59 CO 167/2022-189 — Krajský soud v Brně

1. Soud I. stupně v záhlaví označeným rozsudkem zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala určení, že je vlastníkem té části sklepa (vinného sklepa) nacházejícího se pod pozemkem p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], ležící v [katastrální uzemí], obec Uherské Hradiště, vedené na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště Uherské Hradiště, a pod pozemkem p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] ležící v [katastrální uzemí], obec Uherské Hradiště, vedené na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště Uherské Hradiště (výrok I). Žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 12.414,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované (výrok II). 2. V odůvodnění svého rozhodnutí soud I. stupně při aplikaci ustanovení § 80 písm. c) o. s. ř. uzavřel, že žalobkyně nemá na požadovaném určení vlastnického práva naléhavý právní zájem. Uvedl, že na určení vlastnického práva k nemovitosti, která se zapisuje do katastru nemovitostí, je vždy naléhavý právní zájem, neboť bude dosaženo shody mezi stavem právním a stavem zapsaným v katastru. Soud I. stupně dovodil, že o takový případ se v posuzované věci nejedná, neboť soudní rozhodnutí nemůže sloužit k odstranění nesprávného zápisu v katastru nemovitostí, když sklepy ani jejich části se do katastru nemovitostí nezapisují a soudní rozhodnutí by nemohlo žalobkyni sloužit k odstranění nesprávného zápisu v katastru nemovitostí. K tvrzení žalobkyně, že potřebuje do své části sklepa zřídit vchod a ve stavebním řízení (které ohledně stavebních úprav k zajištění přístupu do sklepa však nevede) bude potřebovat prokázat vlastnické právo k části sklepa, soud I. stupně uvedl, že ani pozitivní petit žalobkyni neumožní zajištění přístupu do sklepa, jak žalobkyně sama uvedla. Výsledek řízení není rozhodný, neboť pokud by žalovaná své povinnosti plynoucí ze zákona umožnit žalobkyni přístup do sklepa neplnila, žalobkyně by se musela domáhat svého práva další žalobou a nelze předpokládat, že žalovaná své povinnosti nesplní. Má-li soudní rozhodnutí sloužit jako podklad pro stavební úřad, je žaloba dle soudu I. stupně předčasná, neboť není najisto postaveno, zda stavební řízení bude zahájeno a ani, zda otázka vlastnického práva bude pro stavební úřad sporná. Pokud žalobkyně žádala určení vlastnictví z důvodu, že má ve sklepě vodovodní přípojku a rozhodnutí potřebuje ke komunikaci s SVK, neuvedla, v čem by rozsudek zlepšil její postavení ve vztahu k dodavateli vody. Soud I. stupně neshledal jako relevantní ani důvod spočívající ve výkonu povinností z věcného břemene pečovat o klenutí sklepa, neboť je možné podat žalobu na plnění, kdy žalobkyně by se mohla domáhat umožnění přístupu do sklepa, pokud k tomu má právní titul. Určení vlastnického práva jí takový přístup nezajistí a nezabrání případnému dalšímu řetězení soudních sporů. Soud I. stupně nesouhlasil ani s důvodem spočívajícím ve vylepšení postavení žalobkyně ve stavebním řízení vedeném žalovanou o úpravu její nemovitosti, neboť vlastník sousedních nemovitostí je účastníkem stavebního řízení a stavebník musí postupovat tak, aby stavebními úpravami nedošlo k poškození okolních nemovitostí. 3. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně odvolání. Namítala, že vyklizení části sklepa není jedinou spornou otázkou mezi účastnicemi a žaloba na vyklizení spory nevyřeší. Po zakoupení domu [adresa] žalovanou nebylo žalobkyni umožněno vstupovat do její části sklepa. Žalobkyně uvedla, že ustanovení § 80 písm. c) o. s. ř. bylo k [datum] zrušeno, nadále se jedná jen o ust. § 80 o. s. ř. Žalovat na splnění povinnosti dle žalobkyně nelze, neboť to nevyřeší spornou situaci vlastnického práva k vinnému sklepu a poukázala v té souvislosti na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2005 sp. zn. 30 Cdo 940/2004. Uvedla, že vinný sklep je stavebně propojen s nemovitostí žalobkyně, která je evidována v katastru nemovitostí, větrací průduchy ze sklepa vedou uvnitř nosných zdí domu žalobkyně a už z této skutečnosti lze dovodit naléhavý právní zájem na určení vlastnictví části vinného sklepa, neboť je součástí stavby rodinného domu, která je součástí pozemku ve vlastnictví žalobkyně. Naléhavý právní zájem je dán i tím, že žalovaná odmítá respektovat, že předmětná část sklepa je ve vlastnictví žalobkyně, a rozhodnutí odstraní rozepře mezi nimi. Právo žalobkyně je ohroženo zejména tím, že nemůže nakládat se svým majetkem, část sklepa chce žalobkyně pronajmout třetí osobě a pokud nebude postaveno najisto, že je vlastníkem dané části sklepa, její postavení jako pronajímatele je značně nejisté. Rozhodnutí žalobkyni nezajistí přístup do sklepa, ale dojde k eliminaci sporů mezi účastnicemi, žalobkyně bude moci zamezit nechtěným stavebním úpravám v probíhajícím stavebním řízení žalované, bude se moci domáhat přístupu za účelem zpracování projektové dokumentace a bude moci plnit své povinnosti z věcného břemene. Dále žalobkyně namítala, že jestliže je naléhavý právní zájem automaticky dovozován za situace, že vlastnické právo vedené v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti, je nutné toto analogicky použít na jiná věcná práva. V daném případě je žalobkyně povinnou z věcného břemene k té části sklepa, kterou si nárokuje žalovaná a postrádá smysl, aby žalobkyně byla vázána věcným břemenem udržovat klenutí sklepa v pořádku, pokud by nebyla vlastníkem sklepa. Žalovaná má v úmyslu zbourat svůj rodinný dům a existuje obava, že demolice naruší i klenbu sklepa a žalobkyně pak bude muset hradit škody vzniklé poničením sklepa. Žaloba na vyklizení nezabrání demolici a poničení sklepa žalobkyně žalovanou. Dle žalobkyně došlo k odepření jejího práva na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 Úmluvy. K otázce správního řízení žalobkyně uvedla, že chce ve své části sklepa vybudovat samostatný vstup ze svého pozemku. [příjmení] mohla podat žádost o stavební povolení, musí být přílohou projektová dokumentace a protože je vlastnické právo žalobkyně zpochybňováno, nemůže se domáhat přístupu ke své nemovitosti přes pozemek žalované, ze kterého vede jediný přístup do sklepa, a nechat projektovou dokumentaci zpracovat. Stavební úřad bez projektové dokumentace stavební řízení zastaví a žalobkyni je proto zamítnutím žaloby znemožněno řízení o stavební povolení vést. Otázku vlastnického práva je nutno vyřešit i pro účely určení okruhu účastníků stavebního řízení, neboť kromě stavebníka je účastníkem i ten, kdo je vlastníkem stavby, na níž má být změna provedena. Pro správní orgán je pak závazný výrok soudního rozhodnutí, ve kterém je otázka vlastnického práva řešena meritorně. Žalobkyně navrhla, aby napadený rozsudek byl zrušen a věc vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. 4. Žalovaná v písemném vyjádření k odvolání nesouhlasila s odvolací námitkou, že žaloba na splnění povinnosti nevyřeší spornou situaci vlastnického práva k vinnému sklepu. Uvedla, že při projednání případné žaloby na splnění povinnosti by se soud jako předběžnou otázkou zabýval tím, zda žalobkyně je vlastníkem části sklepa. Namítaná stavební propojenost sklepa s nemovitou věcí žalobkyně naléhavý právní zájem dle žalované neosvědčuje a sklep s nemovitou věcí žalobkyně ani stavebně propojen není. Sklep nikdy nebyl součástí budovy žalobkyně a část sklepa, k níž žalobkyně požaduje určení vlastnického práva, nebyla nikdy oddělena od zbytku sklepa, sklep byl a dosud je jednou věcí a nelze odděleně uplatňovat vlastnické právo pouze k části sklepa, která není samostatnou věcí. Za účelové má žalovaná tvrzení, že vyřešení vlastnického práva odstraní veškeré rozepře mezi žalobkyní a žalovanou a naopak by mohlo vést k dalším žalobám na splnění povinnosti. Ani hypotetické lepší postavení žalobkyně při zajištění přístupu do sklepa či vyklizení sklepa naléhavý právní zájem neosvědčuje. Nemožnost žalobkyně nakládat s částí sklepa jejím pronájmem měla žalovaná za účelové tvrzení, když v postavení pronajímatele žalobkyně není a být nemůže, neboť sklep nikdy neužívala a nemá do něho přístup. Obdobně to platí pro eventuální zlepšení postavení žalobkyně v případném stavebním řízení, kdy naléhavý právní zájem z důvodu zájmu podat v budoucnu žádost o stavební povolení v době podání žaloby nebyl a není ani nyní dán. Určením vlastnického práva by nebyla vyřešena ani otázka věcného břemene. Dle žalované žalobkyně věcným břemenem vázána není, neboť došlo k jeho promlčení. Žalobkyně ani její právní předchůdkyně povinnost z věcného břemene nikdy nevykonávaly a žalobkyně po žalované nikdy umožnění výkonu její povinnosti nepožadovala. Žalobkyně by musela podat žalobu na splnění povinnosti, kterou by se domáhala vyklizení části sklepa, umožnění vstupu do sklepa apod., žaloba na určení vlastnického práva její situaci nevyřeší. Žalovaná nesouhlasila s tím, že žalobkyni byl odepřen přístup k soudu, když jí bylo od setkání zástupců účastnic známo, že naléhavý právní zájem na určení není dán, a soudem I. stupně byla při jednání poučena o