28 CO 204/2021-1027 — Krajský soud v Brně

1. Okresní soud v Kroměříži jako soud prvního stupně rozhodl ve věci rozsudkem ze dne 6. 9. 2021, č. j. 16 C 244/2013-960, tak, že zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaných zaplacení částky 700 660,40 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 700 660,40 Kč jdoucí od 25. 7. 2013 do zaplacení (výrokem č. I), dále rozhodl, že žalobkyně je povinna uhradit žalovaným k rukám společným a nerozdílným částku 1 381 863,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právní zástupkyně žalovaných (výrokem č. II) a naposledy rozhodl, že žalobkyně je povinna uhradit ČR – Okresnímu soudu v Kroměříži částku 127 232 Kč představující proplacené znalečné, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (výrokem č. III). 2. Vzhledem k problematice sporu, žalobním tvrzením a obraně žalovaných, uvádí odvolací soud vyjímečně i podstatnou část odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, stejně jako některých dalších podání a listin. 3. Své rozhodnutí odůvodnil soud prvního stupně těmi skutečnostmi, že řízení ve věci bylo zahájeno dne 31. 7. 2013. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala rozhodnutí, jímž by byla žalovaným uložena povinnost uhradit jí žalovanou částku s příslušenstvím a uhradit vzniklé náklady řízení na základě žalobních tvrzení, že žalovaný 1. byl od 3. 2. 2006 do 3. 5. 2011 předsedou představenstva [právnická osoba] - [právnická osoba] (do 8. 7. 2011 [právnická osoba]), se sídlem [adresa], [IČO], (dále jen dlužník). Žalovaný 2. byl od 3. 2. 2006 do 3. 5. 2011 místopředsedou představenstva dlužníka; žalovaný 3. byl od 3. 2. 2006 do 27. 7. 2009 členem představenstva dlužníka; žalovaný 4. byl od 3. 2. 2006 do 3. 5. 2011 členem představenstva dlužníka; a žalovaný 5. byl od 28. 7. 2006 do 7. 6. 2011 členem představenstva dlužníka. Žalovaní byli osobami odpovědnými za obchodní vedení včetně řádného vedení účetnictví společnosti dlužníka (§ 192 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku). 4. Žalobkyně dodala dlužníku v období od 24. 10. 2008 do 24. 4. 2009 objednané zboží, a to chemické produkty, jehož kupní cenu vyúčtovala dlužníkovi fakturami uvedenými níže. Na základě insolvenčního návrhu, podaného dnem 20. 5. 2009 jedním z věřitelů dlužníka – společností [právnická osoba] – Krajský soud v Brně usnesením č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne 22. 6. 2009 (necelé 2 měsíce po uskutečnění poslední z dodávek zboží žalobkyní) mimo jiné rozhodl o zjištění úpadku dlužníka, insolvenčním správcem ustanovil JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], a vyzval věřitele dlužníka, aby přihlásili své pohledávky do insolvenčního řízení. 5. Žalobkyně do insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Brně pod sp.zn. [insolvenční spisová značka] přihlásila pohledávku v celkové výši 700 660,40 Kč, sestávající z neuhrazených kupních cen dodaného zboží v celkové výši 675 499,70 Kč, a z úroků z prodlení s úhradou faktur za dobu ode dne následujícího po jejich splatnosti, které ke dni zjištění úpadku dlužníka, tj. ke dni 22. 6. 2009, činí celkem 25 160,70 Kč sestávající z faktur, přičemž úroky z prodlení jsou vyčísleny ke dni 22. 5. 2009: - [číslo] splatná 22.12.2008 na částku 24 072,70 Kč úroky z prodlení 1 311,90 Kč, - [číslo] splatná 26.12.2008 na částku 27 846,00 Kč úroky z prodlení 1 261,80 Kč, - [číslo] splatná 28.12.2008 na částku 13 923,00 Kč úroky z prodlení 622,70 Kč, - [číslo] splatná 03.01.2009 na částku 105 196,00 Kč úroky z prodlení 4 532,10 Kč, - [číslo] splatná 04.01.2009 na částku 14 030,00 Kč úroky z prodlení 600,90 Kč, - [číslo] splatná 13.01.2009 na částku 25 038,00 Kč úroky z prodlení 1 015,20 Kč, - [číslo] splatná 20.01.2009 na částku 17 993,00 Kč úroky z prodlení 697,70 Kč, - [číslo] splatná 23.01.2009 na částku 117 172,00 Kč úroky z prodlení 4 454,10 Kč, - [číslo] splatná 26.01.2009 na částku 3 618,00 Kč úroky z prodlení 134,80 Kč, - [číslo] splatná 27.01.2009 na částku 33 415,00 Kč úroky z prodlení 1 236,40 Kč, - [číslo] splatná 27.01.2009 na částku 148 212,00 Kč úroky z prodlení 5 483,80 Kč, - [číslo] splatná 07.02.2009 na částku 19 482,00 Kč úroky z prodlení 666,50 Kč, - [číslo] splatná 15.03.2009 na částku 125 264,00 Kč úroky z prodlení 3 142,80 Kč, - [číslo] splatná 26.06.2009 na částku 238,00 Kč. 6. Z upraveného seznamu přihlášených pohledávek, vyhotoveného insolvenčním správcem dle ustanovení § 197 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ), a zveřejněného v insolvenčním rejstříku, vyplývá, že pohledávka žalobkyně byla v celém přihlášeném rozsahu, tj. v částce 700 660,40 Kč, zjištěna. 7. Usnesením č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne 21. 8. 2009 Krajský soud v Brně na majetek dlužníka prohlásil konkurs, kdy v I. výrokové částí usnesení Krajského soudu v Brně č. j. [insolvenční spisová značka] [číslo] ze dne 17. 10. 2012, které nabylo právní moci dnem 13. 11. 2012, byl konkurs na majetek dlužníka zrušen s odůvodněním, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, vzhledem k čemuž žalobkyně na vrub přihlášené a zjištěné pohledávky ničeho neobdržela. Žalobkyně dále ve své žalobě odkázala na příslušná ustanovení zákona č.328/1991 Sb. o konkursu a vyrovnání ve znění účinném od 1. 5. 2000 do 31. 12. 2007 konkrétně na ust. § 1 odst. 2 cit. zák., § 3 odst. 1 věta prvá cit. zák., § 3 odst. 2 cit. zák. a dále na zákonná ustavení insolvenčního zákona platného do 1. 1. 2008, zejména § 3 odst. 1, § 3 odst.2, § 3 odst. 3, a násl. a uvedla, že s ohledem na závěry zjištěné v průběhu insolvenčního řízení, za užití zmíněných zákonných ustanovení, se dostala [právnická osoba] a.s. do úpadku nejpozději v srpnu 2008, kdy dlužník prokazatelně zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků a nebyl schopen plnit své závazky ani v řádu několika set korun. V žalobě byla podrobně rozebrána majetková a finanční situace [právnická osoba] s odkazem na průběh insolvenčního řízení a zjištění učiněná z insolvenčního spisu a žalobkyně uzavřela, že s ohledem na to, že žalovaní nepodali bez zbytečného odkladu insolvenční návrh dle ust. § 98 IZ, odpovídají za škodu vzniklou žalobkyni tím, že dodávala úpadci zboží bez toho, aby za zboží bylo zaplaceno, kdy žalobkyně nebyla v průběhu insolvenčního řízení vůbec uspokojena. 8. Žalovaní shodně navrhli, aby žaloba byla zamítnuta a navrhli, aby soud určil znalce z oboru ekonomiky, který by se vyjádřil k otázkám data úpadku společnosti a toho, kdy mohli členové představenstva objektivně zjistit tento úpadek. Dále pak vznesli námitku promlčení. Uvedli, že žalovaní si naopak plnili své povinnosti dané OR, o čemž svědčí zápisy ze zasedání představenstva, probíhala jednání, která měla společnost vyvést z finanční krize pomocí dodatečného úvěrování. Představenstvu byly předkládány výsledky hospodaření, ze kterých nebylo možné zjistit úpadek společnosti. 9. Ve věci bylo rozhodnuto vyhovujícím rozsudkem ze dne 2. 6. 2014 č. j. 16 C 244/2013-112 ve spojení s usnesením ze dne 8. 6. 2014 č. j. 16 C 244/2013-122, který byl k odvolání žalovaných usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 23. 3. 2016 č. j. 28 Co 487/2014-211 zrušen a věc byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. 10. V dané věci bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, jež jsou obsaženy na přílohovém CD žalobkyně a insolvenčním spisem Krajského soudu v Brně sp. zn. [insolvenční spisová značka] v elektronické podobě. Dále bylo provedeno dokazování vyjádřením insolvenčního správce k námitkám ohledně prodeje části podniku úpadce, inzeráty v denním tisku k prodeji majetku dlužníka, statistikami týkajícími se poklesu HDP, znaleckým posudkem [příjmení] univerzity v [obec], listinnými důkazy pocházejícími z insolvenčního spisu, notářskými zápisy z jednání představenstva. 11. Poté bylo opětovně rozhodnuto vyhovujícím rozsudkem, a to rozsudkem zdejšího soudu ze dne 4. 4. 2018 č. j. 16 C 244/2013-629, který byl k odvolání žalovaných rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 12. 6. 2019 č. j. 28 Co 119/2018-728 potvrzen. Z odůvodnění potvrzujícího rozsudku (jeho odstavce 73.) se podává, že se odvolací soud nepřiklonil k argumentaci žalobkyně stran úmyslného způsobení škody žalovanými. K tomu odvolací soud uvedl, že„ … uzavření smlouvy (pozn. smlouvy o rozdělení odštěpením, sloučením ze dne 17. 9. 2008) nebylo výlučnou iniciativou vedení dlužníka (členů jeho představenstva), ale v uvedeném směru plnila společnost rozhodnutí [právnická osoba] in s.r.o jako jediného akcionáře dlužníka, jehož fakticky ovládala“, jak ostatně uvádí v žalobě na určení neplatnosti předmětné smlouvy i insolvenční správce Ing. [příjmení]. Z výpisu z obch. rejstříku dlužníka vyplývá, že jeho jediným akcionářem byla právě zmiňovaná [právnická osoba] in, s.r.o., [IČO]“. 12. Nejvyšší soud ČR k dovolání žalovaných svým rozsudkem ze dne 31. 3. 2021 č. j. 29 Cdo 3473/2019-817 shora citovaný rozsudek Krajského soudu v Brně a rozsudek Okresního soudu v Kroměříži zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k další