59 CO 109/2022-109 — Krajský soud v Brně

1. Soud I. stupně v záhlaví označeným usnesením nařídil k uspokojení pohledávky zástavní věřitelky z úvěru poskytnutého na základě úvěrové smlouvy [číslo] ve výši 662 359,15 Kč spolu s úrokem ve výši 9,63 % p. a. z částky 616 864,49 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % p. a. z částky 616 864,49 Kč od [datum] do zaplacení, zajištěné zástavním právem smluvním k nemovitostem dle smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem [číslo] soud nařizuje soudní prodej zástavy, a to spoluvlastnického podílu ve výši id. ½ na stavbě [adresa], rodinný dům, která stojí na pozemku [parcelní číslo] v obci [obec] a k. ú. [obec] u [obec] a která je zapsána v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Zlín na [list vlastnictví] pro [územní celek] a k. ú. [obec] u [obec], jehož vlastníkem je zástavní dlužník. 2. Proti tomuto usnesení podal zástavní dlužník odvolání, v němž žádal jeho zrušení. Namítal, že proti jeho manželce je vedeno insolvenční řízení a zástavní věřitelka v něm podala přihlášku pohledávky [číslo] ve výši 1.693.591,35 Kč, která převyšuje pohledávku uplatněnou v této žalobě. Výši jistiny, přihlášené do insolvenčního řízení na základě smlouvy [číslo] o zápůjčce částky 700.000 Kč, zástavní věřitelka uvedla 1.644.864,40 Kč a insolvenční správce převzal do podstaty nemovitosti v k. ú. [obec] u [obec], představující předmět zajištění. Zástavnímu dlužníkovi není známo, že by mu zástavní věřitelka dala více než 700.000 Kč a jistina tedy narostla na 1.644.864,40 Kč. Insolvenční soud vyloučil polovinu nemovitostí z podstaty a předmětem insolvenčního řízení je id. ½ nemovitých věcí manželky, které jsou v jejím podílovém spoluvlastnictví. Zástavní dlužník kladl otázku, z jakého důvodu přihlásila zástavní věřitelka pohledávku o téměř 1 mil. Kč vyšší, když id. ½ nemovitostí manželky postačuje na uhrazení dluhu v insolvenčním řízení. Napadeným rozhodnutím soud I. stupně upřednostnil práva věřitele a nepostupoval podle § 5 písm. d) insolvenčního zákona, podle kterého je věřitel povinen zdržet se jednání směřujícího k uspokojení pohledávek mimo insolvenční řízení. Zástavní dlužník dále poznamenal, že je invalidním a napadeným rozhodnutím soud I. stupně omezil jeho vlastnické právo, kdy navíc rozhodoval bez respektování ustavení insolvenčního zákona. 3. Důvod pro zrušení napadeného usnesení zástavní dlužník u odvolacího jednání spatřoval dále v tom, že o nařízení prodeje zástavy již bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu ve [obec] ze dne 20. 8. 2013 č. j. [číslo jednací] a je dána překážka věci rozsouzené. 4. Zástavní věřitelka v písemném vyjádření k odvolání uvedla, že s odvolacími tvrzeními dlužníka se již vypořádal soud I. stupně. V insolvenčním řízení byla přihlášena i další pohledávka, která není předmětem tohoto řízení, a jak uvedl i soud I. stupně, přihláška pohledávky byla v souhrnné výši 1.693.591,35 Kč, po částečném zpětvzetí přihlášky činí jen 1.182.247,64 Kč, na pohledávku z úvěrové smlouvy, která je zajištěna zástavním právem na budově, připadá částka 662.359,15 Kč, jíž se částečné zpětvzetí přihlášky pohledávky nedotýká. Zástavní věřitelka dále podotkla, že i kdyby předmětná pohledávka byla v budoucnu zcela uhrazena zpeněžením majetkové podstaty v insolvenčním řízení manželky zástavního dlužníka, nebrání to zástavní věřitelce, aby se domáhala svého práva i prostřednictvím soudního prodeje zástavy ve vlastnictví zástavního dlužníka. Zástavní věřitelka souhlasila se závěrem soudu I. stupně, že insolvenční řízení ve věci manželky, v jehož rámci majetkovou podstatu tvoří mimo jiné spoluvlastnický podíl manželky ve výši id. ½ na předmětné budově, nezakládá překážku k tomu, aby bylo možné postihnout zástavním právem spoluvlastnický podíl zástavního dlužníka ve výši id. ½ na předmětné budově, když opačný přístup by vedl k bezdůvodnému zvýhodnění zástavního dlužníka na úkor zástavní věřitelky, která by se po dobu insolvenčního řízení nemohla domoci realizace části svého zástavního práva. Zástavní věřitelka navrhla napadené rozhodnutí potvrdit. 5. Odvolací soud shledal odvolání zástavního dlužníka včasným (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a subjektivně i objektivně přípustným (§ 201, § 202 a contrario, o. s. ř.). Napadené rozhodnutí posuzoval za podmínek vyplývajících z ust. § 353a a násl. zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění (dále jen„ z. ř. s.“). 6. O odvolání bylo rozhodnuto v nepřítomnosti zástavní věřitelky, která svoji neúčast omluvila, a souhlasila s projednáním věci ve své nepřítomnosti. 7. Nejprve se odvolací soud zabýval námitkou zástavního dlužníka, že je dána překážka věci rozsouzené. 8. V posuzované věci se zástavní věřitelka domáhala nařízení prodeje zástavy ve vztahu ke spoluvlastnickému podílu zástavního dlužníka na základě tvrzení, že poskytla zástavnímu dlužníkovi a jeho manželce – [jméno] [příjmení], [datum narození], na základě úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ Úvěrová smlouva“) úvěr ve výši 700.000 Kč, který se dlužníci zavázali splatit společně s úrokem ve výši 10,56 % p. a. (od [datum] ve výši 9,63 % p. a.) v pravidelných měsíčních anuitních splátkách k 14. dni v měsíci. K čerpání úvěru došlo dne [datum] ve výši 679.000 Kč. K zajištění pohledávky z předmětného úvěru včetně příslušenství uzavřela zástavní věřitelka se zástavním dlužníkem a jeho manželkou dne [datum] smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitostem [číslo] kterou bylo zřízeno zástavní právo smluvní mimo jiné k nemovitostem zapsaným na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a k. ú. [obec] u [obec], které jsou v rovnodílném podílovém spoluvlastnictví zástavního dlužníka a jeho manželky. Úvěr prohlásila zástavní věřitelka za okamžitě splatný ke dni [datum]; k tomuto dni dlužná částka činila 662.359,15 Kč, z toho neuhrazená jistina ve výši 616.864,49 Kč, neuhrazené poplatky za správu ve výši 900 Kč, neuhrazené smluvní úroky ke dni zesplatnění ve výši 38.449,40 Kč a neuhrazené úroky z prodlení ke dni zesplatnění ve výši 6.145,26 Kč. 9. Ze spisu Okresního soudu ve [obec] sp. zn. [spisová značka] odvolací soud zjistil, že ve věci zástavního věřitele [právnická osoba], [IČO], sídlem [obec a číslo], [ulice a číslo] proti zástavnímu dlužníkovi [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], nařídil Okresní soud ve [obec] usnesením ze dne 20. 8. 2013 č. j. [číslo jednací] prodej zástavy - nemovitostí ve vlastnictví zástavního dlužníka, a to pozemku p. č. st. [anonymizováno] a pozemku [parcelní číslo], vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], k uspokojení pohledávky zástavního věřitele ve výši 655.980,15 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % p. a. z částky 616.864,49 Kč od [datum] do [datum], úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 616.864,49 Kč od [datum] do [datum] a úrokem z prodlení ve výši 7,05 % p. a. z částky 616.864,49 Kč od [datum] do zaplacení, vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] mezi zástavním věřitelem jako věřitelem a [jméno] [příjmení], [datum narození] a [jméno] [příjmení], [datum narození], jako dlužníky (výrok I). Řízení bylo v části, v níž se zástavní věřitel domáhal nařízení prodeje zástavy - nemovitostí ve vlastnictví zástavního dlužníka, a to pozemku p. č. st. [anonymizováno] a pozemku [parcelní číslo], vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], k uspokojení pohledávky zástavního věřitele ve výši 6.379 Kč, zastaveno (výrok II). a bylo rozhodnuto o nákladech řízení (výrok III). Z uvedeného rozhodnutí se podává, že smlouva o úvěru byla uzavřena pod reg. [číslo] na jejím základě byl poskytnut dlužníkům úvěr 700.000 Kč. Zástavní právo k zajištění pohledávky z úvěrové smlouvy bylo zřízeno na základě zástavní smlouvy ze dne [datum]. 10. Podle § 159a odst. 4 o. s. ř., jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu. 11. Překážka věci pravomocně rozhodnuté je podmínkou řízení, jejíž nedostatek znemožňuje, aby soud v řízení, které bylo zahájeno později, rozhodl ve věci samé. Věcí samou je nárok uplatněný žalobou, o němž má být v řízení meritorně rozhodnuto. Spolu s nárokem se rozumí věcí samou také jeho příslušenství, tj. úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s uplatněním nároku, s výjimkou nákladů řízení. 12. Soudní praxe dovodila, že překážka věci pravomocně rozhodnuté nastává v případě, že se v novém řízení jedná o projednání stejné věci. O stejnou věc se jedná tehdy, jde-li v novém řízení o tentýž nárok nebo stav, o němž již bylo pravomocně rozhodnuto, a týká-li se stejného předmětu řízení a týchž osob. Není samo o sobě významné, mají-li stejné osoby v novém řízení rozdílné procesní postavení. Tentýž předmět řízení je dán tehdy, jestliže tentýž nárok nebo stav vymezený žalobním petitem vyplývá ze stejných skutkových tvrzení, jimiž byl uplatněn (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2001, sp. zn. 20 Cd