38 CO 206/2021-233 — Krajský soud v Brně

1. Okresní soud v Hodoníně jako soud prvního stupně zamítl v záhlaví označeným rozsudkem žalobu o určení, že zůstavitelka [jméno] [příjmení] [příjmení], [datum narození], zemřelá dne 27. 5. 2019, byla ke dni úmrtí podílovou spoluvlastnicí domu [adresa] na pozemku p. č. st. [anonymizováno], zapsaného v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [územní celek] a [katastrální uzemí], v rozsahu spoluvlastnického podílu ½ celku (výrok I.) a žalobu o určení, že darovací smlouva a smlouva o zřízení služebnosti uzavřená dne 4. 2. 2019, na základě které byl proveden vklad vlastnického práva pod [číslo jednací] [stát. instituce], [stát. instituce], uzavřená mezi [jméno] [příjmení] jako dárcem a oprávněným a žalovanou [jméno] [příjmení] jako obdarovanou a povinnou. 2. Žalobou doručenou soudu dne 5. 1. 2021 se žalobci domáhali určení, že zůstavitelka [jméno] [příjmení] [příjmení], [datum narození], zemřelá dne 27. 5. 2019, byla ke dni úmrtí podílovou spoluvlastnicí domu [adresa] na pozemku p. č. st. [anonymizováno], zapsaného v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [územní celek] a [katastrální uzemí], v rozsahu spoluvlastnického podílu ½ celku (výrok I.) a určení neplatnosti darovací smlouvy a smlouvy o zřízení služebnosti uzavřené dne 4. 2. 2019, na základě které byl proveden vklad vlastnického práva pod [číslo jednací] [stát. instituce], [stát. instituce], uzavřená mezi [jméno] [příjmení] jako dárcem a oprávněným a žalovanou [jméno] [příjmení] jako obdarovanou a povinnou. Předmětná nemovitost patřila do společného jmění manželů, a to žalovaného [číslo]) [jméno] [příjmení] a zemřelé [jméno] [příjmení] [příjmení] /matky žalobců a) a b) / a stojí na pozemku, jehož vlastníkem je žalovaný [číslo]). Výstavba domu byla financována ze společných prostředků manželů, a to jak z úspor, tak z poskytnutých úvěrů. [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení] a žalovaného [číslo] bylo rozvedeno, rozsudek o rozvodu nabyl právní moci dne 26. 6. 2015. V zákonné lhůtě 3 let nebylo společné jmění manželů vypořádáno, a proto se [jméno] [příjmení] [příjmení] a žalovaný [číslo]) stali podílovými spoluvlastníky nemovitosti. Tato skutečnost ale nebyla do katastru nemovitostí zapsána. Dne 4. 2. 2019, tedy před smrtí [jméno] [příjmení] [příjmení] žalovaný [číslo]) předmětnou nemovitost daroval žalované [číslo]) jako své tehdejší přítelkyni, ačkoliv k tomu nebyl oprávněn, když nebyl jediným vlastníkem předmětné nemovitosti, neboť polovina z ní náležela [příjmení] [příjmení] [příjmení]. Žalobci tvrdí, že mají naléhavý právní zájem na určovací žalobě, když pouze jejím prostřednictvím lze odstranit stav ohrožení práva a právní nejistoty, neboť zápis v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnému stavu. 3. Žalovaná [číslo]) navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že předmětnou nemovitost nabyla v dobré víře, když jednala v důvěru v katastr nemovitostí. S žalovaným [číslo]) žila po dobu tří let 2016 – 2019, kdy nemovitost zhodnocovala formou stavebních úprav a investic, doplatila za něho úvěr, který na nemovitosti vázl, a celkově do nemovitosti investovala cca 800.000 Kč. Žalovaný [číslo]), který ji fyzicky napadl a byl za to i potrestán, jí zaslal odstoupení od smlouvy dne 12. 2. 2020 a později podal žalobu na určení vlastnického práva. Žalovaná [číslo]) zdůraznila, že žalobcům nesvědčí aktivní věcná legitimace, když řízení o dědictví po [příjmení] [příjmení] [příjmení] bylo zastaveno a nebyl tak stanoven okruh dědiců. 4. Žalovaný [číslo] se s podanou žalobou ztotožnil. S žalovanou [číslo]) žil čtyři roky ve společné domácnosti, a to mj. i v době, kdy se s manželkou dohadoval o majetkovém vypořádání. Nepopírá, že žalovaná [číslo]) do nemovitosti investovala, a proto by se s ní chtěl dohodnout. Byla to ona, která plně požadovala darování předmětné nemovitosti. V průběhu jeho manželství se zápis v katastru nemovitostí neřešil, neboť k tomu nebyl důvod. 5. Soud I. stupně po provedeném dokazování žalobu v celém rozsahu zamítl. S odkazem na platnou judikaturu (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 2 CZ 8/71, 22 Cdo 2147/99) dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem na určení neplatnosti darovací smlouvy není dán, když lze žalovat na určení práva. Z tohoto důvodu zamítl žalobu co do požadavku na určení neplatnosti darovací smlouvy a smlouvy o zřízení služebnosti uzavřené dne 4. 2. 2019. S ohledem na nesoulad mezi zápisem v katastru nemovitostí a tvrzeným skutečným stavem soud dospěl k závěru, že zde je dán naléhavý právní zájem na určení, že zůstavitelka byla či nebyla ke dni své smrti vlastníkem předmětné nemovitosti a vzal za prokázanou aktivní legitimaci žalobců. V řízení o dědictví po [příjmení] [příjmení] [příjmení] vedeném pod sp. zn. D 1135/2019 bylo jednoznačně prokázáno, že zůstavitelka zemřela bez sepsání závěti a v úvahu jako dědicové připadají osoby, které za dědice povolává zákon – děti a manžel. Jiné děti, než žalobce a) a b) zůstavitelka nezanechala, žalobce c) byl její manžel. Soud vzal za prokázáno, že předmětná nemovitost spadala do společného jmění manželů [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (žalovaného [číslo]), jejich manželství bylo pravomocně rozvedeno a v zákonem stanovené lhůtě nedošlo k vypořádání jejich společného jmění. Soud vzal za prokázáno, že smlouva o darování měla být podepsána zesnulou. S ohledem na absenci jejího podpisu na darovací smlouvě soud zkoumal, zda žalované [číslo]) nesvědčí § 984 o. s. ř. a v tomto případě musel vyřešit otázku, zda se jednalo o úplatný nebo neúplatný převod. Podle názoru soudu I. stupně je obsah předmětné darovací smlouvy a zřízení věcného břemene natolik široký, že se blíží dohodě o výminku. Bylo prokázáno, že žalovaná [číslo]) na základě dohody s žalovaným [číslo]) před podpisem darovací smlouvy doplatila půjčku ve výši necelých 100.000 Kč a společně se dohodli, že dům se zrekonstruuje z velké části z jejích peněz, až poté, co jí jej žalovaný [číslo]) daruje. Mezi účastníky byla nesporná částka, kterou žalovaná [číslo]) do nemovitosti investovala ve výši 500.000 Kč, když trvala na částce ještě tuto částku převyšující. Při celkovém zvážení celé situace, když se jedná o široce dohodnuté doživotní užívání společně s platnou, soud dospěl k závěru, že se jedná o úplatný převod, a proto žalovanou [číslo]) chrání ust. § 984 občanského zákoníku, když bylo současně jednoznačně prokázáno, že nemohla vědět o nesouladu skutečného stavu se zápisem, když nikdo z osob, které toto věděli (žalobci a), b), žalovaný [číslo]), zůstavitelka), tuto skutečnost žalované [číslo]) nesdělili, a ta se do domu nastěhovala až po rozvodu žalovaného [číslo]) bez toho, že by v domě někdy zůstavitelku potkala nebo se s ní o vypořádání domu bavila. I v případě, kdy by se jednalo o bezúplatný převod, pak z hlediska spravedlivého uspořádání ve smyslu nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. IV [číslo], je to žalovaná [číslo]), které svědčí princip spravedlivého uspořádání a je oprávněným vlastníkem předmětné nemovitosti. [jméno] zůstavitelka nikdy nepodala návrh na katastr nemovitostí ke změně zápisu, se svým novým manželem se o domě ani nebavila a dle výpovědí žalobců měla novou domácnost a starý dům ji nezajímal. I žalovaný [číslo]) sám ve své výpovědi potvrdil, že o žádnou změnu zápisu neusilovala, když tak, jak to bylo, jí vyhovovalo. 6. Žalované [číslo]), která byla v řízení plně úspěšná, přiznal soud právo na náhradu nákladů řízení ve výši 71.986,80 Kč sestávající se z odměny jejího právního zástupce, včetně náhrady hotových výdajů, náhrady za ztrátu času, cestovného a DPH. Ve vztahu mezi žalobci a žalovaným [číslo]) žádnému z těchto účastníků soud právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. 7. Žalobci podali proti shora uvedenému rozsudku soudu I. stupně odvolání a navrhli, aby soud určil, že zůstavitelka [jméno] [příjmení] [příjmení], [datum narození], zemřelá dne 27. 5. 2019, byla ke dni úmrtí podílovou spoluvlastnicí domu [adresa] na pozemku p. č. st. [anonymizováno], zapsaného v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [územní celek] a [katastrální uzemí], v rozsahu spoluvlastnického podílu ½ celku (výrok I.) a určil, že darovací smlouva a smlouva o zřízení služebnosti uzavřená dne 4. 2. 2019, na základě které byl proveden vklad vlastnického práva pod [číslo jednací] [stát. instituce], [stát. instituce], uzavřená mezi [jméno] [příjmení] jako dárcem a oprávněným a žalovanou [jméno] [příjmení] jako obdarovanou a povinnou je neplatná a přiznal jim právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Žalobci mají za to, že soud I. stupně vyvodil nesprávný závěr z provedených důkazů. Na darovací smlouvu uzavřenou dne 4. 2. 2019 mezi žalovanou [číslo]) jako obdarovanou a žalovaným [číslo]) jako dárcem nelze pohlížet jako na nabytí vlastnického práva za úplatu. Pokud žalovaná [číslo]) tvrdí, že hodnota domu je 4.600.000 Kč, tak částky, které před uzavřením darovací smlouvy uhradila, nemohou být posouzeny jako dostatečná úplata, naopak je zřejmý nepoměr částky asi 200.000 Kč k tvrzené hodnotě domu. Navíc úhrada půjčky nebyla in