70 CO 13/2022-194 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu na uložení povinnosti žalovanému zdržet se tvrzení, že žalobce vypracoval pochybný znalecký posudek, omluvit se žalobci písemným dopisem ve znění„ [příjmení] [jméno] [příjmení], původně jako předseda Mysliveckého spolku [obec], se tímto omlouvám Ing. [jméno] [příjmení], že jsem v přípisu ze dne 7. 7. 2016, adresovaném Advokátní kanceláři JUDr. [jméno] [jméno], v [obec], zpochybnil jeho Odborný posudek [číslo] beru zpět tvrzení o chybné výměře slunečnice a lituji, že jsem použil poškozující výraz o„ pochybném znaleckém posudku pana [příjmení]“ a zaplatit mu 80 000 Kč (I. výrok). Současně žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému k rukám jeho zástupce na náhradě nákladů řízení částku 25 270 Kč (II. výrok). 2. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování zjistil, že žalobce zpracoval předmětný posudek pro [jméno] [jméno] ve věci náhrady škody na pozemku proti Mysliveckému spolku [anonymizováno] a advokát JUDr. [jméno] [jméno] dopisem ze dne 25. 5. 2016 vyzval daný spolek k náhradě této škody a k výzvě přiložil předmětný posudek. V odpovědi na tuto předžalobní výzvu, datované 7. 7. 2016 a zaslané advokátovi JUDr. [jméno] [jméno], žalovaný jako předseda Mysliveckého spolku [anonymizováno] upozornil na chybnou výměru osevu slunečnice uvedenou v „ pochybném znaleckém posudku pana [příjmení]“. Zamítnutí žaloby odůvodnil soud prvního stupně především tím, že nepřesné označení listiny jako znaleckého posudku místo posudku odborného nebylo dehonestující a hodnocení posudku jako„ pochybného“ bylo hodnotícím soudem, který vycházel ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], který měl žalovaný k dispozici a v němž byly uvedeny jiné údaje, než které uvedl v posudku žalobce. Nedošlo tak k neoprávněnému zásahu do práva na ochranu osobnosti žalobce a ohledně zdržovacího nároku nadto není možno uložit povinnost, jestliže negativní jednání dále netrvá. 3. Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání, kterým se domáhal jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení, případně jeho změny vyhověním žalobě. Namítl vnitřní rozpory rozsudku a jeho nepřezkoumatelnost. Pokud žalovaný v dané odpovědi označil znalecký posudek Ing. [příjmení] jako„ právoplatný“, nelze tuto listinu jako znalecký posudek nadřazovat nad odborný posudek žalobce, přičemž znalec již nemůže hodnotit škodu z 12. 5. 2016, neboť nedodržel 20ti denní lhůtu pro vypracování posudku dle § 55 odst. 1 písm. a) zákona o myslivosti. Tvrzení žalovaného o„ pochybném znaleckém posudku“ je vymyšlené a urážlivé. Žalovaný jako předseda Mysliveckého spolku [anonymizováno] se v něm vyjádřil sám za sebe bez součinnosti členů nebo výboru spolku, které ani neinformoval, žalobce označil bez uvedení titulu a nikdy nedoložil skutečnou výměru pozemků osetých slunečnicí. Žalobce žádný„ pochybný znalecký posudek“ nevypracoval, ale vypracoval„ odborný posudek“. Jakákoli kritika zde není namístě a nepravdivé tvrzení žalovaného bylo způsobilé nedovoleně narušit rodinný život žalobce a poškodit jeho pověst jako znalce, odhadce a poradce a ohrozit i předmět podnikání a znaleckou a poradenskou činnost. 4. Žalovaný navrhl potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Nepoužití akademického titulu není urážlivým výrokem a pochybností ohledně posudku vypracovaného žalobcem je celá řada (např. základní početní chyby při sčítání, není zřejmý výnos z daných bloků, nepřezkoumatelnost podkladů, nezjistitelná metodika způsobu určení % snížení čistého výnosu a zjištění velikosti poškozené plochy). Taktéž soud v řízení ve věci náhrady škody označil daný posudek za nepřezkoumatelný. Žalovaný na jednání před soudem prvního stupně dne 11. 11. 2021 uplatnil námitku promlčení práva na odčinění újmy a tvrzení, že mu byl předmětný přípis ze dne 7. 7. 2016 přeposlán dne 22. 7. 2016, žalobce nijak neprokázal. Předmětný přípis Mysliveckého spolku [anonymizováno] JUDr. [jméno] [jméno] byl předán k poštovní přepravě dne 11. 7. 2016 a dle domněnky doby dojití (§ 573 o.z.) se má za to, že zásilka došla dne 14. 7. 2016. Dne 14. 7. 2019 tak došlo k promlčení nároku a žaloba byla podána až dne 22. 7. 2019. Předmětný přípis byl oprávněnou kritikou. 5. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o.s.ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o.s.ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 a contr. o.s.ř.), a bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o.s.ř.), v souladu s ustanovením § 212 a § 212a odst. 1 o.s.ř. přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení mu předcházející i nad rámec odvolacích důvodů, a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je neopodstatněné. 6. Předmětným dopisem ze dne 7. 7. 2016, adresovaným advokátovi JUDr. [jméno] [jméno] jako zástupci [jméno] [jméno], žalovaný jako předseda Mysliveckého spolku [anonymizováno] reagoval na předžalobní výzvu k náhradě škody ze dne 25. 5. 2016, přičemž s poukazem na přiložený znalecký posudek na určení výše škody s jinými („ přesnými“) výměrami pozemků slunečnice upozornil na chybnou výměru osevu slunečnice uvedenou v „ pochybném znaleckém posudku“ žalobce. 7. Z ustálené soudní praxe, stvrzené např. stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 14. 4. 2010, sp. zn. Cpjn 13/2007, vyplývá, že výkon práva nutno považovat (nedojde-li výjimečně k excesu) za okolnost vylučující obecně neoprávněnost zásahu do práva na ochranu osobnosti, což se dle citovaného stanoviska týká rovněž výkonu procesních práv účastníka v soudním řízení. V duchu argumentu a maiori ad minus musí dle názoru odvolacího soudu okolnost vylučující neoprávněnost zásahu logicky pokrývat také vyjádření, obsažené v rámci vzájemné interní korespondence mezi potenciálními účastníky budoucího soudního řízení (či jejich zástupci), zpochybňující v reakci na předžalobní výzvu odborný podklad k uplatňovanému (a mezi nimi spornému) nároku. V právní praxi je naprosto obvyklé, že znalecké posudky či odborná vyjádření, týkající se odborného hodnocení sporných otázek, jsou zpochybňovány jejich kritickým hodnocením, a s existencí pochybností o odborných vyjádřeních či posudcích proto návazně pro účely občanského soudního řízení počítá výslovně i zákonná úprava obsažená v § 127 odst. 1 až 3 o.s.ř. Nelze rozumně připustit, aby účastníci sporných právních vztahů neměli právo vyjadřovat se (v rámci uplatňování svých práv či obraně proti uplatněným právům) k podkladům, relevantním pro existenci či rozsah mezi nimi sporných nároků, a výkon tohoto jejich práva je okolností, která zásadně vylučuje neoprávněnost zásahu do práva kritizované osoby na ochranu osobnosti. Svou podstatou jde v předsoudní fázi, o kterou se zde jedná, o výkon hmotných práv účastníků a ve fázi soudního řízení o výkon jejich procesních práv vyjádřit se k návrhům na důkazy a k provedeným důkazům (§ 123 o.s.ř.). Zpracovatelé posudků či odborných vyjádření musí být zásadně schopni unést kritické hodnocení svých postupů a výsledků své práce, činěné v rámci soudního řízení i (tím spíše) v rámci pouhé předsoudní komunikace mezi potenciálními účastníky soudního řízení, nepřesáhne-li takové hodnocení naprosto výjimečně (zásada singularia non sunt extendenda) obsahem či intenzitou hranici excesu. 8. K obdobnému excesu v posuzovaném případě v žádném ohledu nedošlo, neboť upozornění na chybnou výměru v posudku žalobce a vznesení pochybností kolem tohoto posudku, rozporného se znaleckým posudkem, který měl žalovaný k dispozici, nelze z hlediska obsahu ani intenzity žalovaným užitých výroků za excesivní považovat, a to vzhledem ke smyslu a povaze učiněného hodnocení zcela bez ohledu na to, zda bylo zpochybnění posudku opodstatněné či nikoli. Úkolem soudu v řízení na ochranu osobnosti nemůže být ingerence do hodnocení důkazů předkládaných v souvislosti s jiným řízením (včetně jeho předsoudní fáze), a pro rozhodnutí soudu v řízení na ochranu osobnosti je proto určující právě jen případná (zcela výjimečná) excesivita hodnocení, zasahujícího do práva na ochranu osobnosti. 9. V konkrétním případě ostatně pochybnosti ohledně předmětného posudku žalobce sdílely v pozdějším řízení, následujícím po předsoudním uplatnění nároku, v rámci hodnocení důkazů právě také soudy rozhodující o daném nároku (srov. odvolacím soudem k důkazu provedené usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 2. 2021, č. j. 17 Co 211/2019-402, poukazující na nutnost vypracování revizního znaleckého posudku k tomu, zda žalobcem zvolená metoda se využívá, zda byla aplikována správně a zda lze jeho závěry posuzovat za hodnověrné; předchozí zrušený rozsudek Okresního soudu v Břeclavi ze dne 6. 2. 2019, č. j. 109 C 22/2016-348, označil posudek žalobce v zásadě za nepřezkoumatelný). To nepochybně stvrzuje oprávněnost pochybností vznesených žalovaným v rámci učiněné kritiky posudku, což i z obecného hlediska stvrzuje oprávněnost učiněné kritiky, nicméně s ohledem na specifickou povahu předmětné kritiky (okolnost vylučující se zřetelem k