38 CO 140/2021-149 — Krajský soud v Brně

1. Okresní soud v Hodoníně jako soud I. stupně zamítl v záhlaví označeným rozsudkem žalobu o zaplacení původně žalované částky 58.690 Kč s příslušenstvím, z níž po částečném zpětvzetí žaloby zůstala předmětem řízení částka 53.690 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a uložil žalobci zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 26.814 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). 2. Soud I. stupně po provedeném dokazování dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že by z titulu posuzované kupní smlouvy vznikl závazkový vztah mezi žalobcem a žalovanou a na jehož základě by mohl žalobce požadovat po žalované, coby dlužnici, úhradu kupní ceny. Jelikož žalobce neprokázal uzavření předmětné kupní smlouvy, soud žalobu v rozsahu po jejím částečném zpětvzetí zamítl. Soud má za to, že tehdejší partner žalované [jméno] [příjmení] prováděl na základě jejich ústní dohody bezúplatně instalatérské práce a lze mít za to, že žalovaná vystupovala z pozice objednatele díla a [jméno] [příjmení] z pozice jeho zhotovitele. [jméno] [příjmení] odebral od žalobce instalatérské zboží v celkové hodnotě 58.690 Kč, zboží včetně faktury osobně převzal, což stvrdil svým podpisem při převzetí faktury s tím, že kupní cenu následně uhradí v hotovosti. Tímto naplnil definici kupujícího. Žalobci se nepodařilo prokázat, že by [jméno] [příjmení] při objednávání a přebírání předmětu koupě jednal coby zplnomocněný zástupce žalované, tedy že by jej žalovaná pověřila k zakoupení a dodání zboží jejím jménem. Sjednání kupní smlouvy s žalovanou nebylo prokázáno ani jednotlivými svědeckými výpověďmi ve věci slyšených svědků. Skutečnost, že na dodacím listu a vystavené faktuře jsou uvedeny údaje žalované, nemohla sama o sobě vést soud k závěru, že by zboží zakoupila ona sama. Jméno žalované bylo na faktuře a dodacím listu uvedeno nikoli proto, že by vystavovatel faktury ji považoval za stranu kupující, ale proto, že se tak stalo z popudu [jméno] [příjmení] Ani to, že žalovaná předala peníze za účelem úhrady kupní ceny [jméno] [příjmení], neznamená, že to byla ona, kdo měl povinnost přímo žalobci uhradit předmětnou částku a kdo s ním sjednal kupní smlouvu. Pasivní legitimaci žalované nelze vyvodit ani z trestního příkazu, jímž byl [jméno] [příjmení] uznán vinným z přečinu zpronevěry. Z trestního příkazu lze dovodit pouze to, že [jméno] [příjmení] odebíral zboží pro zhotovení teplovodního topení v domě žalované, že žalovaná mu předala částku 58.690 Kč za účelem úhrady vystavené faktury a tento místo úhrady kupní ceny částku použil pro svoji potřebu. Žádná smlouva připravovaná zástupcem žalobce o postoupení dluhu z žalované na [jméno] [příjmení] platně sjednána nebyla a soud má za to, že ani dle konceptu této smlouvy nelze žalovanou považovat za kupující. 3. Proti shora uvedenému rozsudku podal do celého jeho rozsahu žalobce odvolání a navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalovaná je povinna zaplatit mu částku ve výši 53.690 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení před soudy obou stupňů. Právní závěr soudu, že z trestního příkazu Okresního soudu v Hodoníně ze dne 20. 6. 2019, č. j. 15 T 78/2019-49 je dán nesprávnou interpretací nesporné skutečnosti, že [jméno] [příjmení] se dopustil trestného činu zpronevěry tím, že si přisvojil finanční prostředky svěřené mu žalovanou, a to za účelem zaplacení odebraného zboží v prodejně žalobce. Podle žalobce je zjevné, že nikoliv [jméno] [příjmení] byl účastníkem kupní smlouvy, ale účastníkem kupní smlouvy musela být toliko žalovaná, kdy tato za účelem úhrady kupní ceny předává [jméno] [příjmení] peníze a nadto je orgány činnými v trestním řízení považována za poškozenou, přičemž výše škody, která jí byla způsobena, je právě ve výši žalované částky, tj. neuhrazení kupní ceny. V této souvislosti žalobce odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 28 Cdo 273/2014. S ohledem na zákonné znaky trestného činu zpronevěry, žalobce poukázal na to, že předmětem útoku v případě tohoto trestného činu je cizí věc, a proto je tedy vyloučeno, aby se oprávněný vlastník dopustil zpronevěry na vlastní věci. Jestliže tedy žalovaná podle závěrů orgánů činných v trestním řízení, osobě, která pro ni má provádět výkony instalatérských prací, předává finanční hotovost, pak je tato finanční hotovost stále jejím majetkem a nikoliv třetí osoby, proto [jméno] [příjmení] nemohl plnit něčím, co nevlastnil, ale ponechal si jako následek své trestné činnosti. Dále žalobce poukázal na skutečnost, že odebrané instalatérské zboží je spotřebováno ve prospěch žalované, tedy že se nachází v její nemovitosti. Tím, že [jméno] [příjmení] je pravomocně uznán vinným ze spáchání trestného činu zpronevěry, je nespornou právní skutečností, která podle žalobce vylučuje, aby soud I. stupně dospěl k závěru, že tato osoba je účastníkem kupní smlouvy se žalobcem. Dále skutečnost, že žalovaná sama podepsala návrh smlouvy o převzetí dluhu, zcela jednoznačně svědčí o tom, že od počátku vyslovení požadavku na nákup instalatérského zboží si byla vědoma té skutečnosti, že zboží kupuje, a to pro svoji potřebu a nakonec je i spotřebovala. Pokud tedy žalovaná sama tvrdí, že není pasivně legitimována, avšak zboží od žalobce sama spotřebovala a následně byla orgány činnými v trestním řízení označena jakožto poškozená jednáním [jméno] [příjmení], pak se stala obohacenou na úkor žalobce, neboť má ve své sféře jeho zboží, má nárok na náhradu škody vůči [jméno] [příjmení], a tudíž pokud je někdo obohacený, tak na druhé straně rovnice musí existovat někdo ochuzený a tím je v této věci žalobce. Pokud soud danou věc posuzoval toliko z hlediska práv a povinností ze závazkového vztahu založeného kupní smlouvou, aniž by rovněž uvažoval, zda žalovaná není obohacenou na úkor žalobce, jakožto ochuzeného, postupoval v rozporu se zásadou iura novit curia, z níž plyne pro soud povinnost, že na konkrétní případ má aplikovat právní normu, nikoli jen tu normu, kterou účastník řízení sám označí. 4. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil jako věcně správný a ve vyjádření k odvolání žalobce uvedla, že vázanost civilního soudu se vztahu pouze na to, zda byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt, nikoliv na odůvodnění, či hodnocení skutku. Navíc odsuzující rozhodnutí vydané v trestním řízení, koreluje se zjištěními učiněnými v civilním řízení z trestního příkazu, vyplývá, že to byl [jméno] [příjmení], který odebíral od žalobce materiál. Z trestního příkazu vyplývá, že došlo ke spáchání přečinu zpronevěry panem [příjmení] vůči [příjmení] [příjmení], nic víc a nic méně. Žalovaná nikdy s žalobcem nejednala, míněno až do doby, než začal vymáhat dluh, nemohla proto být účastníkem kupní smlouvy. Z toho, že [jméno] [příjmení] si přisvojil její finanční prostředky, nelze dovodit, že by tímto aktem přešla na ni povinnost hradit za materiál objednaný a odebraný panem [příjmení]. Zabudování vodoinstalačního a topenářského materiálu v domě žalované nemůže bez dalšího svědčit o bezdůvodném obohacení žalované, neboť žalobce má možnost žalovat toho, kdo si u něj zboží objednal a následně odebral, tedy pana [příjmení]. 5. Krajský soud v [obec] jako soud odvolací, na základě přípustného odvolání (§ 201, § 202 odst. 1 o.s.ř.), které bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o.s.ř.) a se všemi náležitostmi (§ 205 odst. 1 o.s.ř.), přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně v rozsahu napadeném opravným prostředkem, stejně jako řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je důvodné. 6. Z odůvodnění napadeného rozsudku se podává, že soud I. stupně uplatněný nárok posuzoval pouze jako nárok ze závazkového vztahu (tvrzená kupní smlouva) a dospěl k závěru, že žalobce uzavření kupní smlouvy o prodeji zboží s žalovanou neprokázal. Soud I. stupně dovodil v dané věci závazkový vztah mezi žalovanou a [jméno] [příjmení], spočívající ve smlouvě o dílo a závazkový vztah mezi [jméno] [příjmení] a žalobcem, který označil jako smlouvu kupní. S tímto závěrem se odvolací soud neztotožňuje. 7. Podle § 2586 odst. 1 občanského zákoníku, smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. 8. Podstatné náležitosti smlouvy o dílo tvoří dohoda o předmětu smlouvy a o poskytnutí ceny za dílo. Smlouva o dílo nemůže být sjednána bezúplatně, jinak by šlo o jiný smluvní typ. Závěr soudu I. stupně, že mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] byla bezúplatně uzavřena smlouva o dílo tak není správný a podle názoru odvolacího soudu, k platnému uzavření smlouvy o dílo mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] nedošlo. Ostatně sama žalovaná v trestním řízení, vedeném proti [jméno] [příjmení], sama uvedla, že žádná smlouva o dílo mezi ní a [jméno] [příjmení] uzavřena nebyla. Odvolací soud má dále za to, že ani mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] nebyla platně uzavřena kupní smlouva o prodeji instalatérského zboží a k tomuto závěru dospěl zejména s ohledem na vyjádření žalované v rámci podání vysvětle