37 CO 156/2021-81 — Krajský soud v Brně

1. Citovaným rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 11. 3. 2021 bylo rozhodnuto výrokem I., že žalovaná má zaplatit žalobci částku 17.132,60 Kč s v tomto výroku uvedeným zákonným úrokem z prodlení a dále pak podle výroku II. částku 107,03 Kč s rovněž tam uvedeným zákonným úrokem z prodlení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem III. byla žaloba zamítnuta co do částky 9.600 Kč a výrokem IV žalovaná zavázána nahradit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 362,58 Kč. 2. Z odůvodnění prvostupňového rozsudku vyplývá ve vztahu k zamítavé části a nákladům řízení, že prvý soud dospěl k závěru, že ujednání o smluvní pokutě, obsažené ve smlouvě uzavřené mezi žalobcem a žalovanou dne [datum], je neplatné. Toto ujednání je uvedeno na prvé straně smlouvy a zahrnuto do odstavce nazvaného„ ostatní ujednání“. Umístění tohoto ujednání na prvou stranu smlouvy, když všechny podstatné náležitosti jsou až na druhé straně, považuje prvý soud za nepředvídatelné a zahrnutí smluvní pokuty pod odstavec„ ostatní ujednání“ za pro žalovanou nepřehledné, když v textu není nijak zvýrazněno. Prvý soud zdůrazňuje spotřebitelský charakter této smlouvy a tedy nutnost zvýšené ochrany žalované, coby spotřebitele. Pokud jde o náklady řízení, o těchto bylo rozhodnuto ve smyslu § 42 odst. 2 o. s. ř. a prvý soud tyto přisoudil žalobci v míře jeho úspěchu. 3. Proti tomuto rozsudku, a to pouze proti zamítavému výroku III. a souvisejícímu výroku nákladovému označenému jako IV. podal v zákonné lhůtě dle § 204 odst. 1 o. s. ř. odvolání žalobce. V odvolání uvedl, že s argumentací soudu I. stupně stran zamítavé části jeho rozhodnutí, nesouhlasí. Má za to, že žalovaná podpisem smlouvy stvrdila převzetí všech dokumentů vztahujících se k uvedené smlouvě a seznámila se s jejich obsahem, kterému také porozuměla. Nemohlo být tedy pro ni překvapivé ani ujednání o smluvní pokutě, které i v této smlouvě představuje běžnou praxi v řadě dalších obdobných smluv. Ani respektování zvýšených požadavků na ochranu spotřebitele tak, jak to uvádí ve svém rozhodnutí soud I. stupně, nemůže vést k závěru, že by se měly automaticky snižovat nároky na pečlivost spotřebitele, coby účastníka právního vztahu. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud rozhodnutí soudu I. stupně v napadené části změnil a žalobě vyhověl, přičemž adekvátně tomu změní také výrok o nákladech řízení. 4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v rozsahu podaného odvolání, tj. v napadených výrocích III. a IV. a postupoval dle § 214 odst. 3 o. s. ř., tedy ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť odvolání bylo podáno jen z důvodu nesprávného právního posouzení věci a žalobce na výslovný dotaz soudu sdělil, že s tímto postupem odvolacího soudu souhlasí a žalovaná na tuto výzvu nereagovala, i když byla upozorněna, že za této situace bude mít odvolací soud za to, že s uváděným postupem souhlasí. 5. Z obsahu spisu potom odvolací soud zjistil, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. Na základě této smlouvy následně žalobce podal u soudu I. stupně návrh na zaplacení částky 17.132,60 Kč představující cenu odebrané elektřiny za období od 10. 1. do [datum] po odečtení zaplacené zálohy a dále smluvní pokutu v částce 9.600 Kč. 6. Odvolací soud považuje závěry soudu I. stupně za správné. Již opakovaně bylo v rozhodovací praxi odvolacího soudu judikováno, že v rámci spotřebitelských smluv je nutno vyžadovat zvýšenou ochranu spotřebitele. Z tohoto pohledu je třeba souhlasit se závěry soudu I. stupně, že ať již z hlediska grafického provedení, tak i z hlediska srozumitelnosti samotných ujednání, jsou pasáže týkající se smluvní pokuty nepřehledné a nesrozumitelné a tudíž neplatné dle § 588 o.z. pro rozpor s ustanoveními § 1811 a § 1813 o.z. Odvolací soud pouze znovu zdůrazňuje, že považuje za prvořadou zvýšenou ochranu spotřebitele, a tedy povinnost dodavatele v rámci spotřebitelského vztahu, předvídat případná úskalí uzavírané smlouvy a v její formulářové podobě provést náležitou systemizaci a zviditelnění pro spotřebitele významných části, mezi něž ujednání o smluvní pokutě nepochybně patří. 7. Veden těmito úvahami odvolací soud potom rozhodnutí soudu I. stupně jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil. Potvrzení týká se i souvisejícího a rovněž správného výroku nákladového vycházejícího, ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř., z poměru úspěchu a neúspěchu v řízení před soudem I. stupně. 8. S ohledem na to, že v odvolacím řízení úspěšné žalované žádné náklady nevznikly, rozhodl soud o této otázce rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku II.