59 CO 196/2021-144 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví citovaným rozsudkem Okresní soud v Uherském Hradišti (dále jen soud I. stupně) rozhodl tak, že určuje se, že právní jednání dlužníka - [jméno] [příjmení], bytem [adresa], r.č.: [číslo], a Žalované - [jméno] [příjmení], bytem [adresa], datum [datum narození], spočívající v uzavření kupní smlouvy ze dne [datum], na jejímž základě bylo převedeno vlastnické právo k nemovitým věcem: pozemkům st [číslo] o výměře 190 m² – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: [adresa], rodinný dům, stavba stojí na pozemku pč. St [číslo], St 4830/55 o výměře 17 m² – ostatní plocha, jiná plocha, St [číslo] o výměře 125 m² – ostatní plocha, jiná plocha, zapsaným na [list vlastnictví] vedeném pro k. ú. [obec] u [obec], obec Boršice a okres [okres] Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště Uherské Hradiště, které jsou ke dni vydání rozsudku v katastru nemovitostí zapsány jako parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [obec], [adresa], rodinný dům, parc. [číslo] ostatní plocha – jiná plocha, parc. [číslo] ostatní plocha – jiná plocha, na listu vlastnictví [číslo] vedeném pro k. ú. [obec] u [obec], obec Boršice a okres [okres], Katastrálním pracovištěm Uherské Hradiště, kdy vklad vlastnického práva byl povolen rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrálního pracoviště Uherské Hradiště č.j. V-597/2018-711 s právními účinky vkladu ke dni [datum], není vůči žalobci - [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], právně účinné (I.) a žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 2 900 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku (II.). 2. V podstatných důvodech svého rozhodnutí uvedl, žalobu shledal žalobu důvodnou. Pravomocným směnečným platebním rozkazem a rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum] byli žalovaní [právnická osoba], [jméno] a [jméno] [příjmení] zavázáni k zaplacení částky 750.000 Kč s příslušenstvím a nákladů řízení ve výši 45.086 Kč. Směnečný platební rozkaz je pravomocný proti žalovanému [jméno] [příjmení] a vykonatelný [datum]. Citovaný rozsudek ze dne [datum] je vykonatelný proti společnosti [právnická osoba] dne [datum] a vůči [jméno] [příjmení] je vykonatelný [datum] Ani přes právní moc a vykonatelnost těchto rozhodnutí povinní svůj dluh vůči žalobkyni v přiznané jistině ve výši 750.000 Kč neuhradili a jak žalobkyně uvedla, byly v rámci exekučního řízení zaplaceno pouze dvě částky 4.300 Kč a 37.000 Kč. Přestože směnka ze dne [datum] na částku 1.503.586 Kč na řad žalobkyně, vystavená společností [právnická osoba] a avalovaná [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] se stala splatnou [datum], povinné osoby z této směnky svůj dluh vůči žalobkyni neuhradily a jak výše uvedeno [jméno] [příjmení] smlouvou ze dne [datum] převedl nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] u [obec] za dohodnutou cenu 100.000 Kč na [jméno] [příjmení], a tím se vlastně zbavil majetku, z něhož mohl být oprávněný zcela, případně částečně, uspokojen. Existence dalšího majetku společnosti [právnická osoba] a dalších povinných [jméno] a [jméno] [příjmení] nebyla prokázána, což lze dovodit i z probíhajícího exekučního řízení, v rámci kterého byla zatím vymožena pouze nepatrná částka. V době, kdy [jméno] [příjmení] převáděl na [jméno] [příjmení] označené nemovitosti, byla [jméno] [příjmení] manželkou druhého dlužníka [jméno] [příjmení] a švagrovou [jméno] [příjmení]. Lze tedy předpokládat, že s finanční situací, jak společnosti [právnická osoba], tak i dalších zavázaných osob, tedy [jméno] [příjmení] [jméno] manžela a [jméno] [příjmení] - tehdejšího švagra, byla obeznámena a úmysl dlužníka [jméno] [příjmení] zbavit se majetku a tím zkrátit věřitele jí musel být znám. V této souvislosti lze poukázat také na velmi nízkou částku, za kterou byly sporné nemovitosti převáděny. V souzené věci se však jedná o právní úkon mezi dlužníkem a osobu blízkou a není tedy třeba prokazovat úmysl dlužníka zkrátit věřitele, neboť tento úmysl dlužníka se ze zákona předpokládá. V daném případě důkazní břemeno leží na osobě blízké, tedy na žalované, aby prokázala, že úmysl dlužníka zkrátit věřitele nemohla v době učiněného odporovatelného právního úkonu při vyvinutí náležité pečlivosti rozpoznat. Z žádného důkazu nelze dovodit, že by žalovaná prokázala náležitou pečlivost k tomu, aby případný úmysl dlužníka zkrátit věřitele rozpoznala. Jak výše uvedeno, žalovaná se k žalobě nevyjádřila, žádný důkaz o tom, že vyvinula náležitou pečlivost a byla dostatečně aktivní k tomu, aby se přesvědčila o úmyslu k uzavření kupní smlouvy, neprokázala a soud tedy považuje žalobu za důvodnou a ve smyslu citovaného ustanovení § 589 o.z. určil, že kupní smlouva je vůči žalobkyni neúčinná. 3. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 2.900 Kč, (§151 odst. 3 o. s. ř., vyhlášky [číslo]), které soud uložil žalované uhradit do 3 dnů od právní moci rozhodnutí. 4. Podle § 151 odst. 3 o. s. ř. účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoloží výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Podle § 1 a 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. výše paušální náhrady, která náleží účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem, podle § 137 odst. 2 o. s. ř. a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, činí 300 Kč za každý úkon. V souzené věci činí paušální náhrada žalobkyně 900 Kč, tj. náhrada za tři úkony po 300 Kč (výzva k plnění, žaloba, doplnění žaloby). Náklady řízení spolu se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2.000 Kč tedy činí 2.900 Kč. 5. Proti rozsudku podala odvolání žalovaná. Namítala, že na základě uzavřené Dohody o uspořádání majetkových povinností a práv a vypořádání společného jmění ze dne [datum], tedy v době, kdy [jméno] [příjmení] nežila s [jméno] [příjmení], kdy manželství bylo následně rozvedeno dohodou bývalých manželů, koupila [jméno] [příjmení] od [jméno] [příjmení] nemovitost zapsanou v [list vlastnictví] v k. ú. [obec] u [obec] dne [datum], na jejímž základě bylo převedeno vlastnické právo k nemovitým věcem výhradně na [jméno] [příjmení]. 6. Má za to, že již v době koupě se v osobě [jméno] [příjmení] (bývalý švagr), jednalo o osobu blízkou pouze formálně, přičemž vymezení osoby blízké v českém právním řádu je opravdu nejednotné. Odvolatelka jako žalovaná, koupila kupní smlouvou (nikoliv smlouvou darovací, jak mylně uvedeno v rozsudku) nemovitost zapsanou na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] u [obec] od svého bývalého švagra a v dobré víře, naprosto bez vědomí jeho závazku, tak jako bez vědomí závazku svého bývalého manžela, a to do svého výlučného vlastnictví po uzavření dohody o majetkovém vypořádání SJM. 7. Z uvedeného je spíše patrné, že důkazní břemeno prokázání úmyslu zkrátit své věřitele, leželo na straně žalobkyně nikoliv žalované. 8. Žalovaná, jako odvolatelka, nebyla s [jméno] [příjmení] v žádném kontaktu. Prodej nemovitostí zprostředkoval její známý v rámci své realitní činnosti, nikoliv někdo z okruhu její bývalé rodiny. Není a nebylo povinností žalované lustrovat majetkové poměry osoby [jméno] [příjmení], když žalovaná ani takovou možnost neměla. Žádné omezující majetkové právo v listu vlastnictví zapsáno nebylo. Predigovat tedy fiktivní znalost majetkových poměrů [jméno] [příjmení] je ze strany soudu ničím nepodložená spekulace. 9. Soudu I. stupně byla známa zdravotní situace žalované, ta sdělila soudu, že je dlouhodobě v pracovní neschopnosti i z psychických důvodů. Trvala na své osobní účasti na jednání, aby mohla hájit svá majetková práva před soudem. Soud I. stupně měl žalované ustanovit opatrovníka z řad advokátů, aby hájil její zájmy, když toho žalovaná sama nebyla schopna, což bylo soudu známo. 10. Z ustanovení § 18 o. s. ř. se podává, že účastníci mají v občanském soudním řízení rovné postavení. Mají právo jednat před soudem ve své mateřštině. Soud je povinen zajistit jim stejné možnosti k uplatnění jejich práv. Postupem nalézacího soudu byla žalované odňata možnost splnit povinnost tvrzení a využít svého práva vyjádřit se k věci a uvést potřebné skutečnosti či důkazy. Projednáváním věci bez účasti žalované nemohly být spolehlivě zajištěny veškeré skutečnosti významné pro jejich správné posouzení, a proto navrhla, aby odvolací soud s odkazem na ustanovení § 205 odst. 2 písm. c), d), e) o. s. ř. buďto rozsudek soudu I. stupně změnil tak, že žaloba se zamítá a žalované bude přiznána náhrada nákladů řízení, event. rozsudek bude zrušen a věc vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení, neboť žalované nebylo umožněno hájit svá práva před soudem, a o věci bylo rozhodnuto bez její osobní účasti, i když na této trvala. 11. Žalobkyně ve svém vyjádření k odvolání uvedla, že žalovaná neprokazuje, že by nebyli žalovaná a původní vlastník