19 CO 123/2021-135 — Krajský soud v Brně

1. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 21.1.2021, č.j. 108 C 115/2019-102, bylo rozhodnuto takto: I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá stanovení povinnosti žalované, aby na své náklady do jednoho měsíce od právní moci rozsudku odstranila betonový plot v jeho části přiléhající k objektu rodinného domu žalobkyně situovaný na pozemku žalobkyně [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 10.890 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované. 2. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně odvolání s tím, že kolaudační rozhodnutí ohledně jejího domu z roku 1997 nestanoví jakékoliv výhrady ohledně umístění domu, problém vznikl na straně žalované výstavbou jejího domu v řadě a nikoliv s odstupem, ona původně požadovala odklizení odpadu a stavebního materiálu a opravu plotu, ale situace se změnila po zahájení výstavby betonového plotu, stojícího přímo na hranici obou pozemků, když pravidla odborných firem hovoří o tom, že otvor pro zapuštění patek plotu musí být umístěn na pozemku toho, kdo plot staví a stavební úřad potvrdil, že plot je umístěn cca 30 cm do pozemku žalobkyně. V doplnění odvolání se dále vyjadřovala k jednáním ohledně možného přesahu jejich střechy a k žádostem žalobkyně o vstup na pozemek žalované, což žalovaná vázala na souhlas žalobkyně se stavbou přístřešku garážového stání. Uvedla, že oplocení nesmí svým rozsahem, tvarem a materiálem narušit charakter stavby na oplocovaném pozemku a jejím okolí, ani ohrožovat bezpečnost osob, osazení musí být takové, aby na pozemek žalobkyně netekla dešťová voda a pochybením je nedodržení projektu v oblasti odvodu dešťové vody ze střechy domu. Sdělila, že i přes správnost závěru posudku Ing. [příjmení], který zaměřil betonový plot na hranici dotčených pozemků, došlo k posunu celé stavby směrem do pozemku žalobkyně a soudkyně odmítala řešit důsledek odvodu dešťových vod ze střechy domu i prostoru jeho vstupu. Navrhla, aby napadený rozsudek byl změněn a žalobě bylo vyhověno. 3. Žalovaná ve vyjádření k odvolání uvedla, že dokazování potvrdilo, že plot, jehož odstranění se žalobkyně domáhá, je veden přímo na společné hranici pozemků ve vlastnictví žalobkyně a žalované ani geometr Ing. [anonymizováno] ani znalec [příjmení] [příjmení] nepotvrdili, že by plot zasahoval 30 cm do pozemku žalobkyně, problémy si způsobila žalobkyně sama tím, že svůj dům postavila méně jak 30 cm od hranic pozemku v rozporu se stavebními předpisy, svá tvrzení žalobkyně nedoložila a její tvrzení o změně polohy počátečního bodu hranice označeného znakem z plastu je nepravdivé. Uvedla, že soud celou situaci vyhodnotil správně a je nepřípustné, aby si žalobkyně na její úkor rozšiřovala výměru svých pozemků. Navrhla, aby napadený rozsudek byl potvrzen. 4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, řízení jeho vydání předcházející, i obsah spisu a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Ve věci nerozhodovala podjatá soudkyně, jak naznačovala žalobkyně svým tvrzením o tom, že soudkyně odmítala řešit důsledek odvodu dešťových vod ze střechy domu i prostoru jeho vstupu, a to již vzhledem k § 14 odst. 4 o. s. ř., dle něhož důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. S tím, co vzal soud I. stupně za prokázané na skutkovém stavu (účastníci další návrhy na dokazování nevznášeli, a to ani v odvolacím řízení) i s učiněnými právními závěry, se odvolací soud zcela ztotožňuje, a proto na odůvodnění napadeného rozsudku také plně odkazuje. Rozsudek soudu I. stupně je úplný, přesný, výstižný, věcně správný i přesvědčivý a odvolací soud nemá nic, co by bylo třeba k němu doplnit či naformulovat jinak. Podstata věci, tedy, jestli se plot, jehož odstranění se žalobkyně domáhá, nachází na jejím pozemku (jak tvrdila) nebo se na něm nenachází, byla soudem I. stupně posouzena zcela správně tak, jak plyne v odůvodnění napadeného rozsudku především z bodů 5., 9., 10. a 11. odůvodnění, tedy, že plot je vybudován přímo na hranicích předmětných pozemků žalobkyně ([parcelní číslo] v k.ú. [část obce]) a žalované (p. [číslo] v k.ú. [část obce]). Tento závěr je podložen jednak měřením Ing. [anonymizováno] a především znaleckým posudkem Ing. [příjmení], jenž na základě vlastního zaměření dospěl k závěru, že betonové sloupky plotu nestojí na pozemku p. [číslo] v k.ú. [část obce], ale tvoří hranici pozemků p. [číslo] p. [číslo] vše v k.ú. [část obce] (při zohlednění tolerance 0,14 m dle bodu [číslo] přílohy k vyhlášce [číslo] Sb.). Pokud žalobkyně obecně poukazovala v odvolání na to, že oplocení nesmí svým rozsahem, tvarem a materiálem narušit charakter stavby na oplocovaném pozemku a její okolí, ani ohrožovat bezpečnost osob, nic takového před soudem I. stupně netvrdila a neprokazovala (jak i k tomu uvedl soud I. stupně v závěru bodu 9. odůvodnění rozsudku) a nic takového ani neplyne ze spisu, když žaloba byla založena na tom, že plot postavila žalovaná na jejím pozemku (původní starý plot byl v létě 2019 odstraněn a místo něj vybudován nový, čemuž také z požadavku opravy starého plotu na odstranění plotu nového odpovídá připuštěná změna petitu dle č.l. 63 spisu). Jelikož tvrzení i dokazování se odvíjí od předmětu sporu, vymezeného žalobním petitem, jsou další výhrady žalobkyně v odvolání zcela od věci, ať již jde o její tvrzení o odklízení odpadu či stavebního materiálu na pozemku žalované, o její žádosti o vstup na pozemek žalované, přesahu její střechy od domu, odvodu dešťových vod ze střechy domu i prostoru vstupu či komunikace kolem stavby přístřešku garážového stání žalovanou. S tvrzením žalobkyně o tom, že mezi stavbou na jejím pozemku a plotem není dostatečný odstup, se soud I. stupně správně vyrovnal v bodu 12 odůvodnění rozsudku. Ze spisu neplyne, že by stavební úřad potvrdil, že plot je umístěn cca 30 cm do pozemku žalobkyně a rozhodující je stejně závěr znaleckého posudku, že plot je umístěn (s přípustnou odchylkou) na hranici předmětných pozemků. S ohledem na vše uvedené byl napadený rozsudek dle § 219 o. s. ř. jako zcela věcně správný potvrzen, včetně výroku II. o nákladech řízení, u něhož odvolací soud odkazuje na přesné odůvodnění napadeného rozsudku. 5. O nákladech řízení odvolacího rozhodoval odvolací soud dle § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst.1 o. s. ř. a přiznal v odvolacím řízení zcela úspěšné žalované právo na náhradu nákladů vzniklých na právním zastoupení za odměnu za 2 úkony právní pomoci (vyjádření k odvolání a účast zástupkyně u odvolacího jednání) po 1.500 Kč dle § 7 bodu 4, § 9 odst.1 a § 11 odst.1 advokátního tarifu, k čemuž náleží 2 režijní paušály po 300 Kč za tyto úkony a náhrada 21 % DPH z částky 3 600 Kč, tj. částka 756 Kč, takže celkové náklady žalované v odvolacím řízení činí 4 356 Kč.