18 CO 105/2022-76 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl, že manželství [příjmení] [jméno] [příjmení], roz. [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení], uzavřené dne [datum] před Městským úřadem ve Znojmě, se rozvádí, a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 2. Soud vyšel z toho, že návrhem ze [datum] se manželka domáhala rozvodu manželství z důvodu trvale, hluboce a nenapravitelně rozvrácených vztahů mezi manžely, kteří spolu od roku 2017 nežijí, přičemž manželka zcela vylučuje obnovu manželského soužití, když příčinu rozvratu manželství spatřuje v rozdílnosti povahových vlastností, životních hodnot a nezájmu manžela o komunikaci a život s manželkou. Soud vyšel ze zjištění, že účastníci spolu nežijí jako manželé, nevedou společnou domácnost, nesdružují finanční prostředky, nehospodaří spolu a jejich vztahy jsou výrazně narušeny. Manželka vylučuje možnost obnovy soužití s manželem. Manželem tvrzený zájem o pokračování manželství, podmiňovaný tím, že se bude manželka léčit, se nejeví jako opravdový, když neučinil nic, co by vedlo k obnovení soužití. Návrh na omezení svéprávnosti manželky (spolu s návrhem stát se opatrovníkem manželky), který manžel podal po podání návrhu na rozvod manželství, soud považuje za účelový a šikanózní, s účelem manželce zamezit jednání v majetkové sféře. Nelze tak očekávat obnovení soužití manželů. Příčiny rozvratu manželství soud spatřoval v odcizení způsobeném dlouhodobým odloučením, nesouladu v intimní sféře a zejména neschopností vzájemné komunikace. Manželé spolu téměř po dobu pěti let společně nebydlí, žijí každý svůj život, společně neřeší manželské záležitosti, vzájemně se o sebe dlouhodobě nezajímají. Soud dospěl k závěru, že k závěru, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, přičemž s ohledem na osobní postoj manželky nelze očekávat obnovení soužití, proto manželství podle § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) rozvedl. 3. Proti tomuto rozsudku podal manžel odvolání, kterým se domáhal jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Namítl, že k jeho odstěhování došlo v důsledku zhoršeného psychického stavu manželky, a že jejich manželství, pokud se léčila, bylo v pořádku. Soud měl proto povinnost zkoumat, zda k odcizení mezi manžely nedošlo z důvodu neléčené psychické poruchy manželky, a zda jeho názor, že by manželství mohlo v případě řádného léčení manželky trvat i nadále se jeví jako možným. Manželka existenci psychického onemocnění potvrdila, přičemž uvedla, že v minulosti přerušila předepsanou medikaci, proto měl soud zjistit, zda je způsobilá k vedení řízení. Minimálně měl soud zjistit, zda manželkou tvrzené pokračování v léčení v [obec] skutečně trvá a jaký je její aktuální stav. Navrhl, aby soud vedl dokazování za účelem zjištění příčin rozvratu manželství, zejména provedením výslechu navržených svědkyň (zletilých dcer účastníků). Dále aby se zabýval se duševním stavem manželky a v případě zjištění psychiatrického onemocnění i vlivem tohoto onemocnění na manželství, případně na zhoršení vztahů mezi manžely a tím, zda v případě adekvátního léčení nelze očekávat zlepšení vztahů mezi manžely a obnovení manželského soužití. 4. Manželka se k odvolání manžela písemně nevyjádřila. Při jednání odvolacího soudu pak označila skutečnosti uvedené manželem v odvolání za bludy a nesmysly. Navrhla, aby byl rozsudek soudu prvního stupně, jímž bylo manželství rozvedeno, jako správný potvrzen. 5. Krajský soud v Brně, jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o. s. ř.“), po zjištění, že odvolání bylo podáno v zákonné odvolací lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o. s. ř.), a že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), napadený rozsudek, po doplnění tvrzení účastníků a dokazování dále označenými listinami (§ 397 z. ř. s., § 205a o. s. ř.), při jednání přezkoumal a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 6. Podle § 755 odst. 1 OZ manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 7. Podle § 755 odst. 2 OZ přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. 8. Podle § 756 OZ, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 9. Podle § 758 OZ manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou společnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. 10. Při jednání odvolacího soudu manželé setrvali na svých stanoviscích. Manžel odkázal na skutečnosti uvedené v odvolání. K dotazu na komunikaci mezi manžely a případné skutečnosti nastalé po rozhodnutí soudu prvního stupně manžel uvedl, že komunikace mezi účastníky probíhá tak, že manželka mu zasílá různé e-maily, jejichž obsah nedává smysl. Manželka na něj podala trestní oznámení z důvodu, že mělo docházet od roku 1992 do roku 2017 k neustálému znásilňování. Uvedené přičítá duševnímu stavu manželky. Manželka uvedla, že pouze na policii nahlásila, že byla manželem jednou znásilněna, a to způsobem, který tam popsala, protože je speciální pedagog a mnohdy s těmito věcmi pracovala. Dále sdělila, že pokud v loňském roce manžela opakovaně žádala o pomoc, tak se jí vysmíval, popřípadě s ní nekomunikoval. V e-mailech chtěla po manželovi, aby jí odpověděl na řadu věcí, ten však nekomunikoval. Manželka žádala, aby bylo manželství co nejdříve rozvedeno. Potvrdila informaci manžela, že se odstěhovala z místa posledního společného bydliště do [obec]. 11. Z usnesení Okresního soudu ve [obec] z 21. 3. 2022, č. j. 14 Nc 43002/2022-13, bylo zjištěno, že řízení o návrhu (podaného u soudu dne [datum]), kterým manžel žádal, aby byla manželka omezena ve svéprávnosti a on byl jmenován opatrovníkem (s tvrzením, že manželka trpí různými bludy, je pomatená, nepřátelská okolí, přičemž duševní chorobou trpí přibližně už od roku 1995 ale odmítá se léčit), bylo zastaveno podle § 35 odst. 2 z. ř. s. z důvodu, že nebyla v požadované lhůtě předložena lékařská zpráva o duševním stavu osoby, o jejíž svéprávnost se k jeho návrhu jednalo. Označené usnesení bylo usnesením Krajského soudu v Brně z 26. 4. 2022, č. j. 18 Co 114/2022-24, jako správné potvrzeno. Odvolací soud k námitce navrhovatele (manžela) uvedl, že i když navrhovatel k tvrzení nemá možnost doložit příslušné lékařské zprávy, mohl a měl tvrdit konkrétní skutečnosti, na základě nichž by mohla vzniknout pochybnost o schopnosti právního jednání osoby, která by měla být posuzována, a ke svým tvrzením doložit či alespoň označit důkazy, což se však v průběhu řízení nestalo. 12. Z důkazů provedených soudem prvního stupně, citovaných v odůvodnění rozsudku, dospěl odvolací soud po zhodnocení všech důkazů, s přihlédnutím ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), k závěru, že soud prvního stupně zjistil náležitě skutkový stav věci, když z jednotlivých provedených důkazů učinil správná zjištění, tato zjištění správně zhodnotil jednotlivě i v jejich souvislostech a vyvodil z nich správné skutkové hodnocení věci. Takto zjištěný skutkový stav pak posoudil podle příslušných ustanovení zákona. Na jeho správné závěry odvolací soud odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku. 13. V souvislosti s odvolacími námitkami lze k odůvodnění soud prvního stupně dodat následující. Soud prvního stupně neprovedl výslech zletilých dcer účastníků jako nadbytečný s odůvodněním, že dcery by objektivně nemohly přispět k objasnění příčin rozvratu manželství, neboť v domácnosti svých rodičů posledních nejméně 10 let nebydlí, takže o situaci jsou informovány pouze zprostředkovaně, a to zejména ze strany otce, takže by bylo možno pochybovat o objektivnosti jejich výpovědi, když naopak s matkou nevychází. Odvolací soud, na základě skutečností zjištěných soudem prvního stupně i toho, co vyšlo najevo v odvolacím řízení (viz shora), dospěl k závěru, že příčiny rozvratu manželství, jak byly shledány soudem prvního stupně, byly dostatečně prokázány již v řízení před tímto soudem a potvrzeny vývojem vzájemných vztahů manželů v období od vyhlášení napadeného rozsudku. Odvolací soud proto považuje výslech navržených svědkyň v da