47 CO 37/2021-218 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 2 559 831,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 10. 8. 2018 do zaplacení (I. výrok), a nahradit žalobci náklady řízení ve výši 291 147,80 Kč (II. výrok). 2. Po skutkové stránce soud prvního stupně zjistil, že žalobce jako zhotovitel a žalovaný jako objednatel uzavřeli dne 25. 4. 2018 smlouvu o dílo [číslo] pro stavební akci„ [anonymizována čtyři slova]“. Cena díla byla sjednána ve výši 5 443 073,50 Kč bez DPH. Na podkladě zjišťovacího protokolu [číslo] o provedených stavebních pracích za období od 26. 4. 2018 do 30. 4. 2018 bylo žalobcem vyúčtováno fakturou ze dne 30. 4. 2018 za provedené práce 270 000 Kč. Podle zjišťovacího protokolu [číslo] o provedených stavebních pracích za období od 1. 5. 2018 do 31. 5. 2018 bylo žalobcem vyúčtováno fakturou ze dne 1. 6. 2018 za provedené práce 2 128 502 Kč. Podle zjišťovacího protokolu [číslo] o provedených stavebních pracích za období od 1. 6. 2018 do 30. 6. 2018 pak bylo fakturou [číslo] ze dne 10. 7. 2018 splatnou 9. 8. 2018 za provedené práce účtováno 2 559 831,50 Kč. Ve vztahu ke zjišťovacím protokolům [číslo] předloženým účastníky v rozdílných verzích, zjistil, že za žalovaného jsou v obou případech podepsány (potvrzeny) [jméno] [příjmení], zástupcem žalovaného ve věcech technických. Za podstatné považoval, že žalovaný v jím předkládaném protokolu dospěl ke shodné částce, jakou vyfakturoval žalobce, který však odmítl zjišťovací protokol [číslo] žalovanému podepsat z důvodu změněných jednotkových cen. Soud prvního stupně dále zjistil, že tehdejší právní zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] v přípise ze dne 5. 10. 2018 potvrdil, že zjišťovacím protokolem [číslo] o provedených stavebních pracích za období od 1. 6. 2018 do 30. 6. 2018, podepsaným zástupci obou smluvních stran, bylo smluvními stranami odsouhlaseno, že objem prací a dodávek za toto období činí částku 2 559 831,50 Kč. Námitku pravosti předloženého zjišťovacího protokolu [číslo] měl soud prvního stupně za vyvrácenou příslušnou datovou zprávou právního zástupce žalovaného obsahující žalovaným potvrzený zjišťovací protokol. Po právní stránce posoudil nárok žalobce jako nárok na zaplacení ceny díla dle smlouvy o dílo uzavřené dle § 2586 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.). Uzavřel, že dílo bylo prováděno a předáváno po částech. Faktury [číslo] vztahující se k prvním dvěma zjišťovacím protokolům žalobce uhradil. Část ceny díla provedeného dle zjišťovacího protokolu [číslo] ve výši 2 559 831,50 Kč, účtovaná fakturou [číslo] pak zůstala i přes opakované upomínky neuhrazena. Žalobu proto shledal zcela důvodnou, a to včetně zákonného úroku z prodlení požadovaného od data následujícího po splatnosti příslušné faktury. O náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně rozhodl s odkazem na ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. 3. Proti rozsudku podal žalovaný odvolání dne 18. 8. 2020. Žalovaný je přesvědčen, že se v daném případě nejedná o věc, kterou lze rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů. Řízení se před soudem odvíjelo převážně od listinných důkazů předložených žalobcem, což žalovaný považuje za absurdní, když má za to, že listinné důkazy mají v soudním řízení plnit toliko pomocnou roli, přičemž je třeba téměř vždy upřednostnit zásadu ústnosti. Žalovanému bylo tímto nesprávným postupem soudu prvního stupně znemožněno ústně vylíčit veškeré rozhodné skutečnosti ve věci, čímž mu bylo upřeno právo na spravedlivý proces. V této souvislosti vytkl soudu prvního stupně, že neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, když neprovedl navrhovaný důkaz výslechem pana [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Poukázal dále na skutečnost, že zjišťovací protokol [číslo] zjišťovací protokol [číslo] byly pravděpodobně datovány žalobcem, zjišťovací protokol [číslo] nebyl datován vůbec, žádný ze zjišťovacích protokolů pak nebyl podepsán osobou oprávněnou za žalovaného v této věci jednat a nadto jsou podpisy osob na zjišťovacích protokolech [číslo] i 3 nečitelné. Dle žalovaného se tak měl soud prvního stupně zabývat, zda příslušné části díla byly vůbec zhotoveny, nikoli odkazovat na neplatné protokoly. Vytkl soudu prvního stupně, že se s jeho námitkou pravosti zjišťovacího protokolu [číslo] vyrovnal bez provedení bližšího dokazování, odkazem na listinné důkazy. Ve vztahu k třetímu zjišťovacímu protokolu dále uvedl, že není datován a není tedy vyloučeno, že mohl být sepsán ještě před provedením předmětných prací. Zopakoval, že protokol nebyl sepsán osobou oprávněnou jednat za zhotovitele. Uvedení pouhého razítka žalobce přitom nemůže být považováno za dostačující, neboť razítkem žalobce mohou disponovat i jiné osoby než ty, které byly podepsáním zjišťovacích protokolů pověřeny. V doplňujícím podání ze dne 17. 10. 2022 žalovaný (prostřednictvím nového právního zástupce) doplnil, že žalobce nikterak neprokázal, že účtování postupnými fakturami bylo mezi stranami dohodnuto. Tato skutečnost ze smlouvy dle žalovaného nevyplývá. Ve vztahu k předávacímu protokolu [číslo] zopakoval, že žalobce nepředložil zjišťovací protokol podepsaný osobou oprávněnou jednat za žalovaného. Takovou osobou byl pouze jednatel žalovaného, který byl jako jediný uveden jako osoba oprávněná jednat za žalovaného ve věcech obchodních a smluvních. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobu zamítl. 4. Žalobce v replice k odvolání žalovaného uvedl, že námitka porušení zásady ústnosti nemůže obstát. Zdůraznil, že občanský soudní řád nestanoví, že by některý důkazní prostředek měl větší či menší důkazní sílu, či měl dokonce sloužit pouze jako pomocný důkazní prostředek. Dle žalobce nelze ani směšovat důkazní prostředky se zásadou ústnosti, jak nesprávně činí ve svém odvolání žalovaný. K námitkám neplatnosti zjišťovacích protokolů [číslo] zdůraznil, že se netýkají předmětu sporu, neboť tyto příslušné části ceny díla byly ze strany žalobce řádně uhrazeny. Ve vztahu ke zjišťovacímu protokolu [číslo] připomněl, že protokol je datovaný, a to přímo žalovaným. Zcela se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že pan [jméno] [příjmení] byl oprávněn předmětný protokol podepsat. Poukázal dále na skutečnost, že zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] v přípisech ze dne 5. 10. 2018 a 16. 11. 2018 nárok žalobce na uhrazení díla potvrzoval, pouze žádal o vystavení faktury, jejíž přílohou bude zjišťovací protokol [číslo] který žalovaný současně k přípisům přiložil. Dále zdůraznil, že v řízení prokázal pravost zjišťovacího protokolu [číslo] když soudu předložil datovou zprávu právního zástupce žalovaného, jejímž obsahem byl přípis ze dne 16. 11. 2018 s přiloženým zjišťovacím protokolem [číslo]. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek, jako věcně správný, potvrdil. 5. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.), a že bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.), v souladu s ustanovením § 212 a § 212a o. s. ř., přezkoumal napadený rozsudek a řízení mu předcházející, v mezích, ve kterých se odvolatel přezkoumání rozhodnutí domáhal, i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny, a po nařízeném jednání (§ 214 o. s. ř.) dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je důvodné pouze částečně. 6. Odvolací soud v souladu s ustanovením § 213 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 213a odst. 1 o. s. ř. zopakoval dokazování smlouvou o dílo ze dne 25. 4. 2018, zjišťovacím protokolem [číslo] fakturou [číslo] ze dne 30. 4. 2018, zjišťovacím protokolem [číslo] fakturou [číslo] ze dne 1. 6. 2018, zjišťovacím protokolem [číslo] (č. l. 30), dopisem ze dne 5. 10. 2018, zjišťovacím protokolem [číslo] (č. l. 35), dopisem ze dne 16. 11. 2018, detailem zprávy ze dne 16. 11. 2018 a dopisem ze dne 13. 2. 2019. 7. Ze smlouvy o dílo ze dne 25. 4. 2018 odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně zjistil, že u označení objednatele je jako oprávněný zástupce ve věcech obchodních a smluvních označen [jméno] [příjmení], ve věcech technických [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. U označení zhotovitele je uveden jako oprávněný zástupce ve věcech obchodních a smluvních Ing. [příjmení], p. [jméno], p. [příjmení] a ve věcech technických p. [jméno], p. [příjmení]. Dle čl. 2 se objednavatel zavázal řádně dokončené dílo převzít a zaplatit zhotoviteli za zhotovení díla smluvní cenu. Dle čl. 3 celková cena díla byla sjednána na částku 5 445 073,50 Kč bez DPH. Podkladem pro stanovení ceny díla je oceněný soupis prací zhotovitele – cenová nabídka, která jako příloha 1 tvoří nedílnou součást smlouvy. Dle čl. 3 splatnost faktur je 30 dnů po doručení na adresu objednatele uvedenou v záhlaví smlouvy. Dle čl. 3 zádržné bylo sjednáno ve výši 10 % z ceny díla, s tím, že bude uvolněno po předání díla objednateli. Dle bodu 4.6 po dokončení dodávek a prací