18 CO 155/2022-1150 — Krajský soud v Brně

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně nahradil projev vůle žalované uzavřít se žalobkyní smlouvu o bezúplatném převodu pozemku ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb., ve vztahu k pozemku parc. [číslo] v k. ú. [kat. území] [anonymizováno] (výrok I) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). Výrok II o náhradě nákladů řízení odůvodnil tím, že předmětem sporu původně byly čtyři pozemky, ohledně dvou (parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [kat. území] [anonymizováno]) bylo žalobě vyhověno, ohledně dalších dvou (parc. [číslo] v k. ú. [kat. území] [anonymizováno]) byla žaloba žalobkyní vzata zpět a řízení zastaveno. Soud I. stupně měl za to, že úspěch každého z účastníků je 50%. Rozhodl proto, že si každý z účastníků ponese své náklady sám. 2. Proti rozsudku, a to v celém rozsahu, podala odvolání žalovaná. Následně však, podáním ze dne 31. 5. 2022, vzala své odvolání zcela zpět. 3. Odvolání proti rozsudku, a to jeho výroku II o náhradě nákladů řízení, podala i žalobkyně a domáhala se jeho změny tak, aby na náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně jí bylo přiznáno celkem 295.388,83 Kč. Poukázala na rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2021, sp. zn. I. ÚS 3392/20, pokud jde o poměřování úspěchu ve věci o nahrazení projevu vůle státu převést na oprávněnou osobu náhradní pozemky za pozemky odňaté, a na judikaturu dalších soudů, na základě které lze mít za to, že žalobkyně byla v tomto řízení zcela úspěšná a přísluší jí úplná náhrada nákladů řízení. Tyto pak podrobně specifikovala s tím, že odměna za zastoupení advokátem za jednotlivé úkony právní služby vycházela z tarifní hodnoty 450.019 Kč, představující celkovou cenu náhradních pozemků podle ocenění žalované. 4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že obě odvolání byla podána včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), subjekty k tomu oprávněnými (§ 201 o. s. ř.) a jsou přípustná (§ 201, § 202 o. s. ř. a contrario), řízení o odvolání žalované s ohledem na zpětvzetí zastavil (§ 207 odst. 2 o. s. ř.), ve vztahu k odvolání žalobkyně, která odvoláním napadla pouze výrok II o náhradě nákladů řízení, přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, řízení jeho vydání předcházející a bez nařízení jednání k projednání odvolání (§ 214 odst. 2 písm. e/ o. s. ř.) dospěl k závěru, že odvolání je důvodné zčásti, napadený výrok II proto změnil (§ 220 o. s. ř.). 5. Vzhledem k tomu, že žalovaná proti rozsudku podala včasné odvolání, které však následně, ještě před rozhodnutím odvolacího soudu o něm, vzala zpět, odvolacímu soudu nezbylo, než řízení o odvolání žalované podle § 207 odst. 2 o. s. ř. zastavit. Právní moc napadeného rozsudku ve výroku I o věci samé tak nastane, jako kdyby k podání odvolání nedošlo (srov. § 222 odst. 1 o. s. ř.). 6. Posouzení otázky náhrady nákladů řízení a úspěchu v řízení, jak jej učinil soud I. stupně, není správné a v tomto směru odvolací soud považuje za relevantní argumenty uvedené v odvolání žalobkyně. Okolnost, že bylo žalobkyní požadováno, resp. žaloba se týkala více pozemků, jestliže jí bylo vyhověno alespoň ohledně některých z nich, je třeba s ohledem na charakter daného řízení (§ 153 odst. 2 o. s. ř.), ve kterém soud není vázán návrhem žalobkyně, při rozhodování o náhradě nákladů řízení vyložit tak, že žalobkyně byla úspěšná zcela a náleží jí proti žalované úplná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2021, sp. zn. I. ÚS 3392/20). Obecně lze mít za to, že pro určení výše odměny – stanovení tarifní hodnoty odměny advokáta v řízení o nahrazení projevu vůle - lze vycházet z hodnoty předmětu řízení, tedy hodnoty věci, které se projev vůle, který soud nahrazuje, týká. Uvedené obecné pravidlo však nelze přiléhavě a spravedlivě aplikovat na tuto věc, jestliže žalobkyně tarifní hodnotu sporu odvozuje od celkové ceny náhradních pozemků ve výši 450.019 Kč, tedy i těch, ohledně kterých úspěšná nebyla a vzala svoji žalobu zpět. V daném případě je zde navíc neshoda mezi účastnicemi řízení, pokud jde o hodnotu náhradních pozemků, kdy u pozemků, ve kterých bylo žalobě vyhověno (u pozemku parc. [číslo] žalovaná uvádí hodnotu 41.240 Kč, žalobkyně 32.167 Kč a u pozemku parc. [číslo] žalovaná uvádí hodnotu 21.620 Kč, žalobkyně 16.864 Kč); u pozemků, ve kterých došlo ke zpětvzetí, se účastnice na ceně náhradních pozemků shodly (parc. [číslo] částkou 356.376 Kč a parc. [číslo] částkou 25.180 Kč). To vše i s ohledem na další okolnost, a to že žalobě bylo částečně vyhověno ohledně pozemku parc. [číslo] již předchozím rozhodnutím soudu I. stupně, potvrzeným rozsudkem odvolacího soudu ze dne 20. 7. 2021, vede nyní odvolací soud k závěru, že v tomto případě bude správné a na místě pro určení tarifní hodnoty věci aplikovat ustanovení § 9 odst. 3 písm. b/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a částku 35.000 Kč považovat za tarifní hodnotu v této věci – v řízení o žalobě na projev vůle směřující ke vzniku, změně nebo zániku právního jednání, jehož předmětem je předmět penězi neocenitelný. 7. Náklady řízení žalobkyně tvoří náklady na její zastoupení advokátem, které tvoří v řízení před soudem I. stupně odměna za 19 úkonů právní služby (převzetí a příprava právního zastoupení; návrh ve věci samé; účast u 5 jednání okresního soudu – 22. 10. 2018, 21. 6. 2019, 11. 9. 2019, 30. 10. 2019, 11. 4. 2022; účast u předchozího jednání krajského soudu dne 20. 7. 2021; nahlížení do spisu dne 15. 1. 2018; 10 písemných vyjádření ve věci - vyjádření k odvolání žalovaného ze dne 22. 6. 2016, návrh na změnu petitu žaloby ze dne 8. 1. 2018, písemné vyjádření ze dne 29. 4. 2019, 24. 7. 2019, 19. 9. 2019, závěrečný návrh ze dne 24. 10. 2019, odvolání ze dne 13. 2. 2020, vyjádření k odvoláni žalované ze dne 3. 3. 2020, vyjádření ze dne 15. 7. 2021 a vyjádření ze dne 22. 3. 2022) v sazbě mimosmluvní odměny po 2.500 Kč (§ 7 bodu 5 ve spojení s § 9 odst. 3 písm. b) advokátního tarifu), tj. celkem 47.500 Kč, dále 19 x 300 Kč představujících režijní paušál, tj. celkem 5.700 Kč (§ 13 odst. 1, odst. 4 advokátního tarifu), náhrada za promeškaný čas cestou ze sídla advokáta k nahlížení do spisu a k 5 jednáním Okresního soudu ve Znojmě a zpět, 12 započatých půlhodin za každou cestu po 100 Kč, tj. 6 x 1.200 Kč = 7.200 Kč; náhrada za ztrátu času cestou ze sídla advokáta k předchozímu jednání odvolacího soudu a zpět za 10 započatých půlhodin po 100 Kč, tj. 1.000 Kč (§ 14 odst. 1 písm. a/, odst. 3 advokátního tarifu) a náhrada cestovních výdajů osobním automobilem tovární značky Volvo XC40, [registrační značka] o průměrné spotřebě benzinu 7,1 l /100 km a ujeté vzdálenosti 410 km za jednu cestu Praha 10 - Znojmo – u nahlížení do spisu dne 15. 1. 2018 a u jednání dne 22. 10. 2018 ve výši po 2.527,85 Kč - základní náhrada 1.640 Kč /410 Km x 4 Kč a náhrada PHM 887,85 Kč /410 Km x 7,1 l /100 Km x 30,5 Kč) – podle vyhlášky č. 463/2017 Sb., u jednání dne 21. 6. 2019, 11. 9. 2019 a 30. 10. 2019 ve výši po 2.644,54 Kč – základní náhrada 1.681 Kč (410 km x 4,1 Kč a náhrada PHM 963,54 Kč /410 km x 7,1 l /100 Km x 33,1 Kč - podle vyhlášky č. 333/2018 Sb. a u jednání dne 11. 4. 2022 ve výši 3.006,98 Kč – základní náhrada 1.927 Kč /410 Km x 4,7 Kč a náhrada PHM 1.079,98 Kč /410 Km x 7,1 l /100 Km x 37,1 Kč - podle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění vyhlášky č. 47/2022 Sb. Dále náhrada cestovních výdajů stejným osobním automobilem za jednu cestu Praha 10 – Brno u jednání odvolacího soudu dne 20. 7. 2021 při ujeté vzdálenosti 420 km ve výši 2.676,99 Kč – základní náhrada 1.848 Kč /420 Km x 4,4 Kč a náhrada PHM 828,99 Kč /420 Km x 7,1 l /100 Km x 27,8 Kč - podle vyhlášky č. 589/2020 Sb. Pokud žalobkyně požadovala i náhradu nákladů za jeden úkon v tomto odvolacím řízení, nejedná se o úkon učiněný v řízení před soudem I. stupně a platí pro něj pravidla uvedená v odstavci níže o náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení. To vše je podle § 137 odst. 3 o. s. ř. navýšeno o 21% náhradu daně z přidané hodnoty ve výši 16.815,39 Kč, které je zástupce žalobkyně plátcem. Náklady řízení žalobkyně před soudy obou stupňů v celkové výši 96.888,68 Kč byl žalovaný zavázán zaplatit k rukám zástupce žalobkyně – advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) 8. V řízení před odvolacím soudem ve vztahu k odvolání žalované, týkajícího se věci samé, žalobkyně neučinila žádný úkon právní pomoci – k odvolání se věcně nevyjádřila, náklady jí vznikly pouze v souvislosti s odvoláním proti výroku o náhradě nákladů řízení, ve kterém byla úspěšná pouze zčásti. Za této situace je namístě žádné z účastnic náhradu nákladů odvolacího řízení nepřiznat.