19 CO 28/2022-94 — Krajský soud v Brně

1. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 14.10.2021, č.j. 52 C 177/2020-76, bylo rozhodnuto takto: I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a. částku 20.754,29 Kč, b. s úrokem z prodlení ve výši 10% p.a. za dobu od 1.3.2019 do 20. 5. 2019 z částky 14.966,66 Kč, c. s úrokem z prodlení ve výši 10% p.a. za dobu od 21. 5. 2019 do zaplacení z částky 20.754,29 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit ČR – Městskému soudu v Brně na soudním poplatku částku 1.038 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. IV. Opatrovnici žalovaného, Mgr. [jméno] [příjmení], advokátce se sídlem [adresa], která jí po právní moci rozsudku bude vyplacena z účtu Městského soudu v Brně. V. ČR – Městskému soudu v Brně se náhrada nákladů opatrovníka nepřiznává. 2. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný odvolání s tím, že nebylo postaveno najisto, že žalovaný v době od 26.7.2016 do 24.2.2017 nebyl zaměstnán, když i žalobce sdělil, že posledním zaměstnavatelem žalovaného byla společnost [právnická osoba] a spíše než o úmyslné využití dokladu o pojištění šlo o zanedbání povinností zaměstnavatele žalovaného, pokud žalovaného neevidoval ke dni využití dokladu o pojištění žalovaného jako zaměstnaného, což žalovanému nemůže jít k tíži. Uvedl, že jestliže jeho posledním zaměstnavatelem po skončení pracovního poměru u [právnická osoba], s.r.o byla společnost [právnická osoba], tak v době poskytnutí zdravotnických služeb pojištěn byl, a doklad o pojištění tedy využíval oprávněně. Navrhl, aby napadený rozsudek byl změněn a žaloba byla zamítnuta. 3. Žalobce ve vyjádření k odvolání upřesnil, že žalovaný byl zaměstnán pouze do 15.3.2016, a to u společnosti [právnická osoba], [právnická osoba], s.r.o. se v návrhu objevila jen z důvodu písařské chyby, ovšem veškeré podklady ve spise o ukončení zaměstnání žalovaného jsou ke společnosti [právnická osoba] a rozhodujícím pro přiznání nároku je neexistence pojištění žalovaného. Popsal znovu skutkové okolnosti ohledně neoprávněného čerpání zdravotních služeb žalovaným na Slovensku ve výši 20 754,29 Kč i kolem jejich úhrady žalobcem, jakož i ohledně povinnosti žalobce je za daných okolností proplatit a navrhl, aby napadený rozsudek byl potvrzen. 4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, řízení jeho vydání předcházející i obsah spisu a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. S tím, co vzal soud I. stupně za prokázané na skutkovém stavu (účastníci další návrhy na dokazování nevznášeli, a to ani v odvolacím řízení), se odvolací soud ztotožňuje, a proto na odůvodnění napadeného rozsudku také odkazuje s jedním upřesněním v tom směru, že žalovaný nepracoval u [právnická osoba], s.r.o., jak se chybně objevilo v návrhu (žalobce se za písařskou chybu omluvil), ale u společnosti [právnická osoba], u níž došlo k 15.3.2016 k ukončení pracovního poměru žalovaného, což plyne z listin ve spise a žalobce to posléze také v řízení uváděl (viz například podání č.l. 51 spisu). Žalovaný sám je neznámého pobytu a ohledně svého zaměstnání v České republice tudíž nic nesdělil, když opatrovníku to pochopitelně nemůže být známo a společnost [právnická osoba] na výzvy soudu nereagovala, a to ani přes uloženou pokutu a je zcela nekontaktní. Z listin, týkajících se hromadného oznámení zaměstnavatele č.l. 68 až 72 spisu plyne, že k datu 15.3.2016 byl žalovaný z pracovního poměru odhlášen od zaměstnavatele společnosti [právnická osoba] a neprokázal, že by byl poté v pracovním poměru u jiného zaměstnavatele se sídlem či trvalým pobytem na území České republiky. Žalobce nemůže prokazovat, že v rozhodném období nebyl někde žalovaný v České republice zaměstnán a bylo na žalovaném, aby toto prokázal sám, což se nestalo, tudíž v rozhodné době od 26.7.2016 do 24.2.2017, kdy již v České republice zaměstnán nebyl, čerpal na území Slovenské republiky zdravotní služby v žalované hodnotě (posléze proplacené žalobcem v důsledku toho, že žalovaný neoprávněně nevrátit po skončení zaměstnání evropský průkaz zdravotního pojištění, jenž mu platil až do 30.11.2017) neoprávněně, jelikož nebyl pojištěncem žalobce. Ve všem ostatním, včetně všech právních závěrů a poukazů na příslušná právní ustanovení, je napadený rozsudek zcela přesný, výstižný, úplný i věcně správný a odvolací soud jej proto s ohledem na vše uvedené dle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, když se s ním dále ve všem ztotožňuje (správné jsou i výroky II. až V. rozsudku, u nichž odvolací soud zcela odkazuje na přesné odůvodnění rozsudku soudu I. stupně). 5. O nákladech řízení odvolacího rozhodoval odvolací soud tak, jak ve II. výroku rozsudku uvedeno, když ve věci úspěšný žalobce se práva na náhradu nákladů odvolacího řízení vzdal. Současně ve výroku III. vyslovil, že České republice se náhrada nákladů opatrovníka za odvolací řízení nepřiznává, což odpovídá správnému bodu 17. odůvodnění rozsudku soudu I. stupně.