38 CO 25/2022-80 — Krajský soud v Brně

1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně výrokem I. zamítl žalobu, aby byl nahrazen projev vůle žalovaného na uzavření kupní smlouvy ve znění konkretizovaném v tomto výroku. Výrokem II. nebylo žádnému z účastníků přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. 2. Proti tomuto rozsudku podal žalobce v zákonné lhůtě odvolání a navrhl jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení, případně změnu tak, že žalobě se vyhovuje. Namítl, že je třeba vycházet ze stavu, jaký tu byl v době rozhodování soudu, tedy ze skutečnosti, že žádný ze spoluvlastníků, vyjma žalobce a žalovaného, dosud neprojevil zájem o koupi předmětných nemovitostí, a neuplatnil tak své zákonné předkupní právo. Nelze tedy zohlednit ostatní spoluvlastníky a je namístě, aby ustanovení § 1124 občanského zákoníku bylo aplikováno pouze ve vztahu k žalobci a žalovanému. I kdyby soud vyhověl žalobě jen částečně, došlo by k závažnému zásahu do práv žalobce, neboť by mu byl přiznán nárok na podíl pouze o velikosti ideální 3/72, a v případě, kdyby ostatní spoluvlastníci – paní [příjmení] a pan [jméno] svá práva neuplatnili, neměl by žalobce již zákonnou možnost uplatnit zbytek svého nároku pro překážku res iudicata. Namítl, že z provedeného dokazování nevyplývá, zda se pan [jméno], či paní [příjmení] svého předkupního práva vzdali, či jim bylo vůbec nabídnuto. Soud měl žalobě vyhovět v plném rozsahu, neboť i za předpokladu, kdyby bylo porušeno předkupní právo pana [jméno] a paní [příjmení], tito se stále do uplynutí promlčecí doby mohou svých práv z porušeného předkupního práva domáhat vůči žalobci a žalovanému. Dle názoru žalobce měl soud v případě svého přesvědčení, že má žalobce nárok nabýt pouze poddíl o velikosti ideální 3/72, postupovat tak, že měl žalobě v této části vyhovět a ve zbytku měl žalobu zamítnout. 3. Žalovaný v písemném vyjádření k odvolání navrhl potvrzení rozsudku soudu I. stupně jako věcně správného s tím, že není možné modifikovat žalobcem předloženou smlouvu k nahrazení projevu vůle a přiznat mu méně, než mu ve skutečnosti náleží, když takto by bylo zasaženo do podstatné náležitosti smlouvy. Uvedl, že předkupní právo žalobci vůbec nesvědčilo, neboť jsou zde další důvody, pro které měla být žaloba zamítnuta. Insolvenční správkyně JUDr. [jméno] [příjmení] učinila vůči žalobci kroky, které mu umožňovaly využít předkupního práva, kdy zaslala žalobci nabídku k využití předkupního práva dne 18. 3. 2019, žalobce si však předmětnou zásilku nepřevzal, a je tedy namístě úvaha, že žalobce jako subjekt předkupního práva neučinil dostatečné kroky k tomu, aby mohl předkupního práva využít. Navíc došlo ke zveřejnění kupní smlouvy ze dne 15. 5. 2019 v insolvenčním rejstříku a neuplatněním předkupního práva ve lhůtě tří měsíců od zveřejnění kupní smlouvy v insolvenčním rejstříku tak možnost uplatňovat předkupní právo vůči žalobci zaniklo. Dále uvedl, že žalovaný je bratrem původního vlastníka, a tedy se na tento převod uplatnila výjimka z předkupního práva stanovená v § 1124 občanského zákoníku účinného v době uzavření kupní smlouvy. 4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení jeho vydání předcházející (§ 212 odst. 1, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř.), a aniž dokazování opakoval či doplňoval, dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné. 5. Z odůvodnění rozsudku soudu I. stupně vyplývá, že vzhledem k tomu, že žalobce se domáhá, aby soud nahradil projev vůle žalovaného s kupní smlouvou ve znění převodu podílu ve výši ideální 1/12 k celku namísto ideální 1/24, nezbylo než žalobu v plném rozsahu zamítnout, neboť nelze měnit znění kupní smlouvy, kterou žalobce navrhuje ke schválení co do podstatné náležitosti. 6. Dle § 1124 občanského zákoníku, účinného ke dni 15. 5. 2019, převádí-li se spoluvlastnický podíl na nemovité věci, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů. 7. Soud I. stupně v této věci správně zjistil skutkový stav, z nějž vyvodil též správný závěr právní, s nímž se odvolací soud ztotožňuje. Je zřejmé, že v době převodu vlastnického práva k nemovitým věcem svědčilo žalobci zákonné předkupní právo k podílu, který byl předmětem kupní smlouvy, uzavřené mezi prodávající JUDr. [jméno] [příjmení] jako insolvenční správkyní dlužníka [jméno] [příjmení] a kupujícím [jméno] [příjmení] dne 15. 5. 2019, kdy spoluvlastníky nemovitých věcí kromě žalobce a žalovaného byli dále [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno], přičemž v řízení nebylo tvrzeno, že by mezi spoluvlastníky došlo k dohodě o výkonu předkupního práva. Žalobce měl tak právo spolu s ostatními spoluvlastníky vykoupit převáděný podíl k nemovitým věcem o velikosti ideální 1/9, a to ode dne uzavření kupní smlouvy, tj. od 15. 5. 2019, kdy toto právo dospělo uzavřením smlouvy se žalovaným (§ 2143 obč. zák.). Soud I. stupně správně uvedl, že kromě žalobce svědčilo předkupní právo i ostatním spoluvlastníkům, a to dle velikosti jejich podílů, které jim zůstalo zachováno, kdy nebylo prokázáno, že by se tohoto práva vzdali či došlo k jeho zániku. Převáděný podíl ve výši ideální 1/9 by bylo nutno rozdělit mezi spoluvlastníky tak, že žalobce má právo nabýt ideální 3/72, tj. 1/24 k celku jako [jméno] [příjmení], a [jméno] [jméno] a žalovaný by nabyli každý ideální 1/72 k celku. V tomto řízení se však žalobce domáhá nahrazení projevu vůle žalovaného s kupní smlouvou tak, že převáděný podíl by byl ve výši ideální 1/12 k celku, namísto ideální 1/24. Jelikož převáděný podíl je nepochybně podstatnou náležitostí kupní smlouvy, správně soud I. stupně žalobu v plném rozsahu zamítl, neboť nelze měnit znění kupní smlouvy v její podstatné náležitosti, kterou žalobce navrhuje ke schválení. Dle konstantní judikatury je soud vázán žalobou a je vyloučeno, aby při nahrazení projevu vůle měnil, doplňoval či upřesňoval podstatné náležitosti kupní smlouvy (rozsudek NS ČR sp. zn. 33 Cdo 4846/2009). Nelze souhlasit s námitkou žalobce v odvolání, že bylo lze vyhovět žalobě co do její části, a ve zbytku žalobu zamítnout. 8. Napadený rozsudek soudu I. stupně proto ze shora uvedených důvodů odvolací soud jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.) včetně správného výroku o nákladech řízení účastníků, kdy žalovanému, který měl v řízení před soudem I. stupně plný úspěch, žádné náklady řízení nevznikly. 9. Výrok o nákladech odvolacího řízení vychází z ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný měl i v odvolacím řízení plný úspěch, je proto žalobce povinen nahradit mu náklady řízení spočívající v odměně za právní zastoupení. Vycházeno z tarifní hodnoty 3.030 Kč (§ 7 bod 3, § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění) činí odměna za 1 úkon právní služby 1.000 Kč, kdy v odvolacím řízení učinil právní zástupce žalovaného celkem 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření k odvolání a účast při jednání odvolacího soudu § 11 odst. 1 písm. a), d, g, téže vyhlášky), dále 3 x režijní paušál 300 Kč (§ 13 odst. 3 téže vyhlášky); úhrnem činí náklady odvolacího řízení včetně 21 % DPH (819 Kč) částku 4.719 Kč, kterou je povinen žalobce nahradit žalovanému k rukám jeho právního zástupce do 3 dnů od právní moci rozsudku.