59 CO 49/2022-212 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví citovaným rozsudkem Okresní soud v Uherském Hradišti (dále soud I. stupně) rozhodl tak, že spoluvlastnictví účastníků k pozemku p. č. St. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, a k pozemku p. [číslo] vše v k. ú. [obec], obec Uherský Brod, se zrušuje. Nařizuje se prodej pozemku p. č. St. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, a pozemku p. [číslo] vše v k. ú. [obec], obec Uherský Brod, v dražbě s tím, že výtěžek bude mezi účastníky rozdělen těmito podíly: žalobce a) [číslo], žalobkyně b) [číslo], žalobkyně c) [číslo], žalobkyně d) [číslo], žalovaný 1. [číslo], žalovaná 2. [číslo], žalovaná 3. [číslo] a žalovaná 4. [číslo] (I.), žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (II.) a žalobce a žalované zavázal rovným dílem zaplatit na nákladech státu ½, jejíž výše bude určena v samostatném usnesení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci usnesení, kterým bude tato výše určena (III., IV.). 2. V podstatných důvodech svého rozhodnutí uvedl, že mezi účastníky vzniklo spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem. Jelikož všichni účastnici usilovali o zrušení spoluvlastnictví (žalovaný 1. a žalovaná 2. navrhovali jen jiný způsob vypořádání), nikdo netvrdil skutečnosti rozhodné pro odklad zrušení spoluvlastnictví dle § 1154 a násl. o. z. a ani skutečnosti rozhodné pro zamítnutí návrhu na zrušení spoluvlastnictví dle § 1140 odst. 2 o. z., zrušil soud spoluvlastnictví účastníků a provedl jeho vypořádání dle § 1143 a násl. o. z. Vázán zákonnou posloupností způsobů vypořádání se soud nejprve zabýval rozdělením společné věci dle § 1144 o. z., avšak konstatoval, že rozdělení není možné, neboť věc by díky šíři pozemku p. č. st. [číslo], přístupu na pozemek p. [číslo] jen přes pozemek p. č. st. [číslo] nemohla sloužit dosavadnímu účelu bydlení. Následně se soud zabýval druhým způsobem vypořádání - přikázáním jednomu ze spoluvlastníků za náhradu dle § 1147 o. z. Jak už bylo výše zmíněno, subjektivní předpoklad přikázání věci spočívající v projeveném zájmu splnili jen žalovaný 1. a žalovaná 2. a soud posuzoval jejich zájem i ve vztahu k přikázání věci do jejich spoluvlastnictví. Nicméně další subjektivní předpoklad, spočívající v solventnosti žalovaných 1. a 2. tedy jejich schopnosti zaplatit včas všem ostatním spoluvlastníkům přiměřenou náhradu, nebyl žalovanými 1. a 2. ani tvrzen ani prokázán. Za situace, kdy se žalovaní nedostavili k jednání soudu, se také sami zbavili možnosti, aby se jim dostalo poučení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. a oni mohli na toto poučení reagovat doplněním tvrzení a označením důkazů. Z těchto důvodu nezbylo soudu než uzavřít, že žádnému ze spoluvlastníků nelze věc přikázat, a proto dle § 1147 o. z. nařídil prodej nemovitostí v dražbě a rozdělení výtěžku mezi účastníky podle velikosti jejich spoluvlastnických podílů tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. K zániku spoluvlastnictví v tomto případě dochází až prodejem nemovitostí a rozdělením výtěžku. Soud zvážil také okolnost, že tento způsob vypořádání nebrání žalovanému 1. a žalované 2., aby nemovitosti získali v rámci nařízeného prodeje a tím fakticky osvědčili svoji solventnost. 3. O náhradě nákladů rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. při zvážení závěru plynoucího z nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2081/21, ze dne [datum], podle kterého nejsou-li naplněny výjimečné okolnosti případu, je třeba § 142 o. s. ř. interpretoval v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví tak, že (plný) úspěch a neúspěch procesních stran podle § 142 odst. 1 o. s. ř. lze poměřovat pouze tehdy, zamítá-li obecný soud návrh na zrušení spoluvlastnictví; vyhoví-li návrhu na zrušení spoluvlastnictví a rozhoduje-li o způsobu jeho vypořádání, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků třeba pohlížet jako na úspěch částečný (stejný) a zásadně nepřiznávat náhradu nákladů řízení. V kontextu tohoto rozhodnutí, soud neuložil žádnému z účastníků povinnost k náhradě nákladů řízení, když vzal v úvahu povahu řízení iudicium duplex, úspěch žalobců ve vztahu k zrušení spoluvlastnictví i postoj žalovaných, kteří netvrdili okolnosti rozhodné pro zamítnutí návrhu nebo odklad zrušení spoluvlastnictví. Žalovaná 3. i žalovaná 4. také navrhovaly totožný způsob vypořádání jako žalobci. Žalovaní však mají v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví postavení nerozlučných společníků dle § 91 odst. 2 o. s. ř. a z tohoto důvodu nemohl soud uložit povinnost k náhradě nákladů jen žalovanému 1. a žalované 2., kteří navrhovali jiný způsob vypořádání než žalobci. Rozdílné způsoby vypořádání navrhované jednotlivými žalovanými jsou dalším důvodem, pro který se soudu jeví spravedlivé, aby žádný z účastníků nebyl zavázán k náhradě nákladů řízení při vyváženém úspěchu a neúspěchu obou stran, neboť v opačném případě by musela být uložena povinnost k náhradě nákladů řízení i žalované 3. a žalované 4., které s žalobou v plném rozsahu souhlasily. 4. Proti tomuto rozsudku podali odvolání žalovaní 1. a 2. (ve vztahu i k 3. a 4. žalovanému) do celého rozhodnutí soudu I. stupně, 4. žalovaná podala odvolání (i ve vztahu k 1., 2. a 3. žalovaným) do výroku o náhradě nákladů řízení a žalobci podali odvolání do výroku o náhradě nákladů řízení. 5. Žalovaní 1. a 2. ve svém odvolání původně opětovně namítali, že žalobci nejsou většinovými spoluvlastníky, podíly získali v dědictví po zemřelém [jméno] [příjmení], kdy tento podíl nabyli podvodným způsobem. Ten jimi měl zaplatit sestře [jméno] [příjmení], která je vlastnila původně. Podíl nezaplatil a tento podíl uhradili žalovaní v lednu roku 2010 [obec] toho, aby [jméno] [příjmení] podíl zaplatil, finančně podporoval v hojné míře žalobkyni [jméno] [příjmení]. Ta zkoušela získat peníze po smrti [jméno] [příjmení] i od [jméno] [příjmení]. Podíl po [jméno] [příjmení] tedy [jméno] [příjmení] fakticky neměl mít; vše bylo falešné včetně podpisu na katastrálním úřadě. Na zaplacení svého podílu sestře si vzali žalovaní úvěr. Navrhli proto, aby vypovídala sestra paní [příjmení]. Také vyzývali žalobce pana [příjmení], že odkoupí jeho podíl, vůbec nereagoval. Předtím jim jejich právní zástupce vyhrožoval dražbou a požadoval odkoupení všech podílů v částce 7.000.000 Kč. Z jednání soudu dne [datum] se řádně omluvili a podle ust. § 110 o. s. ř. mělo být soudní jednání přerušeno. 6. Rozhodující váhu by měla mít vyjádření většinových spoluvlastníků 1. a 2. žalovaných, což soud zcela obešel. V domě bydlíme 40 let. Odmítají zaplatit náklady státu. 7. Žalovaní 1. a 2. v doplnění odvolání namítali, že soud I. stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy a na základě provedených důkazů pak dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a tím i k nesprávnému právnímu posouzení. 8. Namítali, že v projednávané věci se nejedná o standardní řízení o zrušení vypořádání spoluvlastnictví mezi obvyklými spoluvlastníky, ale o naplnění podnikatelského záměru žalobce, který jako právnická osoba podnikající v oboru nemovitostí je vybavena veškerou organizační i právní podporou oproti obyčejným občanům, kteří doufali v řádnou soudní ochranu svého vlastnického práva k předmětným nemovitostem. Jedná se zde podle jejich názoru o zohlednění zásady dobrých mravů, aby nedocházelo k protiprávnímu vydírání většinových spoluvlastníků vlastnící podíly ve výši 80 % na předmětných nemovitostech ze strany vlastníka podílu jen ve výši 1,1 %, který požadoval v rámci svojí podnikatelské činnosti za odprodej svého podílu nepřiměřeně vysoké finanční částky. 9. Přitom soud I. stupně nepřihlížel nejen k výši podílu žalovaných 1. a 2. vůči ostatním spoluvlastníkům v poměru 80 ku 20 a ani k zásadní okolnosti, že žalovaná 2. má v této nemovitosti svůj byt, kde trvale žije a který vlastními finančními prostředky zrekonstruovala, čímž podstatně zvýšila její hodnotu. 10. Celé soudní řízení v I. stupni probíhalo docela zmatečně, především díku soudnímu znalci [příjmení] [jméno] [příjmení], který nesplnil řádně svoji povinnost, a to nejen opožděným odevzdáním znaleckého posudku, čímž došlo ke zrušení nařízeného jednání dne [datum], ale především nesprávným posudkem, kdy neocenil předmětné nemovitosti na základě vnitřní prohlídky a nezohlednil tak vložené investice ze strany žalovaných 1. a 2., které na provádění prohlídky vyhotovení znaleckého posudku ani písemně neupozornil. 11. Rovněž tak soud I. stupně nepostupoval v soudním řízení řádně podle taxativně stanovené posloupnosti jednotlivých způsobů vypořádání spoluvlastnictví dle § 1147 občanského zákoníku, když při svém rozhodnutí nerespektoval vyjádřený požadavek žalovaných 1. a 2. na získání předmětných nemovitostí do svého spoluvlastnictví a rovněž vůbec nezkoumal jejich solventnost k vyplácení podílů ostatních spoluvlastníků. 12. Přitom nebyli oba žalovaní 1. a 2. v rámci soudního řízení řádně poučeni dle ust. § 118a o. s. ř., když by i v případě jejich účasti na jednání dne [datum] muselo být toto poučení provedeno, jak zdůraznil v odůvodnění svého rozsudku i soud I. stupně a jistě by tak by