28 CO 26/2021-215 — Krajský soud v Brně

1. Městský soud v Brně jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 9. 11. 2020, č.j. 15 C 222/2019-124, zamítl návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 29, 580 Kč se zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 29 580 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % (výrokem č. I), a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení (v rozsahu opravného usnesení ze dne 18.2.20220 č.j. 15 C 222/2019-130) tak, že žalobkyně je povinna nahradit žalované částku 25.168 Kč k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], LL.M., advokáta, se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku (výrokem č. II) 2. Krajský soud v Brně jako soud odvolací vzhledem k problematice sporu, žalobním tvrzením a obraně žalované uvádí výjimečně podstatnou část odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, stejně jakož i některých dalších podstatných podání účastníků. 3. Své rozhodnutí odůvodnil soud prvního stupně těmi skutečnostmi, že žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 4. 7. 2019, domáhala po žalované zaplacení částky 29.580 Kč s příslušenstvím na základě žalobních tvrzení, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytnutí finančních prostředků o hotovostním úvěru [číslo] ze dne 16. 6. 2014 na částku 60.000 Kč. Šlo o smlouvu se spotřebitelem v intencích zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. S poukazem na ust. § 9 odst. 1 tohoto zákona, dle něhož je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které sjednává spotřebitelský úvěr s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, kdy věřitel poskytne úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná, dle žalobkyně žalovaná tuto svou povinnost nesplnila, proto je dle názoru žalobkyně smlouva absolutně neplatná a soud je povinen z úřední povinnosti tuto neplatnost zkoumat s poukazem na platnou judikaturu. Žalobkyně uhradila ze smlouvy celkem částku 89.580 Kč a měla s ohledem na neplatnou smlouvu uhradit pouze 60.000 Kč. Rozdíl je tedy 29.580 Kč a představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované, neboť žalobkyně hradila žalované na základě neplatné smlouvy. Žalobkyně požaduje vrácení této částky a zároveň zákonný úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 142/94 Sb. Poukazuje na předžalobní výzvu ze 17. 6. 2019, potvrzení o doručení a požaduje rovněž úrok z prodlení od 25. 6. 2019 do zaplacení v zákonné výši. 4. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě uvedla, že považuje žalobu za zcela účelovou. Požadavek žalobkyně je v rozporu s dobrými mravy a je zjevným zneužitím práva dle § 8 zák. č. 89/2012 Sb., dle něhož nemůže požívat právní ochrany zjevné zneužití práva. Žalobkyně uzavřela dne 16. 6. 2014 se žalovanou úvěrovou smlouvu [číslo] formou tzv. telefonní půjčky. Ta nejprve telefonicky kontaktovala žalovanou se žádostí o uzavření úvěrové smlouvy za účelem dohodnutí konkrétních podmínek úvěrové smlouvy. Po provedeném schvalovacím procesu byl žalobkyni na jí zadanou adresu zaslán odpovídající návrh úvěrové smlouvy včetně úvěrových podmínek, který v případě zájmu o uzavření smlouvy měla žalobkyně podepsat a zaslat žalované zpět, což také učinila. Žalobkyně měla dostatek času si úvěrovou smlouvu a úvěrové podmínky prostudovat, měla k dispozici neomezený časový prostor pro porovnání dohodnutých podmínek smluvního vztahu s podmínkami jiných úvěrových produktů na trhu, jakož i pro poradu nad zněním úvěrové smlouvy s třetími osobami či opětovně se zaměstnanci žalované. Byla obeznámena se všemi podmínkami před uzavřením smlouvy. Smlouvu uzavřela a na základě této smlouvy jí byl vyplacen úvěr ve výši 60.000 Kč, který se zavázala splatit v 84 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1.493 Kč. Byla seznámena s celkovou částkou splatnou spotřebitelem při řádném splácení a tato činila 116.508 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 21,38 % ročně. Úvěr byl žalobkyni umožněn splácet po dobu sedmi let. Byla taktéž sjednána služba změny výše a počtu splátek, která byla zpoplatněná dle smlouvy měsíčním poplatkem 39 Kč a služba odložené splátky, která byla zpoplatněná rovněž měsíčním poplatkem 39 Kč. Dále bylo sjednáno pojištění výdajů, balíček standard, pojištění pro případ smrti následkem úrazu nebo invalidity 3. stupně, což bylo zpoplatněno poplatkem 28 Kč měsíčně. Byla rovněž obeznámena s důsledky nesplácení úvěru. Smlouva byla sjednána za standardních, nikoliv nevýhodných podmínek, ani nepřiměřených podmínek, odpovídala parametrům běžného trhu spotřebitelských úvěrů. Úvěr 60.000 Kč byl žalobkyni vyplacen bankovním převodem na jí sdělený účet 24. 6. 2014. Žalobkyně následně pravidelně každý měsíc úvěr splácela měsíčními splátkami po 1.493 Kč až do 6/ 2019. V průběhu pěti let uhradila tedy 60 pravidelných měsíčních splátek v souhrnné výši 89.580 Kč. Nynější jednání žalobkyně je čistě účelové. Po většinu předpokládaného trvání úvěrového vztahu splátky poskytovala pravidelně a pak náhle sjednané splátky hradit přestane, a zároveň požaduje vrácení řádně zaplaceného plnění. 5. Žalovaná nesouhlasí s tvrzením žalobkyně, že řádně s péčí odbornou neposoudila schopnost žalobkyně jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Schvalovacím procesem žalované prochází každý žadatel o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Žalovaná prověřuje bonitu spotřebitele v oddělení úvěrových rizik žalované, je posuzována spotřebitelova příjmová a výdajová stránka, jsou přezkoumávány klientské informace např. o věku, vzdělání, zdroj příjmů, rodinného stavu, počtu dětí, způsob bydlení a podobně. Pro ten účel je využíván statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Žalovaná pro předcházení předlužení klienta zajišťuje kontrolu bonity klienta, jejímž výsledkem je limit nejvyšší měsíční splátky. Zohledňováno je rodinné postavení klienta, vyživovací povinnosti, příjem partnera, případně další skutečnosti. Vyvstává-li pochybnost o pravosti tvrzení klienta, žalovaná přistupuje k žádosti o předložení potvrzení o výši příjmu a výpisu z bankovního účtu, ověření údajů o zaměstnání a podobně. Žalovaná provádí kontrolu klienta v externích registrech, úvěrových registrech [příjmení] a NRKI. Tím získává informace o existenci závazků klienta. Žalovaná v pozici věřitele si před schválením úvěru vyžádala potřebné informace od žalobkyně, aktivně opatřovala další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o žalobkyni a tyto informace vyhodnotil řádně. Žalobkyně před sjednáním úvěrové smlouvy uvedla, že je od 5/2010 zaměstnána u [právnická osoba] – [právnická osoba], [IČO], na pracovní pozici dělnice, s čistým měsíčním příjmem ze zaměstnání 11.500 Kč, nad rámec mzdy pobírá invalidní důchod ve výši 5.234 Kč. Za ověřením informací žalobkyně žalovaná telefonicky kontaktovala zaměstnavatele žalobkyně a ten potvrdil, že je u něj zaměstnána na dobu neurčitou, není ve výpovědní době ani v dlouhodobé pracovní neschopnosti a ze mzdy jí nejsou strhávány žádné exekuční srážky. Žalobkyně dále uvedla, že je vdaná, její domácnost sestává ze dvou dospělých osob a jednoho nezaopatřeného dítěte. [příjmení] měsíční příjem manžela žalobkyně dosahoval 13.000 Kč, dohromady tedy činil čistý měsíční příjem domácnosti 29.734 Kč. Žalovaná rovněž zohlednila náklady žalobkyně na živobytí, vzala v úvahu částky životního minima žalobkyně a ostatních členů domácnosti dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima, dále výši nákladů na bydlení pro tříčlennou rodinu podle interních modelů společnosti odvozených od typu bydlení a lokality. Dle statistických dat Českého statistického úřadu počítala s částkou životního minima dvou dospělých členů domácnosti celkem 5.970 Kč, s částkou životního minima na jedno vyživované dítě celkem 2.140 Kč a s částkou měsíčních nákladů domácnosti na bydlení dle údajů Českého statistického úřadu 5.574 Kč. Žalovaná provedla lustraci žalobkyně v registrech [příjmení] a NRKI, u registru [příjmení] byl negativní výsledek, u registru NRKI měl aktivní úvěr s měsíční splátkou 5.763 Kč a kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem 5.000 Kč. V té době byl úvěr řádně splácen již po dobu roku a půl a měla v té době již dalších šest úvěrových vztahů skončených, kde řádně hradila splátky, nebyly evidovány žádné splátky po splatnosti. U žalobkyně byla zjištěna vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem dobrá platební morálka. Dále dle aktuálního výpisu NRKI u žalobkyně byla dobrá platební morálka až do června 2019 u tohoto úvěru a najednou přestala splácet jak úvěr od žalovaného tak ten další úvěr s měsíční splátkou 5.763 Kč. Ten splácela od 12/2012 až do 6/ 2019. Dále další úvěry splácela splátkami 555 Kč a 1.071 Kč, byly doplaceny 12. 4. 2016. Přestala splácet úvěry v důsledku zhoršení majetkových poměrů žalobkyně, a to nelze toto klást k tíži žalovanému či chápat jako důsledek nesprávného posouzení