59 CO 86/2022-186 — Krajský soud v Brně

1. Okresní soud v Uherském Hradišti (soud I. stupně) v záhlaví označeným rozsudkem rozhodl tak, že: Ze zaniklého společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalobce [jméno] [příjmení] přikazuje a) bytová jednotka [číslo] způsob využití byt, v domě [adresa], stojící na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], v obci a k. ú. [obec], včetně spoluvlastnického podílu o vel. [číslo] na společných částech domu [adresa], způsob využití byt. dům, stojící na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], v obci a k. ú. [obec], zapsáno Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo]; b) spoluvlastnický podíl o vel. [číslo] na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří o výměře 275 m2, v obci a k. ú. [obec], zapsáno Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] (výrok I), žalobce je povinen zaplatit žalované na vyrovnání jejího podílu ze zaniklého společného jmění manželů částku 1 180 775 Kč do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku (výrok II), žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o vypořádání zaniklého společného jmění manželů (výrok III), žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Uherském Hradišti náhradu nákladů řízení v částce 4 834 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok [příjmení]) a žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Uherském Hradišti náhradu nákladů řízní v částce 4 834 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok V). 2. V podstatném soud I. stupně k odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že se žalobce domáhal žalobou vypořádání společného jmění manželů, a to konkrétně bytové jednotky [číslo] včetně spoluvlastnického podílu na společných částech domu [adresa] a na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec], vypořádání vnosu společných prostředků na pořízení bytu žalované [číslo] včetně příslušného spoluvlastnického podílu na společných částech domu a na pozemku, dále vnosu ze společného majetku na výlučný závazek žalované ve výši 690 000 Kč, když žalovaná měla použít společné prostředky (částku 1 380 000 Kč) na zaplacení jejího výlučného závazku ve [právnická osoba] [anonymizováno], spol. s r.o., dále požadoval po žalované částku 49 225 Kč, když za trvání manželství si účastníci sjednali úvěr, který po zániku manželství hradil výlučně žalobce a takto uhradil celkem částku 98 450 Kč. Po provedeném dokazování listinami, výslechem matky žalované a svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] zjistil soud I. stupně tento skutkový stav: Žalobce a žalovaná uzavřeli manželství dne [datum]. Za trvání manželství účastníci nabyli za společné prostředky na základě kupní smlouvy ze dne [datum] bytovou jednotku [číslo] způsob využití byt, v domě [adresa], část obce Bojkovice, způsob využití byt. dům, na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], dále spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa], část otce [příjmení], způsob využití byt. dům, na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] a spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na pozemku parc. č. st. [anonymizováno]; obecná hodnota těchto nemovitý věcí činí částku 2 460 000 Kč. Dne [datum] došlo k zúžení rozsahu společného jmění manželů tak, že do společného jmění manželů nebudou do budoucna patřit žádné nemovité věci, o nichž bude uzavírána kupní smlouva po datu podpisu této smlouvy o zúžení rozsahu společného jmění manželů. Kupní smlouvou ze dne [datum] žalovaná koupila bytovou jednotku [adresa] v byt. domě [adresa], část obce Bojkovice, způsob využití byt. dům, na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] včetně podílu [číslo] na společných částech domu [adresa], část obce Bojkovice, způsob využití byt. dům, na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] a spoluvlastnický podíl [číslo] na pozemku parc. č. st. [anonymizováno]. Za tuto bytovou jednotku uhradila částku 272 000 Kč, kterou získala darem. V období od [datum] do [datum] byla žalovaná společnicí a jednatelkou [právnická osoba] [anonymizováno], spol. s r.o. Na valné hromadě této společnosti dne [datum] byla žalovaná odvolána z funkce jednatele společnosti a její účast na společnosti byla ukončena dohodou; žalované dle dohody vzniklo právo na vypořádací podíl ve výši 1 380 000 Kč, který jí byla společnost povinna vyplatit do 1 měsíce od [datum]. V průběhu působení ve společnosti žalovaná neoprávněně prakticky každý den během několika let vybírala peníze z účtu společnosti či prováděla bezhotovostní platby ve výši kol 500 max. ve výši 5 000 Kč. Peníze žalovaná užívala pro svoji potřebu a pro potřebu rodiny; kartou platila v obchodech, nakupovala např. potraviny, textil, někdy se jednalo o platby na zahraničních dovolených; každý rok vybrala takto žalovaná cca 1 mil. Kč. [příjmení] z bankomatů byly činěny většinou v blízkosti běžných obchodů. Náklady na domácnost pak z velké části hradila sama žalovaná, přičemž poté, co již nemohla takto peníze společnosti čerpat, musela žalovaná prodat zlato tak, aby rodina měla na úhradu nákladů domácnosti. O tomto jednání žalované žalobce nevěděl, resp. ta mu řekla, že jde o tzv. černé peníze a nemá se o jejich původ starat. Za trvání manželství byl žalobci ze strany [právnická osoba] poskytnut úvěr ve výši 195 800 Kč, který se žalobce zavázal splácet v měsíčních splátkách po 4 475 Kč v období od [datum] do [datum]. Manželství účastníků zaniklo rozvodem dne [datum]. Po zániku manželství žalobce na dluh ze smlouvy o úvěru u [právnická osoba] zaplatit celkem 98 450 Kč. Soud I. stupně neprovedl dokazování zprávou OSSZ k prokázání délky pracovní neschopnosti žalobce, výpisy z účtu [právnická osoba] [anonymizováno], spol. s r.o., výslechy svědků [příjmení], [příjmení] a Kaplana k prokázání životní úrovně účastníků, a to pro nadbytečnost a nehospodárnost, když v řízení bylo prokázáno, jaká byla povaha dluhu u [právnická osoba] [anonymizováno], spol. s r.o. a byla prokázána i úroveň domácnosti účastníků včetně toho, jak ji projevovali navenek. Právně, při podřazení pod příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), soud I. stupně uzavřel, že je namístě vypořádat společné jmění manželů, když účastníci učinili předmětem jeho vypořádání nemovité věci shora specifikované, vnos ze společných prostředků na výlučný majetek žalované a na závazek žalované vůči [právnická osoba] [anonymizováno], spol. s r.o. a také vnos z výlučného majetku na společný závazek vůči [právnická osoba] O bytové jednotce [číslo] včetně příslušného spoluvlastnického podílu na společných částech domu a na pozemku v k. ú. [obec] nebylo mezi účastníky sporu, že je součástí společného jmění manželů a že má být přikázána do výlučného vlastnictví žalobce; majetková hodnota této věci byla stanovena znaleckým posudkem na částku 2 460 000 Kč. K vnosu, který měl být učiněn ze společného jmění manželů do výlučného majetku žalované, do bytové jednotky [číslo] včetně příslušného spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemku v k. ú. [obec], v jeho valorizované výši 500 000 Kč (§ 742 odst. 2 o. z.), soud I. stupně uvedl, že žalovaná předmětnou nemovitou věc zakoupila za své výlučné prostředky (§ 709 odst. 1 písm. b/ o. z.) a tedy nedošlo k odčerpání společných prostředků do výlučného majetku žalované, pročež se nejedná o vnos či investici dle § 742 odst. 1 písm. b) o. z. K vnosu ze společného majetku na výlučný závazek žalované soud I. stupně uvedl, že vypořádací podíl v souvislosti s ukončením účasti žalované ve [právnická osoba] [anonymizováno], spol. s r.o., by byl součástí společného jmění manželů dle § 709 odst. 3 o. z., tyto prostředky byly užity na úhradu dluhu, který žalované vznikl za [právnická osoba] [anonymizováno], spol. s r.o. jejich odčerpáváním ze společnosti, přičemž soud I. stupně dovodil ze zjištění, že žalobci nebyl znám původ těchto peněž, že se týkaly obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny a že se v každém z případů jednalo o částky od 500 Kč do 5 000 Kč, že šlo o dluh účastníkům společný. Žalobci proto nemohlo vzniknout právo na vypořádání tvrzeného vnosu, neboť k žádnému vnosu či investici nedošlo. K nároku na vypořádání částky 98 450 Kč soud I. stupně uvedl, že vynaložil-li jeden z bývalých manželů na úhradu společných dluhů vzniklých v průběhu manželství něco ze svého výlučného majetku po zániku společného jmění, může se domáhat vypořádání tohoto vnosu v řízení o vypořádání společného jmění; mezi účastníky bylo nesporným, že žalobce uhradil částku 98 450 Kč ze svých výlučných prostředků po zániku společného jmění. Soud I. stupně proto uzavřel, žalobci přísluší právo na náhradu dle § 742 odst. 1 písm. c) o. z. Po odečtu této částky od aktiv společného jmění manželů (2 460 000 Kč) tak soud prvního stupně dospěl k hodnotě majetku tvořícího společné jmění manželů (2 361 550 Kč), přičemž rozdíl mezi hodnotou majetku, která se dostává žalobci (2 361 550 Kč) a polovinou hodnoty majetku tvořícího společné jmění manželů (1 180 775 K