17 CO 98/2022-572 — Krajský soud v Brně

1. Okresní soud v Jihlavě (dále jen„ soud prvního stupně“) rozhodl rozsudkem ze dne 17. 3. 2022, č. j. 8 C 62/2018-498, že se zamítá žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 056 897,30 Kč společně s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I). Výrokem II bylo rozhodnuto, že žalovanému a vedlejšímu účastníkovi na jeho straně se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Výrokem III bylo rozhodnuto, že Česká republika – Okresní soud v Jihlavě nemá právo na náhradu nákladů řízení. 2. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalobkyně a odvolací soud pro stručnost odkazuje na jeho písemné vyhotovení založené ve spise. Žalobkyně nesouhlasí se skutkovými i právními závěry vyslovenými soudem prvního stupně, který se dostatečně nezabýval skutečností, že non lege artis postup žalovaného byl rozhodujícím a jediným faktorem, který způsobil aktuální zdravotní stav žalobkyně. Pokud by nedošlo k fatálnímu prodlení, které bylo před soudem prvního stupně zjištěno, nebyla by žalobkyně připravena o stoprocentní šanci na uzdravení. Ve zjištěném stadiu průběhu cévní mozkové příhody, tzv. subakutní fázi, bylo možné již jen zachraňovat holý život žalobkyně, byla však vyloučena jakákoliv možnost lepšího výsledku. Tyto závěry byly potvrzeny soudním znalcem i dalšími erudovanými a pověřenými osobami. Žalobkyně před hospitalizací u žalovaného nebyla ani přes svůj zdravotní stav s diagnostikovaným reziduálním psychotickým syndromem nikterak neurologicky sledována či léčena. Její dosavadní anamnéza neměla s proděláním cévní mozkové příhody žádnou souvislost. Jelikož žalovaný absolutně nedbal zhoršujícího se zdravotního stavu žalobkyně, který postupně progredoval, až se žalobkyně dostala do stavu, kdy nebylo ohroženo primárně její zdraví, nýbrž její holý život. Prodlení v zásahu žalovaného jako jediné zapříčinilo negativní a fatální následek, tj. aktuální zdravotní stav žalobkyně. Skutečnost, že žalobkyně byla v době vzniku iktu a jeho postupu již několik dní v péči poskytovatele zdravotní služby, je zcela klíčová pro posouzení non lege artis postupu i příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním žalovaného a vzniklým následkem, kterým je trvalé a vážné poškození zdraví žalobkyně. Non lege artis postup žalovaného je ze znaleckého zkoumání nesporným, připravil žalobkyni o stoprocentní šanci na vyléčení či lepší výsledek. Žalovaný je tak zcela odpovědný za způsobený následek, jeho non lege artis postup - omisivní jednání - bylo jediným působícím faktorem a nebyl dán jediný relevantní a legitimní důvod pro to, aby soud prvního stupně žalobu zamítl. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobě bude v celém rozsahu vyhověno. 3. Žalovaný se k odvolání žalobkyně vyjádřil písemně s tím, že napadený rozsudek považuje za věcně správný, neboť je v souladu s tím, co bylo zjištěno provedeným dokazováním v průběhu řízení před soudem prvního stupně, jakož i s právními předpisy vztahujícími se k dané problematice i ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu. Dále uvedl, že žalobkyně ve svém odvolání neustále opakuje, že postup žalovaného byl non lege artis a z toho dovozuje jeho odpovědnost. Takový přístup však nelze aplikovat na daný případ, jak z důvodu, že neodpovídá požadavkům kladeným na vznik odpovědnosti v právních předpisech, tak z důvodu, že takto široké chápání odpovědnostního vztahu by vedlo k nespravedlivým důsledkům v jiných případech. Žalobkyně ve svém odvolání dochází k závěru, že postup non lege artis ze strany žalovaného ji připravil ve 100 % o šanci na vyléčení, což nemá žádný podklad. Je nutno především vycházet ze zákonného požadavku na existenci příčinné souvislosti, která musí být v soudním řízení prokázána. Na absenci příčinné souvislosti ukazují závěry znalce v tom, že následek by nastal s určitou pravděpodobností i při postupu lege artis, tj. i v případě včasné léčby cévní mozkové příhody by u žalobkyně následky na zdraví nemusely být mírnější, resp. nebylo prokázáno, že i v případě včasné léčby by takový škodlivý následek nenastal. Příčinná souvislost musí být prokázána jednoznačně, tj. s vysokou mírou pravděpodobnosti, přičemž se musí jednat o příčinu převažující. Nelze dojít k závěru o odpovědnosti za újmu pouze na základě spekulací, že v případě, kdyby zdravotničtí pracovníci žalovaného jednali v daném případě jinak, možná by následek vzniklý na zdraví žalobkyně byl jiný. Dle názoru žalovaného soud prvního stupně na základě znaleckého zkoumání a po provedení a zhodnocení dalších důkazů předložených stranami v průběhu soudního řízení dospěl k závěru o protiprávnosti jednání žalovaného, které, ale zároveň nebylo převažující příčinou vzniku újmy na zdraví žalobkyně. Závěry Nejvyššího soudu jsou jednoznačné v tom směru, že nelze tzv. teorii ztráty šance používat jako procesní nástroj ke snížení důkazního standardu a zároveň tato teorie není považována za jednoznačný přínos pro ochranu života a zdraví. 4. [ulice] účastník na straně žalovaného se k odvolání žalobkyně písemně nevyjádřil. 5. Krajský soud v Brně, jako soud odvolací, po zjištění, že odvolání žalobkyně bylo podáno v zákonné lhůtě, osobou k tomu oprávněnou – účastnicí řízení a že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a § 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně v celém jeho rozsahu, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 6. Odvolací důvody, o které žalobkyně opřela své odvolání, lze podle názoru odvolacího soudu podřadit pod ustanovení § 205 odst. 2 písm. e), g) o. s. ř., tzn. že soud prvního stupně na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Skutečnosti, zakládající odvolací důvod ve smyslu § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř., které odvolací soud zkoumá z úřední povinnosti, nebyly odvolatelkou tvrzeny a odvolací soud je ze spisu nezjistil. 7. Z obsahu předloženého spisu se podává, že žalobou doručenou soudu prvního stupně dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném (a současně po [nemocnice], p. o., jakožto původně druhém žalovaném) zaplacení celkové částky 6 056 897,30 Kč s příslušenstvím, kdy ve vztahu k [nemocnice], p. o. vzala žalobu zpět a mezi těmito účastníky bylo v rozsahu zpětvzetí řízení zastaveno usnesením soudu prvního stupně ze dne 12. 12. 2019, č. j. 8 C 62/2018-330. Žalovaná částka představuje nemajetkovou újmu na zdraví žalobkyně ve výši 5 873 336,30 Kč (bolestné ve výši 55 104,30 Kč a ztížení společenského uplatnění ve výši 5 818 256 Kč), náhradu nákladů spojených s péčí o zdraví žalobkyně, její osobu a domácnost ve výši 169 937 Kč (podrobně specifikovaných žalobkyní v podané žalobě) a dále náhradu za zpracování znaleckého posudku ve výši 13 600 Kč. Uplatněný nárok opírala žalobkyně o tvrzení, že žalovaný jakožto poskytovatel zdravotních služeb zaviněně porušil zákonnou povinnost poskytnout žalobkyni (pacientce) zdravotní služby na náležité odborné úrovni a vytvořit podmínky a opatření k zajištění uplatňování práv a povinností pacientů. Žalobkyně byla dne [datum] nejdříve hospitalizována na JIP, neurologickém oddělení [nemocnice] pro prodělaný epileptický záchvat s poruchou vědomí, který měl být zaléčen. Dne [datum] byla pro přetrvávající potíže psychiatrické povahy žalobkyně přeložena do žalovaného zdravotnického zařízení. Během hospitalizace v žalované [příjmení] nemocnici [obec] se zdravotní stav žalobkyně postupně zhoršoval. V pátek dne [datum] byla u žalobkyně kromě dalších příznaků zaznamenána slabost pravé horní končetiny a celková slabost, údajně proběhla pouze telefonická konzultace s neurologem MUDr. [příjmení], který měl indikovat vyšetření po víkendu, pokud se stav žalobkyně nezlepší. Dne [datum] došlo k dalšímu zhoršení zdravotního stavu žalobkyně, která měla již příznaky pravostranné parézy, v důsledku čehož bylo přistoupeno k jejímu neurologickému vyšetření v [nemocnice], kterým byla zjištěna rozsáhlá cévní mozková příhoda. Po kontrolním vyšetření CT dne [datum] se prokázal postup otoku levé mozkové hemisféry, pro snížení nitrolebního tlaku byla indikována dekompresní kraniektomie, jejíž výkon byl proveden v [nemocnice] u sv. [jméno] v [obec]. Žalobkyně postup non lege artis na straně žalovaného shledává konkrétně v tom, že měl lépe a rychleji reagovat na její zhoršující se zdravotní stav v době její hospitalizace od [datum] do [datum], zejména jejím dřívějším převozem na neurologické oddělení [nemocnice]. Včasným vyšetřením a diagnostikováním žalobkyně mohly být významně omezeny škodlivé následky vzniklé cévní mozkové příhody, jako je těžký organický psychosyndrom, těžký mentální defekt, snížená pohyblivost, ztráta schopnosti číst a psát a z toho vyplývající ztráta schopnosti vést soběstačný život pro nutnou pomoc při hygieně, oblékání a chůzi. Za nemajetkovou újmu na zdraví žalobkyně a škodu z titulu náhrady nákladů vynaložených na péči o z