58 CO 45/2021-153 — Krajský soud v Brně

1. Odvoláním napadeným rozsudkem soudu I. stupně bylo určeno, že spoluvlastnický podíl o velikosti ideální jedné poloviny na pozemku parcelní číslo stavební [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba - budova s číslem popisným [číslo], objekt k bydlení, a spoluvlastnický podíl o velikosti ideální jedné poloviny na pozemku p. [číslo] zahrada, nacházející se v katastrálním území Kroměříž, obec Kroměříž, zapsaný na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště Kroměříž (dále jen předmětné nemovitosti), který byl předmětem absolutně neplatné darovací smlouvy uzavřené dne [datum] mezi [jméno] [příjmení], narozeným [datum], zemřelým [datum], jako dárcem, a žalovaným 1 jako obdarovaným, jsou součástí společného jmění manželů [jméno] [příjmení], narozeného [datum], zemřelého dne [datum] a žalované 2 (výrok I.). Dále rozhodl, že žalovaný 1 je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 33.798 Kč k rukám jejího zástupce do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.) a že žalobkyni se právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované 2 nepřiznává (výrok III.). 2. Podle podstatné části odůvodnění rozsudku vzal soud I. stupně za prokázaný následující skutkový děj, kdy tyto skutečnosti nejsou mezi účastníky sporné: Okresní soud v Kroměříži svým usnesením ze dne 13. 10. 2006, č. j. 13- 0 Nc 2016/2006-6, ustanovil žalované 2 opatrovníkem [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] a žalovaná 2 prodali na základě kupní smlouvy ze dne [datum] bytovou jednotku [číslo] 19 s příslušenstvím manželům [příjmení]. Jelikož žalovaná 2 je omezena ve svéprávnosti a nemohla takový právní úkon učinit, byl tento úkon schválen Okresním soudem v Kroměříži, a to jeho rozsudkem č. j. 13- 0 Nc 2016/2006-35. Dne 14. 7. 2008 uzavřeli [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení] a její manžel [jméno] [příjmení] jako kupující kupní smlouvu se [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako prodávajícími; předmětem této smlouvy byla koupě předmětných nemovitostí. Dne [datum] uzavřel [příjmení] [příjmení] jako dárce a žalovaný 1 jako obdarovaný darovací smlouvu, na základě které dárce obdarovanému daroval svůj spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech. 3. Soud I. stupně dospěl k závěru, že předmětné nemovitosti, které byly uvedenou darovací smlouvou dárcem obdarovanému darovány, byly dle ustanovení § 143 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. ve společném jmění manželů [jméno] [příjmení] a žalované 2, jelikož byly nabyty za trvání jejich manželství z finančních prostředků, které byly získány prodejem bytu, jenž byl ve společném jmění manželů [jméno] [příjmení] a žalované 2. K platnosti darovací smlouvy uzavřené dle ustanovení § 2055/1 občanského zákoníku by tedy bylo zapotřebí, aby s darováním vyslovil souhlas soud, neboť žalovaná 2 je nezpůsobilá k takovým právním úkonům; soud však toto darování za žalovanou 2 neschválil. Soud prvého stupně uzavřel, že z toho důvodu je předmětná darovací smlouva absolutně neplatná podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neboť odporuje zákonným ustanovením. Vzhledem k absolutní neplatnosti této smlouvy pak na základě ní nemohl obdarovaný (žalovaný 1) nabýt spoluvlastnický podíl k předmětným nemovitostem. Soud I. stupně se neztotožnil s právním názorem žalovaného 1, že darovací smlouva je neplatná relativně. 4. Dále soud I. stupně uzavřel, že žalobkyně prokázala naléhavý právní zájem ve smyslu ustanovení § 80 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) na takovém určení, jelikož bez tohoto určení by nebylo možno zapsat její vlastnické právo v katastru nemovitostí. Dále uzavřel, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť je dcerou žalované 2, tedy potenciální dědičkou pozůstalosti po své matce, a je tedy nepochybné, že převod předmětných nemovitostí, které jsou ve společném jmění manželů [jméno] [příjmení] a žalované 2, zasahuje do její právní sféry. Do právní sféry žalobkyně zasahuje převod předmětných nemovitostí rovněž z toho důvodu, že tato má se svým manželem ve společném jmění manželů druhý spoluvlastnický podíl o velikosti ideální jedné poloviny na předmětných nemovitostech. Jestliže zápis vlastníka v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti, když v tomto zápise není uvedeno, že nemovitosti jsou součástí společného jmění manželů [jméno] [příjmení] a žalované, může to ohrozit výkon vlastnického práva žalobkyně k předmětným nemovitostem. 5. Soud prvého stupně dále uvedl, že pokud jde o žalobu na určení vlastnického práva, ta musí směřovat proti osobám, které jsou zapsány v katastru nemovitostí jako vlastníci takových nemovitých věcí, proto je žalovaný 1 v předmětné věci pasivně legitimován. Žalovaná 2 je pasivně legitimována proto, že výrok pravomocného rozsudku je závazný pro účastníky řízení, a jelikož nevystupuje na straně žalobce, musí být stranou žalovanou. 6. Žalovaný [jméno] [příjmení] napadl odvoláním výroky I. a II. rozsudku. Nesouhlasil s názorem soudu I. stupně, že darovací smlouva, na jejímž základě nabyl podíl na předmětných nemovitostech, je absolutně neplatnou a blíže svůj názor podrobně odůvodnil. Dále poukázal na to, že soud bez dalšího převzal tvrzení žalobkyně o nezpůsobilosti žalované 2 právně jednat, aniž by se zabýval tím, zda byla schopna učinit právní jednání, jakým uzavření darovací smlouvy bylo, když si nevyžádal ani opatrovnický spis vedený Okresním soudem v Kroměříži. Žalovaná 2 však nikdy nebyla omezena ve svéprávnosti a její zesnulý manžel [příjmení] [příjmení] jí byl ustanoven opatrovníkem podle § 29 zákona č. 40/1964 Sb., a nikoli podle § 26 téhož zákona. Navrhl zrušení rozsudku a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení. 7. Žalovaná 2 ve svém písemném vyjádření k odvolání uvedla, že rozhodnutí soudu I. stupně považuje za věcně správné. Právní jednání, jehož předmětem bylo bezúplatné zcizení (darování) předmětné nemovitosti, která je součástí společného jmění žalované 2 a jejího zesnulého manžela, vyžadovalo schválení soudu. Jelikož smlouva schválena soudem nebyla, je neplatná pro rozpor se zákonem. Navrhla potvrzení rozhodnutí soudu I. stupně. 8. Krajský soud v [obec], pobočka ve [obec], jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.), po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu legitimovaným subjektem (§ 201 o. s. ř.), a že jde o rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř. a contrario), přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení jemu předcházející (§ 212a o. s. ř.); byť odvoláním žalovaného 1 byl napaden toliko výrok I. a II. rozsudku, přezkoumal odvolací soud i výrok III., neboť tento výrok je výrokem závislým na výroku I. (§ 212 písm. a/ o. s. ř.). 9. Odvolací soud doplnil dokazování toliko listinami ze spisu Okresního soudu v Kroměříži sp. zn. 27 D 701/2018 a ze spisu Okresního soudu v Kroměříži sp. zn. 0 P 101/2018. Z prvého spisu z usnesení ze dne 21. 11. 2018, č. j. 27 D 701/2018-43, zjistil, že [příjmení] [příjmení], narozený dne [datum], zemřel dne [datum], dědické řízení po tomto zůstaviteli bylo zastaveno a majetek nepatrné hodnoty zůstavitelem zanechaný byl vydán vypraviteli pohřbu [jméno] [příjmení], narozenému [datum]; rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Z druhého citovaného spisu zjistil odvolací soud z usnesení Okresního soudu v Kroměříži ze dne 6. 9. 2021, č. j. 0 P 101/2018-530, že [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], byl jmenován opatrovník, a to město Kroměříž; dále z uvedeného spisu bylo zjištěno, že usnesení bylo napadeno odvoláním, věc byla předložena odvolacímu soudu a doposud ve věci nebylo rozhodnuto; znamená to, že [jméno] [příjmení] je v současné době zastoupena opatrovníkem městem Kroměříž. 10. Žalobkyně se určovací žalobou domáhá určení, že předmětné nemovitosti jsou součástí společného jmění manželů [jméno] [příjmení], narozeného [datum], zemřelého [datum], a žalované [jméno] [příjmení]. 11. Určovací žaloba má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Přitom příslušné právní závěry se vážou nejen k žalobě na určení jako takové, ale také k tomu, jakého konkrétního určení se žalobce domáhá (srovnej 3 Cdon 1338/96 - viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 8. 2005, sp. zn. 26 Cdo 1391/2004). 12. [příjmení] o tom, zda součástí dědictví po zůstaviteli je určitá věc, se v občanském soudním řízení typově řeší žalobou na určení, že zůstavitel byl ke dni svého úmrtí vlastníkem věci (srovnej přiměřeně rozsudek Nejvyššího soudu ČR