17 CO 23/2022-245 — Krajský soud v Brně

1. Okresní soud Brno - venkov (dále jen„ soud prvního stupně“) rozhodl rozsudkem ze dne 15. 11. 2021, č. j. 34 C 145/2019-205, že žaloba, kterou se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 133.800,86 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky za dobu od 29. 3. 2019 do zaplacení, se zamítá (výrok I). Výrokem II byla žalobci uložena povinnost nahradit žalované náklady řízení ve výši 89.975,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího zástupce. Výrokem III byla žalobci uložena povinnost nahradit České republice – Okresnímu soudu Brno – venkov náklady řízení ve výši 35,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalobce. Nesprávnost napadeného rozhodnutí spatřuje v tom, že soud prvního stupně nepřihlédl ke skutečnostem tvrzeným žalobcem v podání ze dne 5. 8. 2021, kterým doplnil svá skutková tvrzení ke způsobu výpočtu výše škody. Dále žalobce namítá, že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržený důkaz znaleckým posudkem, kterým bylo zjištěno rozšíření nemovitosti na adrese odběrného místa v rozporu se stavebním povolením, což má vliv i na výši škody v důsledku neoprávněného odběru plynu. Žalobce nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že nedostál své povinnosti tvrdit rozhodné skutečnosti ohledně způsobu stanovení počáteční hodnoty stavu měřidla, aniž by jakkoliv tento závěr odůvodnil. Navrhl proto, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 3. Žalovaná se k odvolání žalobce vyjádřila písemně s tím, že je nepovažuje za důvodné, neboť soud prvního stupně správně považoval skutková tvrzení uvedená žalobcem v podané žalobě za naprosto nedostatečná. Bez toho aniž by žalobce řádně doplnil svá tvrzení, jakým způsobem byl stanoven stav měřidla 8881 m³, soud prvního stupně nebyl schopen ověřit, zda hodnota údajně zcizeného plynu uvedená v žalobě byla žalobcem vyčíslena správně. Žalovaná odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu zabývající se procesními povinnostmi účastníků řízení, zejména povinností tvrzení a důkazní, neboť jednou ze zásad civilního sporného řízení je zásada projednací. Nepřichází tedy v úvahu, aby listiny předložené žalobcem, popřípadě výslech svědka, nahradily jeho podstatná skutková tvrzení. Soud prvního stupně rozhodl správně, pokud žalobu zamítl a žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku. 4. Krajský soud v Brně, jako soud odvolací, po zjištění, že odvolání žalobce bylo podáno v zákonné lhůtě, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení a že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a § 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně v celém jeho rozsahu, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 5. Odvolací důvody, o které žalobce opřel své odvolání, lze podle názoru odvolacího soudu podřadit pod ustanovení § 205 odst. 2 písm. d), e), g) o. s. ř., tzn., že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Skutečnosti, zakládající odvolací důvod ve smyslu § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř., které odvolací soud zkoumá z úřední povinnosti, nebyly odvolatelem tvrzeny a odvolací soud je ze spisu nezjistil. 6. Z obsahu předloženého spisu se podává, že žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 8. 4. 2019 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 133.800,86 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody za neoprávněně odebraný plyn, který byl zjištěn v odběrném místě na adrese [obec a číslo] v období od 15. 3. 2014 do 19. 10. 2015. Žalovaná, která v té době nemovitost s tímto odběrným místem užívala, neměla uzavřenou smlouvu na dodávku plynu. 7. Žalovaná ve svém písemném vyjádření k žalobě navrhla její zamítnutí, bránila se tvrzením, že v rozhodné době nemovitost na adrese odběrného místa [obec a číslo] neužívala, bydlela v [obec], připustila však, že měla v nemovitosti [obec a číslo] v rozhodném období zřízeno nájemní právo. Popřela neoprávněný odběr plynu a uvedla, že eviduje-li žalobce z tohoto titulu nějakou pohledávku, je zapotřebí ji vymáhat v rámci insolvenčního řízení proti [jméno] [příjmení], narozenému dne 21. 9. 1979. Žalovaná zpochybnila svoji pasivní věcnou legitimaci a vznesla námitku promlčení nároku žalobce. 8. Soud prvního stupně ve věci provedl dokazování listinnými důkazy ve spise založenými (protokolem o odpojení dodávky plynu pro neplacení – demontáž měřidla v odběrném místě [obec a číslo], výzvou žalobce na žalovanou ze dne 7. 3. 2019 k náhradě škody, výpisem z katastru nemovitostí osvědčujícím vlastnické právo k nemovitosti [obec a číslo], výpisem z živnostenského rejstříku žalované, fakturou ze dne 24. 8. 2017, [číslo] na částku 133.800,86 Kč splatnou dne 7. 9. 2017 adresovanou [jméno] [příjmení], [obec a číslo], usnesením Policie ČR ze dne 3. 7. 2017 o odložení trestní věci podezření ze spáchání přečinu krádeže, kterého se měli dopustit [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]), účastnickým výslechem žalované, výpověďmi svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], a u jednání dne 27. 11. 2019 vyzval zástupce žalobce dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění skutkových tvrzení ohledně přesného výpočtu žalované částky 133.800,86 Kč - náhrady škody za neoprávněný odběr plynu v odběrném místě [obec a číslo], zejména jakým konkrétním způsobem byl stanoven stav měřidla 8881 m³ a jakým konkrétním výpočtem žalobce k požadované částce dospěl. Žalobce na výzvu soudu prvního stupně doplnil pouze jedno základní skutkové tvrzení a ve zbytku zůstal nečinný, resp. tvrzení doplnil opožděně po koncentraci řízení a lhůtě stanovené soudem prvního stupně. Soud prvního stupně proto rozsudkem ze dne 27. 1. 2020, č. j. 34 C 145/2019-110, žalobu v celém rozsahu zamítl a žalobci uložil povinnost nahradit žalované a státu náklady řízení. 9. Tento rozsudek byl napaden odvoláním žalobce, o němž odvolací soud rozhodl usnesením ze dne 19. 3. 2021, č. j. 17 Co 90/2020-136, kterým rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení s tím, že žalobce soudem požadovaná rozhodující skutková tvrzení z části doplnil během stanovené třiceti denní lhůty, soudu prvního stupně nic nebránilo, aby k žalobcem uvedeným skutečnostem a označeným důkazům přihlédl, neboť z průběhu nalézacího řízení nelze uzavřít, že by tak učinil v rozporu s koncentrací řízení. 10. V dalším řízení soud prvního stupně vázán právním názorem soudu odvolacího přihlédl ke skutkovým tvrzením žalobce doplněným podáním ze dne 13. 1. 2020, v němž vysvětluje stav měřidla plynu v odběrném místě [obec a číslo] tak, že k ukončení smlouvy o odběru plynu došlo dne 15. 3. 2014, počátek vzniku neoprávněného odběru plynu je stanoven ke dni 16. 3. 2014, k tomuto datu byl generován nízký odhad, který reflektoval předchozí spotřebu plynu. Vzhledem k následnému skutečně zjištěnému stavu při demontáži měřidla dne 19. 10. 2015 tento odhad neodpovídal rozložení spotřeby TDD. Pracovník, který řešil fakturaci,„ jednoduchým propočtem zjistil, že spotřeba v neoprávněném odběru plynu je asi neúměrná a vzhledem k instalovaným spotřebičům nereálná“, a proto byl v elektronickém kalkulátoru proveden přepočet odhadu hodnoty na měřidle 5849 m³ na hodnotu 8881 m³. 11. Soud prvního stupně nepovažoval podání žalobce ze dne 13. 1. 2020 za konkrétní skutková tvrzení ohledně způsobu stanovení hodnoty měřidla pro počátek neoprávněného odběru plynu na 8881 m³, když předchozí hodnota byla na měřidle stanovena na 5849 m³. Žalobce dostatečným způsobem soudu prvního stupně neozřejmil způsob výpočtu těchto částek, na základě jakých konkrétních dat či vstupních údajů vycházel a od čeho se odvíjí výpočet výše škody. 12. Soud prvního stupně s ohledem na přetrvávající nedostatečnost skutkových tvrzení žalobce při ústním jednání dne 26. 7. 2021 opětovně žalobce vyzval dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění skutkových tvrzení, jakým konkrétním způsobem byla stanovena hodnota měřidla v odběrném místě [obec a číslo] pro počátek neoprávněného odběru dne 16. 3. 2014 na hodnotu 8881 m³, jakým způsobem byla stanovena předchozí hodnota 5849 m³, jak byly tyto částky vypočteny a na základě jakých konkrétních dat či vstupních údajů došlo ke změně v hodnotách stavu měřidla ve výši 3032 m³. Soud prvního stupně rovněž žalobce vyzval k doplnění tvrzení, jakým konkrétním propočtem jeho pracovník řešící fakturaci zjistil, že spotřeba v neoprávněném odběru plynu je v odběrném místě [obec a číslo] neúměrná a vzhledem k instalovaným spotřebičům nereálná. K doplnění skutkových tvrzení soud prvního stupně žalobci uložil lhůtu v trvání třiceti dnů. Žalobce po té pouze uvedl, že obě hodnoty 5849 m ³ a 8881 m³ byly stanoveny odhadem dle vyhlášky z roku 2009. 13. Nás