16 CO 119/2020-191 — Krajský soud v Brně

1. Výše uvedeným rozsudkem rozhodl soud I. stupně tak, že návrh na určení, že pozemek parcela [číslo] pozemek parcela [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek] okres [okres] geometrickým plánem z 10. 11. 2015 [číslo jednací], vyhotoveným Ing. [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa], narozené [datum], bytem [obec a číslo] [anonymizováno] [obec a číslo] zamítl (výrok I.) a dále žalovaným 1/ a 2/ náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni nepřiznal (výrok II.). 2. Proti tomuto rozsudku soudu I. stupně podala odvolání žalobkyně s odůvodněním, že soud se ve svém rozhodnutí opřel o skutečnost, že nově vzniklé oplocení je v limitu tzv. kódu kvality geometrického zaměření pozemku, že soud nezjistil, kudy vede hranice pozemku, protože pořízený znalecký posudek toto nestanoví a dále se zabýval otázkou kódu kvality. Pokud jde o kódy kvality 3, 7, jaká je přesnost zaměření, kdy v případě kódu kvality 7 uvedla, že jakýkoliv bod vytyčený v terénu s takovou přesností pak dává toleranci k takovému vytyčení 2,82 m. Dle žalobkyně z provedeného dokazování vyplývá, že obě oplocení jsou v limitu kódu kvality zaměření hranice pozemků a soud I. stupně tak jen posvětil úkony žalovaných, kteří přesunuli oplocení, aby zvětšili svůj pozemek. Žalobkyně je toho názoru, že soud I. stupně neúplně zjistil skutkový stav, případně na základě jím provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a navrhla, aby rozsudek byl v napadeném výroku zrušen a věc vrácena soudu k novému rozhodnutí. 3. Žalovaný se k odvolání žalobkyně vyjádřil tak, že 24. 4. 2020 [jméno] [příjmení] se svojí rodinou postavil chybějící část plotu podél hranice s parcelou [číslo] co k tomu použil a tím tedy prokázal, že respektuje hranici mezi parcelami [číslo]. Poté v rámci vyjádření poukazoval na to, že hranice mezi parcelami [číslo] zaměřená v říjnu 2012 Ing. [jméno] [příjmení] je v souladu s katastrální mapou, navrhl odvolání žalobkyně zamítnout a současně poukazoval na to, že [jméno] [příjmení] se osobně účastnil kontrolního měření prováděného soudním znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení]. 4. Poté, co odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání bylo podáno včas, oprávněným subjektem proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné, přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dovodil, že odvolání žalobkyně důvodné není. 5. Odvolací soud nejprve uvádí, že soud I. stupně již ve věci rozhodoval dříve a to konkrétně rozsudkem ze dne 10. 4. 2018 č. j. 7 C 37/2016-14, kdy v tomto případě návrhu žalobkyně vyhověl, k odvolání žalovaných však Krajský soud v Brně svým usnesením č. j. 16 Co 186/2018 – 129 ze dne 14. 6. 2019 rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení, kdy konstatoval, že soud I. stupně ve věci provedl nedostatečné dokazování, neboť otázka průběhu hranic mezi pozemky je otázkou skutkovou, nikoliv otázkou právní a je třeba k jejímu vyřešení ustanovit znalce, jehož úkolem bude na tuto otázku odpovědět a dále bylo poukázáno na tzv. opomenuté důkazy. 6. Podle ustanovení § 80 písm. c/ o. s. ř., žalobou (návrhem na zahájení řízení) lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto, zejména o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem. 7. Podle § 984 odst. 1 o. z., není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. [obec] víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis. 8. Podle § 987 o. z., držitelem je ten, kdo vykonává právo pro sebe. 9. Podle § 991 věta prvá o. z., držba je řádná, pokud se zakládá na platném právním důvodu. 10. Podle § 994 o. z., má se za to, že držba je řádná, poctivá a pravá. 11. Z odůvodnění rozhodnutí soudu I. stupně vyplývá, že soud I. stupně dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala vlastnický nárok. V prvé řadě soud I. stupně konstatoval, že geometrický plán ze dne 20.11.2015, [číslo] [rok], jímž došlo k vydělení sporných parcel, konkrétně parcely [číslo] o výměře [výměra] z parcely [číslo] parcely [číslo] o výměře [výměra] z par. [číslo] je v rozporu s vytyčenými hranicemi mezi pozemky parcela [číslo] parcela [číslo] z roku 1994 a z roku 2012. Bylo poukazováno zejména na to, že došlo již v roce 1994 k vytyčení hranic pozemků (1. 11. 1994) a vyhotovení geometrického plánu pro oddělení pozemků ze dne [datum], č. zakázky [číslo], vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení], a právní předchůdkyně žalobkyně, její již zemřelá babička [jméno] [příjmení], protokol o vytyčení hranic pozemků z 1.11.1994 podepsala bez výhrad. Soud I. stupně poukazoval na to, že parc. [číslo] parc. [číslo] vycházela z bodu [číslo], že z tohoto bodu vycházely geometrické plány z roku 1992 a 2012 i geometrického plánu z roku 2015 (vyhotoveného na žádost žalobkyně) a vycházel z něj i znalecký posudek [číslo] znalce [příjmení] [jméno] [příjmení]. Dále bylo ze strany soudu I. stupně konstatováno, že vytyčení ze strany Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 13.11.2012 je zcela v souladu s vytyčením hranice z roku 1994. Soud I. stupně také v rámci hodnocení důkazů se zabýval výměrami jednotlivých pozemků, resp. parcel a uvedl, že v roce 1994, kdy došlo k prvnímu zaměření pozemků, byla u parcely [číslo] zjištěna výměra [výměra], u parcely [číslo] výměra [výměra]. V současné době v katastru nemovitostí vedeného [stát. instituce], [stát. instituce] zapsána parcela [číslo] s výměrou [výměra] a odchylka [výměra] mohla takto vzniknout přesným digitálním měřením. Pokud jde o nabytí vlastnického práva žalobkyně k pozemku [číslo] tento nabyla na základě darovací smlouvy ze dne 10.9.2012 od své babičky, zemřelé [jméno] [příjmení]; žalovaní nabyli pozemek parcela [číslo] na základě kupní smlouvy ze dne 12.5.1997. Je dále je zjištěnou skutečností ze strany soudu I. stupně, že žalovaní 1/ a 2/ odstranili starý plot žalobkyně a postavili nový plot v hranicích pozemků parcel [číslo] parcel [číslo] na základě geometrického plánu z roku 2012. 12. Odvolací soud u jednání dne 19. 1. 2022 v souladu s ust. § 213a odst. 1 o. s. ř. vyslechl znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], k jím vypracovanému znaleckému posudku [číslo] ze dne 18.10.2019 (strany u soudu I. stupně jeho výslech nenavrhly), když odvolací soud pokládal za potřebné znalce vytěžit za účelem zpřesnění jeho znaleckého posudku. Z výslechu znalce vyplynulo, že strany byly přítomny u jeho měření a dále objasnil problematiky kódu kvality, jak se ztotožňuje vlastnická hranice na budově (bod se ztotožní s budovou), a pokud se používá bod kvality 7, pak tento vychází z naskenování, a kdy konkrétní bod nelze přesně určit. 13. Po tomto výslechu znalce pak odvolací soud konstatuje, že skutkové a právní závěry soudu I. stupně jsou věcně správné, když je zásadní a nepopiratelnou skutečností, že hranice mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] byly postaveny na jisto v roce 1994 na základě geometrického plánu [číslo] z 8.11.1994, který byl ostatně vypracováván pro potřeby právní předchůdkyně žalobkyně a na jehož základě předchůdkyně žalobkyně nabyla do svého vlastnictví pozemek par. [číslo] jež pak byl darován žalobkyni. V této souvislosti je třeba uvést, že vypracovaný geometrický plán z roku 1994 byl zcela nepochybně neoddělitelnou součástí nabývacího titulu pro právní předchůdkyni žalobkyně, její babičku [jméno] [příjmení] (jinak by ke vkladu vlastnického práva pro ni nedošlo). Žalovaní pozemek parc. [číslo] zakoupili až v roce 1997, tedy po zaměření a vytýčení pozemku parc. [číslo] žalované 1), a 2) takto ostatně chrání ust. § 984 odst. 1 o. z., kdy vycházeli ze správnosti zápisu v katastru nemovitostí, a je nutno v tomto případě hovořit o správnosti zápisu a jejich dobré víře, že tomu tak je, neboť je skutečností, že žalovaní 1) a 2) zakoupené nemovité věci nabyli na základě kupní smlouvy a tedy za úplatu. Je evidentní, že babička žalobkyně takto„ založila“ vlastnické hranice mezi pozemky parc. [číslo] v roce 1994, geometrický plán z roku 1994 koresponduje s geometrickým plánem z roku 2012 a též i s znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení] (pokud jde o hodnocení jednotlivých bodů při zaměření, lze v tomto směru odkázat na správné závěry soudu I. stupně obsažené v bodě 18 jeho odůvodnění, jeví se nadbytečné je opakovat). 14. Jeví se být zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně geometrickým plánem z roku 1994 a vytyčením hranic pozemků z 1.11.1994 se„ připravila“ o část parcely [číslo] (nově tak byla nastavena hranice mezi těmito pozemky), a za tohoto stavu věci se starý plot (který pak žalovaní 1/ a 2/ zbořili), jež byl dosud na pozemku parc. [číslo] před vytyčením z 1.11.1994, po tomto zaměření„ dostal“ již k pozemku parc. [číslo] žalovaní po zaměření v roce 2012 dospěli k logickému závěru, že se jedná o plot, který stojí na jejich pozemku, tedy parc. [číslo] tento odstranili a po vytyčení v roce 2012 př