60 CO 41/2022-141 — Krajský soud v Brně

1. Rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 9. 11. 2021, č. j. 28 C 132/2020-109, byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 15.000 Kč a žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Soud po provedeném dokazování uzavřel, že dokazování vyvrátilo tvrzení žalobkyně, že částka 15.000 Kč, určená ke splacení dluhu za [jméno] [příjmení], byla sražena ze mzdy žalobkyně. Splátky učinila žalobkyně po vyplacení mzdy, dobrovolně proti potvrzení o jejich provedení. Dále soud uzavřel, že žalobkyně provedla platby na splnění svého ručitelského závazku za dluh, který měla [jméno] [příjmení] u [jméno] [příjmení]. 2. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně v zákonné lhůtě odvolání. V odvolání uvádí, že paní [příjmení] se to celé netýkalo. V doplnění odvolání uvádí, že zaplatila soudní poplatek za odvolání a stojí si za tím, že má pravdu. 3. Krajský soud v [obec], pobočka ve [obec], jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.), po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu legitimovaným subjektem (§ 201 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201 a § 202 o. s. ř. a contrario), obsahuje způsobilé odvolací důvody, že soud I. stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním (§ 205 odst. 2 písm. e/ o. s. ř.) a že rozhodnutí soudu I. stupně spočívá na nesprávném právním posouzením věci (§ 205 odst. 2 písm. g/ o. s. ř.), přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení mu předcházející (§ 212a o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 4. Na základě dohody se zaměstnancem je zaměstnavatel povinen při výplatě mzdy nebo platu, popřípadě jiných peněžitých plnění ve prospěch zaměstnance, po provedení případných srážek ze mzdy nebo z platu podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu, zaplatit částku určenou zaměstnancem na svůj náklad a nebezpečí na jeden platební účet určený zaměstnancem, a to nejpozději v pravidelném termínu výplaty mzdy nebo platu, pokud se zaměstnancem písemně nesjedná pozdější termín. / § 143 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. 5. Srážkami z příjmu zaměstnance jsou pro účely tohoto zákona srážky ze mzdy nebo platu a z jiných příjmů zaměstnance ze základního pracovněprávního vztahu podle § 3 (dále jen "srážky ze mzdy"). / § 145 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. 6. Srážky ze mzdy smějí být provedeny jen a) v případech stanovených tímto zákonem nebo zvláštním zákonem, b) na základě dohody o srážkách ze mzdy nebo k uspokojení závazků zaměstnance, c) k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace, bylo-li to sjednáno v kolektivní smlouvě nebo na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací a souhlasí-li s tím zaměstnanec, který je členem odborové organizace. / § 146 zákona č. 262/2006 Sb. 7. Soud I. stupně se věcí z pohledu shora uvedených ustanovení zabýval, z provedeného dokazování učinil správná skutková zjištění a věc správně právně posoudil. Odůvodnění rozsudku soudu I. stupně je správné a přesvědčivé a odvolací soud pro stručnost na toto odůvodnění v plném rozsahu odkazuje. Odvolací soud proto rozsudek soudu I. stupně včetně správného nákladového výroku podle § 219 o. s. ř. potvrdil. 8. Soud I. stupně řádně vyhodnotil provedené důkazy a vyrovnal se také s tím, proč považuje důkaz výpovědí svědka [jméno] [příjmení] za nadbytečný. Jeho úvahy, na základě nichž z důkazů učinil skutková zjištění, se opírají o obsah provedených důkazů a úvahy mají logický základ. Odvolací soud proto nevidí důvody, pro které by mělo být dokazování opakováno a soudem I. stupně dovozená skutková zjištění by měl přehodnotit. 9. Soud I. stupně správně uzavřel, že žalovaná jako zaměstnavatel neprovedla srážky ze mzdy žalobkyně. Úhrady provedené žalovanou nebyly provedeny v rámci srážek ze mzdy, ale tyto učinila žalobkyně k rukám [jméno] [příjmení], jako plnění na ručitelský závazek. Lze podotknout, že právnická osoba [právnická osoba] a fyzická osoba [jméno] [příjmení] jsou i přes osobní propojení dva různé právní subjekty. Jinými slovy žalovaná by byla ve věci pasivně věcně legitimovaná pouze v případě, že by byly provedeny srážky ze mzdy, respektive odměny z dohody o provedení práce. Žalobkyně nijak neprokázala, že by srážky byly provedeny, naopak z provedeného dokazování vyplývá, tak jak dovodil soud I. stupně, že srážky provedeny nebyly. Rozhodnutí soudu I. stupně je tedy správné a bylo podle § 219 o. s. ř. potvrzeno včetně správného nákladového výroku. Nad rámec se soud I. stupně zabýval případným právním poměrem mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] Ani v tomto směru nelze mít vůči závěrům soudu I. stupně výhrady. 10. V odvolacím řízení byla žalovaná plně úspěšná a podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. by měla právo na náhradu nákladů odvolacího řízení v plné výši. Vznik nákladů odvolacího řízení však nebyl zjištěn a proto odvolací soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.