27 CO 145/2022-403 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 132 497,70 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč (I. výrok) a žalobci uložil povinnost nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 71 354,68 Kč (II. výrok). Rozhodnutí o nákladech řízení odůvodnil odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. a v řízení úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů sestávajících z odměny za osm úkonů právní služby po 6 460 Kč (tarifní hodnota 133 697,70 Kč), a to za přípravu a převzetí zastoupení, studium spisu 9. 2. 2021, dvě písemná podání, účast u jednání 9. 3. 2021, 20. 5. 2021 (přesahující 2 hodiny) a 28. 4. 2022, náhrady za osm režijních paušálů po 300 Kč, náhrady za ztrátu času za 16 půlhodin po 100 Kč (za čtyři zpáteční cesty: 1 x nahlížení do spisu, 3 x účast u jednání soudu), vše dle vyhl. č. 177/1996 Sb., cestovného v celkové výši 3 290,81 Kč (za cesty na trase Prostějov – Brno a zpět v celkovém rozsahu 504 km, při průměrné spotřebě 6,3 l PHM na 100 km, ceně pohonných hmot 33,80 Kč l a sazbě náhrady 4,40 Kč km) a náhrady za DPH (21 %) ve výši 12 383,87 Kč. Žalovanému nepřiznal odměnu za další poradu s klientem s tím, že nebyla doložena. 2. Proti II. výroku rozsudku soudu prvního stupně podal odvolání žalobce s tím, aby byl odvolacím soudem změněn a žalovanému přiznána náhrada nákladů řízení pouze ve výši 63 175,08 Kč. Soudu prvního stupně vytkl, že v rámci náhrady nákladů řízení žalovanému přiznal odměnu a režijní paušál za studium spisu dne 9. 2. 2022, aniž by v odůvodnění rozsudku specifikoval, v jakém ustanovení advokátního tarifu má tento úkon oporu. Vyslovil přesvědčení, že advokátní tarif nezná„ studium spisu“, tento úkon je běžnou součástí převzetí zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu. 3. Žalovaný ve vyjádření k odvolání namítl, že žalobce nahlíží na úkon právní služby převzetí a přípravy zastoupení velmi extenzivně. Převzetí zastoupení je však nutno vykládat v jeho skutečném smyslu, kterým je primárně seznámení se s případem a stanovení dalšího postupu ve věci. Zdůraznil, že je nutno vnímat časovou souvztažnost, když právní zástupce převzal zastoupení 24. 11. 2020 a nárokovaný úkon (seznámení se spisem) nastal až dne 9. 2. 2021 v reakci na výzvu soudu ze dne 4. 2. 2021. Prostudování spisu tak bylo nezbytné pro zhodnocení procesního postupu a nahlížení do spisu je v dané věci srovnatelné s úkonem - seznámení se spisem při skončení vyšetřování. V této souvislosti odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. I. ÚS 4012/18 (podle něhož je třeba přihlédnout ke specifickým okolnostem případu, které mohly mít vliv na výši účelně vynaložených nákladů), dále na nález Ústavního soudu ze dne 1. 3. 2021, sp. zn. I. ÚS 3906/17 (ve kterém Ústavní soud přiznal odměnu obhájci v trestním řízení za nahlížení do spisu, které se neodehrálo po skončení vyšetřování, ale jeho důvodnost byla dána potřebou seznámit se spisovým materiálem pro kvalitní vedení obhajoby). Akcentoval také, že právní zástupce do spisu nahlížel vícekrát, avšak požadoval toliko jeden úkon. 4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.) a že bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.), v souladu s § 212 a § 212a odst. 6 o. s. ř. přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu bez nařízení jednání (§ 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je důvodné. 5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že v řízení zahájeném 15. 1. 2019 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 132 497,70 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to z titulu smlouvy označené jako rámcová smlouva o dílo uzavřené mezi účastníky dne 1. 2. 2015. Podle ní žalovaný prováděl pro zákazníky [právnická osoba] sjednané služby a byl oprávněn přijímat od nich jménem žalobce plnění, to mu měl následně předávat a fakturovat 70 % ceny přijaté od zákazníka. Žalovaný si v průběhu roku 2016 ponechal plnění přijaté od 41 zákazníků v plné výši, aniž by 30 % připadlo žalobci. Soud prvního stupně odvoláním napadeným rozsudkem žalobu pro neunesení břemene důkazního zamítl. 6. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř., účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 7. Podle § 151 odst. 1 o. s. ř., o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí; u náhrady nákladů řízení podle § 147 a § 148 odst. 2 tak může učinit již v průběhu řízení, a to zpravidla tehdy, jakmile tyto náklady vzniknou. 8. V projednávané věci je nepochybné, že v řízení byl zcela úspěšný žalovaný (viz I. výrok rozsudku soudu prvního stupně, jenž nebyl napaden odvoláním) a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. mu tak vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Sporná je otázka, zda žalovanému náleží odměna za nahlížení do spisu dne 9. 2. 2021. Ze spisu se podává, že 30. 11. 2020 zaslal zástupce žalovaného do spisu plnou moc datovanou 24. 11. 2020. Podle úředního záznamu ze dne 4. 12. 2020 nahlížel do spisu žalovaný a vlastním přístrojem pořídil kopii celého spisu; následně 9. 2. 2021 nahlížel do spisu advokátní koncipient zmocněný zástupcem žalovaného a rovněž vlastním přístrojem pořídil kopii celého spisu. Žalovaný udělil plnou moc právnímu zástupci až poté, kdy již byl v řízení vydán platební rozkaz a sám žalovaný se ve věci vyjádřil; byl mu tedy znám obsah žaloby i k žalobě doloženého důkazního materiálu. S těmito skutečnostmi byl právní zástupce žalovaného povinen se seznámit v rámci úkonu převzetí a přípravy zastoupení. S ohledem na uvedené proto považuje odvolací soud nahlížení do spisu dne 9. 2. 2021 za součást úkonu právní služby spočívajícího v převzetí a přípravě zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, nikoliv za samostatný úkon právní služby, jenž by byl svou povahou nejbližší (viz § 11 odst. 3 advokátního tarifu) prostudování trestního spisu při skončení vyšetřování ve smyslu § 11 odst. 1 písm. f) ve spojení s § 11 odst. 3 advokátního tarifu (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2008, č. j. 5 Azs 33/2008-40). Současně odvolací soud podotýká, že náhrada cestovného a náhrada za ztrátu času za nahlížení do spisu v souvislosti s převzetím a přípravou zastoupení byly žalovanému přiznány. Pokud žalovaný ve vyjádření k odvolání argumentoval nálezy Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 4012/18 a sp. zn. I. ÚS 3906/17, má odvolací soud za to, že tyto odkazy nejsou přiléhavé. V řízení nenastaly žádné specifické okolnosti případu (na něž poukázal Ústavní soud v jím řešených věcech) odůvodňující přiznání odměny za nahlížení do spisu nad rámec přípravy a převzetí zastoupení. 9. Soud prvního stupně pochybil, jestliže při výpočtu odměny vycházel z tarifní hodnoty 133 697,70 Kč, tj. zřejmě součtu pohledávky 132 497,70 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč (§ 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), na něž je však třeba pohlížet jako na příslušenství (§ 513 o. z.), k němuž se nepřihlíží, ledaže by bylo požadováno jako samostatný nárok (§ 8 odst. 1 advokátního tarifu). Dále soud prvního stupně nesprávně vypočetl náhradu cestovného; sice v odůvodnění rozsudku neuvedl, z jakých vyhlášek při výpočtu vycházel, ale uvedená cena pohonných hmot ani sazba základní náhrady neodpovídá vyhláškám platným v době uskutečnění jednotlivých cest. 10. Náklady žalovaného za řízení před soudem prvního stupně tak sestávají z: -) odměny za sedm úkonů právní služby po 4 620 Kč (tarifní hodnota 132 497,70 Kč), a to za převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření z 15. 2. 2021 a 30. 4. 2021, účast u jednání soudu prvního stupně 9. 3. 2021, 20. 5. 2021 (v rozsahu přesahujícím 2 hodiny) a 28. 4. 2022, podle § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ advokátní tarif“), -) náhrady za sedm režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, -) náhrady za ztrátu času za šestnáct půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, -) náhrady cestovného v celkové výši 2 325,21 Kč (3 x 775,07 Kč) za cesty 9. 2. 2021, 9. 3. 2021 a 20. 5. 2021 vozidlem [registrační značka] na trase Prostějov – Brno a zpět v rozsahu 378 km (tři zpáteční cesty po 126 km) při průměrné spotřebě 6,3 litru benzínu Natural 95 na 100 km, ceně 27,80 Kč l PHM a sazbě základní náhrady 4,40 Kč km podle vyhl. č. 589/2020 Sb., platné do 18. 10. 2021, -) náhrady cestovného ve výši 886,69 Kč za cestu 28. 4. 2022 (totožným vozidlem, na stejné trase), při ceně pohonných hmot 37,10 Kč l PHM a sazbě základní náhrady 4,70 Kč km podle vyhl. č. 47/2022 Sb., platné od 12. 3. 2022 do 13. 5. 2022, -) vše navýšeno o DPH (21 %) ve výši 10 888,90 Kč (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.).