37 CO 252/2021-361 — Krajský soud v Brně

1. Rozsudkem soudu I. stupně byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení specifikované finanční částky oproti vydání specifikovaného motorového vozidla, dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů mezi účastníky i ve vztahu ke státu. 2. Včasným odvoláním žalobkyně rozsudek napadla v celé rozsahu, namítla nesprávný procesní postup soudu I. stupně, kdy tento neprovedl jí navržené důkazy, zejména svědecké výpovědi a dále namítal, že šlo o důkazy vztahující se k věci a k včasnému uplatnění vad ze strany žalobkyně. Navrhla, aby byl rozsudek zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení. 3. Žalovaný u jednání navrhl potvrzení napadeného rozsudku s tím, že odkázal na jeho důvody. 4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 5. V odvolacím řízení byly především podstatné procesní námitky žalobkyně a správnost či nesprávnost postupu soudu I. stupně ohledně neprovedení navržených důkazů. Zde dle odvolacího soudu soud I. stupně zcela správně navržené důkazy neprovedl, když došlo ke změně tvrzení žalobkyně ohledně toho, kdy, jak vady vozidla vytkla a k tomu byly navrženy další důkazy. Evidentně se tak stalo až po koncentraci řízení a jde tedy o nepřípustné návrhy. zde lze zcela odkázat na odůvodnění napadeného rozsudku, kde soud I. stupně podrobně vysvětlil svůj procesní postup. Odvolací soud se pak zde shoduje se soudem I. stupně v tom smyslu, že v dané věci na účincích koncentrace řízení nemění nic ani to, že v mezidobí byla předešlá rozhodnutí zrušena rozhodnutím NS ČR, když z jeho závazného právního názoru nijak neplyne, že by účinky koncentrace řízení zanikly. Odvolací soud ještě dodává, že pokud žalobkyně navrhla i svůj vlastní výslech, jde o nepřípustný důkaz již proto, že k téže skutečnosti navrhla i důkazy jiné, a tedy i dle samotné žalobkyně lze tvrzené skutečnosti prokázat jinak než jejím výslechem. 6. Za tohoto stavu je pak zcela v souladu se závazným právním názorem dovolacího soudu v dané věci závěr soudu I. stupně o tom, že k vytknutí vad a uplatnění žalovaného nároku nedošlo bez zbytečného odkladu dle § 2112 odst. 1 o.z., a tedy nelze žalobě vyhovět. Rozhodnutí soudu I. stupně tak bylo potvrzeno dle § 219 o. s. ř. 7. V odvolacím řízení úspěšnému žalovanému byla přiznána dle § 224 odst. 1 a § 142, odst. 1 o. s. ř. náhrada nákladů, a to nákladů zastoupení dle advokátního tarifu, tedy jednoho úkonu po 4.580 Kč, jednoho paušálů po 300 Kč, vše zvýšeno o 21 % DPH.