38 CO 119/2021-184 — Krajský soud v Brně

1. Okresní soud v Hodoníně jako soud I. stupně zamítl v záhlaví označeným rozsudkem žalobu o určení, že kupní smlouva ze dne [datum] uzavřená [jméno] [příjmení], narozeným [datum], [rodné číslo], trvale bytem [adresa], [rodné číslo], trvale bytem [adresa], jako prodávajícími, na základě které tito prodali žalovaným jako kupujícím pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, parc. [číslo] orná půda a parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba stojící na tomto pozemku s [adresa] rodinný dům, vše nacházející se v k. ú. [obec], zapsáno na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], je vůči osobě žalobce relativně neúčinným právním jednáním (výrok I.) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalovaným náklady řízení ve výši 40.659,53 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.) 2. Shora uvedeným rozsudkem soud I. stupně rozhodl o žalobě doručené dne [datum], na jejímž základě se žalobce domáhal určení, že kupní smlouva ze dne [datum], uzavřená mezi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a žalovanými o převodu nemovitostí, je vůči žalobci relativně neúčinným právním jednáním. [jméno] [příjmení] je dlužníkem žalobce z titulu náhrady škody ve výši 7.701.000 Kč, kterou mu způsobil trestným činem podvodu a pohledávka z titulu náhrady škody byla žalobci přiznána rozsudkem Krajského soudu v [obec] ze dne 23. 10. 2019 č. j. 52 T 10/2019 – 966, který nabyl právní moci dne [datum]. Předmětná kupní smlouva byla uzavřena s úmyslem zkrátit uspokojení pohledávky žalobce. Námitku promlčení, kterou žalovaní uplatnili, má žalobce za odporující dobrým mravům, neboť pohledávka vznikla z trestného činu. 3. Žalovaní nárok žalobce neuznali a navrhli zamítnutí žaloby, s odůvodněním, že byla podána opožděně, neboť počátek pětileté promlčecí doby nutno počítat od okamžiku doručení návrhu na provedení vkladu vlastnického práva příslušnému katastrálnímu úřadu, k čemuž došlo [datum] O úmyslu [jméno] [příjmení] zkrátit žalobce jako svého věřitele, ani o žádných jeho dluzích nevěděli. 4. Soud I. stupně po provedeném dokazování, v návaznosti na ust. § 590 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku, žalobu zamítl, s odůvodněním, že byla podána opožděně. Prekluzivní lhůta pro dovolání se neúčinnosti převodu vlastnického práva je pětiletá a počíná běžet od okamžiku, kdy bylo dlužníkovo právní jednání učiněno. U právních jednání, na jejichž základě práva vznikají vkladem do katastru nemovitostí, lze považovat za dlužníkem učiněné právní jednání jen takové, na základě kterého bylo vloženo právo do katastru nemovitostí. Pětiletá lhůta pro uplatnění práva odporovat právním úkonům dlužníka proto v těchto případech počíná běžet dnem následujícím po dni, ke kterému vznikly účinky vkladu práva do katastru nemovitostí. V této souvislosti soud I. stupně odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 619/2000 použitelný i na danou věc. Dále právní účinky zápisu nastávají k okamžiku, kdy návrh na zápis došel příslušnému katastrálnímu úřadu (§ 10 zákona č. 256/2013 Sb. v platném znění). V předmětné věci počala prekluzivní lhůta pro podání žaloby o určení relativní neúčinnosti právního jednání běžet [datum], neboť návrh na vklad vlastnického práva došel příslušnému katastrálnímu úřadu již [datum]. Prekluzivní lhůta tak marně uplynula dnem [datum]. Žaloba podaná až dne [datum] je opožděná. V dané věci nelze říct, že by marné uplynutí prekluzivní lhůty nezavinil žalobce, když mu nic nebránilo v tom, aby žalobu podal dříve, a proto námitka promlčení, kterou žalovaní uplatnili, není v rozporu s dobrými mravy (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 2826/2017). 5. Žalovaným, kteří byli v řízení úspěšní, soud I. stupně přiznal právo na náhradu nákladů řízení v částce celkem 40.569,53 Kč, sestávající se z odměny právního zástupce, z náhrady hotových výdajů, cestovného a DPH. 6. Proti shora uvedenému rozsudku podal žalobce z důvodů dle ust. § 205 odst. 2 písm. b), c), d), e), f) a g) o. s. ř. odvolání a navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Podle jeho názoru byla žaloba dne [datum] podána včas, s tím, že vklad vlastnického práva dle relativně neúčinné kupní smlouvy byl proveden dne [datum]. Okamžik provedení zápisu, právní moc rozhodnutí o povolení vkladu, je nutno z logiky věci považovat za rozhodný okamžik, kdy se věřitel skutečně bezpečně dozví, že dlužník finalizoval (dovršil) proces mařícího právního jednání v případě dispozice s nemovitou věcí. Dle ust. § 1105 občanského zákoníku platí, že převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu. Nejvyšší soud České republiky v rozsudku ze dne 18. 7. 2000 sp. zn. 31 Cdo 619/2000, na který odkázal soud I. stupně, uzavřel, že:„ Z uvedených důvodů dospěl Nejvyšší soud České republiky k závěru, že u právních úkonů, podle nichž práva vznikají vkladem do katastru nemovitostí ČR, lze považovat za dlužníkem učiněný právní úkon, popřípadě za právní úkon, k němuž došlo mezi dlužníkem a osobami jemu blízkými, jen takový právní úkon, podle něhož bylo na základě pravomocného rozhodnutí Katastrálního úřadu o jeho povolení vloženo právo do katastru nemovitostí ČR.“ Jestliže je za„ dlužníkem učiněný úkon“ nutno považovat až takový úkon, podle něhož došlo k pravomocnému rozhodnutí katastrálního úřadu o jeho povolení vloženo právo do katastru nemovitostí ČR, pak nedává smysl, aby se počátek lhůty určené věřiteli odvíjel od skutečností, které nastaly zpětně v minulosti. Sám Nejvyšší soud si tak v uvedeném rozhodnutí protiřečí. Z pohledu věřitele a jeho subjektivního nabytí vědomosti o dlužníkovu zkracujícím úkonu je nutno brát jako okamžik, od kdy mu počíná běžet lhůta k podání odpůrčí žaloby právě až okamžik, kdy je zápis proveden, nikoliv okamžik, který nastal v minulosti. S ohledem na shora uvedené je právní posouzení počátku běhu lhůty pro podání odpůrčí žaloby provedené soudem I. stupně, které by se mělo odvíjet zpětně od okamžiku, k němuž nastaly právní účinky vkladu, nesprávné. 7. Dle názoru žalobce dále soud I. stupně rozhodl nesprávně o náhradě nákladů řízení, kdy nesprávně stanovil tarifní hodnotu dle ust. § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. Na tuto věc dopadá ust. § 9 odst. 1 výše citované vyhlášky a za tarifní hodnotu je nutno považovat částku 10.000 Kč. 8. Žalovaní navrhli, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil jako věcně správný a přiznal jim právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Ve vyjádření k odvolání žalobce mj. odkázali na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 619/2000, sp. zn. 24 Cdo 1598/2019 a rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 493/09 a sp. zn. I. ÚS 39/06 s tím, že žaloba byla podána po uplynutí prekluzivní pětileté lhůty stanovené v ust. § 590 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku. 9. Krajský soud v [obec] jako soud odvolací, na základě přípustného odvolání (§ 201, § 202 odst. 1 o.s.ř.), které bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o.s.ř.) a se všemi náležitostmi (§ 205 odst. 1 o.s.ř.), přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně napadené opravným prostředkem, stejně jako řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné. 10. Podle § 589 odst. 1 občanského zákoníku, zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno. 11. Podle § 590 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku, věřitel se může dovolat neúčinnosti právního jednání, které dlužník učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám. 12. Podle § 654 odst. 1 občanského zákoníku, nebylo-li právo vykonáno ve stanovené lhůtě, zanikne jen v případech stanovených zákonem výslovně. K zániku práva soud přihlédne, i když to dlužník nenamítne. 13. Podle § 10 zákona č. 256/2013 Sb. o katastru nemovitostí v platném znění, právní účinky zápisu nastávají k okamžiku, kdy návrh na zápis došel příslušnému katastrálnímu úřadu. 14. Po přezkoumání napadeného rozsudku je odvolací soud ve shodě se soudem I. stupně, že žaloba byla podána po uplynutí prekluzivní lhůty uvedené v ust. § 590 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku. 15. U právních jednání, na jejichž základě práva vznikají vkladem do katastru nemovitostí, lze považovat za dlužníkem učiněné právní jednání jen takové, na základě kterého bylo vloženo právo do katastru nemovitostí. Vklad vlastnického práva lze provést jen na základě pravomocného rozhodnutí příslušného katastrálního úřadu. Právní účinky vkladu vznikají na základě pravomocného rozhodnutí o jeho povolení ke dni, kdy návrh na vklad byl doručen příslušnému katastrálnímu úřadu. Právní účinky všech druhů zápisů (vklad, záznam, poznámka) se vztahují k okamžiku, kdy byl návrh na zápis doručen katastrálnímu úřadu. Ke zkrácení uspokojení pohledávky věřitele může dojít až t