13 CO 164/2021-400 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 1 752 745 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 752 745 Kč od 7. 12. 2017 do zaplacení (výrok I.), uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 435 261,20 Kč (výrok II.) a uložil žalobci povinnost zaplatit státu soudní poplatek v částce 116 Kč (výrok III.). 2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že s žalovanou uzavřel v roce 2015 ústní smlouvu, podle které se zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky na zakoupení pozemků (do výlučného vlastnictví žalované), na nichž měli se žalovanou postavit rodinné domy a ty po jejich dokončení spolu s pozemky prodat. Zároveň se zavázal zaplatit náklady na projekt výstavby rodinných domů, náklady na stavební řízení a samotnou výstavbu rodinných domů. Oproti tomuto závazku žalobce měla žalovaná zajišťovat veškeré činnosti spojené se samotnou realizací projektu, získání stavebního povolení a zajištění realizace výstavby. Po prodeji měly být žalobci vráceny veškeré investice, které do tohoto projektu vložil. Rozdíl mezi dosaženou kupní cenou a žalobcem investovanými finančními prostředky měl být rozdělen rovným dílem mezi žalobce a žalovanou. Žalobce tvrdil, že na základě této dohody byl zakoupen pozemek p. [číslo] v [katastrální uzemí]. Následně ovšem mezi žalobcem a žalovanou začalo docházet k rozporům, které vyvrcholily na schůzce žalobce a žalované v lednu roku 2017, kde žalovaná měla žalobci sdělit, že již v projektu dále pokračovat nehodlá. Proto ji žalobce přípisem ze dne 17. 7. 2017 vyzval k poskytnutí přiměřené jistoty. Jistota nebyla ze strany žalované poskytnuta, a proto žalobce od shora uvedené smlouvy dopisem ze dne 22. 8. 2017 odstoupil. 3. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že nebyly splněny předpoklady pro odstoupení od smlouvy podle § 2002 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neboť z chování žalované na schůzce žalobce a žalované dne 12. 1. 2017 nelze učinit závěr, že by žalovaná chtěla porušit smlouvu podstatným způsobem. Uzavřel, že schůzka mezi účastníky byla vyhrocená, došlo mezi nimi k hádce a oba účastníci si měli navzájem sdělit, že„ jeden s druhým končí“. Dospěl ovšem k závěru, že z následného jednání žalobce i žalované vyplývalo, že v projektu bylo poté dále pokračováno, a to nejprve jednáním žalované k získání územního rozhodnutí a stavebního povolení, a poté samotnou výstavbou. Navíc zdůraznil, že sám žalobce ještě v únoru a v květnu roku 2017 platil náklady související s předmětným projektem. Uzavřel tedy, že nelze učinit závěr, že by z chování žalované nepochybně vyplynulo, že poruší smlouvu podstatným způsobem. 4. Proti tomuto rozsudku, a to proti výrokům I. a II., podal odvolání žalobce. Namítl, že soud prvního stupně nesprávně vyhodnotil jednání žalované, neboť podle jeho názoru její chování v něm důvodně vzbudilo obavu, že poruší jejich dohodu podstatným způsobem, když již na schůzce dne 12. 1. 2017 mu bylo žalovanou výslovně sděleno, že s jeho osobou končí. Následně s ním odmítala komunikovat a žádným způsobem nereagovala ani na výzvu k poskytnutí jistoty. Navíc žalovaná začala zpochybňovat, jakým způsobem bude po skončení jejich projektu naloženo s rozdělením zisku po odečtení žalobcem investovaných nákladů. Platby, které provedl v únoru a květnu roku 2017, byly realizovány z toho důvodu, že se k nim zavázal ještě před schůzkou v lednu roku 2017, a bylo tedy třeba tyto závazky splnit. Navrhl, aby byl výrok I. rozsudku soudu prvního stupně změněn a žalobě v plném rozsahu vyhověno. 5. Žalovaná ve vyjádření k odvolání navrhla, aby byl rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrzen. 6. Jelikož nebylo podáno odvolání proti výroku III. rozsudku soudu prvního stupně, nabyl uvedený výrok samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“)) a není proto předmětem odvolacího přezkumu. 7. Krajský soud v Brně (dále jen„ odvolací soud“ (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o. s. ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), a že bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.), v souladu s § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal výroky I. a II. rozsudku soudu prvního stupně, řízení jeho vydání předcházející, správnost skutkových zjištění a jejich právního posouzení, nařídil k projednání odvolání jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) při němž zopakoval a doplnil dokazování (§ 213 odst. 2, 4 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro potvrzení výroků I. a II. rozsudku soudu prvního stupně 8. Odvolací soud podle § 213 odst. 2 o. s. ř. zopakoval dokazování e-mailovou komunikací mezi žalobcem a žalovanou v době do 12. 1. 2017 do 23. 1. 2017 (č. l. 187 (189 spisu), neboť z těchto listin je možno dospět k jinému skutkovému zjištění, než které učinil soud prvního stupně. Z těchto listinných důkazů odvolací soud zjistil, že žalovaná dne 12. 1. 2017 žalovanému sdělila, že„ Bobravu“ žalobci přepíše. Žalobce na tuto e-mailovou zprávu odpověděl dne 13. 1. 2017, ve které žalované sdělil, že osloví pana [příjmení] za účelem prodeje„ [anonymizováno]“. Dne 23. 1. 2017 žalobce žalované sdělil, že„ [anonymizováno]“ chce přepsat a je již jedno, zda ji prodá sám anebo tam bude stavět. 9. Odvolací soud doplnil dokazování výpisy z katastru nemovitosti, a to listy vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí]. Z těchto listinných důkazů bylo odvolacím soudem zjištěno, že ke dni 12. 1. 2017 byla žalovaná zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku p. [číslo] o výměře 483 m2 a svědčilo jí dále právo stavby rodinného domu na pozemku p. [číslo]. Pozemek p. [číslo] žalovaná nabyla na základě kupní smlouvy ze dne 7. 8. 2015. Právní účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí nastaly ke dni 12. 2. 2016. Jako vlastník pozemku p. [číslo] o výměře 558 m2 byla zapsána v katastru nemovitostí [jméno] [příjmení] (manželka žalobce), a to na základě darovací smlouvy uzavřené mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] ze dne 2. 8. 2016. Právní účinky vkladu vlastnického práva nastaly ke dni 3. 8. 2016. Pozemek p. [číslo] byl zatížen právem stavby ve prospěch žalované, a to na základě smlouvy darovací a smlouvy o zřízení práva stavby ze dne 2. 8. 2016, přičemž právní účinky vkladu tohoto práva do katastru nemovitostí nastaly ke dni 3. 8. 2016. 10. Pokud jde o skutkovou stránku věci soud prvního stupně ve zbývajícím rozsahu správně a přesvědčivě popsal (vymezil), které skutečnosti má za prokázané a které nikoli, a o jaké důkazy opřel svá skutková zjištění. Závěr o skutkovém stavu je tedy následující: a) v roce 2015 žalobce uzavřel s žalovanou ústní dohodu, ve které se zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky na zakoupení pozemků a dále finanční prostředky na projekt výstavby rodinných domů na těchto pozemcích, náklady na stavební řízení a samotnou výstavbu rodinných domů. Pozemky měla žalovaná zakoupit do svého vlastnictví a na těchto pozemcích měla zajistit výstavbu rodinných domů včetně samotné realizace projektu, získání stavebního povolení a realizace jejich výstavby. Následně měly být rodinné domy s pozemky prodány a žalobci měly být vráceny veškeré investice, které do tohoto projektu vložil. Tento projekt účastníci označovali jako projekt„ [anonymizováno]“. b) v řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobce, že součástí výše popsané dohody bylo i ujednání o tom, že rozdíl mezi dosaženou kupní cenou a žalobcem investovanými finanční prostředky měl být mezi žalobce a žalovanou rozdělen rovným dílem, c) dne 7. 8. 2015 uzavřela žalovaná kupní smlouvu, na základě které zakoupila pozemek p. [číslo] v [katastrální uzemí]. Právní účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí nastaly ke dni 12. 2. 2016, d) po zakoupení výše uvedeného pozemku žalovanou byl z tohoto pozemku vyčleněn nový pozemek p. [číslo] který žalovaná darovala [jméno] [příjmení] (manželce žalovaného) darovací smlouvou ze dne 2. 8. 2016 a současně bylo na pozemku p. [číslo] v [katastrální uzemí] zřízeno právo stavby ve prospěch žalované, a to smlouvou darovací a o zřízení práva stavby ze dne 2. 8. 2016. Právní účinky vkladu vlastnického práva a práva stavby vznikly ke dni 3. 8. 2016. e) dne 12. 1. 2017 proběhla osobní schůzka mezi žalobcem a žalovanou, na které byl účastníky projednáván i projekt„ [anonymizováno]“. Jednání bylo konfliktní a jeho výsledkem bylo sdělení žalované adresované žalobci, že s projektem„ [anonymizováno]“ končí. Na toto vyjádření reagoval žalobce sdělením, že rovněž on s tímto projektem končí. f) ke dni 12. 1. 2017 byla žalovaná zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku p.č. p. [číslo] o výměře 483 m2 v [katastrální uzemí], g) dne 12. 1. 2017 žalovaná zaslala žalobci emailovou zprávu, ve které žalobci sdělila, že„ [anonymizováno]“ žalobci přepíše a dn