47 CO 62/2020-488 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem uložil soud prvního stupně žalovanému povinnost zaplatit žalobci 0,02% úrok z prodlení denně z částky 2 584 155,16 Kč od 29. 8. 2018 do 17. 9. 2018 a z částky 3 434 260,99 Kč od 18. 9. 2018 do 4. 10. 2018, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (I. výrok). Zamítl žalobu, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 1 480 000 Kč s 0,02% úrokem z prodlení denně od 29. 8. 2018 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 30 000 Kč (II. výrok). Rozhodl, že žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 188 034 Kč k rukám jeho zástupkyně do tří dnů od právní moci rozsudku (III. výrok). 2. Proti tomuto rozsudku, pouze proti II. a III. výroku, podal žalobce odvolání. Uvedl, že soud správně citoval příslušná znění občanského zákoníku o tom, že dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno (§ [číslo]), že se předává až dokončené dílo, a to objednatel přebírá s výhradami či bez výhrad (§ [číslo]), že dílo může být předáno a převzato, tedy i dokončeno, po částech (§ [číslo]) a že dokončení díla se prokazuje provedením ujednaných zkoušek, dokončené je pak okamžikem jejich úspěšného provedení (§ 2607/1). Soud však opomněl, že veškerá tato ustanovení občanského zákoníku jsou ustanoveními dispozitivními (§ 1 odst. 2 o. z.), od nichž se lze odchýlit. Nerespektoval autonomii vůle stran a bez ohledu na řadu žalobcem předložených důkazů prokazujících předání díla žalobcem a jeho převzetí žalovaným nejpozději dne 30. 4. 2018 (zápis o odevzdání a převzetí dokončených částí staveb nebo jejich ucelených částí, jednotlivé protokoly o dílčích přebírkách částí díla, dohoda ke smlouvě o dílo uzavřené dne 31. 8. 2016), vycházel z toho, že dílo nebylo dne 30. 4. 2018 objektivně způsobilé sloužit svému účelu. I kdyby dílo nebylo schopné předání a převzetí, zásadní je, že žalovaný je bez výhrad uvedeného dne převzal. Navíc o vadách a nedodělcích lze hovořit až v momentě, kdy již bylo dílo předáno, nebo se vady na díle mohly vyskytnout až po jeho předání a mohly mít charakter vad záručních (protispád stoky u čerpací stanice). I kdyby bylo dovozeno prodlení žalobce, smluvní pokuta byla sjednána neurčitě, a tudíž neplatně, protože při uzavírání dodatků smlouvy došlo k řadě nepřesností, které umožňují její dvojí výklad. Není také jasné, proč smluvní pokuta je účtována do 13. 6. 2018, kdy stavební úřad povolil předčasné užívání díla, přestože samotná žádost o vydání rozhodnutí byla podána již 6. 6. 2018 a žalobce neměl povinnost souhlas úřadu zajišťovat. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobě v plném rozsahu vyhověl. 3. Žalovaný k odvolání uvedl, že jako řádný hospodář s veřejnými prostředky byl nucen vyúčtovat žalobci smluvní pokutu za nedodržení termínu dokončení díla. Předložil řadu důkazů, z nichž vyplývá, že dílo nebylo včas zhotoveno (chybějící celé části díla, které bránily jeho funkci). [příjmení] byly přitom kamerové zkoušky (čl. X odst. 4 smlouvy o dílo) ze dne 11. 6. 2018, které byly doloženy až v okamžiku vydání povolení k předčasnému užívání stavby dne 13. 6. 2018 (čl. II odst. 1 písm. a/ smlouvy o dílo). I když dílo bylo přebíráno průběžně, jednotlivé protokoly k tomu se vztahující nesvědčí o tom, že by bylo dokončeno včas. Dohoda ze dne 7. 2. 2019 neměla vliv na dokončení celého díla a možnost uplatnění smluvní sankce, stejně jako formulace dodatku, neovlivnila možnost uplatnění smluvní pokuty za nedodržení termínu dokončení díla, který byl shodný s jeho předáním a převzetím. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. 4. Krajský soud v [obec] jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.), bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení mu předcházející v rozsahu napadeném odvoláním i nad rámec odvolacích námitek, a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobce se v žalobě, která byla soudu doručena dne 16. 10. 2018, domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 1 480 000 Kč s 0,02% úroky z prodlení denně z částky 4 064 155 Kč od 29. 8. 2018 do 17. 9. 2018, z částky 4 914 260,99 Kč od 18. 9. 2018 do 4. 10. 2018 a z částky 1 480 000 Kč od 5. 10. 2018 do zaplacení, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 30 000 Kč. V žalobě uvedl, že uzavřel se žalovaným dne 31. 8. 2016 smlouvu o dílo, na základě níž se pro něj zavázal zhotovit stavbu„ [obec] – kanalizace – stavební část“, žalovaný se zavázal uhradit mu cenu díla ve výši 48 699 526,33 Kč. Žalobce průběžně fakturoval cenu díla, z níž žalovaný část uhradil a část si ponechával v souladu se smlouvou jako zádržné. Po řádném a včasném provedení díla žalobce požádal o uvolnění pozastávek výzvou ze dne 23. 8. 2018, a tak se zádržné stalo splatným dne 28. 8. 2018. Žalovaný však zádržné žalobci nevyplatil a ocitl se v prodlení se splněním svého závazku, částky 4 064 155,16 Kč od 29. 8. 2018 do 17. 9. 2018, částky 4 914 260,99 Kč od 18. 9. 2018 do 4. 10. 2018 a částky 1 480 000 Kč od 5. 10. 2018 do zaplacení. Na dluh částečně plnil dne 4. 10. 2018 částku 3 389 952,63 Kč, zbylou část však zaplatit odmítl s tvrzením, že vůči pohledávce žalobce započetl úhradu dobropisu ve výši 44 308,36 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 480 000 Kč vyúčtovanou za pozdní předání díla. Žalobce ovšem smluvní pokutu považuje za neopodstatněnou, nemající základ ve smlouvě. Jestliže je smluvní pokuta nejistou a neurčitou pohledávkou, není možné její započtení. Žalobce dílo řádně předal nejpozději dne 30. 4. 2018 a s ohledem na prodlení žalovaného požaduje z dlužné částky i smluvní úrok z prodlení ve výši 0,02 % denně od 29. 8. 2018 do zaplacení. Žalovaný k žalobě uvedl, že se žalobcem uzavřel smlouvou o dílo, v jejíchž dodatcích si strany dohodly termín dokončení a předání díla dne 30. 4. 2018. Dílo však k tomuto dni dokončeno nebylo, vykazovalo podstatné vady (např. protispád kanalizace, neprovedené stoky, netěsnosti systému, chybějící kamerové zkoušky), a nebylo proto funkční, což vyplývá z rozhodnutí stavebního úsadu ze dne 1. 6. 2018, jímž byla zamítnuta žádost o uvedení kanalizace do předčasného užívání. S ohledem na to žalovaný vyúčtoval žalobci smluvní pokutu za prodlení od 1. 5. 2018 do 13. 6. 2018 ve výši 1 480 000 Kč, kterou následně započetl proti pohledávce žalobce uplatněné v tomto řízení dopisem ze dne 4. 10. 2018. 6. Soud prvního stupně rozhodl ve věci napadeným rozsudkem, v jehož odůvodnění mimo jiné uvedl, že účastníci uzavřeli podle § 2586 o. z. dne 31. 8. 2016 smlouvu o dílo ve znění dodatku [číslo] ze dne 10. 10. 2017, dodatku [číslo] ze dne 31. 10. 2017 a dodatku [číslo] ze dne 15. 12. 2017, podle níž měl žalobce pro žalovaného zhotovit stavbu„ [obec] – kanalizace – stavební část“ a žalovaný se zavázal žalobci za dílo uhradit dohodnutou cenu. Jelikož si strany sjednaly zádržné, byl žalovaný oprávněn část ceny zadržovat až do splnění podmínek sjednaných ve smlouvě a jejích dodatcích. Žalobce následně v souladu se smlouvou dne 22. 8. 2018 vyzval žalovaného k vydání zádržného, které se tak stalo splatné dne 28. 8. 2019. Žalovanému ale vznikl vůči žalobci nárok na smluvní pokutu za prodlení se zhotovením díla od 1. 5. 2018 do 13. 6. 2018 ve výši 1 480 000 Kč podle § 2048 o. z. (20 000 Kč za každý i započatý den prodlení s předáním a převzetím díla, za patnáctý a každý další započatý den prodlení dalších 20 000 Kč denně). Žalovaný právním jednáním adresovaným žalobci ze dne 4. 10. 2018 jednostranně započetl smluvní pokutu ve výši 1 480 000 Kč vůči pohledávce žalobce na zádržné v souladu s § 1982 o. z. a účinky jednostranného započtení tak nastaly jeho doručením žalobci, případně nejpozději úkonem učiněným před soudem, když žalovaný využil námitku započtení jako procesní obranu. Podle zákona se započtením obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí a k jejich zániku dochází se zpětnou účinností. S ohledem na výše uvedené má soud za to, že pohledávka žalobce uplatněná v tomto řízení započtením zanikla. Pokud jde o námitky žalobce, podle smlouvy mělo být dílo dokončeno a předáno pro následnou kolaudaci do 30. 4. 2018. Podle § [číslo] je nutné pro dokončení díla předvést jeho způsobilost sloužit svému účelu. Nelze tedy souhlasit se žalobcem, že k 30. 4. 2018 bylo dílo provedeno, neboť z výslechu svědků [titul] [příjmení] a [titul]. [příjmení] plyne, že dílo nebylo možné uvést do předčasného užívání z důvodu stavebních vad, současně chyběly kamerové prohlídky, tlakové zkoušky a zkoušky vodotěsnosti a ve smlouvě bylo sjednáno, že v případě nedoložení požadovaných dokladů se dílo nepovažuje za dokončené a schopné předání. Sám zhotovitel v zápisu ze dne 31. 5. 2018 podepsal, že dílo není dokončeno do stavu, aby mohlo být uvedeno do předčasného užívání a dále že odstraní vady a nedodělky bránící předá