§ 100 občanský zákoník – Právo se promlčí
Občanský zákoník · 40/1964 Sb. · účinné od 20. 7. 2009 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 100 Občanského zákoníku (40/1964 Sb.) stanoví, že právo se promlčí, pokud nebylo vykonáno ve stanovené době, a soud k promlčení přihlédne jen tehdy, pokud se ho dlužník dovolá. Pokud dlužník v soudním řízení namítne promlčení, soud nemůže promlčené právo věřiteli přiznat. (§ 100 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 20. 7. 2009)
Klíčová fakta
(1) Právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.
(2) Promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Tím není dotčeno ustanovení § 105. Zástavní práva se nepromlčují dříve, než zajištěná pohledávka.
(3) Nepromlčují se rovněž práva z vkladů na vkladních knížkách nebo na jiných formách vkladů a běžných účtech, pokud vkladový vztah trvá.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud dlužník v soudním řízení namítne promlčení, soud nemůže promlčené právo věřiteli přiznat.
- Promlčují se všechna majetková práva, s výjimkou práva vlastnického a některých práv z vkladů, pokud vkladový vztah trvá.
- Zástavní práva se nepromlčují dříve než pohledávka, kterou zajišťují.
Na co si dát pozor
- Je důležité si uvědomit, že soud k promlčení nepřihlédne automaticky, ale pouze na základě námitky dlužníka.
- Promlčecí doba je obecně tříletá, pokud není stanoveno jinak (§ 101).
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 100
Jak soudy aplikují § 100
Žalobkyně se domáhala uplatněného nároku s tím, že postup žalované byl postupem non lege artis, avšak odvolací soud nesprávně aplikoval § 13 a § 100 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“), a nárokem se dále nezabýval z důvodu uplatněné námitky promlčení, přestože podání žaloby běh promlčecí lhůty stavělo.
Právo na další plnění ve výši 560 000 Kč s příslušenstvím uplatnila žalobkyně po uplynutí promlčecí doby, a proto je nelze přiznat (§ 100 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „obč. zák.“). Ke stavení běhu promlčecí doby podle § 112 věty první obč. zák. dochází jen u práva, které bylo u soudu uplatněno „nejen co do nároku“, ale též co do jeho výše.
Vycházeje z § 3079 odst. 1 a § 3036 o. z. proto aplikoval na otázku promlčení § 100 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zrušeného ke dni 1. 1. 2014 (dále jen „obč. zák.“). Uzavřel, že z hlediska vzniku škody není podstatné, kdy byl žalobce jako prodávající povinen zaplatit (dle soudem schváleného smíru) příslušné částky kupujícím manželům E. (slevu z kupní ceny z titulu odpovědnosti za vady) a státu (náklady důkazů v soudním řízení zahájeném proti žalobci).
Související
§ 610 (Zákon občanský zákoník)§ 46 PROMLČENÍ (Zákon o mezinárodním právu soukromém)§ 38 Promlčení (Vyhláška ministra zahraničních věcí o Vš)§ 92 Promlčení (Vyhláška ministra zahraničních věcí o Vš)§ 92 Promlčení (Vyhláška ministra zahraničních věcí o úp)