17 CO 76/2022-128 — Krajský soud v Brně

1. Okresní soud ve [obec] (dále jen„ soud prvního stupně“) rozhodl rozsudkem ze dne 23. 2. 2022, č. j. 20 C 29/2018-90, že se zamítá žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 69.856 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I). Výrokem II byla žalobci uložena povinnost zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci rozsudku náklady řízení ve výši 16.800 Kč k rukám právního zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení]. 2. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalobce a odvolací soud pro stručnost odkazuje na jeho písemné vyhotovení založené ve spise. Žalobce především nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že žalovaný ve věci není pasivně legitimován, neboť měl na základě dohody o provedení práce dohlížet na pořádek v podniku K-Club ve [obec] na ulici [obec], a to každý pátek a sobotu od 20.00 hod. do 6.00 hod., a je tedy dán místní a časový vztah jednání žalovaného k plnění jeho pracovních úkolů a k předmětu činnosti jeho zaměstnavatele - provozovatele klubu. Dle názoru soudu prvního stupně je v daném případě osobou odpovědnou za způsobenou škodu ve smyslu § 420 občanského zákoníku provozovatel a nikoliv žalovaný. Žalobce dále uvedl, že uplatnil svůj nárok podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, dle kterého má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Na základě rozsudku Okresního soudu ve [obec] ze dne 17. 3. 2011, č. j. 1 T 235/2010-300, žalovaný úmyslně způsobil jinému těžkou újmu na zdraví a dopustil se veřejné výtržnosti tím, že napadl jiného a tím spáchal zvlášť závažný zločin těžkého ublížení na zdraví. Žalobce má za to, že soud je vázán § 135 odst. 1 věta první o. s. ř., je vázán rozhodnutím o tom, že byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal. Pachatelem byl uznán žalovaný a soud prvního stupně měl při hodnocení důkazů vycházet z toho, že věc byla projednána a rozhodnuta Okresním soudem ve [obec], žalovaný byl odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody a byla mu uložena povinnost nahradit žalobci náklady léčení poškozeného [jméno] [příjmení] ve výši 891.117 Kč, kdy tato pohledávka je vymáhána prostřednictvím exekuce. Je tedy dle žalobce nesporné, že žalovaný úmyslně způsobil jinému těžkou újmu na zdraví a dopustil se veřejné výtržnosti tím, že napadl jiného, čímž spáchal zvlášť závažný zločin těžkého ublížení na zdraví a měl by tudíž nahradit další náklady léčení poškozeného [jméno] [příjmení]. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání, zejména za účelem správného vyhodnocení důkazů, případně rozsudek změnil tak, že žalobě bude vyhověno. 3. Žalovaný se k odvolání žalobce vyjádřil písemně s tím, že je nepovažuje za důvodné, neboť žalobce v odvolání opakuje v řízení vyvrácenou argumentaci ohledně činnosti žalovaného, neboť bylo prokázáno, že žalovaný vykonával závislou činnost pro jedinou osobu - provozovatele K - Clubu ve [obec], [jméno] [příjmení], kdy pravidelně každý pátek a sobotu dělal v K-Clubu za odměnu ostrahu a pracoval podle pokynů [jméno] [příjmení]. Žalovaný nebyl podnikatelem, natož samozvaným, práci nevykonával pro nikoho jiného než pro [jméno] [příjmení], nevystupoval jako nezávislá entita, ale jako součást kolektivu K-Clubu. Žalovaný neměl na výběr jakou formou pracovně-právní vztah měl, fakticky se jednalo o pracovně-právní vztah, přestože písemná pracovní smlouva uzavřena nebyla. Pokud by žalovaný u [jméno] [příjmení] nebyl zaměstnán, na místě by vůbec nebyl a o pořádek by se nestaral. Proto leží odpovědnost na zaměstnavateli, nadřízeném subjektu, který se odpovědnosti zprostí jen v případě excesu. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil. 4. Krajský soud v Brně, jako soud odvolací, po zjištění, že odvolání žalobce bylo podáno v zákonné lhůtě, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení, a že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202, § 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně v celém jeho rozsahu, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 5. Odvolací důvody, o které žalobce opřel své odvolání, lze podle názoru odvolacího soudu podřadit pod ustanovení § 205 odst. 2 písm. e), g) o. s. ř., tzn., že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Skutečnosti, zakládající odvolací důvod ve smyslu § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř., které odvolací soud zkoumá z úřední povinnosti, nebyly odvolatelem tvrzeny a odvolací soud je ze spisu nezjistil. 6. Z obsahu předloženého spisu se podává, že žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným soudu prvního stupně dne [datum], se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 69.856 Kč s příslušenstvím představující další náklady vynaložené na léčení poškozeného [jméno] [příjmení]. Uplatněný nárok opíral žalobce o tvrzení, že žalovaný způsobil dne [datum] v době od 6.00 hod. do 6.35 hod. v podniku K - Club ve [obec] úraz [jméno] [příjmení] tak, že jej udeřil otevřenou dlaní do hlavy takovou silou, že [jméno] [příjmení] upadl na zem a utrpěl zlomeninu čelní kosti vpravo s krvácením pod lební pleny s poškozením čelních laloků mozku komplikovaným rychlým nástupem otoku s nitrolebním přetlakem, který vedl k závažnému poranění mozku, což si následně vyžádalo jeho léčení, které v době podání návrhu trvalo. Žalobce uhradil v příčinné souvislosti s tímto poškozením zdraví [jméno] [příjmení] smluvním zdravotnickým zařízením další zdravotní výkony, náklady na ambulantní péči ve výši 20.189,30 Kč, náklady na léky ve výši 4.071,20 Kč a náklady na prostředky zdravotní techniky ve výši 45.595 Kč, což celkem činí žalovanou částku 69.856 Kč. Odpovědnost žalovaného za poškození zdraví [jméno] [příjmení] vyplývá z pravomocného trestního rozsudku Okresního soudu ve [obec] ze dne 17. 3. 2011, sp. zn. 1 T 235/2010. Žalovaný byl k náhradě vynaložených nákladů žalobcem vyzván písemně výzvami ze dne [datum] a [datum], na které nereagoval a žalobci ničeho nezaplatil. 7. Žalovaný se k návrhu vyjádřil písemně s tím, že nárok žalobce neuznává ani zčásti a na svoji obranu uvedl, že dne [datum] pro podnik K - Club ve [obec], jehož provozovatelem byl [jméno] [příjmení], zajišťoval brigádně ochranu a pořádek, při zajišťování pořádku způsobil v objektu škodu, což vyplývá z pravomocného trestního rozsudku Okresního soudu ve [obec]. Jedním z podstatných zájmů nočních klubu je zajišťování pořádku a bezpečnosti zaměstnanců a hostů, když tuto činnost vykonával žalovaný brigádně na dohodu o provedení práce. Žalovaný v okamžiku, kdy napadl [jméno] [příjmení] v objektu klubu, nesledoval své osobní zájmy, ale zájmy provozovatele klubu, došlo ke konfliktu s agresivním hostem a ke způsobení újmy na jeho zdraví, došlo k tomu při práci žalovaného a plnění pracovních úkolů pro provozovatele klubu [jméno] [příjmení]. Žalovaný byl osobu užitou k předmětné činnosti, v případě provozovatele klubu nemusí být užita osoba zaměstnance, ale může se jednat o kteroukoliv jinou osobu k výkonu této činnosti. Žalovaný současně odkázal na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, z níž vyplývá, že ten, kdo způsobil škodu při plnění pracovních či služebních úkonů nebo v souvislosti s tím, porušil právní povinnost, se zavinění přičítá té právnické či fyzické osobě, která namísto přímého škůdce odpovídá za škodu, a která je tak povinna i k náhradě nákladů zdravotního pojištění. Žalovaný namítl nedostatek své pasivní věcné legitimace s tím, že jeho škodní jednání nepostrádalo místní, časový ani věcný vztah k činnosti provozovaného klubu tak, jak dovodil Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 26. 10. 2021, sp. zn. 25 Cdo 2590/2021. Žalovaný se při své činnosti ostrahy v K -Clubu nedopustil excesu a za způsobenou škodu tudíž neodpovídá. 8. Soud prvního stupně po dokazování provedeném připojeným trestním spisem sp. zn. 1 T 235/2010, rozhodnutím Krajského soudu v Brně ze dne 30. 3. 2021, č. j. 17 Co 80/2020-257, usnesením Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2021, sp. zn. 25 Cdo 2590/2021, vyúčtováním zdravotní péče k náhradě za léčení poškozeného [jméno] [příjmení] v období od [datum] do [datum] a písemnými výzvami žalobce k náhradě těchto nákladů na žalovaného ze dne [datum] a [datum], skutkově uzavřel, že žalovaný způsobil dne [datum] v době od 6.00 hod. do 6.35 hod. v nočním podniku K - Club ve [obec] na ulici [obec], úraz poškozenému [jméno] [příjmení], který vedl k závažnému poranění mozku poškozeného s trvalými následky. Za své jednání byl žalovaný pravomocně odsouzen trestním rozsudkem za úmyslně způsobenou jinou těžkou újmu na zdraví a veřejnou výtržnost, kdy spáchal zvlášť závažný zločin těžkého ublížení n