54 CO 1/2022-858 — Krajský soud v Brně

1. Soud prvního stupně rozsudkem (výrokem I.) zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků řízení k nemovitým věcem zapsaným v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrálním pracovištěm Žďár nad Sázavou, na [list vlastnictví], pro obec a k. ú. [obec], a to k pozemku p. č. st. 6/2, jehož součástí je stavba bez čp/če a pozemkům p. č. st. 7, [číslo], [číslo], [číslo], 155, 168, 169, 170, 174, 175, 176, 177, 180, [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] (dále též„ vypořádávané / předmětné nemovité věci“ nebo jen„ nemovité věci“). Výrokem II. téhož rozsudku z vypořádávaných nemovitých věcí přikázal do rovnodílného podílového spoluvlastnictví žalobkyně a první žalované všechny nemovité věci vyjma pozemku p. č. st. 6/2, jehož součástí je stavba bez čp/če (dále též jen„ pozemek se stodolou“ nebo jen„ stodola“), který přikázal výrokem III. téhož rozsudku do výlučného vlastnictví druhého žalovaného. Výroky IV. a V. pak uložil jak žalobkyni, tak i první žalované, povinnost zaplatit druhému žalovanému na vypořádání jeho spoluvlastnického podílu částku 1 331 205,50 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. O nákladech státu rozhodl výroky VI. až VIII. téhož rozsudku tak, že každému z účastníků řízení uložil povinnost zaplatit vždy 1/3 celkových nákladů státu, tedy vždy 22 823,80 Kč O nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky pak rozhodl výrokem IX. tak, že žádný z nich nemá na jejich náhradu právo. 2. Své rozhodnutí odůvodnil soud prvního stupně s odkazem na ustanovení § [číslo], § 1147 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), tím, že účastníci řízení se na přikázání všech vypořádávaných nemovitých věcí do podílového spoluvlastnictví žalobkyně a první žalované, jakož i na jejich ceně, fakticky dohodli, když spor zůstal pouze ohledně využití pozemku se stodolou, který pak soud přikázal do výlučného vlastnictví druhého žalovaného. 3. Pokud jde o vypořádávané nemovité věci, připomněl soud prvního stupně, že společným předkem všech účastníků byl pan [jméno] [příjmení] [datum narození] a zemřelý [datum], který vlastnil kromě všech vypořádávaných nemovitých věcí dále i pozemek p. č. st. 6/1, jehož součástí je budova [adresa] (dále též jen„ zemědělská usedlost v [obec]“), a dále pozemek p. č. St. 98, jehož součástí je budova [adresa] (dříve v podílovém spoluvlastnictví [jméno] [příjmení] a jeho syna Ing. [jméno] [příjmení]), a k němu přiléhající pozemek p. [číslo] vše obci a k. ú. [obec]. Ještě za svého života [jméno] [příjmení] rozdělil část svého majetku tím způsobem, že [jméno] [příjmení] (své dceři - právní předchůdkyni druhého žalovaného – tedy původní druhé žalované v tomto řízení) daroval právě zemědělskou usedlost v [obec] a Bc. [jméno] [příjmení] (své vnučce a první žalované) a [jméno] [příjmení] (svému vnukovi) daroval (v případě dále uvedené budovy spolu se svým synem Ing. [jméno] [příjmení]) do rovnodílného podílového spoluvlastnictví pozemky p. [číslo] p. č. St. 98, jehož součástí je budova [adresa]. Po smrti [jméno] [příjmení] ([datum]) pak jeho spoluvlastnický podíl o velikosti id. ½ na obou pozemcích i budově připadl jeho dceři [jméno] [příjmení] (pravnučce [jméno] [příjmení] a žalobkyni v tomto řízení). Po smrti [jméno] [příjmení] pak v rámci dědického řízení jeho dědici, tedy [jméno] [příjmení] (jeho dcera, právní předchůdkyně druhého žalovaného a původní druhá žalovaná), Bc. [jméno] [příjmení] (jeho vnučka a první žalovaná) a tehdy ještě nezl. [jméno] [příjmení] (jeho pravnučka – dcera zemřelého vnuka [jméno] [příjmení] a žalobkyně v této věci), uzavřeli dohodu, dle které se [jméno] [příjmení] stala spoluvlastnicí podílu o velikosti id. ½ na předmětných nemovitých věcech a první žalovaná a žalobkyně potom každá spoluvlastnicí spoluvlastnického podílu o velikosti id. ¼ na těchto. Všichni tři spoluvlastníci jsou ve shodě, že chtějí toto své podílové spoluvlastnictví zrušit a vypořádat je tak, aby se rovnodílnými spoluvlastníky všech nemovitých věcí staly žalobkyně a první žalovaná, s výjimkou pozemku se stodolou. Účastníci řízení se rovněž nakonec shodli na tom, že obvyklá cena vypořádávaných nemovitých věcí odpovídá ceně stanovené revizním znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], č. [tel. číslo]. Předmětem sporu tudíž zůstala pouze otázka, kdo se stane po zrušení podílového spoluvlastnictví vlastníkem právě pozemku se stodolou. 4. Pokud jde o pozemek se stodolou, zkoumáním znalců [příjmení] [jméno] [příjmení] a ještě před tím i Ing. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že tento nelze rozumně bez vynaložení nepřiměřených finančních nákladů fyzicky rozdělit mezi spoluvlastníky na samostatné věci. Soud prvního stupně dále vyšel ze zjištění znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], podle něhož byla stodola vystavěna v roce [číslo], přičemž stáří této stavby je seznatelné rovněž na stavbě samé, o čemž se soud přesvědčil při místním šetření. Původním vlastníkem tohoto pozemku včetně stavby na něm stojící byl [jméno] [příjmení] a stavba stodoly jednoznačně náležela k zemědělské usedlosti v [obec] Tomu rovněž odpovídá skutečnost, že stodola je zčásti podsklepená a tento sklep je přístupný pouze ze dvora zemědělské usedlosti v [obec], která je nyní ve výlučném vlastnictví druhého žalovaného, když tento sklep byl zjevně budován současně se stavbou stodoly, což bylo zjištěno jak při šetření na místě samém, tak i ze stanoviska obce Písečné ze dne 8. 10. 2014, č. j. 16/14, vydaného pro potřeby řízení v další věci účastníků vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 14 C 182/2008 a rovněž ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] předloženého v posledně uvedené věci. Připomněl též, že přístup a příjezd k pozemku se stodolou má druhý žalovaný (stejně jako každý další vlastník zemědělské usedlosti v [obec]) zajištěný rozsudkem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 29. 1. 2018, č. j. 14 C 182/2008-590, kterým bylo zřízeno právo nezbytné cesty odpovídající věcnému břemeni k pozemku se stodolou, a to právo přístupu a příjezdu přes část pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec], oddělenou z pozemku [parcelní číslo] geometrickým plánem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] č. zak. [číslo] 2013. 5. Proti rozhodnutí soudu prvního stupně, a to konkrétně proti přikázání pozemku se stodolou do výlučného vlastnictví druhého žalovaného, podaly odvolání žalobkyně a první žalovaná. Obě shodně navrhly, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně v napadené části změnil tak, že pozemek se stodolou přikáže (stejně jako všechny ostatní vypořádávané nemovité věci) do jejich rovnodílného podílové spoluvlastnictví za současného uložení povinnosti zaplatit druhému žalovanému vypořádací podíl částkou dalších 91 000 Kč celkem (tj. každé z odvolatelek částkou 45 500 Kč). 6. V důvodech odvolání namítly, že soud prvního stupně v rozporu s konstantní judikaturou vyšších soudů nepřihlédl k dalším rozhodným skutečnostem, které byly provedeným dokazováním zjištěny, a které mají vliv na to, komu má být přikázána věc při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Pokud jde o historickou vazbu na vypořádávané nemovité věci, připustily, že tato je zachována u všech účastníků řízení. Druhý žalovaný se nicméně k záměru, jak hodlá nemovité věci užívat, vyjádřil pouze tak, že nezíská-li stodolu, zemědělskou usedlost v [obec] prodá třetímu subjektu. Nakonec druhý žalovaný své stanovisko k vypořádání předmětných nemovitých věcí změnil a souhlasil s tím, že veškeré zbývající sporné pozemky s výjimkou pozemku se stodolou budou přikázány do rovnodílného podílového spoluvlastnictví žalobkyně a první žalované. Obě odvolatelky druhému žalovanému vytkly, že se o vypořádávané nemovité věci nestaral a péči o tyto zajišťovala pouze rodina žalobkyně (zejména si plnila povinnost majitele lesa předcházet škodám a likvidovat napadený porost a povinnost udržovat porost v místě elektrického vedení v určité výšce apod.). Ač byl dříve druhý žalovaný vyzván, aby se na činnostech nutných k údržbě a péči o nemovité věci podílel, neučinil tak. S přihlédnutím k probíhajícímu stavebnímu řízení odvolatelky dovodily, že úmyslem rodiny druhého žalovaného je zrealizovat přestavbu zemědělské usedlosti v [obec] na rekreační objekt. Současně však poukázaly na to, že žalovaný (ani nikdo jiný) v současné době zemědělskou usedlost v [obec] neužívá, a doposud nebyla zahájena ani samotná přestavba objektu. Záměrem druhého žalovaného tudíž není pozemek se stodolou skutečně užívat v souladu s jeho historickým určením jako zemědělskou usedlost, ale tuto přestavět včetně stodoly na rekreační objekt zahrnující více samostatných jednotek pro individuální rekreaci včetně společenské místnosti. Jedná se o projekt, který je investičně a ekonomicky výnosný, avšak naprosto v rozporu s rodinnou tradicí a se stávajícím způsobem užití pozemku se stodolou jako hospodářské budovy. V tomto kontextu se tak stává zcela bezpředmětným konstatování soudu prvního stupně, že stavba stodoly patří k zemědělské u