14 CO 37/2021-359 — Krajský soud v Brně

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, aby soud nahradil souhlasný projev vůle žalovaného s uzavřením kupní smlouvy ohledně podzemní stavby vinného sklepa nacházející se pod pozemkem parcelní [číslo] ostatní plocha, v [katastrální uzemí] [anonymizováno], pozemek zapsaný na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], dle znění v žalobním petitu uvedeném (výrok I), a žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 129 585 Kč k rukám advokátky JUDr. [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II). 2. Proti tomuto rozsudku podal v zákonné lhůtě odvolání žalobce. Vytýká v něm soudu I. stupně nesprávná a neúplná skutková zjištění a nesprávné právní posouzení věci. Poukázal na to, že smyslem žaloby je na základě předkupního práva dosáhnout sloučení vlastnictví vinného sklepa a domu, které tvoří jeden funkční celek, neboť vinný sklep byl příslušenstvím stavby a samostatným předmětem vlastnického práva přechodně vlastnicky odloučeným od rodinného domu a v rámci využití má jednoznačný smysl, aby celý funkční celek měl jednotnou vlastnickou strukturu. Soud I. stupně učinil dle žalobce nesprávná zjištění o tom, že vinný sklep není příslušenstvím rodinného domu a nejedná se o společné užívání v rámci hospodářského účelu. Do samotného vinného sklepa je možný přístup pouze z rodinného domu, tedy věci hlavní ve vlastnictví žalobce. Žalovaný neprokázal své tvrzení, že nejdříve měla vzniknout samostatná stavba lisovny se sklepem a až poté nástavba rodinného domu, který by snad s lisovnou a sklepem vůbec nesouvisel. Naopak z provedeného dokazování je zjevné, že před rokem 1945 obývaly rodinný dům a zároveň v něm vinařsky hospodařily rodiny německých obyvatel a celá stavba tak, jak existuje dnes, byla i vystavěna. Mohlo se stát, že prostory užívaly různé osoby, což nemění nic na vlastnické struktuře k lisovně. Je-li v přízemí rodinného domu sklep, tak byl logicky zbudován, aby sloužil účelům spojeným se stavbou. Nelze dle žalobce souhlasit se závěrem soudu I. stupně, že předkupní právo žalobce jako vlastníka rodinného domu se nevztahuje na vinný sklep. Žalobce je vlastníkem pozemků a stavby, přičemž pod pozemkem se nachází podzemní stavby, která je jednoznačně příslušenstvím nadzemní stavby. Obě stavby jsou objektivně určeny k tomu, aby byly trvale užívány společně v rámci svého hospodářského určení. Nelze dle žalobce souhlasit ani se závěrem soudu I. stupně, že kupní cena neodpovídá tržní ceně. Žalovaný netvrdil, že by kupní cena byla stanovena s ohledem na vypořádání s dalšími společníky jeho právního předchůdce a k této skutečnosti ani nebylo provedeno žádné dokazování. Nelze tak dovozovat ani případný rozpor s dobrými mravy ve vztahu k uvedené kupní ceně. Žalobce proto navrhl změnu napadeného rozsudku tak, že žalobě bude vyhověno. 3. Žalovaný ve vyjádření k odvolání žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku. Uvedl, že vinný sklep je podzemní stavbou se samostatným účelovým určením. Předkupní právo vlastníka pozemku se na takovou stavbu vztahuje pouze tehdy, pokud je příslušenstvím nadzemní stavby. O takový případ se však dle žalovaného v dané věci nejedná, předmětný vinný sklep po velice dlouhou dobu nebyl užíván společně s rodinným domem. Rodinný dům i sklep mají rozdílné vlastníky, a to minimálně od roku 2000, proto nelze ani uvažovat o tom, že by vinný sklep byl příslušenstvím rodinného domu. Sklep má samostatné účelové určení a trvale se s rodinným domem v rámci hospodářského určení neužívá. Je stavebně oddělen od nadzemní části, stavby nejsou propojeny, do sklepa je samostatný vstup z ulice. Žalobce a jeho právní předchůdci užívali nadzemní část nemovitosti od roku 1963, po celou dobu měli vědomost o tom, že lisovna se sklepem je užívána někým jiným a až do roku 2011 nebyla těmto uživatelům bráněno v užívání sklepa s lisovnou. Rodina žalobce neměla do sklepa s lisovnou přístup a ani neusilovala o získání vlastnictví. Nynější chování žalobce se jeví jako nepoctivé a zneužívající právo. Kupní smlouva a její dodatek byly uzavřeny za účelem vypořádání vztahů souvisejících s převodem obchodního podílu žalovaného ve [právnická osoba], s. r. o., na zbylé dva společníky a přiznání předkupního práva by bylo dle žalovaného rozhodnutím v rozporu s dobrými mravy, neboť by závažně znevýhodnilo žalovaného, kterému by tak bylo upřeno právo na řádné vypořádání v důsledku převodu obchodního podílu v uvedené společnosti. 4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek a řízení jeho vydání předcházející (§ 212, 212a odstavec 1, 3, 5 občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“), a po zjištění, že odvolání je podáno oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), je přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), je podáno včas (§ 204 o. s. ř.), a po zopakování dokazování posléze uvedenými listinnými důkazy § 213 odstavec 1, 2 o. s. ř.) dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné. 5. Žalobce se vdané věci domáhá nahrazení projevu vůle žalovaného s uzavřením kupní smlouvy ohledně podzemní stavby vinného sklepa nacházejícího se pod pozemkem parcelní [číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno] na základě tvrzení, že vlastní pozemek parcelní [číslo] jehož součástí je budova číslo popisné [anonymizováno] v [obec], a pozemek parcelní [číslo] na základě darovacích smluv z let 2012 a 2015 a jeho rodiče nabyli rodinný dům zatížený služebností sklepa v roce 1963 od státu a tento sklep je ve vlastnictví žalovaného a tvoří příslušenství rodinného domu žalobce, který k němu má předkupní právo. Soud I. stupně žalobě zamítl s odůvodněním, že předmětný sklep nebyl součástí nemovitostí, které stát prodal právním předchůdcům žalobce, nejedná se o věc, jejímž účelem je společné užívání v rámci hospodářského účelu, kupní smlouva a její dodatek z roku 2014 byly uzavřeny za účelem vypořádání vztahů souvisejících s převodem obchodního podílu žalovaného ve [právnická osoba], s. r. o., a že aplikace předkupního práva za kupní cenu ve výši 120 000 Kč by byla v rozporu s dobrými mravy. S těmito závěry, vyjma posledního uvedeného, se odvolací soud ztotožňuje. 6. Dle ustanovení § 3056 odstavec 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., dále jen „o. z.“, vlastník pozemku, na němž je zřízena stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku a nestala se součástí pozemku ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, má předkupní právo k pozemku. Předkupní právo vlastníka pozemku se vztahuje i na podzemní stavbu na stejném pozemku, která je příslušenstvím nadzemní stavby. K ujednáním vylučujícím nebo omezujícím předkupní právo se nepřihlíží. 7. Smyslem ustanovení § 3056 o. z. je sjednotit režim vlastnictví k pozemku a ke stavbě při nejbližší možné příležitosti, tedy v okamžiku, kdy je smlouva o převodu úplná, včetně dohody o výši kupní ceny. Předkupní právo se vztahuje i na bezúplatné převody a v takových případech je nutno vycházet z obvyklé ceny. Neuplatní se v případech, kdy je hospodářský účel pozemku a stavby odlišný nebo kdy stavba má zvláštní režim vlastnictví. Předkupní právo vlastníka pozemku se vztahuje na celou stavbu, jež má svůj základ na pozemku, i na podzemní stavbu, která je příslušenstvím (tedy samostatnou věcí) nadzemní stavby. 8. Příslušenství věci je dle ustanovení § 510 odstavec 1 o. z. vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s věcí hlavní v rámci jejich hospodářského určení. Byla-li vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím. Má-li být určitá věc příslušenstvím věci hlavní, musí být vlastníkem určena k trvalému užívání s touto hlavní věcí a věci musí být trvale spojeny svým hospodářským určením. 9. Z dokazování provedeného soudem I. stupně bylo prokázáno, že právní předchůdci žalobce, a to jeho rodiče [titul] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], nabyli do svého bezpodílového spoluvlastnictví na základě kupní smlouvy uzavřené s Československým státem – Místním národním výborem v [obec] 15.12.1963 pozemek st. [číslo] s domkem číslo popisné [anonymizováno] a pozemek st. [číslo] stáje, zapsané ve vložce [číslo] pozemkové knihy pro [katastrální uzemí] se služebností sklepu, zapsanou ve vložce [číslo] pro totéž katastrální území. Rozsudkem Krajského soudu v Brně z 27. 3. 1984 byl potvrzen rozsudek Městského soudu v Brně z 21. 11. 1983, čj. 15 C 396/80-146 v části týkající se přikázání rekreačního domku číslo popisné [anonymizováno] v [obec] do vlastnictví matky žalobce. Matka žalobce uzavřela 21. 2. 1983 s Místním národním výborem v [obec] dohodu o zřízení práva osobního užívání pozemku parcelní [číslo] v [katastrální uzemí] a darovacími smlouvami z 20. 6. 2012 a 30. 11. 2015 darovala budovu číslo popisné [anonymizováno] na pozemku parcelní [číslo] tento pozemek a pozemek parcelní [číslo] do výlučného vlastnictví žalobce. Právním předchůdcům žalovaného [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byl přidělen příděl číslo PO [číslo], a to stavební plocha, dům číslo popisné [anonymizováno], a