38 CO 124/2021-285 — Krajský soud v Brně

1. Okresní soud v Hodoníně jako soud I. stupně rozhodl v záhlaví označeným rozsudkem o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem, a to pozemku parcelní číslo st. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], pozemku parcelní číslo st. [anonymizováno] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je zemědělská stavba bez č. p./č. e. a pozemku parcelní [číslo] (zahrada), v obci a [katastrální uzemí], okres [okres], které jsou zapsány na listu vlastnictví [číslo] pro toto katastrální území u [stát. instituce], [stát. instituce] (výrok I.), nařídil jejich prodej ve veřejné dražbě, s tím, že jeho výtěžek bude rozdělen mezi účastníky podle velikosti jejich podílů (výrok II.), žalovaným uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 40.940 Kč, a to každý ve výši 1/3 celkových nákladů, tedy každý 13.646,66 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok III.), znaleckému ústavu [právnická osoba], [IČO] přiznal odměnu ve výši 1.089 Kč (výrok IV.) a žalovaným uložil povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Hodoníně náhradu nákladů řízení spočívající ve znalečném v celkové výši 9.639 Kč po započtení zálohy ve výši 2.000 Kč (výrok V.). 2. Shora uvedeným rozsudkem rozhodl soud I. stupně o žalobě doručené dne 2. 4. 2019, na jejímž základě se žalobkyně domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, a to pozemku parcelní číslo st. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], pozemku parcelní číslo st. [anonymizováno] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je zemědělská stavba bez č. p./č. e. a pozemku parcelní [číslo] (zahrada), v obci a [katastrální uzemí], okres [okres], které jsou zapsány na listu vlastnictví [číslo] pro toto katastrální území u [stát. instituce], [stát. instituce], a navrhla, aby spoluvlastnictví bylo vypořádáno prodejem nemovitostí ve veřejné dražbě, s tím, že výtěžek dražby bude rozdělen mezi spoluvlastníky podle výše jejich spoluvlastnických podílů. 3. Žalované [číslo] [číslo] vyslovily se zrušením spoluvlastnictví souhlas a navrhly, aby nemovitosti byly přikázány do vlastnictví žalované [číslo] která navrhla zaplatit za spoluvlastnický podíl žalobkyni částku 150.000 Kč, stejnou částku žalovanému [číslo] žalované [číslo] částku 75.000 Kč. 4. V případě přikázání věcí do vlastnictví žalované [číslo] žalobkyně požadovala k vyplacení spoluvlastnického podílu částku 250.000 Kč a žalovaný [číslo] byl ochoten převést svůj spoluvlastnický podíl za částku 218.000 Kč. 5. Soud I. stupně po provedeném dokazování podílové spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitostem zrušil a nařídil jejich prodej ve veřejné dražbě s odůvodněním, že neměl ze strany žalované [číslo] za prokázanou její solventnost coby nutný předpoklad pro přikázání věci do jejího vlastnictví, když další důkazy k prokázání své solventnosti ani po vyzvání soudu nedoložila. 6. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve sporu úspěšná, přiznal plnou náhradu nákladů řízení v částce celkem 40.940 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku, odměny právního zástupce žalobkyně za poskytnutí právní služby včetně náhrady hotových výdajů a cestovného. 7. Výrokem IV. soud přiznal znaleckému ústavu [právnická osoba], [IČO], odměnu ve výši 1.089 Kč a výrokem V. uložil podle § 148 odst. 1 o. s. ř. žalovaným povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Hodoníně na znalečném částku v celkové výši 9.639 Kč po započtení zaplacené zálohy ve výši 2.000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. 8. Proti shora uvedenému rozsudku soudu I. stupně podaly žalované [číslo] [číslo] do jeho výroků II., III. a V. odvolání a navrhly, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil zpět soudu I. stupně k dalšímu řízení, in eventum doplnil dokazování stanoviskem žalovaného [číslo] k otázce prodeje ve veřejné dražbě a ve věci následně znovu rozhodl tak, že věci nemovité se za náhradu přikazují do vlastnictví žalované [číslo] každý z účastníků si ponese náhradu nákladů řízení ze svého. Podle názoru těchto žalovaných soud I. stupně ze skutkových zjištění dospěl k nesprávným závěrům a věc nesprávně posoudil i po právní stránce. Vzhledem k tomu, že žalovaný [číslo] rovněž souhlasil s tím, aby věci nemovité byly přikázány za náhradu do vlastnictví žalované [číslo] jeví se rozhodnutí soudu I. stupně o nařízení prodeje věcí nemovitých ve veřejné dražbě, jakožto tzv. překvapivé rozhodnutí, kdy soud o této skutečnosti nejenže neinformoval žalovanou [číslo] ale ani žalovaného [číslo]. Pokud tedy soud měl k dispozici vyjádření žalovaného [číslo] ze dne 25. 8. 2020, a i přesto rozhodl ve výroku II. o prodeji ve veřejné dražbě a zároveň žalovaného [číslo] o tomto svém záměru neinformoval, resp. nezjistil si jeho stanovisko k tomuto záměru, pak neúplně zjistil skutkový stav věci, tedy své rozhodnutí zatížil vadou. Soud I. stupně pochybil při aplikaci ust. § 1147 občanského zákoníku, jehož účelem je chránit jak vůli žalobce, ale i zájem žalovaného na způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví. Proto tedy, aby byla zachována rovnováha v právech účastníků řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, soud musí zvolit takovou formu vypořádání, která neporuší rovnováhu vlastnického práva žalobce a žalovaného, což se však v této věci nestalo, neboť všichni na straně žalované projevili vůli, aby věci nemovité byly přikázány do vlastnictví žalované [číslo] avšak soud I. stupně toto ve svém rozhodnutí nezohlednil, a proto pochybil. Dále žalované poukázaly na skutečnost, že pokud soud I. stupně dospěl k závěru, že žalovaná [číslo] není schopna vyplatit zbylé účastníky sporu, mělo se všem účastníkům sporu dostat řádného poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. 9. Žalobkyně se k odvolání žalovaných [číslo] [číslo] písemně nevyjádřila. 10. Krajský soud v [obec] jako soud odvolací, na základě přípustného odvolání (§ 201, § 202 odst. 1 o.s.ř.), které bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o.s.ř.) a se všemi náležitostmi (§ 205 odst. 1 o.s.ř.), přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně napadené opravným prostředkem, stejně jako řízení jeho vydání předcházející, bez ohledu na obsah podaného odvolání, dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro změnu napadeného rozhodnutí. 11. Ze spisu soudu I. stupně sp. zn. 20 C 2/2019 odvolací soud zjistil, že po vyhlášení napadeného rozsudku a po podaném odvolání žalovaných [číslo] [číslo] podáním doručeným soudu I. stupně dne 25. 5. 2021 žalobkyně podala návrh na změnu účastníka ve sporu, s tím, že od 24. 2. 2021 není spoluvlastnicí nemovitosti, protože svůj podíl převedla kupní smlouvou na [jméno] [příjmení], který je tedy jejím právním nástupcem a navrhla, aby soud o změně účastníka na straně žalobce rozhodl podle § 107, popř. 107a o. s. ř. Podle listu vlastnictví již není účastníkem také [jméno] [příjmení], v této věci však žalobkyně žádné kroky nečiní. Na výzvu soudu I. stupně, [jméno] [příjmení], bytem [adresa], podáním doručeným soudu dne 1. 7. 2021 sdělil, že do soudního řízení vedeného u Okresního soudu v Hodoníně, na místo žalobce [příjmení] [anonymizována dvě slova], vstoupit nechce. Dále odvolací soud zjistil, že podle výpisu z katastru nemovitostí vyhotoveného 28. 1. 2022 jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí [jméno] [příjmení], bytem [adresa] (podíl [číslo]), [jméno] [příjmení], bytem [adresa] (podíl ¼) a [příjmení] [jméno], bytem [adresa] (podíl [číslo]). 12. Podle § 107a odst. 1 o. s. ř., má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízeních jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti, popřípadě ten, kdo převzal výkon vlastnického práva k majetku, o nějž v řízení jde, vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v § 107. 13. Podle § 107a odst. 2 o. s. ř., soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, uvedená v odst. 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány. 14. Jestliže nabyvatel práva odmítne do řízení přes návrh žalobce vstoupit a ve sporu pokračovat, a žalobce nevezme žalobu zpět, nezbývá soudu než žalobu pro nedostatek aktivní věcné legitimace zamítnout (Soubor C [číslo], NS 22 Cdo 701/2006). 15. Stanovisko [příjmení] [příjmení], že do řízení na místo žalobkyně vstoupit nechce, bylo žalobkyni odvolacím soudem sděleno přípisem doručeným její zástupkyni 14. 2. 2022, na který žalobkyně nijak procesně nereagovala. Vzhledem k tomu, že s ohledem na stanovisko [jméno] [příjmení] ke zpětvzetí žaloby nedošlo, odvolací soud pro nedostatek aktivní věcné legitimace na s