60 CO 164/2022-789 — Krajský soud v Brně

1. Rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne 5. 5. 2022, č. j. 7 C 321/2018-728, bylo rozhodnuto, že: - žaloba, podle které se žalobce a) a žalobce b) domáhali, aby 2. žalovanému byla uložena povinnost vyklidit a předat žalobcům nemovité věci: pozemek [parcelní číslo] v k. ú. Jestřabice v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku PK [číslo] v původním k. ú. [obec], pozemek [parcelní číslo] v k. ú. Jestřabice v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku PK [číslo] v původním k. ú. [obec] u [obec], pozemek [parcelní číslo] v k. ú. Jestřabice v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku PK [číslo] v původním k. ú. [obec] u [obec], všechny nemovité věci zapsané na [list vlastnictví] pro obec Koryčany, k. ú. Jestřabice, u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Kroměříž a zaplatit žalobcům částku ve výši 10.000 Kč, se zamítá (výrok I.), - žaloba, podle které se žalobce a) a žalobce b) domáhali, aby 2. žalovaný zaplatil žalobcům peněžitou náhradu ve výši 10.000 Kč, se zamítá (výrok II.), - žaloba, podle které se žalobce a) a žalobce b) domáhali určení, že žalobce a) je vlastníkem nemovitých věcí: pozemku [parcelní číslo] v k. ú. Jestřabice v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku PK [číslo] v původním k. ú. [obec], pozemku [parcelní číslo] v k. ú. Jestřabice v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku PK [číslo] v původním k. ú. [obec] u [obec], pozemku [parcelní číslo] v k. ú. Jestřabice v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku PK [číslo] v původním k. ú. [obec] u [obec], všechny pozemky zapsané na [list vlastnictví] pro obec Koryčany, k. ú. Jestřabice, u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Kroměříž, se zamítá (výrok III.), - žalobci jsou povinni společně a nerozdílně nahradit 1. žalovanému náklady tohoto řízení ve výši 3.674,57 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí (výrok IV.), - žalobci jsou povinni společně a nerozdílně nahradit 2. žalovanému náklady tohoto řízení ve výši 33.900 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí (výrok V.). 2. Své rozhodnutí odůvodnil soud I. stupně v podstatných částech tím, že žalobci a), b) se domáhali mj. vyklizení předmětných pozemků, které byly před jejich konfiskací ve vlastnictví knížete [jméno] [jméno] [příjmení]. Liechtensteina, jakožto fyzické osoby a náhrady škody za dobu, kdy žalobci nemohli pozemky užívat. Jelikož předmětné pozemky před jejich konfiskací nebyly ve vlastnictví žalobce a), ani ve vlastnictví žalobce b), není dána aktivní legitimace žalobců a), b), kteří nejsou vlastníky předmětných nemovitých věcí. Předmětné pozemky jsou zemědělskými pozemky ve vlastnictví České republiky s právem hospodaření žalovaného [číslo]. Není dána pasivní věcná legitimace žalovaného [číslo] ale toliko pasivní věcná legitimace žalovaného [číslo]. Vlastnictví k předmětným pozemkům pozbyl [jméno] [jméno] [příjmení]. Liechtenstein na základě dekretu prezidenta republiky [číslo] 1945 Sb. K přechodu vlastnického práva ke konfiskovanému majetku přitom došlo již nabytím účinnosti dekretu prezidenta republiky, tj. dnem [datum]. Rozhodnutí příslušných správních orgánů podle ustanovení dekretu prezidenta republiky [číslo] 1945 Sb. měla pouze deklaratorní charakter. Rozhodnutí Okresního národního výboru v [obec], které [jméno] [jméno] [příjmení]. Liechtensteina označilo za osobu německé národnosti, nevykazuje vady a nejde o nicotný správní akt. Soudy nejsou oprávněny se zabývat otázkou přechodu vlastnického práva na stát konfiskací podle dekretu prezidenta republiky [číslo] 1945 Sb., a to ani jako předběžnou otázkou. Pokud pozbyl [jméno] [jméno] [příjmení]. Liechtenstein vlastnické právo k předmětným nemovitým věcem dekretem prezidenta republiky [číslo] Sb., nemohlo vlastnické právo přejít ani darem, ani děděním na žalobce a), ani pokud by byly tyto nemovité věci předmětem projednání před pozůstalostním soudem v [anonymizováno]. Proto se žalobce a) nemůže důvodně domáhat ani vyklizení předmětných nemovitostí, ani jejich vydání. Z chybějícího vlastnického práva žalobce a) nemůže odvozovat své užívací právo ani žalobce b). S odkazem na § 6 zákona č. 97/1963 Sb., není rozhodující právní úprava [anonymizováno] práva pro úsudek o věcném právu žalobce b) ke sporným nemovitostem. Z důvodu, že vlastnické právo přešlo z [jméno] [jméno] [příjmení]. Liechtensteina na stát dnem účinnosti dekretu prezidenta republiky [číslo] 1945 Sb., tedy ke dni [datum], není důvodný ani nárok žalobců na zaplacení náhrady za užívání předmětných nemovitých věcí 2. žalovaným za dobu od jejich převzetí do jejich vydání, neboť k užívání předmětných nemovitých věcí došlo na základě existujícího právního důvodu. Konfiskace podle dekretu prezidenta republiky [číslo] 1945 Sb. nebyla podmíněna žádnou náhradou a nevznikl rovněž nárok na náhradu původním vlastníkům, proto také nárok uvedený v eventuálním petitu na zaplacení částky 10.000 Kč, jakožto náhrady za nevydaný majetek nevznikl. Žalobci se v eventuálním petitu domáhali rovněž určení, že žalobce a) je vlastníkem sporných nemovitých věcí. Soud I. stupně také tento nárok zamítl s odůvodněním, že Československý stát se sporných nemovitostí chopil v roce 1945 na základě zjištění, že [jméno] [jméno] [příjmení]. z [anonymizováno] spadá jako osoba německé národnosti do osobní působnosti dekretu prezidenta republiky [číslo] 1945 Sb. Žalobci nejsou v postavení oprávněné osoby (restituenta) podle restitučních předpisů. Žalobou na určení vlastnického práva nelze obcházet smysl a účel restitučního zákonodárství a nelze se účinně domáhat podle obecných předpisů ani ochrany vlastnického práva, k jehož zániku došlo před datem [datum] a zvláštní restituční předpis nestanovil způsob zmírnění nebo nápravy této majetkové újmy. Rozhodnutí vydaná správním orgánem v souvislosti s konfiskací majetku podle dekretu prezidenta republiky [číslo] 1945 Sb. měla deklaratorní povahu, neboť k přechodu vlastnického práva ke konfiskovanému majetku došlo již nabytím účinnosti dekretu prezidenta republiky [číslo] 1945 Sb. V případě správních rozhodnutí platí presumpce věcné správnosti, jež soudům mimo rámec správního soudnictví nepřísluší přezkoumávat. Okresní národní výbor v [obec] nebyl neexistujícím orgánem. Soud I. stupně také nárok na určení vlastnického práva ke sporným nemovitým věcem zamítl. Žalobce a) nemůže mít naléhavý právní zájem na požadovaném určení vlastnictví žalobce a). Soud I. stupně přiznal procesně úspěšným žalovaným náhradu nákladů řízení. 3. Proti tomuto rozsudku podali odvolání žalobci a), b). V podstatných částech svého odvolání namítli, že se soud I. stupně nezabýval věcnou správností konfiskačního aktu - vyhlášky„ Okresního národního výboru v [obec]“ č. j. 470/pres. ze dne [datum] – a nevypořádal se se všemi tvrzeními žalobců v tomto směru. Soud I. stupně neaplikoval normy mezinárodního práva. Nesouhlasí se závěrem soudu I. stupně ohledně nedostatku aktivní legitimace na straně žalobců. Argumentuje, že žalobce a) je univerzálním právním nástupcem po zůstaviteli a že veškeré vlastnictví k nemovitostem přešlo na žalobce a) v dědickém řízení vedeném u Knížecího zemského soudu ve [anonymizováno] pod sp. zn. A5/90, ve kterém byl žalobce a) potvrzen jako univerzální dědic zůstavitele, a to na základě [anonymizováno] soudem potvrzené závěti zůstavitele. [obec] soudy jsou povinny převzít dané rozhodnutí jako rozhodnutí soudu cizího státu a musí jej plně akceptovat. Žalobce a) jako univerzální dědic a žalobce b) jako jediný poživatel plodů a užitků mají aktivní legitimaci v dané věci. Nesouhlasí se závěrem soudu I. stupně, že není dána pasivní legitimace žalovaného [číslo]. Předmětem žaloby je totiž mj. popření vlastnického práva státu a rovněž tak i eventuální vyplacení náhrady za zabrané nemovitosti státem, kde je stát pasivně legitimován a zastupován právě prostřednictvím žalovaného 1. Součástí právního řádu ČR je čl. 38 odst. 1 Statutu Mezinárodního soudního dvora. Ten uznává za pramen práva i mezinárodní zvyklost a obecné zásady práva uznané civilizovanými národy. Soud I. stupně nesprávně nepřihlížel k mezinárodnímu právu. Zavedením národní správy nedošlo k převzetí moci nad nemovitostmi. Nesouhlasí se závěrem soudu I. stupně, že se s otázkou vlastnických práv [anonymizováno] občanů jednou provždy vypořádal Ústavní soud České republiky, aniž by byly hodnoceny individuální okolnosti posuzovaného případu. Nebyly respektovány zásady o závaznosti nalézací činnosti Ústavního soudu. Poukazuje na stanovisko Pléna Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. Pl - st . ÚS 42/15. Soud I. stupně opomenul, že užívání nemovitostí státem je protiprávní. Na knížete [jméno] [jméno] [příjmení] se vztahovala jak jurisdikční, tak exekuční imunita. Soud I. stupně se touto imunitou nezabýval. I pokud by tedy bylo rozhodnutí o konfiskaci právoplatně vydáno, nemohlo by být vykonáno. Soud I. stupně se dostatečně nezabýval způsobem, jakým stát zabral nemovitosti a zda je užívá po právu, či nikoliv. Z listů vlastnictví nevyplývá právní titul k nabytí či užívání n