23 C 132/2019-201 — Krajský soud v Brně

1. Žalobou ze dne 27. 9. 2018, podanou původně v režimu zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, se žalobce domáhal zrušení dvou rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Sekce majetku státu, Oddělení restitucí ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] a [číslo jednací]. Usnesením Zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb. ze dne 28. 11. 2019, č.j. Konf 16/2019-9, bylo rozhodnuto, že věc má být projednána soudem v občanském soudním řízení. Podáním ze dne 6. 3. 2020 žalobce k výzvě soudu upravil označení účastníků a žalobní petit v návaznosti na rozhodnutí kompetenčního senátu. Zdejší soud poté usnesením ze dne 23. 7. 2020, č.j. 23 C 132/2019-89, vyloučil část věci k samostatnému projednání, a předmětem řízení v této věci zůstal požadavek žalobce na nahrazení rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Jihomoravský kraj ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], a rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Oddělení restitucí ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] (dále jen„ napadená rozhodnutí“), následujícím způsobem: Žalobci se jako oprávněné osobě vydávají pozemky parc. č. PK [číslo], PK [číslo], PK [číslo] v k.ú. [obec] (u [obec]). Eventuálně se žalobci jako oprávněné osobě vydávají pozemky ve výměře odpovídající PK [číslo], PK [číslo], PK [číslo] v k.ú. [obec] (u [obec]), které jsou označeny Státním pozemkovým úřadem, a to konkrétně označené pozemky v k.ú. [obec] vedené na [list vlastnictví]. 2. Žalobce ve vztahu k napadeným rozhodnutím především uvedl, že se jako oprávněná osoba dle zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (dále jen„ ZMV“) domáhal v režimu ZMV vydání svého historického majetku, který mu byl odebrán v důsledku majetkové křivdy v rozhodném období dle ZMV. Majetkovou křivdou mělo být odnětí věci bez náhrady postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., o revisi první pozemkové reformy, popř. vystavení žalobce politické nebo náboženské perzekuci anebo postupům porušujícím obecně uznávané principy demokratického právního státu nebo lidská práva a svobody, včetně odepření nebo neposkytnutí ochrany vlastnického práva nebo odmítnutí ukončení procesu rozhodování o majetkových nárocích před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci, nebo převzetí nebo ponechání si věci bez právního důvodu. K odnětí věci bez náhrady došlo rozhodnutím Ministerstva zemědělství ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] a na něj navazujícího dodatku ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. Žalobce dále uvedl, že v k.ú. [obec] i [obec] nebylo dokončeno scelovací řízení, ze zákona jsou proto všechny pozemky v těchto k.ú. předmětem pozemkových úprav. Pokud nebylo možné určit, jaké pozemky žalobce obdržel jako náhradu za pozemky pojaté do scelování, pak měl správní orgán dožádat dle § 14 odst. 5 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách, ve spojení se ZMV Krajský pozemkový úřad pro Jihomoravský kraj k označení pozemků odpovídajících výměrou a kvalitou neposkytnuté náhradě ve scelovacím řízení. O těchto náhradních pozemcích pak mělo být rozhodnuto v režimu ZMV. Na podporu této argumentace žalobce odkázal na rozsáhlou judikaturu Nejvyššího soudu i Ústavního soudu, odkázal taktéž na znění § 18 odst. 2 ZMV a v obecné rovině na výkladovou zásadu ex favore restitutionis. 3. Další účastník navrhnul zamítnutí žaloby, odkázal na dle jeho názoru správné odůvodnění napadených rozhodnutí a také na vyjádření správního orgánu dle § 250c odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.). Další účastník dále zdůraznil, že ZMV umožňuje identifikovat nárokovaný majetek dle stavu v době spáchání majetkové křivdy, avšak správnímu orgánu se přes veškerou snahu nepodařilo zjistit, jaké pozemky odpovídají původním pozemkům žalobce. ZMV reflektuje skutečnost, že některé pozemky nelze oprávněným osobám vydat a pro takové případy stanoví paušální finanční náhradu. Dle názoru dalšího účastníka se jedná taktéž o projednávaný případ. Dále další účastník upozornil, že nelze navzájem směšovat řízení dle ZMV a o pozemkových úpravách dle zákona č. 139/2002 Sb. 4. Postupem dle § 250c odst. 2 o.s.ř. soud vyzval Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Jihomoravský kraj, aby se v postavení správního orgánu vyjádřil k podané žalobě. Tento ve vyjádření ze dne 16. 4. 2020 odkázal na odůvodnění napadených rozhodnutí a zdůraznil, že žalobce využil svého práva nárokovat vydání původního majetku popsaného dle evidence PK. V takovém případě bylo na správním orgánu, aby identifikoval nemovitosti, které odpovídají původnímu majetku žalobce. To se však přes veškerou snahu a mnohé dotazy na archivy a jiné orgány nepodařilo. Zákonodárce při přípravě restitučních předpisů vždy předpokládal, že některé majetky nebude možné původním vlastníkům vydat a v případě církevních restitucí stanovil za nevydaný a nevydatelný majetek finanční náhradu. Správní orgán taktéž upozornil na rozdílnou povahu řízení o pozemkových úpravách a restitučního řízení, které nelze navzájem směšovat, a to ani za situace, kdy je v obou případech příslušným k projednání věci Krajský pozemkový úřad pro Jihomoravský kraj. Správní orgán závěrem (přestože není účastníkem řízení) navrhnul zamítnutí žaloby. 5. Z potvrzení o totožnosti subjektů, vydaného [anonymizováno 7 slov], ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], ve spojení s potvrzením [anonymizováno 7 slov] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], vzal soud za prokázané, že žalobce je totožný s osobou označenou jako [anonymizována dvě slova] [příjmení] uvedenou v knihovní vložce [číslo] moravských zemských desek a součástí jeho majetkové podstaty byl ke dni 25. 2. 1948 také subjekt [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec] [obec], který zanikl bez likvidace a žalobce se stal jeho nástupnickou právnickou osobou. Současně z výpisu z Rejstříku evidovaných právnických osob pro osobu žalobce soud zjistil, že jeho zřizovatelem je Církev římskokatolická. 6. Soud převzal dle § 250e odst. 2 o.s.ř. za svá skutková zjištění správního orgánu, podle kterých z výpisu z vložky [číslo] moravských zemských desek vyplývá, že zde byly zapsány mj. pozemky PK [číslo], PK [číslo] a PK [číslo] v k.ú. [obec] Tyto vznikly rozdělením pozemku PK [číslo] dle ohlašovacího listu [číslo] z roku 1937 (došlo [datum]) na pozemky PK [číslo], PK [číslo], PK [číslo] a PK [číslo]. Původním vlastníkem pozemků v knihovní vložce [číslo] byl subjekt [anonymizována dvě slova] [příjmení]. V roce 1922 bylo poznamenáno, že uvedené nemovitosti jsou zabrány státem dle zákona č. 215 Sb. z. a n. Dne [datum] bylo dle rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zaznamenáno, že uvedený majetek je předmětem revise dle zákona č. 142/1947 Sb. a Ministerstvo zemědělství zamýšlí uvedený majetek převzít. V roce 1959 byly předmětné pozemky odepsány do vložky [anonymizováno] pozemkové knihy (viz bod 11 odůvodnění). 7. Z rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] má soud za prokázané, že se tímto rozhodnutím žalobci jako vlastníku velkostatku [obec] u [obec] propouští ze záboru a ponechává mj. pozemek [číslo] v k.ú. [obec] podle § 11 zákona č. 215 sb. z. a n. S ohledem na výměru pozemku uvedenou v rozhodnutí se jedná o pozemek PK [číslo] ještě před oddělením pozemků PK [číslo], PK [číslo], PK [číslo]. 8. Soud převzal za svá taktéž skutková zjištění správního orgánu (který v těchto případech vycházel bezprostředně z jednotlivých vyjádření a listin zaslaných Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrálním pracovištěm Znojmo, uvedeno na str. 3-5 rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Jihomoravský kraj, ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]), podle kterých měly být pozemky PK [číslo], PK [číslo], PK [číslo] vyloučeny ze scelovacího řízení v k.ú. [obec], překatastrovány do k.ú. [obec] a zde jim bylo přiděleno označení PK [číslo], [číslo], [číslo]. Zde měly být také pojaty do scelovacího řízení. V rejstříku držeb a náhrad pro k.ú. [obec] však nebyly uvedeny. Náhrada při scelování měla být údajně přidělena při vyrovnání katastrální hranice, ale nebylo uvedeno žádné její parcelní číslo. Informace o přesném počátku a konci scelovacího řízení v k.ú. [obec] není na katastrálním pracovišti k dispozici (avšak dle dostupných listin probíhalo nejméně mezi rokem 1930 a 1940). Změna katastrální hranice mezi k.ú. [obec] a k.ú. [obec] byla provedena v roce 1942 a operát pro tuto změnu je v dokumentaci katastrálního pracoviště neúplný. Zmiňované parcely PK [číslo], [číslo] a [číslo] v k.ú. [obec] byly uvedeny v pozemnostním archu [číslo] – [anonymizována tři slova] [obec], tyto pozemky jsou však v listině přeškrtnuty a stav ke konci roku 1946 je již (výměrově) vykázán bez nich. U přeškrtnutých pozemků je uveden špatně čitelný výkaz změn, zřejmě se jedná o označení [číslo]. V pozemkové knize nebyly parcely PK [číslo], [číslo], [číslo] v k.ú. [obec] dohledány