59 CO 157/2022-100 — Krajský soud v Brně

1. Soud I. stupně v záhlaví označeným rozsudkem zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaný byl povinen zaplatit 200.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení a částku 16.200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok I) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). 2. V odůvodnění svého rozhodnutí soud I. stupně v podstatném uvedl, že dle žalobních tvrzení uzavřela žalobkyně s žalovaným dohodu o provedení rekonstrukce bytu za částku 450.000 Kč, k předání zrekonstruované nemovitosti došlo na konci března 2018, ačkoliv byt vykazoval vady. V posudku autorizovaného technika pro pozemní stavby je uveden výčet neodborně provedených prací. Způsobená škoda za neodborně provedené práce činí 200.000 Kč, v důsledku toho žalobkyně byla nucena prodat nemovitost za nižší cenu. Nárok na zaplacení částky 16.200 Kč odůvodnila žalobkyně tím, že žalovanému půjčila finanční prostředky na nábytek a obstarání životních potřeb a zbývá doplatit dlužná částka 16.200 Kč. 3. K nároku na zaplacení částky 200.000 Kč s příslušenstvím soud I. stupně uvedl, že v písemně uzavřené dohodě o provedení rekonstrukce bytu 3+1 ve [obec] jsou obecně uvedeny práce, které měly být provedeny, bez jejich podrobnější konkretizace. Cena za dílo byla sjednána částkou 450.000 Kč. Soud I. stupně uvedl, že žalobkyně nevytkla žalovanému písemně a neuplatnila slevu z ceny díla ve výši 200.000 Kč. Žalovanému byla žaloba doručena dne [datum]. 4. Soud I. stupně nárok posoudil podle ust. § 2586 a § 2618 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a dovodil, že žalobkyně neuplatnila ve lhůtě dvou let do [datum] (byt měl být převeden na třetí osobu [datum]) zjevné vady díla, ačkoliv je povinna provést kontrolu předmětu díla co nejdříve po předání a vady díla oznámit zhotoviteli neprodleně, nejpozději do dvou let. Jestliže žalobkyně viděla vady již v listopadu 2017, nic jí nebránilo, aby je náležitě vytkla. Nejpozději musí objednatel vady díla oznámit v objektivní lhůtě do dvou let od předání díla, a pokud tak neučiní, nemůže se odpovědnosti za vady soudní cestou domáhat. Jako opožděně podanou soud I. stupně proto žalobu ohledně částky 200.000 Kč zamítl. 5. Ve vztahu k nároku na zaplacení půjčky ve výši 16.200 Kč považoval soud I. stupně žalobní tvrzení neurčitá co do výše, data předání a splatnosti a žalobu zamítl pro neunesení břemene tvrzení. 6. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně odvolání. Namítala, že jí nebylo náležitě umožněno doplnit tvrzení, neboť je ročník 1954, trpí [příjmení] chorobou a její vyjadřovací schopnosti a formulování myšlenek jsou v důsledku nemoci zpomaleny. Při soudním jednání jí nebyl dán dostatečný prostor k zamyšlení nad kladenými otázkami, proto žalobkyně odpovídala chaoticky a nepřesně. Žalobkyně musí brát lék s nežádoucími účinky (halucinace, ospalost), na své onemocnění soud upozornila. Žalobkyně vyjádřila nesouhlas se zamítnutím žaloby jako opožděné, k čemuž namítala, že soud nezdůvodnil, z čeho ve svých závěrech vycházel. Dle žalobkyně je otázkou, zda lze žalobu zamítnout z důvodu, že vady díla údajně u zhotovitele včas nenamítla. K tomu žalobkyně uvedla, že vady namítala u zhotovitele v listopadu 2017 i po prodeji nemovitosti, a to ústně, což dle ní je po právu. Vady díla mu proto vytkla do dvou let od převzetí díla. Žalovaný zjevné vady odmítl odstranit a odmítl poskytnout slevu. Žalobkyně má za to, že soudem mělo být přinejmenším posouzeno, zda nemá nárok na slevu z ceny díla, že dílo převzala s výhradou. Protože měla sjednaný prodej bytu, od kterého nemohla odstoupit, v důsledku neodborně provedené rekonstrukce bytu byla kupní cena podstatně nižší, čímž byla žalobkyně poškozena. Žalobkyně navrhla, aby napadený rozsudek byl zrušen. 7. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil. 8. Žalobkyně podala odvolání včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), je osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o. s. ř.), odvolání směřuje proti rozhodnutí, které lze odvoláním napadnout (§ 201, § 202 a contrario, o. s. ř.) a uvádí v něm způsobilé odvolací důvody, podřaditelné pod ust. § 205 odst. 2 písm. c/, e/, g/ o. s. ř. 9. Odvolací soud přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně včetně řízení jemu předcházejícího za podmínek vyplývajících z ustanovení § 212a odst. 1, 5 o. s. ř. 10. K odvolacímu jednání se dostavila zástupkyně žalobkyně. Žalobkyně a žalovaný se k jednání nedostavili. Žalobkyně podáním doručeným odvolacímu soudu dne [datum] požádala o odročení jednání z důvodu, že pobývá na Znojemsku, kde řeší rodinné a majetkové záležitosti po smrti své matky. Žádost o odročení jednání není včasná ani důvodná. Jestliže žalobkyni bylo předvolání k jednání doručeno prostřednictvím její zástupkyně dne [datum] a žalobkyně se mimo místo svého bydliště zdržuje po delší dobu (dle žádosti„ pobývá“ na Znojemsku), měla dostatečný časový prostor k podání žádosti dříve, než dva dny před nařízeným jednáním. Žádost pak není ani důvodná, neboť z žádosti nevyplývá, proč by vyřizování jiných soukromých záležitostí v den nařízeného jednání mělo být neodkladnou záležitostí. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Odvolací soud z výše uvedených důvodů odvolání projednal a rozhodl o něm podle § 211 ve spojení s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného. 11. Žalobkyně v odvolání namítala, že jí u jednání před soudem I. stupně nebyl dán přiměřený časový prostor k doplnění skutkových tvrzení, a to s ohledem na její onemocnění [příjmení] chorobou. Žalobkyně tím uplatnila námitku existence vady řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. 12. Odvolací námitku nepovažuje odvolací soud za důvodnou. Z protokolu o jednání konaném dne [datum] vyplývá, že žalobkyně byla ze strany soudu I. stupně poučena o povinnosti tvrzení ve vztahu k oběma uplatněným nárokům, přičemž byla k nim dotazy soudu I. stupně vedena k uvedení rozhodných skutkových okolností. Z protokolu o jednání je zřejmé, že žalobkyně na poučení soudu I. stupně stran nároku na zaplacení částky 200.000 Kč s příslušenstvím i nároku na zaplacení částky 16.200 Kč s příslušenstvím reagovala a na vznesené dotazy soudu I. stupně odpovídala, byť je patrné, že ze strany soudu I. stupně musela být k vylíčení skutkových okolností věci směřována řadou podrobných dotazů. Pokud žalobkyně nyní namítá, že neměla dostatek času k zodpovězení dotazů, uvedenému nelze přisvědčit, když ze strany žalobkyně ani její obecné zmocněnkyně, kterou si žalobkyně pro řízení zvolila k hájení svých procesních práv a která byla u jednání přítomna, nebylo dle protokolu žádáno například o poskytnutí lhůty k doplnění tvrzení, a samotná délka jednání čítající 59 minut neindikuje, že by žalobkyně s případnou pomocí zvolené zástupkyně neměla odpovídající časový prostor na dotazy soudu I. stupně reagovat. V dané souvislosti nutno poukázat i na skutečnost, že žalobkyně byla soudem I. stupně k doplnění skutkových okolností případu a k označení důkazů vyzývána také před jednáním písemnou formou, a to usnesením ze dne 16. 6. 2021 č. j. 28 C 78/2021-37, které jí bylo doručeno dne [datum], a usnesením ze dne 31. 8. 2021 č. j. 28 C 78/2021-48, které jí bylo doručeno dne [datum]. Žalobkyni bylo proto již před jednáním známo, že k uplatněným nárokům je třeba z její strany vylíčit další skutkové okolnosti a tyto měla možnost si již v té době myšlenkově utřídit. 13. K nároku na zaplacení částky 16.200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení uvádí odvolací soud následující. 14. V žalobě žalobkyně tvrdila, že žalovanému půjčila finanční prostředky na nábytek a obstarání životních potřeb. Žalobkyně však neuvedla konkrétní výši půjčené částky a další skutkové okolnosti tvrzené zápůjčky. Žalovanému zbývá dle žalobních tvrzení zaplatit z titulu zápůjčky 16.200 Kč. 15. Usnesením ze dne 16. 6. 2021 č. j. 28 C 78/2021-37 vyzval soud I. stupně žalobkyni mimo jiné k označení důkazů k prokázání tvrzení, že půjčila žalovanému finanční prostředky, a uvedení, na základě čeho, kdy, kde, jakým způsobem žalovanému finanční prostředky půjčila, a poskytl jí poučení, že v případě nesplnění výzvy neunese břemeno důkazní. 16. Žalobkyně reagovala na výzvu soudu podáním ze dne [datum], v němž uvedla, že žalovanému finanční prostředky půjčila postupně na žádost žalovaného. První půjčka byla poskytnuta ve výši 700 Kč v roce 2016 v hotovosti, další částky mu byly poskytovány průběžně. Jednalo se o částky 2.000 Kč, 1.000 Kč, 7.000 Kč, 1.500 Kč, 1.500 Kč, 1.300 Kč, které byly poskytnuty v hotovosti rovněž v průběhu roku 2016 v době, kdy žalovaný pracoval na rekonstrukci bytu. Byť žalobkyně uvedla, že ke svým tvrzením přikládá listinné důkazy, žádné listiny ke svému podání nepřipojila. 17. V dalším podání datovaném taktéž [datum], které bylo soudu I. stupně doručeno dne [datum], žalobkyně tvrdila, že žalovanému zaplatila dne [datum] částku 380.000 Kč (na rekonstrukci bytu) a tentýž měsíc mu osobně předala částku 60.000 Kč, která byla půjčkou. Tato půjčka byla spl