38 CO 228/2021-364 — Krajský soud v Brně

1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně výrokem I. rozhodl, že podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k pozemku parc. [číslo] (vodní plocha), k pozemku parc. [číslo] (zahrada), a k pozemku parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům), vše v obci a katastrálním území [obec], vše zapsané na [list vlastnictví], evidované Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrálním pracovištěm Hodonín, se zrušuje. Výrokem II. rozhodl, že žalované, se přikazují do jejího výlučného vlastnictví pozemek parc. [číslo] (vodní plocha), pozemek parc. [číslo] (zahrada), pozemek parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům), vše v obci a katastrálním území [obec], vše zapsané na [list vlastnictví], evidované Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrálním pracovištěm Hodonín. Výrokem III. rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na vypořádání spoluvlastnictví částku 1.030.000 Kč, a to do tří měsíců od právní moci rozsudku. Výrokem IV. rozhodl, že návrh, aby žalobkyně zaplatila žalované v rámci vypořádání spoluvlastnictví částku 816.514,04 Kč, se zamítá. Výrokem V. rozhodl, že řízení se co do částky 22.028,46 Kč zastavuje. Výrokem VI. rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 60.600 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení]. Výrokem VII. rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit na náhradě nákladů České republiky – Okresního soudu v Hodoníně 1.044 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem VIII. rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení České republiky Okresního soudu v Hodoníně částku 81.028 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Proti tomuto rozsudku podaly v zákonné lhůtě odvolání žalobkyně i žalovaná. 3. Žalobkyně v odvolání napadla výroky VI., VII. a VIII. rozsudku soudu I. stupně s tím, že dle jejího názoru byla potřeba celého řízení, jakož i jeho trvání, způsobena jen chováním žalované, kdy žalobkyně se v rámci předcházení sporu obrátila na žalovanou dopisem svého právního zástupce, kdy žalovaná sice sdělila, že je ochotna podíl žalobkyně převzít, ovšem zcela zdarma, a pokud žalobkyně ještě doplatí částku 92.210 Kč, za jakousi domnělou škodu. Z těchto důvodů proto žalobkyni nezbylo, než domáhat se svého práva u soudu. Poukázala na judikaturu NS ČR s tím, že z pohledu výsledku celého řízení bylo jeho vedení zcela zbytečné, a stejného výsledku mohlo být dosaženo i smírně bez nutnosti vynakládat prostředky. Celé řízení pak bylo zbytečně prodlužováno bezdůvodnými požadavky žalované, vznesenými v rámci tzv. širšího rozsahu vypořádání, když se tato snažila zcela účelově snížit částku vypořádacího podílu nárokováním nepodložených nebo zcela nesmyslných úhrad ze strany žalobkyně, jak je ostatně posoudil i soud I. stupně. Lze stěží dovodit, že žalovaná podanému návrhu nijak neoponovala. Navrhla, aby žalovaná byla zavázána k náhradě veškerých nákladů celého řízení. 4. Žalovaná v odvolání napadla výroky III., IV., V., VI., VII. a VIII. rozsudku soudu I. stupně s tím, že pokud jde o výrok III., navrhovala, aby byla zavázána zaplatit žalobkyni na úhradu vypořádacího podílu částku ve splátkách, což žalobkyně nikdy striktně neodmítla. Lhůta tří měsíců je dle jejího názoru zcela nereálná. K výroku IV. namítla, že pokud jde o částku ve výši 26.850 Kč, vynaloženou na opravu plotu, je nesprávný závěr soudu, že není prokázáno, že předmětné práce byly prováděny na vypořádávaných nemovitých věcech. Žalovaná měla být v tomto směru poučena a vyzvána k doplnění důkazů. Pokud jde o opravu střechy, drobné opravy, rekonstrukci, údržbu a správu domu, zde se soud žádným způsobem nevypořádal s námitkou rozporu s dobrými mravy vznesenou žalovanou, kdy žalobkyní uplatněná námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyně nejevila o nemovitost či svou matku, která v ní řadu let žila, žádný zájem, a nenapadlo ji nikdy přispět na opravy domu. Ve vztahu k drobným opravám, rekonstrukcím, údržbě a správě domu uvedla, že požadované částky a důvod jejich vzniku byl ze strany žalované specifikován dostatečně. Ohledně nároku uplatněného z titulu náhrady škody v podobě nákladů řízení, které musela žalovaná uhradit místo matky obou účastnic, je žalovaná přesvědčena, že tento nárok je nejenom prokázaný, ale zcela po právu. Pokud jde o náklady na rekonstrukce (opravy oken, radiátorů, zárubní a vrat), zde měla být rovněž žalovaná poučena k doplnění tvrzení a důkazů. Závěr soudu, že předložené doklady neprokazují, že žalovaná částky vůbec uhradila, nemůže obstát, neboť žalovaná byla povinna tyto částky uhradit, a pokud by je neuhradila, dodavatelé by nepochybně přistoupili k soudnímu a následně k exekučnímu vymáhání. O nároku týkajícího se údržby a opravy vinohradu pak dle žalované nebylo nikdy žalobkyní prokázáno, že by o užívání nemovitostí měla zájem. Od roku 2008, kdy proběhla výměna zámků, ani jednou nepožadovala umožnění vstupu do domu či vydání klíčů, a je zřejmé, že mezi účastnicemi došlo k uzavření konkludentní dohody o tom, že nemovitost bude užívat žalovaná, resp. matka obou účastnic. Žalovaná nemovitost nikdy trvale neobývala a užívala ji jen při péči o matku účastnic. Pokud jde o náklady za pohřeb matky účastnic a náklady za její stěhování, jde o vzájemný nárok, nikoliv o návrh na vypořádání v širším smyslu, o kterém měl soud rozhodnout. Žalovaná nesouhlasí též s výrokem o její povinnosti hradit náklady řízení státu, neboť jí bylo v řízení přiznáno osvobození od soudních poplatků z důvodu její majetkové situace. Navrhla zrušení rozsudku soudu I. stupně a vrácení věci k dalšímu řízení. 5. Žalobkyně v písemném vyjádření k odvolání žalované ohledně lhůty k plnění uvedla, že stanovená lhůta je s ohledem na její sociální poměry zcela nereálná a plnění mělo být rozloženo na splátky. Žalované nic nebrání, aby se obrátila se žádostí o financování na peněžní ústav, který by jí např. v rámci hypotečního úvěru poskytl úvěr s možností splátkové úhrady. Tříměsíční lhůta je zcela přiměřená, nemluvě již o další lhůtě vyvolané trváním odvolacího řízení a devalvací hodnoty žalobkyni přisouzené částky z důvodu inflace a nárůstu cen nemovitostí. Pokud jde o napadené výroky IV. a V. rozsudku soudu I. stupně, pak veškeré údajné„ investice“ do nemovitostí, které žalovaná nárokuje, byly učiněny bez vědomí a souhlasu žalobkyně, jakožto rovnodílné spoluvlastnice, a ku prospěchu pouze žalované a jejího užívání. Pokud soud zamítl podaný vzájemný návrh nejen pro jeho nedůvodnost, ale i pro jeho promlčení, nepochybil, neboť je evidentní, že řada položek vzájemného návrhu byla uplatněna až po několikanásobném překročení promlčecí lhůty. Pokud jde o namítaný rozpor s dobrými mravy, pak žalovaná již v roce 2007 žalobkyni výměnou zámku z užívání předmětných nemovitostí jednostranně vyloučila, a k žádným opravám a investicím si nevyžádala její souhlas, o těchto žalobkyni neinformovala. Soud námitce promlčení přisvědčil zcela po právu. Pokud jde o požadavky žalované, které s předmětnými nemovitostmi nijak nesouvisí a nebyly z její strany ani řádně podloženy a vymezeny, jako náklady za dříve proběhlé soudní řízení, náklady ošetřování či stěhování matky, či náhrada za údajnou škodu na pozemku, nelze pasivní legitimaci žalobkyně k jakékoliv úhradě ani vzdáleně dovodit. Ohledně výroku VIII. rozsudku soudu I. stupně žalobkyně uvedla, že žalovaná je mimo spoluvlastnictví vypořádávaných nemovitostí výlučnou vlastnicí i dalšího domu v [obec] a pozemků, kdy majetkové dispozice v milionových hodnotách neodůvodňují osvobození od soudních poplatků, a umožňují žalované dostát povinnosti dle výroku III. rozsudku soudu I. stupně, který by měl být ve výrocích III., IV. a V. jako věcně správný potvrzen, ve výrocích VI. a VII. změněn ve smyslu odvolání podaného žalobkyní a ve výroku VIII. zrušen a věc v tomto rozsahu vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. 6. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v napadených výrocích, jakož i jemu předcházejícího řízení (§ 212 odst. 1, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné, důvodné je pouze odvolání žalobkyně ve vztahu k výroku VI., a to z jiných, než v odvolání uváděných důvodů. 7. Účastnice souhlasily s projednáním věci bez nařízení jednání (§ 211, § 115a o. s. ř.). 8. Odvoláním nebyly dotčeny výroky I., II. a část výroku III. rozsudku soudu I. stupně týkající se povinnosti žalované zaplatit žalobkyni na vypořádání spoluvlastnictví částku 1.030.000 Kč. V tomto rozsahu je rozsudek soudu I. stupně v právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.). 9. Pokud jde o odvolání žalované proti části výroku III. rozsudku soudu I. stupně týkající se pouze lhůty k plnění, kdy žalovaná požaduje, aby úhrada vypořádacího podílu ve výši 1.030.000 Kč jí byla umožněna ve splátkách, pak odvolací soud neshledal důvod pro takové rozhodnutí, neboť řízení probíhá od roku 2019 a žalované, která se do