60 CO 161/2022-424 — Krajský soud v Brně

1. Rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne [datum], č. j. 38 C 118/2021-353, byl žalobci ze společného jmění manželů přikázán pozemek parc. č. St. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], pozemek parc. č. St. [anonymizováno], jehož součástí je stavba garáže bez č. p./č. e., pozemek parc. [číslo] St. [anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č. p./č. e. a pozemek parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí], obci [obec] a zůstatek na účtu č. [bankovní účet] ve výši 35.137,80 Kč. Žalované byl ze společného jmění manželů přikázán do vlastnictví pozemek parc. č. St. [anonymizováno], jehož součástí je stavba (bydlení) bez č. p./č. e. a pozemek parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí], obci [obec] a zůstatek na účtu č. [bankovní účet] ve výši 6.269,05 Kč. Žalobci byla uložena povinnost zaplatit žalované na vypořádání podíl 1.564.434,37 Kč do tří měsíců od právní moci rozsudku. Výrokem IV. byla žalobci uložena povinnost nahradit žalované náklady řízení ve výši 645.490 Kč a výrokem V. byla žalobci uložena povinnost nahradit [obec] republice – Okresnímu soudu ve Zlíně náklady řízení v plné výši tak, jak budou vyčísleny samostatným usnesením. 2. Soud I. stupně uzavřel, že vypořádávané nemovité věci nabyli účastníci za trvání manželství a tyto jsou součástí společného jmění manželů. Pokud žalobce tvrdil, že kupní cena byla uhrazena za nemovité věci z jeho výhradních prostředků, tak žalobce ani po poučení toto neprokázal. Žalobce co by podnikatel užíval pro provoz svého podniku a současně i pro účely s podnikáním nesouvisející jen jeden účet a nemovitosti byly zakoupeny 3 roky po uzavření manželství a peněžní prostředky na účtu byly užívány k úhradě dluhu z podnikání a z příjmu odměn za poskytnuté služby a dodané výrobky a vedle toho i k úhradě potřeb rodiny účastníků. Po uzavření manželství přestalo být zřejmé, zda ta či ona platba či výběr z účtu jsou realizovány za užití peněžních prostředků nacházejících se zde před uzavřením manželství nebo z prostředků, které na účet byly připsány později. Došlo ke smísení těchto peněžních prostředků. Soud poukazuje na to, že zůstatek na účtu ke dni koupě nemovitých věcí smlouvami ze dne [datum] činil 5.868.811 Kč oproti zůstatku v den před uzavřením manželství, kdy byl zůstatek ve výši 3.629.269,12 Kč a obrat na účtu činil 1.500.000 Kč ročně a nelze rozlišit, z jakých prostředků byly kupní ceny za nemovité věci uhrazeny. Žalobce neprokázal ani po výzvě soudu, že kupní cenu za movité věci uhradil ze svých výhradních prostředků. 3. Soud I. stupně se nezabýval tvrzeními žalobce vznesenými u jednání dne [datum], jimiž odůvodňoval navrhovanou disparitu podílů, neboť tato tvrzení byla učiněna až po nastalé koncentraci řízení a jsou nepřípustná. 4. Soud dále vypořádal zůstatky na účtech uvedených shora. Zůstatek na účtu žalobce č. [bankovní účet] samostatně vypořádán nebyl, neboť je součástí podniku žalobce. 5. Hodnotu předmětných nemovitých věcí rozhodnou pro určení výše vypořádacího podílu určil soud podle znaleckého posudku podaného [právnická osoba] Znalecké posudky předložené stranami posoudil soud I. stupně jako nepřesvědčivé poté, co znalce vyslechl. Ze znaleckého posudku Ing. [příjmení] zohlednil, že sám znalec u výslechu konstatoval, že aktuální obvyklá cena v době podání posudku je v současné době jiná, zřejmě vyšší. Ve znaleckém posudku Ing. [příjmení] potom byly nedostatečně vypořádány okolnosti spojené s riziky a zátěžemi spojenými s výstavbou nemovitostí na předmětných pozemcích. Naopak posudek [právnická osoba] považuje soud I. stupně za aktuální a přesvědčivý. Obvyklé ceny nemovitých věcí jsou určeny srovnávací metodou, přičemž ke srovnání použité stavby jsou zvoleny vhodně, neboť byly vyhledány stavby rozestavěné a bylo vycházeno z realizovaných kupních cen. Znalecký ústav se řádně vyrovnal s námitkami, které vznesl žalobce s poukazem na posudek Ing. [příjmení] [číslo] jehož obsahem je pouze přezkum správnosti závěrů [právnická osoba] Soud I. stupně dovozuje, že znalecký posudek odpovídá formálním náležitostem dle zákona č. 254/2019 Sb. Poukaz na nepodloženost koeficientu prodejnosti je irelevantní, neboť tento sloužil k určení věcné hodnoty staveb v rámci nákladového způsobu ocenění a tímto způsobem obvyklá cena nemovitých věcí určována nebyla. Námitka, že znalecký ústav nedostatečně zohlednil negativní vlastnosti oceňovaných nemovitých věcí, není pravdivá, neboť tyto byly znaleckým ústavem adekvátně zohledněny. 6. Soud I. stupně v odůvodnění dále uvedl důvody pro rozdělení věci mezi účastníky tak, aby vypořádávaná částka byla co nejnižší. 7. Soud I. stupně při vypořádání nepřihlédl k hodnotě obchodního závodu žalobce, který sám o sobě součástí společného jmění nebyl. Součástí společného jmění manželů však byly výnosy z podnikání žalobce, nicméně tyto byly částečně vynaloženy na náklady z podnikání vzniklé. Vzhledem k tomu, že rozdíl mezi aktivy a pasivy podnikání žalobce činil ke dni zániku společného jmění manželů částku 905.000 Kč a ke dni uzavření manželství disponoval žalobce finančními prostředky 4.000.000 Kč, dospěl soud k závěru, že hodnotu podniku, při jehož provozu byla tato suma za trvání manželství spotřebována, není namístě nikterak při vypořádání společného jmění manželů zohledňovat. 8. Náklady řízení určil soud I. stupně podle úspěchu účastníků, když žalobce v rámci svých předžalobních návrhů upíral žalobkyni značnou hodnotu. 9. Proti tomuto rozsudku podal žalobce v zákonné lhůtě odvolání, ve kterém nesouhlasí se skutkovými závěry soudu I. stupně, ani s jeho právním hodnocením. Žalobce v odvolání sice ztotožňuje vnosy do společného jmění manželů formou investice do nemovitých věcí, a to, zda vůbec nemovité věci patří do společného jmění, kdy tvrdí, že byly pořízeny z jeho výhradních prostředků, avšak z odvolání je zřejmé, že nesouhlasí se závěry soudu I. stupně o tom, že na účtu žalobce došlo ke smísení jeho výhradních prostředků s prostředky společnými. Dovozuje, že tyto finanční prostředky jsou i nadále oddělitelné. Zároveň poukazuje na příjmy obou účastníků v rozhodném období před zakoupením nemovitých věcí, přičemž činí jednoznačný závěr, že veškeré příjmy za trvání manželství byly použity na chod domácnosti. Poukazuje také na to, že soudem I. stupně bylo účastníkům sděleno, že minimálně vnos ve výši 1.500.000 Kč byl prokázán a tato skutečnost absentuje v protokole o jednání. Vznáší tedy námitky proti protokolaci a navrhuje výslech žalobce a JUDr. [příjmení] k této skutečnosti. 10. Dále žalobce namítá, že soud I. stupně nesprávně aplikoval ust. § 118a o. s. ř., kdy sice poučil žalobce o tom, že je povinen prokázat vnosy, avšak následně již nepoučil žalobce o tom, zda-li soud považuje doposud doložené důkazy za dostačující či zda-li nutno učinit další důkazní návrhy. Žalobce tak důvodně předpokládal, že vnosy do společného jmění manželů byly prokázány a došlo ke zkrácení práv žalobce. 11. Žalobce nesouhlasí se skutkovými zjištěními učiněnými soudem I. stupně stran obvyklé ceny nemovitých věcí, napadá správnost posudku [právnická osoba] a preferuje závěry žalobcem předloženého znaleckého posudku Ing. [příjmení]. Žalobce v odvolání namítá, že znalecký posudek neobsahuje veškeré stanovené náležitosti. V posudku byla využita metoda ocenění dle zákona č. 151/1997 Sb., která je ve vztahu k určení obvyklé ceny irelevantní a výpočty znalce nevedly k žádnému závěru pro účely posudku. Obsah posudku je ve značné části irelevantní ve vztahu k jeho zadání a značná část posudku je nepoužitelná. Znalecký posudek je nepřezkoumatelný pro nejasnost výpočtů. Znalecký posudek nedostatečně hodnotí nestandardní vlastnosti nemovitých věcí ve vztahu k jejich negativům a znalec neměl k tomuto dostatečné podklady. Znalec chybně použil metodu ocenění s využitím statistiky vývoje cen HB index. Znalecká kancelář se chybně označuje jako znalecký ústav. Je nereálné, aby vlivem času natolik rapidně vzrostla cena nemovitých věcí oproti posudku Ing. [příjmení]. Znalec se nevyjádřil k posudku Ing. [příjmení] a tím nesplnil zadání. Ve vztahu k vyjádření znalce k námitkám žalobce potom poukazuje na to, že žalobce měl možnost se s tímto vyjádřením seznámit až u jednání dne [datum], v rámci kterého došlo k vyhlášení rozhodnutí a dokládá další vyjádření Ing. [příjmení]. Nesouhlasí s tím, že soud I. stupně nepřipustil další dokazování vypracováním nového znaleckého posudku Ing. [příjmení]. Vznáší námitku protokolace, kdy znalci bylo nepřípustně při jeho výpovědi napovídáno, což není z protokolu zřejmé a k tomu navrhuje provést výslech žalobce, JUDr. [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Ing. [příjmení] a zvukovou nahrávkou. 12. Odvolatel poukazuje na výši finančních prostředků, s kterými disponoval před uzavřením manželství a že tato skutečnost nebyla zohledněna při vypořádání společného jmění manželů z pohledu disparity. Důvody pro disparitu byly uvedeny již při prvním jednání [datum] a opět vznáší námitku protokolace z tohoto jednání a navrhuje provést důkaz výpovědí žalobce a JUD