38 CO 193/2021-166 — Krajský soud v Brně

1. Okresní soud v Hodoníně jako soud I. stupně uložil v záhlaví označeným rozsudkem žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 265.479,45 Kč a na nákladech řízení nahradit částku 33.257,20 Kč (výroky I., II.) a povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Hodoníně soudní poplatek ve výši 56.250 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III.). 2. Soud I. stupně zjistil, že po rozvodu manželství účastníků byl usnesením tohoto soudu ze dne 19. 12. 2019, č. j. 16 C 189/2018 – 181, které nabylo právní moci dne 30. 12. 2019, schválen smír, v němž se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni na vypořádání nároků ze společného jmění manželů částku 2.500.000 Kč do 3 měsíců od právní moci usnesení soudu o schválení soudního smíru na účet žalobkyně. Žalovaný ve stanovené lhůtě tuto částku žalobkyni nezaplatil a svoji povinnost splnil až dne 1. 7. 2021. Za dobu, kdy byl v prodlení se zaplacením částky 2.500.000 Kč od 1. 4. 2020 do 30. 6. 2021, soud I. stupně žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně v kapitalizované částce 265.479,45 Kč. Žalobkyni, která byla v řízení plně úspěšná, přiznal soud právo na náhradu nákladů řízení sestávajících se ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6.250 Kč a z odměny za poskytnutí právní služby advokátem, z náhrady jeho hotových výdajů a z 21 % DPH. 3. Žalovaný podal proti napadenému rozsudku do celého jeho rozsahu odvolání a navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žaloba se v celém rozsahu zamítá, případně aby napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Odvolání proti napadenému rozsudku podal z důvodů dle ust. § 205 odst. 2 písm. b), c), e) a g) o. s. ř. Soud I. stupně při rozhodování nepřihlédl k důkazu účastnickým výslechem žalovaného ani k dokumentům, které předložil, nijak nezdůvodnil, proč tyto důkazy nezohlednil, neobjasnil, a to ani ve stručnosti, čímž zatížil rozsudek nepřezkoumatelností pro nedostatek odůvodnění, při hodnocení důkazů nepostupoval dle ust. § 132 o. s. ř. a věc nesprávně právně vyhodnotil. 4. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil jako věcně správný, s tím, že podaná žaloba vychází zejména z usnesení Okresního soudu v Hodoníně ze dne 19. 12. 2019, č. j. 16 C 189/2018 – 181, který nabyl právní moci dne 30. 12. 2019, jímž byl schválen soudní smír, v němž se žalovaný mj. zavázal k úhradě částky 2.500.000 Kč do 3 měsíců od právní moci usnesení soudu o schválení soudního smíru. Žalovaný tak nerespektuje její právo na úhradu dlužné částky, tak, jak sám navrhl a slíbil. Pro případ, že by odvolací soud jeho nevyhověl a zavázal jej k jakémukoliv peněžitému plnění ve prospěch žalobkyně, navrhl stanovení delší lhůty, a to minimálně 2 měsíce. 5. Krajský soud v [obec] jako soud odvolací, na základě přípustného odvolání (§ 201, § 202 odst. 1 o. s. ř.), které bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a se všemi náležitostmi (§ 205 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně napadené opravným prostředkem, stejně jako řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné. 6. Ze spisu soudu I. stupně sp. zn. 14 C 265/2020 odvolací soud zjistil, že žalobou doručenou dne 27. 10. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2.500.000 Kč od 1. 4. 2020 do zaplacení, s odůvodněním, že žalovaný je od 1. 4. 2020 v prodlení se zaplacením částky 2.500.000 Kč na základě usnesení Okresního soudu v Hodoníně ze dne 19. 12. 2019, č. j. 16 C 189/2018 – 181, které nabylo právní moci dne 30. 12. 2019 a stalo se vykonatelným dne 1. 4. 2020. Dle schváleného smíru měl žalovaný ve lhůtě do 3 měsíců od jeho právní moci zaplatit žalobkyni na vypořádání společného jmění manželů částku 2.500.000 Kč Částku, k jejímuž zaplacení se ve smíru zavázal, zaplatil až dne 1. 7. 2021, tedy uhradil ji až v průběhu řízení před soudem I. stupně. Výše požadovaného kapitalizovaného úroku z prodlení za dobu od 1. 4. 2020 do 30. 6. 2021 činí 265.479,45 Kč. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu, neboť dle jeho názoru se jedná o šikanózní výkon práva, který nepožívá soudní ochrany, přičemž postup žalobkyně byl v rozporu s dobrými mravy, jelikož návrh na exekuci podala okamžitě první den po splatnosti jeho dluhu, čímž mu v podstatě znemožnila vyplatit žalobkyni dohodnutou částku, neboť exekutor zablokoval nemovitosti, které byly určeny k prodeji a následnému vyplacení žalobkyně. 7. Podle § 1723 odst. 1 občanského zákoníku, závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. 8. Podle § 1721 občanského zákoníku, ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. 9. Podle § 1722 občanského zákoníku, plnění, které je předmětem závazku, musí být majetkové povahy a odpovídat zájmu věřitele, i když tento zájem není jen majetkový. 10. Podle § 1789 občanského zákoníku, ze závazku je dlužník povinen něco dát, něco konat, něčeho se zdržet nebo něco strpět a věřitel je oprávněn to od něho požadovat. 11. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Závazky vznikají také z konstitutivních rozhodnutí státních orgánů (soudů či správních orgánů). Usnesení o schválení smíru je rozhodnutím ve věci samé (např. sp. zn. 28 Cdo 5378/2007). 13. Odvolací soud po přezkoumání napadeného rozsudku a řízení jeho vydání předcházející dospěl k závěru, že soud I. stupně dostatečně zjistil skutkový stav a rozhodl správně, když žalovaného, který se dostal do prodlení se zaplacením částky 2.500.000 Kč, zavázal k zaplacení úroku z prodlení z této částky za dobu od 1. 4. 2020 do 30. 6. 2021, celkem ve výši 265.479,45 Kč. Napadený rozsudek byl proto odvolacím soudem potvrzen v celém rozsahu jako věcně správný (§ 219 o. s. ř.) včetně lhůty k plnění stanovené dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. a s ohledem na dobu, po kterou řízení o zaplacení úroků z prodlení trvá, návrhu žalovaného na stanovení delší lhůty k plnění nevyhověl. 14. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem rozhodl soud I. stupně správně podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. podle výsledku řízení. Správně rozhodl soud I. stupně i o poplatkové povinnosti žalovaného dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích v platném znění. Na odůvodnění výroků II. a III. o nákladech řízení odvolací soud odkazuje. 15. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 224 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla i v odvolacím řízení plně úspěšná, přiznal právo na náhradu nákladů tohoto řízení v částce celkem 23.425,60 Kč sestávající se z odměny právní zástupkyně žalobkyně za poskytnutí 2 úkonů právní služby v sazbě 9.380 Kč podle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. d), g) v návaznosti na § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění (vyjádření k odvolání, účast na jednání před odvolacím soudem), z náhrady hotových výdajů 2x 300 Kč režijní paušál podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1994 Sb. v platném znění a z 21 % DPH 4.065,60 Kč z přiznané odměny a náhrady hotových výdajů. 16. Lhůtu k náhradě nákladů odvolacího řízení stanovil odvolací soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na 3 dny od právní moci tohoto rozsudku.