně 20 cm.
(4)Trhací práce při uvolňování rubaniny v zásobníku se smějí provádět v nezbytných případech jen na základě příkazu vedoucího organizace náložemi utěsněnými ucpávkou. Přitom musí být zneškodněn uhelný prach a na plynujících dolech I. třídy nebezpečí se koncentrace metanu (§112) musí měřit zejména v místech odstřelu náloží a pod horním a spodním vyústěním zásobníku. Při těchto trhacích pracích smějí se používat jen důlně bezpečné protiplynové trhaviny I. kategorie nebo vyšší kategorie bezpečnosti; přitom hmotnost nálože nesmí být větší než 0,2 kg. Oddíl sedmý Trhací práce v uhelných dolech plynujících II. třídy nebezpečí a v dolech s nebezpečím průtrží uhlí a plynů §115 Použití trhavin
(1)Skalní trhaviny se mohou používat na pracovištích v kameni, kde součet všech vrstev uhlí nepřesahuje 20 cm a nálož sklalní trhaviny se nepřiblíží k vrstvě uhlí na vzdálenost menší než 20 cm. Toto ustanovení neplatí pro doly s nebezpečím průtrží uhlí a plynů.
(2)Důlně bezpečné protiplynové trhaviny I. kategorie nebo vyšší kategorie bezpečnosti se musí používat na pracovištích v kameni, kde součet všech vrstev uhlí přesáhne 20 cm.
(3)Důlně bezpečné protiplynové trhaviny II. kategorie nebo III. kategorie musí být použity na pracovištích
  1. a)pokud některá z náloží je umístěna v uhlí,
  2. b)při odděleném odstřelu přibírky kamene s předem vyuhleným předstihem,
  3. c)při současném odstřelu v uhlí a v kameni. §116 Použití rozněcovadel
(1)Při trhacích pracích se mohou používat milisekundové elektrické rozbušky, přičemž časový interval trvání celého odstřelu nesmí přesáhnout 450 ms u náloží v kameni a 400 ms u náloží v uhlí.
(2)Sousední nálože, které jsou v zóně vzájemného ovlivnění a které vzájemně spolupůsobí při rozšiřování volného prostoru (vlomu), se smějí rozněcovat s časovým intervalem zpoždění nejvýše 60 ms; ostatní sousední nálože nejvýše 150 ms.
(3)Při trhacích pracích, při kterých se mohou používat skalní trhaviny, protiprachové trhaviny a důlně bezpečné protiplynové trhaviny I. kategorie, musí se použít milisekundové elektrické rozbušky. Při trhacích pracích, při kterých se musí použít důlně bezpečné protiplynové trhaviny II. kategorie nebo III. kategorie, se musí použít milisekundové elektrické rozbušky se zvýšenou bezpečností. §117 Zakládání a nabíjení vývrtů
(1)Vývrty musí být založeny tak, aby se nálož skalní trhaviny, protiprachové trhaviny nebo důlně bezpečné protiplynové trhaviny I. kategorie nepřiblížila k volné ploše na vzdálenost menší než 30 cm; při použití důlně bezpečné protiplynové trhaviny II. kategorie nebo III. kategorie v kameni menší než 20 cm.
(2)Nenabitý vrt do průměru 50 mm, který je blíže než 30 cm od nabitého vývrtu, musí se před odpalem utěsnit u ústí ucpávkou o délce nejméně 40 cm, při větších průměrech nejméně 100 cm.
(3)Při průměru vývrtu do 50 mm při trhacích pracích malého rozsahu musí být roznětná náložka umístněna jen na dně vývrtu a dno elektrické rozbušky musí směřovat k delší části nálože.
(4)Náložky důlně bezpečné protiplynové trhaviny II. kategorie a III. kategorie se mohou nabíjet, jen jsou-li umístěny ve společném obalu.
(5)Důlně bezpečné protiplynové trhaviny II. kategorie a III. kategorie se nesmějí nabíjet pneumaticky. §118 Ucpávka Při používaní důlně bezpečných protiplynových trhavin II. kategorie a III. kategorie se smí používat jen měkká ucpávka, kterou tvoří voda v obalech a bez obalů nebo materiály ve formě pasty a gelu. Pokud se použije měkká ucpávka v obalu délky nejméně 40 cm, musí být samosvorná a ve vývrtu se musí umístit těsně za nálož. Zbytek vývrtu až ke svému ústí může zůstat volný. §119 Přípustná koncentrace metanu
(1)Trhací práce jsou přípustné, pokud koncentrace metanu v místech uvedených v § 99 nepřesahuje 1 %.
(2)Trhací práce se mohou provádět jen na základě příkazu vedoucího organizace při zvýšení koncentrace metanu až do 1,5% v případech, kdy nelze dostupnými opatřeními snížit koncentraci metanu na hranici podle odstavce 1. §12O Vodní clony při trhacích pracích V dlouhých důlních dílech, ve kterých se provádějí trhací práce, musí se při odstřelu na vhodném místě, nejdále však 15 m od místa odstřelu, vytvořit účinná vodní clona působící v celém profilu důlního díla. §121 Rozstřelování a uvolňování rubaniny
(1)Při rozstřelování rubaniny se smějí použít jen nálože ve vývrtech a důlně bezpečné protiplynové trhaviny II. kategorie nebo III. kategorie; přitom se musí dodržet tyto podmínky:
  1. a)hmotnost nálože nesmí překročit 0,2 kg,
  2. b)vzdálenost nálože od volné plochy nesmí být menší než 20 cm,
  3. c)délka ucpávky musí být nejméně 20 cm.
(2)Trhací práce při uvolňování rubaniny v zásobníku se smějí provádět v nezbytných případech jen na základě příkazu vedoucího organizace náložemi utěsněnými ucpávkou za podmínek, že koncentrace metanu nepřesáhne 1 %, zneškodní se uhelný prach a určí se místa měření metanu; metan se musí měřit zejména v místě odstřelu náloží a pod vrchním a spodním vyústěním zásobníku. Při těchto trhacích pracích se smějí použít jen důlně bezpečné protiplynové trhaviny II. kategorie nebo III. kategorie; hmotnost nálože nesmí být větší než 0,2 kg. §122 Uvolňování výztuže Výztuž se smí uvolňovat jen náložemi ve vývrtech v hornině, a to na styku výztuže s horninou, za podmínek stanovených v § 116, § 117 odst. 1 a § 121; rozstřelování výztuže je zakázano. §123 Trhací práce v blízkosti fukače
(1)Trhací práce v menší vzdálenosti než 25 m od fukače se mohou provádět jen na základě písemného příkazu vedoucího organizace,ve kterém se musí určit zejména
  1. a)situování vývrtů tak, aby se nezasáhl zdroj fukače,
  2. b)způsob spolehlivého zachycení a odvedení metanu z fukače,
  3. c)způsob větrání,
  4. d)opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu.
(2)Při trhacích pracích musí být přítomen směnový technik. §124 Trhací práce v důlních dílech s nebezpečím průtrží hornin a plynů
(1)Při trhací práci v důlních dílech s nebezpečím průtrží uhlí a plynů13) musí být dodrženy tyto podmínky:
  1. a)smí se používat jen důlně bezpečné protiplynové trhaviny II. kategorie a III. kategorie,
  2. b)odlehčovací vrty musí být před nabíjením vývrtů pro trhací práci ucpány nehořlavým materiálem do hloubky, která přesahuje alespoň o 1 m hloubku nabíjených vývrtů. Jiné vrty musí být utěsněny na délku 0,5 m od jejich ústí,
  3. c)v technologickém postupu musí být řešena ochrana pracovníků v raženém důlním díle nebo v porubu a v dalších důlních dílech po směru větrního proudu. Mimo to při trhací práci v porubu, nebezpečném průtržemi uhlí a plynů, musí být odvoláni pracovníci tohoto porubu a z důlních děl po směru průchodního větrního proudu až do koce samostatného větrního oddělení,
  4. d)místo odpalu a místo pro bezpečný úkryt pracovníků musí být při trhací práci v dlouhých důlních dílech ve vzdálenosti nejméně 200 m od místa odstřelu,
  5. e)před odpalem v hloubení musí být odvoláni všichni pracovníci z hloubeného důlního díla. Místo pro bezpečný úkryt pracovníků a místo odpalu musí být na povrchu nebo na již otevřeném patře ve vtažném průchodním větrním proudu nejméně 200 m od místa odstřelu.
(2)Při otřasné trhací práci v důlních dílech s nebezpečím průtrží uhlí a plynů se musí dodržet dále tyto podmínky:
  1. a)směnový technik musí před začátkem vrtání posoudit vhodnost rozmístění vývrtů a být přítomen při jejich nabíjení a při odpalu. Vývrty v průvodních horninách smějí být vrtány až po odvrtání všech vývrtů v uhlí,
  2. b)celková nálož každé zabírky se musí odpálit najednou,
  3. c)před odpálením náloží musí být odvoláni všichni pracovníci z raženého důlního díla bez ohledu na jeho délku nebo z porubu a z dalších důlních děl po směru průchodního větrního proudu až do konce samostatného větrního oddělení,
  4. d)místo odpalu a místo pro bezpečný úkryt pracovníků musí být nejméně 10 m ve vtažném větrním proudu před porubem nebo vyústěním separátně větraného důlního díla do průchodního větrního proudu, přitom však nejméně 200 m od místa odstřelu,
  5. e)pokud se ve vzdálenosti nejméně 200 m od místa odstřelu v raženém separátně větraném důlním díle zřídí bezpečný úkryt pro pracovníky, a to buď přetlaková komora nebo výklenek vybavený potřebným počtem dýchacích přístrojů napojených na rozvod stlačeného vzduchu, lze místo odpalu umístit do tohoto úkrytu,
  6. f)čekací doba po odstřelu je nejméně 30 minut. Poté musí prohlédnout místo odstřelu směnový technik a střelmistr.
(3)Při otřasné trhací práci v důlních dílech s nebezpečím průtrží plynů a hornin s výjimkou uhlí musí být dodržena ustanovení odstavce 1 písm.
  1. b)a
  2. e)a odstavce 2 písm. a), c), d),
  3. e)a f). V dokumentaci trhacích prací musí být řešena ochrana pracovníků v raženém důlním díle a v dalších důlních dílech, které mohou být ovlivněny případnou průtrží. DÍL ČTVRTÝ TRHACÍ PRÁCE V UHELNÝCH LOMECH §125 Použití trhavin Při trhacích pracích v uhlí se mohou používat též důlní skalní nebo povrchové trhaviny. Při přiblížení se místa odstřelu k podzemním důlním dílům se musí v dokumentaci trhacích prací určit bezpečností opatření proti výbuchu uhelného prachu nebo metanu v těchto dílech. §126 Zabezpečení dobývacích strojů a úkryt na nich
(1)Organizace určí v dokumentaci trhacích prací podle místních podmínek nejmenší přípustnou vzdálenost místa trhacích prací velkého rozsahu od dobývacích strojů.
(2)Úkryt osádky dobývacího stroje může být také na dobývacím stroji, pokud je zajištěna její bezpečnost. Vedoucí dobývacího stroje odpovídá za to, že sa osádka stroje uchýlila do určeného úkrytu. §127 Nabíjení vývrtů
(1)V místech, kde lze podle zkušeností předpokládat výskyt metanu, se musí před nabíjením vývrtů měřit koncentrace metanu u ústí vývrtů. Vývrty, z kterých vystupuje metan, se nesmí nabíjet.
(2)Vývrty, kterými se zasáhne důlní dílo, dutina, případně jiný prostor, se nesmějí nabíjet. §128 Ucpávka Při trhacích pracích v uhelných lomech lze použít jako ucpávkový materiál také uhelnou drť. §129 Trhací práce v blízkosti požárů uhlí Trhací práce v blízkosti požárů uhlí se smějí provádět jen na základě příkazu vedoucího organizace. Příkaz se musí vydat pro každé místo požáru uhlí samostatně. DÍL PÁTÝ TRHACÍ PRÁCE PŘI VRTNÝCH A GEOFYZIKÁLNÍCH PRACÍCH, TĚŽBĚ ROPY A ZEMNÍHO PLYNU Oddíl první Společná ustanovení §130 Pyrovůz
(1)Pyrovůz, kterým se přepravují výbušniny a současně i osoby, musí mít:
  1. a)kabinu pro přepravu osob,
  2. b)oddělený prostor pro přepravu trhavin,
  3. c)pevně přichycené dřevnené oplechované schránky pro přepravu rozbušek,
  4. d)oddělený prostor pro přepravu pomůcek,
  5. e)prostředky první pomoci,
  6. f)dva vhodné hasicí přístroje umístěné na vnější straně dosažitelné ze země.
(2)Průvodce přepravovaných výbušnin v pyrovozu musí být střelmistr, který má u sebe evidenční záznam o jejich množství. Oddíl druhý Používaní výbušnin při geofyzikálních pracích §131 Dva sousední vrty se nesmějí zakládat na vzdálenost menší než 30 cm při průměru vrtů do 50 mm a na vzdálenost menší než 100 cm při vrtech s průměrem nad 50 mm. §132 Příprava náloží
(1)V témže vrtu se smí použít i několik roznětných náložek.
(2)Pro zaznamenání okamžiku výbuchu se smí použít další rozbuška umístěná v náloži.
(3)Elektrické rozbušky se musí v náloži umístit tak, aby na ně nemohla narazit zátěžka.
(4)Při opakovaných odstřelech v témže vrtu se smějí současně připravit nálože v potřebném množství. Adjustované nálože se musí umístit v bezpečné vzdálenosti od vrtů, jakož i od ostatních výbušnin. Přívodní vodiče rozbušek těchto náloží musí být do doby jejich použití svinuty a jejich konce zaizolovány.
(5)V technologicky odůvoděných případech smí střelmistr spojit v jedné náloži i více elektrických rozněcovadel také paralelně. §133 Nabíjení vrtů
(1)Na témže pracovišti se smějí vrtat a postupně nabíjet jednotlivé vrty. V takovém případě se musí velikost nálože a její umístění ve vrtu volit tak, aby při nežádoucím výbuchu nálože nabitého vrtu nebyla ohrožena bezpečnost osob. Vrty se musí založit tak, aby nedošlo k jejich vzájemnému převrtání.
(2)Bezprostřední okolí nabitých vrtů se musí zabezpečit proti vstupu nepovolaných osob a roznětné vedení se musí zajistit proti poškození a předčasnému roznětu nálože.
(3)Není-li vzhledem k použité metodě geofyzikálního měření možné odpálit nálož ve vrtu téhož dne, kdy byl nabit, je třeba učinit taková opatření, aby nálož nemohla být vytažena z vrtu a roznětné vedení bylo zabezpečeno proti poškození a předčasnému roznětu nálože. Přívodní vedení musí být zkratováno. Takto lze postupovat jen v případech, kdy se výbuch nálože umístěné ve vrtu neprojeví na povrchu rozletem materiálu.
(4)K zatlačování nálože do hustého výplachu se smí použít zátěžka, jejíž konec je z antistatického nejiskřícího materiálu.
(5)Vrt se smí nabíjet pomocí vrtného nářadí s podmínkou, že vrtná osádka pracuje pod dozorem střelmistra. Členové vrtné osádky musí být seznámeni s manipulací s výbušninami ve stejném rozsahu jako pomocníci střelmistra. Při zapouštění nálože, pokud tato není ponořena do vrtu na délku unášecí tyče, se musí motor soupravy zastavit a elektrické zdroje vypnout. Při zapouštění vrtným nářadím se musí používat dřevěná koncovka spolehlivě připevněná na první vrtnou tyč nebo nářadí. Průmer koncovky nesmí být menší než průmer nálože.
(6)Vrtné nářadí při vytahování z nabitého vrtu musí být zajišteno proti rotaci. §134 Opětovné využití vrtu Tentýž vrt lze využít i vícekrát k trhacím pracím pro vyvolání seismických účinků, jestliže střelmistr se přesvědčí, že: a) ve vrtu není selhávka, b) vrt je průchodný, c) vrt je ochlazen (výplachem, vodou apod.) s ohledem na použité výbušniny. §135 Zneškodňování selhávek
(1)Selhávky ve vrtech se mohou zneškodňovat jen těmito způsoby
  1. a)obnovením volně přístupné části roznětné sítě nebo vedení,
  2. b)vyjmutím, vypláchnutím nebo vyfoukáním ucpávky a zavedením nové roznětné náložky k selhávce,
  3. c)odpálením pomocné nálože umístěné v novém vrtu založeném rovnoběžně s vrtem se selhávkou ve vzdálenosti nejméně 30 cm u vrtu o průmeřu do 50 mm a nejméně 100 cm u vrtu o průmeřu nad 50 mm.
(2)Selhávky se mohou odpálit v původní velikosti jen tehdy, když se nezměnily podmínky platné pro příslušnou nálož a při odstřelu nemůže být ohrožena bezpečnost osob a majetku. §136 Zabezpečení a likvidace místa po odstřelu
(1)Organizace provádějící trhací práce musí zajistit, aby jámy, krátery, kaverny a vrty byly ihned po trhací práci zlikvidovány zasypáním nebo zabezpečeny tak, aby do nich nemohly spadnout osoby, zvířata nebo předměty.
(2)O způsobu zabezpečení a likvidace se musí vést záznamy, které se uschovávají pět roků. §137 Kontrolní okruh okamžiku výbuchu
(1)Rozbuška zapojená na kabel kontrolního okruhu se musí umístit na bezpečné místo tak, aby nikomu nehrozilo nebezpečí úrazu. Podmínky pro její umístění se musí určit v dokumentaci trhacích prací.
(2)Kontrolní okruh se zapojuje bezprostředně před odpalem.
(3)Po odpalu nebo při selhávce musí střelmistr kontrolní okruh ihned odpojit a přesvědčit se, zda rozbuška zapojená na kabel kontrolního okruhu detonovala. §138 Oznamovací povinnost Jestliže při použití výbušnin ve vrtech mohou nastat i v budoucnosti poklesy zemského povrchu, které by mohly mít nepříznívý vliv na výstavbu objektů nebo liniové stavby, je organizace, která takové trhací práce provedla, povinna oznámit je příslušnému stavebnímu úřadu a orgánu uzemního plánování. Oznámení se musí doložit situačním náčrtkem místa vrtu a jeho okolí, ve kterém se mohou projevit následné deformace povrchu, a to v měřítku mapových podkladů vedených pro účely územního plánování.14) Oddíl třetí Používání výbušnin při perforování, torpédování a při jádrovacích a jiných pracích Společná ustanovení §139 Předání vrtu
(1)Před započetím karotážně perforačních, torpédovacích a jádrovacích prací musí odpovědný vedoucí vrtu (vrtmistr) předložit střelmistrovi písemné prohlášení, že vrt a zařízení pracoviště jsou způsobilé pro provedení těchto prací.
(2)Geologická služba organizace je povinna dát vedoucímu skupiny perforačních a torpedovacích prací písemný příkaz k jejich provedení s vyznačením hloubek, ve kterých se mají tyto práce provést. §140 Karotážní kabel
(1)Karotážní kabel se smí použít jako přívodní vedení.
(2)Při zapouštění a vytahování karotážního kabelu je zakázáno naklánět se nad ním, překračovat jej, podcházet nebo se jej dotýkat. Současně se musí učinit opatření, aby kolektor a kabelové spoje byly chráněny proti nahodilému dotyku, vniknutí nečistoty a vlhkosti a proti mechanickému poškození.
(3)Před nabíjením se musí překontrolovat izolační odpor karotážního kabelu. Karotážně perforační souprava a prameny karotážního kabelu musí být uzemněny. §141 Omezení trhacích prací
(1)Trhací práce ve vrtech při torpédování, perforování a jádrování jsou zakázány při bouřce, vichřicí, při snížené viditelnosti a ve vrtech nebezpečných výbuchem plynu s výjimkou případu uvedeného v § 155.
(2)Jestliže začne z vrtu přetékat výplach, vrt začne plynovat nebo hrozí nebezpečí erupce, nesmí se zahájit ani pokračovat v trhacích pracích.
(3)Při torpédování, perforaci a jádrování v noci nebo v případech, kdy se sníží viditelnost během přípravy trhacích prací, se tyto smějí provést jenom pod stálým dozorem; pracoviště včetně manipulačního prostoru musí být osvětleno. Perforování vrtů §142 Příprava a nabíjení perforátorů
(1)Perforátory, elektrické jádrovače, náboje pro jiné karotážní přístroje (dále jen „perforátory“) se musí připravovat a nabíjet ve stabilních nabijárnách. V nezbytných případech lze perforátory připravovat též v pojízdných nabijárnách nebo na vhodném a bezpečném místě v prostoru jejich použití.
(2)Perforátory se smějí nabíjet jen na pracovních stolech v antistatickém a nejiskřivém provedení s omyvatelným povrchem, upravených tak, aby zaručovaly bezpečné uložení perforátoru a jeho součastí a zamezily jejich nežádoucímu pohybu nebo pádu.
(3)Na pracovním stole se smí při nabíjení kumulativních perforátorů uložit jen takový počet náložek, který je potřebný pro nabití jednoho perforátoru nebo náložky v jednom expedičním obalu.
(4)Náložky pro komulativní perforátor umístěné na pracovním stole musí být uloženy v otevřeném expedičním obalu nebo v držáku ze dřeva, plsd nebo jiné vhodné hmoty. Náložky se musí v držáku uložit tak, aby počinová tě

AI výklad z oficiálneho znenia zákona. Orientačný, nenahrádza právne poradenstvo.