44 CO 88/2022-57 — Krajský soud v Brně

1. Shora označeným částečným rozsudkem pro uznání a částečným rozsudkem imperativním uložil soud I. stupně žalovanému zaplatit žalobci 15 046 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 24. 7. 2019 do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.) a výrokem III. mu uložil povinnost k náhradě nákladů řízení. Výrokem I. bylo řízení částečně zastaveno co do částky 10 000 Kč s příslušenstvím s ohledem na zpětvzetí žaloby. 2. Proti tomuto rozsudku, a to proti výrokům II. a III. podal žalovaný odvolání a namítal, že se společností žalobce nemá nic do činění, když vozidlo, které svým jednáním poškodil, patří [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], a. s. a té škodu uhradil v plné výši, osobně se též majiteli společnosti omluvil a v důsledku toho mu pak byl v trestním řízení změněn nepodmíněný trest odnětí svobody na trest peněžitý. Obává se proto, zda pojišťovna se nedopouští pojistného podvodu a navrhuje, aby odvolací soud napadený rozsudek v plném rozsahu zrušil, případně věc vrátil k prošetření. 3. Odvolací soud poté, co přezkoumal obě napadené části rozsudku soudu I. stupně co do věci samé (jak v části částečného rozsudku pro uznání, tak v části rozsudku imperativního ohledně příslušenství) dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 4. Žalovaný ve svém odvolání sice nezpochybňuje podmínky pro vydání rozsudku pro uznání z pohledu ust. § 205b o. s. ř., ale zpochybňuje aktivní legitimaci žalobce (viz jeho tvrzení v odvolání:„ nemám se společností žalobce nic do činění“) k uplatnění daného nároku. I když v odůvodnění napadeného rozhodnutí není aktivní legitimace žalobce výslovně řešena, je zřejmá z obsahu žaloby, která byla žalovanému řádně doručena – žalobce jako pojistitel poškozeného tomuto vyplatil pojistné v podobě nákladů na opravu poškozeného vozidla a v důsledku toho na něj ve smyslu ust. § 2820 občanského zákoníku přešlo právo na náhradu škody vůči žalovanému. Žalovaný sice vyplatil přímo poškozenému – [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], a. s. na náhradě škody částku 10 000 Kč (o kterou byla žaloba vzata částečně zpět), ale oprava vozidla dle předložené faktury stála více – 25 046 Kč a žalobce se proto domáhá zbývající částky ve výši 15 046 Kč, tj. 25 046 mínus 10 000 Kč. Tuto pohledávku ve výši 15 046 Kč žalovaný výslovně uznal ve svém podání ze dne 22. 8. 2021 a na základě tohoto částečného uznání nároku soud rozhodl k návrhu žalobce částečným rozsudkem pro uznání ve smyslu ust. § 153a o. s. ř. 5. Co se týká úroku z prodlení, jak vyplývá z odůvodnění napadeného rozhodnutí, soud I. stupně zjistil, že žalovaný byl žalobcem vyzván dne 8. 7. 2019 k úhradě požadované náhrady škody s poskytnutím 15 denní lhůty k plnění, kterou žalovaný nedodržel, dnem 24. 7. 2019 se tak dle ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ocitl v prodlení s plněním dluhu a požadované úroky z prodlení tak byly nárokovány i přiznání po právu. 6. Pro vydání částečného rozsudku pro uznání i pro přiznání úroku z prodlení tak byly splněny zákonné podmínky a odvolací soud z těchto důvodů napadené části rozsudku soudu I. stupně jako věcně správné potvrdil dle ust. § 219 o. s. ř. 7. V odvolacím řízení úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., představující náklady právního zastoupení advokátem za 1 úkon právní služby po 1 740 Kč, 1 režijní paušál hotových výdajů po 300 Kč a 21 % DPH ve výši 428,40 Kč, celkem 2 468,40 Kč.