38 CO 217/2021-118 — Krajský soud v Brně

1. Okresní soud v Hodoníně jako soud I. stupně zamítl v záhlaví označeným rozhodnutím žalobu o zaplacení částky 27.767 Kč se specifikovaným příslušenstvím (výrok I.) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 20.842,59 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). 2. Soud I. stupně po provedeném dokazování zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo dle ust. § [číslo] ve spojení s ust. § 2587 občanského zákoníku, na jejímž základě měla žalobkyně podle objednávky žalovaného vyrobit garážová vrata specifických rozměrů s integrovanými dvířky. Požadavek žalovaného na jejich umístění ve vzdálenosti do 50 cm od okraje sice nebyl obsažen v samotné smlouvě, byl ale potvrzen svědkem [jméno] [příjmení] a nákresem žalovaného. Požadavek žalovaného na umístění vrat do 50 cm od okraje měl soud za příkaz dle ust. § 2592 občanského zákoníku. Pokud žalobkyně tvrdila, že dvířka z výrobních důvodů do menší vzdálenosti umístit nelze, měla pro případ nevhodného příkazu právo odstoupit od smlouvy dle ust. § 2595 občanského zákoníku. V dané věci však žalobkyně jako zhotovitelka, žalovaného na nevhodnost příkazu umístit dvířka do vzdálenosti 50 cm od okraje neupozornila a ani mu neoznámila, v jaké vzdálenosti dvířka budou. Žalobkyně dílo provedla a nainstalovala, dílo však vykazovalo vadu, na kterou žalovaný upozornil ústně při montáži vrat a následně i písemně. Jednalo se o vadu v umístění integrovaných dvířek, kdy tato nebyla umístěna dle požadavku žalovaného ve vzdálenosti 50 cm od kraje, ale ve vzdálenosti 78 cm. Reklamace vady spočívající v nesprávném umístění integrovaných dveří byla potvrzena svědkem [jméno] [příjmení]. Současně žalovaný uplatnil práva z titulu odpovědnosti za vady a do 13 dnů od instalace vrat od smlouvy odstoupil. Odstoupení od smlouvy vyhodnotil soud I. stupně jako důvodné a včasné, neboť integrované dveře skutečně nebyly umístěny do vzdálenosti požadované žalovaným, ale byly umístěny ve vzdálenosti 78 cm od pravého ostění (ostění v šířce 24 cm), celkem tedy 102 cm od zdi garáže a z venkovního pohledu do vzdálenosti 65 cm. Požadavek žalovaného na umístění dveří do 50 cm byl přitom důvodný, neboť vzdálenost dveří byla určující pro pohodlný vstup a případný vjezd kočárkem do obydlí žalovaného při zaparkovaném autě v garáži. 3. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalovanému, který byl v řízení plně úspěšný, přiznal právo na náhradu nákladů řízení v částce 20.842,59 Kč sestávající se z odměny právního zástupce žalovaného za poskytnutí právní služby, z náhrady hotových výdajů, z cestovného a z 21 % DPH. 4. Proti shora uvedenému rozsudku soudu I. stupně podala žalobkyně odvolání a navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil tak, že žalobkyni vyhoví a uloží žalovanému povinnost k náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Žalobkyně má za to, že napadené rozhodnutí není správné. V řízení bylo dostatečně prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo na dodávku a montáž garážových vrat s integrovanými dveřmi. Žádné rozměry, jak mají být umístěny integrované dveře, ve smlouvě obsaženy nejsou. Svědkem [příjmení] bylo prokázáno, že žalovaný byl upozorněn, že žalobkyně neumožňuje dodávku integrovaných dveří umístěných podle požadavku žalovaného, který časově předcházel osobnímu jednání se svědkem [příjmení]. Sepsaná smlouva o dílo toto jednoznačně potvrzuje. Navíc žalovaný umožnil montáž vrat. Při montáži byl osobně přítomen a předávací protokol ze dne 12. 6. 2020 jednoznačně prokazuje, že neměl žádné výhrady k předanému dílu a takto je i převzal. Z předávacího protokolu ze dne 12. 6. 2020 žalobkyně dovozuje, že žalovaný převzal dílo tak, jak je objednal. 5. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí potvrdil jako věcně správné a přiznal mu právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v pozici spotřebitele, tedy slabší smluvní stranou, bylo povinností žalobkyně jako podnikatele a profesionála v oboru výroby a montáže garážových vrat, aby žalovaného informovala o možnostech umístění dveří v integrovaných garážových vratech. Z provedených důkazů však bylo zjištěno, že žalovaný byl pouze informován o tom, že není možnost zajistit vzdálenost umístění integrovaných dveří do 30 cm od okraje, avšak je možné zajistit vzdálenost 50 cm od okraje, s čímž žalovaný souhlasil a tuto skutečnost si vymínil především v objednávce. Vzhledem k umístění integrovaných dveří po montáži pracovníky žalobkyně, kdy integrované dveře nejsou maximálně 50 cm od okraje, ale dále, není možno je využívat, přičemž tuto skutečnost žalovaný uvedl do předávacího protokolu. Předávací protokol předložený žalobkyní neměl k dispozici. 6. Krajský soud v Brně jako soud odvolací, na základě přípustného odvolání (§ 201, § 202 odst. 1 o. s. ř.), které bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a se všemi náležitostmi (§ 205 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně napadené opravným prostředkem, stejně jako řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné. 7. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu I. stupně a ztotožnil se i s jeho právním posouzením věci podle níže uvedených ustanovení občanského zákoníku. 8. Podle § 2586 občanského zákoníku, smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. 9. Podle § 2587 občanského zákoníku, dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části. 10. Podle § 2590 odstavce 1 občanského zákoníku, zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba. 11. Podle § 2594 občanského zákoníku, zhotovitel upozorní objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věci, kterou mu objednatel k provedení díla předal, nebo příkazu, který mu objednatel dal. To neplatí, nemohl-li nevhodnost zjistit ani při vynaložení potřebné péče. 12. Podle § 2595 občanského zákoníku, trvá-li objednatel na provedení díla podle zřejmě nevhodného příkazu nebo s použitím zřejmě nevhodné věci i po zhotovitelově upozornění, může zhotovitel od smlouvy odstoupit. 13. Podle § 2604 občanského zákoníku, dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. 14. Podle § 2605 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas. 15. Podle § 2615 odst. 1 občanského zákoníku, dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. 16. Podle § 2618 občanského zákoníku, soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně. 17. Podle § 2106 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, na odstranění vady opravou věci, na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo odstoupit od smlouvy. Kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. 18. Podle § 2111 občanského zákoníku, neoznámil-li kupující vadu věci včas, pozbývá právo odstoupit od smlouvy. 19. Podle § 2112 občanského zákoníku, neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci. K účinkům podle odstavce 1 soud přihlédne jen k námitce prodávajícího, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět. 20. S ohledem na výše citovaná ustanovení občanského zákoníku je odvolací soud ve shodě se soudem I. stupně, že žalovaný od smlouvy důvodně a včas odstoupil. V této souvislosti je správný odkaz soudu I. stupně na rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 314/05 a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo