38 CO 79/2022-348 — Krajský soud v Brně

1. Okresní soud v Hodoníně jako soud I. stupně uložil v záhlaví označeným rozsudkem žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 18.734,56 Kč se specifikovaným příslušenstvím a smluvní pokutu v částce 451.000 Kč se specifikovaným příslušenstvím (výroky I. a II.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). 2. Soud I. stupně po provedeném dokazování dospěl k závěru o oprávněnosti nároku žalobkyně na poskytnutí slevy z ceny díla v celkové výši 18.734,56 Kč z titulu vadného plnění při stavbě rodinného domu odpovídající zjištěným vadám díla tak, jak byly tyto vady potvrzeny znaleckým posudkem a odhadnuty náklady na jejich odstranění. Vymezení vad vychází z předávacího protokolu, následného uplatnění dalších vad ze dne [datum] i z dopisu, v němž žalobkyně uplatnila nárok na slevu a rovněž z četné komunikace mezi spornými stranami. Seznam vad a nedodělků s uvedením doby odstranění vad do [datum] byl pořízen společně s protokolem o předání díla dne [datum]. Při předání stavby rodinného domu došlo k domluvě o odstranění vad a nedodělků do 30 dnů, dle smlouvy se tak mělo stát do 60 dnů. Ve smlouvě o dílo bylo sjednáno, že žalovaná je povinna do 15 dnů od jejich nahlášení je posoudit a nejpozději do 60 dnů odstranit, což neučinila. V souladu s ust. § 2107 odst. 3 občanského zákoníku vzniklo žalobkyni právo uplatnit následně nárok na přiměřenou slevu z ceny díla. Soud I. stupně dospěl dále k závěru o oprávněnosti nároku žalobkyně i na smluvní pokutu v celkové výši 451.000 Kč za prodlení s odstraněním 8 vad (umístění vypínače mimo dolní koupelnu; neprovedení drátového termostatu a EKV čidla a zatmelení prostupu odpadu bojleru v místnosti [číslo]; neprovedení napojení ventilátoru na odvětrávací tašku a revizních dvířek u vany v horní koupelně; nezateplení stropu a chybějící zatmelení děr u trámů na půdě) po dobu 108 dnů tj. od [datum] do [datum] a dále jedné vady (nepoložení provětrávací tašky) po dobu 38 dnů tj. od [datum] do [datum]. Veškeré vytčené vady, za které je požadována smluvní pokuta, byly uplatněny v předávacím protokolu ze dne [datum] a jejich existence byla prokázána i v řízení před soudem. Výši smluvní pokuty sjednané ve smlouvě o dílo nemá soud I. stupně za nepřiměřenou a neopodstatněnou vzhledem k hodnotě či významu zajišťované hodnosti a neshledal, že by se dobrým mravům příčily okolnosti, za kterých byla ve smlouvě o dílo sjednána, ani okolnosti, na jejichž základě žalobkyně požaduje zaplacení žalované částky. Smluvní pokuta a podmínky pro vznik nároku na její uplatnění byly ve smlouvě formulovány dostatečně určitě. V této souvislosti soud I. stupně odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 1749/2015, sp. zn. 32 Odo 400/2004) a neshledal důvody pro snížení smluvní pokuty postupem dle § 2051 občanského zákoníku. 3. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem rozhodl soud I. stupně podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. s ohledem na výsledek řízení, s přihlédnutím k poměru úspěchu a neúspěchu každého z účastníků ve sporu. 4. Proti shora uvedenému rozsudku soudu I. stupně podala do celého jeho rozsahu žalovaná odvolání a navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobu v celém rozsahu zamítne a přizná jí právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Žalovaná má napadený rozsudek za nepřezkoumatelný, kdy ze strany soudu nebyly dostatečně vyhodnoceny provedené důkazy a celé jejich následné hodnocení bylo provedeno pouze jednostranně ve prospěch žalobkyně, která sama upravovala, pro značnou neurčitost, svůj žalobní návrh. Podle žalované bylo dokazováním naopak prokázáno, že to byla sama žalobkyně, která neposkytla součinnost k posouzení a případnému odstranění vad uvedených v předávacím protokolu ze dne [datum], což vyplývá jak z tvrzení žalované, tak z výslechu svědka [příjmení] a svědka [příjmení], kdy je nepochybné, že žalovaná se pokoušela prostřednictvím pana [příjmení], žalobkyni opakovaně kontaktovat a dokonce na stavbu i několikrát vyslala své spolupracovníky, kteří však nebyli vpuštěni do domu. Vypracovaný znalecký posudek, který celou řadu vad a nedodělků z předávacího protokolu zcela popřel, odůvodňuje, že do předávacího protokolu byly zapsány veškeré požadavky na odstranění vad a nedodělků ze strany žalobkyně bez posouzení jejich oprávněnosti žalovanou. Vady a nedodělky jsou v předávacím protokolu popsány nedostatečně, žalobkyně měla po dobu výstavby domu stavební dozor, který však na žádnou z vad neupozornil zápisem ve stavebním deníku. Smlouva o dílo nebyla podepsána žalobkyní, ale jejím manželem panem [příjmení], i když smluvní závazek vyplývající z uzavřené budoucí smlouvy o dílo zavazoval pouze žalobkyni. Žalobkyně nikdy žalované nepředložila plnou moc k jejímu zastupování manželem, resp. neprokázala její doložení. Je tak otázkou, zda smlouva o dílo byla platně uzavřena, či zda s ohledem na ust. § 583 občanského zákoníku nelze uvažovat o tom, že byla žalovaná uvedena v omyl. Pokud jde o požadavek navrácení mozaiky, kterou si žalobkyně zajistila sama, tak tu žalovaná ze stavby odvezla omylem, nejedná se v žádném případě o vadu a pokud ji žalobkyně chtěla vydat, měla ji žalovat o její vydání. Žalovaná má za nepřezkoumatelný znalecký posudek, v němž znalcem uváděné ceny za odstranění vad by měly být stanoveny nikoliv konkrétní částkou, ale určit ji rozpětím cen. Ve věci smluvní pokuty je zcela evidentní, že k charakteru vad, kdy se jednalo o nepodstatné vady, měla být smluvní pokuta soudem moderována. Pokud by žalobkyně poskytla součinnost k odstranění vad, nemuselo dojít k takovému jejímu nárůstu. Požadovanou výši smluvní pokuty má žalovaná za rozpor s dobrými mravy. Ve vztahu k nepřiměřenosti smluvní pokuty odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1682/2007 a sp. zn. 33 Cdo 131/2012. 5. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek ve výrocích I. a II. potvrdil jako věcně správný a přiznal jí právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odvolání žalované má za nedůvodné, argumenty v něm uvedené jsou liché a odvolání ani nesplňuje formální náležitosti odvolání, konkrétně v něm není vymezen odvolací důvod dle ust. § 205 odst. 2 o. s. ř. Tvrzení žalované o údajném neposkytnutí součinnosti není pravdivé, pohybuje se pouze v rovině tvrzení a jediný důkaz, o který žalovaná toto tvrzení opírá, je výslech svědka [příjmení], který potvrdil, že dělal pouze určitou výseč díla, konkrétně střechu, rozhodně tedy nemohl odstranit vady, které se střechy netýkají. K opravám střechy se někdo od žalované dostavil dvakrát, poprvé zjistil, že střecha byla provedena z jiného než smluveného materiálu, dovezený materiál nebyl kompatibilní s tím, co bylo instalováno, proto odjel a žádná oprava provedena nebyla. V tomto případě tak nedošlo k opravě z důvodu na straně žalované. Podruhé se zaměstnanci (pravděpodobně pan [příjmení]) dostavili bez jakékoliv předchozí domluvy, když žalobkyně ani její manžel nebyli doma, kde byl pouze nezletilý syn žalobkyně. Zaměstnancům byl umožněn přístup na střechu z venkovní strany domu a nelze tedy opět hovořit o nedostatku součinnosti. Žádné další snahy o opravy předmětných vad ze strany žalovaného nebyly realizovány, pro toto své tvrzení žalovaná nepředložila jediný důkaz, naopak žalobkyně předložila důkazy, z nichž je patrno, že to byla ona, která urgovala odstraňování vad. Snaha žalované dovolávat se spolu zodpovědnosti stavebního dozoru je lichá a zhotovitel se nemůže vyvinit tvrzením spoluzodpovědnosti stavebního dozoru. Pokud jde o námitku nepředložení plné moci pro pana [příjmení], i tato je lichá a svědčí o bezradnosti žalované strany a absolutním nedostatku jakýchkoliv relevantních argumentů. Pokud jde o zmocnění, toto, nebrání-li tomu nějaký zákonný požadavek na formu právního jednání, lze učinit i ústně, bylo-li zmocnění učiněno písemně, nelze jej tím spíše zpochybňovat. Z ničeho také nevyplývá, že plná moc musí být připojena k právnímu jednání, jehož se věc týká. Žalovaná s panem [příjmení] jednala celou dobu, byť vadně a opožděně na smlouvu plnila, nyní uzavření smlouvy zpochybňuje, a to argumenty, které nemají žádnou právní relevanci. Co se týče mozaiky, tuto žalobkyně předala žalované k zapracování do díla. Byla tedy součástí díla a lze na jejím základě uplatnit nárok tak, jak byl uplatněn. Znalecký posudek byl zpracován řádně, navíc znalec byl ve věci k návrhu žalované vyslechnut a své závěry, jakož i úvahy a způsob, jakým k těmto dospěl, uvedl ve znalecké výpovědi. Podle názoru žalobkyně se soud s otázkou výše a přiměřenosti smluvní pokuty precizně vypořádal v rozsudku a všechna kritéria, jimiž má být smluvní pokuta posuzována, jednotlivě i ve svém souhrnu, odůvodňují závěr, že byla sjednána přiměřeně, nikoliv v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyně navrhla změnu výroku III. napadeného rozsudku o náhradě nákladů řízení s odůvodněním, že ve fázi řízení, která navazovala po částečném zpětvzetí žaloby, byla zcela úspěšná. Po částečném z