13 CO 54/2021-165 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně po žalovaných domáhala zaplacení částky 120 000 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení (výrok I.) a žalobkyni uložil zaplatit žalovaným, oprávněným společně a nerozdílně, náklady řízení ve výši 29 220 Kč (výrok II.). 2. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně uvedené částky domáhala proto, že žalobkyni oslovil žalovaný 1. s nabídkou investiční možnosti. Uváděl, že ze svěřených peněz získá během 3 měsíců úrok 30 %. Na sjednanou schůzku se dostavil i se žalovaným 2. žalobkyně jim na zkoušku předala částku 20 000 Kč a po vrácení zhodnocené částky se rozhodla dále investovat. Takto žalovaným předala ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum] vždy částku 30 000 Kč za účelem investování. Částky předávala žalobkyně vždy v hotovosti žalovanému 2. a komunikace mezi žalobkyní a žalovanými probíhala formou SMS zpráv. Žalobkyni nebylo známo, jak ve skutečnosti žalovaní s penězi naložili. Žalobkyně měla přístup do internetové„ kanceláře“, kde mohla kontrolovat investovaná eura. První vklad 20 000 Kč se žalobkyni vrátil se zhodnocením, když jí žalovaný 2. vyplatil částku 25 000 Kč. Na podzim se však již další investiční cyklus na internetu neobjevoval. Žalobkyně chtěla peníze vybrat, ale žalovaní ji stále ujišťovali o výhodnosti investice. Následně se přístup do internetové„ kanceláře“ zablokoval a po té byl i smazán. Žalovaní žalobkyni vložené peníze přes její urgence nevrátili. 3. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že by mezi účastníky byla uzavřena nějaká smlouva, na základě které by žalovaní odpovídali za investice žalobkyně a nelze tak dojít k závěru, že by žalovaní porušili nějakou právní povinnosti, kvůli které by odpovídali za případnou škodu způsobenou žalobkyni. Soud prvního stupně měl za prokázáno, že peníze žalobkyně byly vloženy na účet, který si sama aktivně založila (na jméno [jméno] [příjmení]) a není proto možno dovodit, že by na straně žalovaných došlo k bezdůvodnému obohacení. Žalobkyně jako dospělá svéprávná osoba si musela být vědoma, že v případě slibovaného zhodnocení o 30 % nemůže jít o nerizikovou a bezpečnou investici. 4. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala žalobkyně odvolání, v němž nesouhlasila se závěry soudu prvního stupně, pokud vyhodnotil, že finanční prostředky svěřené žalovaným byly vloženy na účet pana [příjmení], který zakládala žalobkyně. Z potvrzovacích e-mailů, které chodily panu [příjmení] totiž vyplývá, že podíly budou aktivovány až po přijetí platby. U jednotlivých objednávek je pak uvedeno, že uhrazeny nebyly. Pokud pak soud prvního stupně neuvěřil verzi žalobkyně, že se mohla domnívat, že se jedná o nerizikovou investici, zcela ignoroval fakt, že žalobkyni pojilo s žalovaným 1. mnohaleté přátelství, z čehož pramenila její důvěra v žalovaného 1. O nerizikovosti investice a garanci zisku se zmiňovaly i webové stránky WeBet4You. Ačkoliv se žalobkyně snažila zjistit, co možná nejvíce informací o fungování projektu, dozvěděla se o [právnická osoba] až z vyjádření žalovaných k žalobě. Pokud by o systému investování věděla více, bylo by pro ni jednoduší peníze vkládat bezhotovostně a nikoli prostřednictvím žalovaných. Celý systém byl navíc v německém jazyce, který žalobkyně neovládá, proto spoléhala na informace od žalovaných. Žalovaní ve svém vyjádření přiznali, že tuto činnost vykonávali za provizi, proto nemohlo jít o kamarádskou výpomoc, ale o faktický vztah dvou podnikatelů (žalovaných) a žalobkyně jako spotřebitele. Tím že žalovaní zprostředkovávali investice za provizi, se fakticky jednalo o smlouvu o finančních službách dle § 1841 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). 5. Žalovaní ve svém vyjádření k odvolání navrhli potvrzení rozsudku soudu prvního stupně. Uvedli, že k založení účtu bylo potřeba nahrání dokladu totožnosti a přístupové údaje znal pouze majitel tohoto účtu. Pokud tedy byl založen účet na jméno pana [jméno] [příjmení], měl jediný on právo znát heslo. Žalobkyně pak potvrdila všechny příchozí platby na účet pana [příjmení] formu SMS zpráv. Žalovaní popřeli, že by nesdělili žalobkyni podrobnosti o německém projektu eVisionTeam, rovněž uvedli, že ji upozornili na rizikovost projektu. Požadavek, aby pomohli žalobkyni s vložením peněz na účet projektu, vzešel od samotné žalobkyně, protože nechtěla sama řešit transfer přes bitcoinové peněženky. Účet byl dostupný i v české lokalizaci. Žalovaní rovněž popřeli, že by uzavřeli se žalobkyní jakoukoli smlouvu. Nebyla mezi nimi dohodnuta ani žádná provize a žalovaní nenabízeli ani neposkytovali žádné finanční služby. Stejně tak není pravdou, že by žalovaní byli v dané oblasti podnikatelé. 6. Krajský soud v [obec] (dále jen„ odvolací soud“ – § 10 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“)) po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o. s. ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), a že bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.), v souladu s § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, řízení jeho vydání předcházející, správnost skutkových zjištění soudu a jejich právního posouzení, nařídil k projednání odvolání jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro potvrzení rozsudku soudu prvního stupně. 7. Odvolací soud dospěl k závěru, že pokud se týká vymezení skutkových okolností, tyto byly ze strany žalobkyně tvrzeny nedostatečně, proto byla žalobkyně při jednání odvolacího soudu vyzvána ve smyslu § 118a odst. 1 o. s. ř., aby svá skutková tvrzení upřesnila. Žalobkyně doplnila, že žalovaní 1. a 2. učinili ve vztahu k ní v první polovině května 2018 nabídku ústní formou, jejímž předmětem byl závazek žalovaných společně a nerozdílně zprostředkovávat žalobkyni investice s tří měsíčním cyklem se zhodnocením 30 % z vložené částky s tím, že po té se žalobkyně může rozhodnout, zda zhodnocenou částku vybere či znovu investuje. Žalovaní dále žalobkyni nabízeli, že pro ni budou zajištovat vklady peněžních prostředků výhradně formou předávání hotovosti a zajišťovat i výběry hotovosti. Žalobkyně měla předávat žalovaným hotovost v českých korunách a žalovaní měli zajistit jejich směnu za eura v kurzu 25 Kč/euro. Dále žalovaní nabízeli žalobkyni, že jí budou poskytovat poradentství a odbornou pomoc při investicích. Předmětem investic měly být start-upy začínajících umělců. Po poradě s přítelem se žalobkyně rozhodla nabídku žalovaných přijmout. V polovině května 2018 jim za účelem zhodnocení předala částku 20 000 Kč. Byť předmětem ujednání účastníků nebyla odměna žalovaných za poskytované služby, měli žalovaní nárok na provize v rámci struktury investičního projektu. Oba žalovaní pak v době uzavření dohody se žalobkyní byli podnikateli, když předmětem jejich podnikatelské činnosti byla výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. 8. K prokázání svých tvrzení navrhla žalobkyně v souladu s výzvou odvolacího soudu ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. důkazy, kdy některé z nich byly již provedeny soudem prvního stupně (printscreen struktury žalovaných, výslech žalobkyně, SMS komunikace) a odvolací soud je nepovažoval za nutné opakovat, když soud prvního stupně z nich náležitě zjistil skutkový stav. Odvolací soud pak provedl žalobkyní navržený důkaz údaji z veřejné části živnostenského rejstříku žalovaného 1. a 2., ze kterých zjistil, že žalovaný 1. má živnostenské oprávnění pro předmět podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, v oboru činnosti zprostředkování obchodu a služeb, a to od [datum] na dobu neurčitou. Žalovaný 2. pak pro stejný předmět podnikání měl živnostenské oprávnění v době od [datum] do [datum] Odvolací soud dále provedl i důkaz navrhovaný žalovanými, a to výpisem z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba], z nějž vyplývá, že žalobkyně je jedinou společnicí i jednatelkou této společnosti a předmětem podnikání této společnosti je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence. Z údajů veřejné části živnostenského rejstříku žalobkyně je zřejmé, že žalobkyně v období od [datum] do [datum] (kdy byla živnost přerušena) podnikala s předmětem podnikání činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence a od [datum] je podnikatelkou s živnostenským oprávněním po předmět podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona 9. Na návrh žalobkyně odvolací soud vyslechl svědka [jméno] [příjmení], z jehož výpovědi bylo zjištěno, že tento je dlouholetým přítelem žalobkyně, kdy s ní bydlí ve společné domácnosti a před jednáním odvolacího soudu s ní probíral předmětnou záležitost. Osobně zná i oba žalované, z toho žalovaného 1. dlouhodobě. Svědek potvrdil, že v květnu 2018 jim žalovaní nabídli možnost investic. Tato nabídka probě