70 CO 19/2022-168 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu žalobce a) na zaplacení částek 478 euro a 17 854 Kč (I. výrok) a žalobu žalobců b) až e) na zaplacení částky vždy 250 euro (II. až V. výrok). Žalobci a) uložil povinnost zaplatit„ žalobci“ k rukám jeho zástupce náhradu nákladů řízení v částce 15 064 Kč (VI. výrok), žalobkyni c) uložil obdobně formulovanou povinnost v částce 9 982 Kč (VII. výrok) a ve vztazích mezi žalobci b), d) a e) a žalovaným rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (VIII. výrok). 2. Soud prvního stupně takto zamítl žalobu, v níž jednotliví žalobci uplatňovali předmětné nároky z toho, že žalobce a) uzavřel s žalovaným dne 29. 8. 2017 pojistnou smlouvu na pojištění vozidla, která byla s účinností od 17. 8. 2018 dodatkem rozšířena o asistenci pro případ poruchy vozidla a pro případ poruchy v zahraničí byl navýšen pojistný limit na částku 20 000 Kč. Dne 19. 8. 2018 se žalobci v pojištěném vozidle vydali na dovolenou do Bulharska a dne 20. 8. 2018 dle žaloby došlo na území Srbska k poruše vozidla, což představovalo pojistnou událost, na jejímž základě měla být žalobci poskytnuta služba dispečinku, práce mechanika, případně dle potřeby i ubytování a odtah vozidla nebo jeho repatriace do České republiky. Společností AXE ASSISTANCE, která měla fakticky asistenční služby zajišťovat, bylo však žalobci a) telefonicky sděleno, že na ně nárok nemá. Žalobce a) musel sám zabezpečit odtah vozidla do servisu a opravu vozidla, která byla hotova až dalšího dne, a tím pádem musel obstarat i ubytování v nevyhovujícím místním hotelu. Po opravě vozidla v Srbsku žalobci pokračovali v cestě, vozidlo však vykazovalo další závady a nedaleko cíle v Bulharsku se opět stalo nepojízdným. Žalobce a) již asistenční službu nekontaktoval a sám si zajistil odtah a opravu vozidla v bulharském servisu (porucha měla spočívat v prasklém klínovém řemeni a poškozeném startéru). Posledního dne dovolené bylo vozidlo opraveno a žalobci se s ním vydali na zpáteční cestu do České republiky, avšak na území Srbska došlo k další poruše (opět byl závadou klínový řemen, respektive prasklé ozubené kolo), žalobci však dojeli až na území Maďarska a žalobce a) si musel opět zajistit odtah vozidla do servisu. Zde mu bylo sděleno, že cena opravy by byla cca 500 euro, což by bylo značně nehospodárné, a žalobce se proto rozhodl pro repatriaci vozidla do České republiky. Porušením uzavřené pojistné smlouvy žalobci a) vznikla hmotná i nehmotná újma a dalším žalobcům nehmotná újma. Hmotná újma žalobce a) spočívá ve vynaložených nákladech za opravu poruchy vozidla v Bulharsku v částce 228 euro a za repatriaci vozidla z Maďarska v částce 17 854 Kč (žalovaný uhradil jen 610 euro za odtah vozidla, opravu vozidla a ubytování při první poruše v Srbsku a za odtah vozidla a ubytování v Maďarsku). Nehmotná újma všech jednotlivých žalobců spočívá ve ztrátě radosti z dovolené, přičemž žalobci stanovili náhradu pro každého z nich v částce 250 euro za analogického použití nařízení [příjmení] [číslo] upravujícího kompenzace při zpožděných letech. 3. Soud prvního stupně vyšel v rámci zjištěného skutkového stavu z toho, že žalobce a) uzavřel dne 29. 8. 2017 s žalovaným coby pojistitelem smlouvu na pojištění vozidla, jejímž dodatkem byla s účinností od 17. 8. 2018 sjednána asistence pro případ poruchy vozidla a pro případ poruchy v zahraničí byl navýšen pojistný limit na 20 000 Kč. Dle pojistných podmínek měla asistenční služby zajišťovat [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] zajištěním konkrétního dodavatele a žalovaný se zavázal uhradit výlohy do výše sjednaného limitu, přičemž se mělo mimo jiné jednat o službu dispečinku, práci mechanika, odtah a úschovu vozidla, ubytování v místním hotelu v závislosti na místních podmínkách a možnostech, dopravu do servisu, provedení dílčí opravy dostatečné pro to, aby vozidlo bylo schopno návratu do České republiky (s tím, že hrazeny jsou pouze náklady na diagnostiku a práci mechanika a náhradní díly si pojištěný hradí sám) a výlohy na repatriaci vozidla, jeli opravitelné, ale jeho oprava by trvala déle než 7 dnů. Byly stanoveny i některé limity s tím však, že za repatriaci se hradí skutečné náklady. Nebylo sporu o tom, že žalobci dne 19. 8. 2018 vyrazili pojištěným vozidlem na dovolenou do Bulharska a dne 20. 8. 2018 došlo na území Srbska k poruše, která vozidlo činila nepojízdným. Žalobce proto kontaktoval poskytovatele asistenčních služeb [právnická osoba], který jejich poskytnutí odmítl s tím, že je žalobce a) nemá sjednány. Žalobce a) poté nechal vozidlo odtáhnout do nejbližší opravny a žalobci noc přečkali v místním hotelu. Žalovaný připustil, že v důsledku technické závady nepředal informaci o sjednané asistenci asistenční službě, a žalobci a) uhradil nároky na odtah vozidla 120 euro, opravu vozidla 160 euro a ubytování v hotelu 60 euro. Sporu nebylo ani o tom, že se na území Maďarska projevila další závada (v pořadí třetí tvrzená), která činila vozidlo nepojízdným, přičemž žalovaný žalobci a) uhradil za odtah vozidla do nejbližší opravny 170 euro a za ubytování v místním hotelu 100 euro. Žalovaný naopak neproplatil částku 17 854 Kč, prokazatelně vynaloženou za odtah vozidla z maďarské opravny na území České republiky. [příjmení] nebylo, že žalobce a) po poruše v Srbsku již asistenční službu ani žalovaného nekontaktoval. Žalobce a) přes poučení soudu naopak neprokázal, že vozidlo mělo v Bulharsku (druhou tvrzenou) poruchu, na kterou vynaložil 228 euro, ani to, že vozidlo mělo na zpáteční cestě v Maďarsku takovou poruchu, jejíž oprava by trvala déle než 7 dnů. Snímky opraven v Bulharsku a Maďarsku, získané prostřednictvím Google maps, takové skutečnosti neprokazují, přičemž žalobci a) a c) si v rámci účastnických výpovědí nevybavili ani název bulharské autoopravny, jejího provozovatele a místo, kde se nacházela. Fotografie vozidla v opravně nepořídili. Jde-li o repatriaci vozidla, sami žalobci v žalobě uvedli, že k ní přistoupili proto, že se žalobci a) jevila cena opravy vysoká a repatriace levnější. Konkrétní skutečnosti neplynou ani z fotografií vozidla ani z SMS komunikace žalobce a) s jeho známým ze dne 28. 8. 2018, v níž si žalobce a) stýská nad další poruchou vozidla, která má spočívat v nefunkčním startéru, ale nic bližšího zde uvedeno není. Navržený důkaz potvrzením bulharské opravny žalobci nakonec soudu nepředložili. 4. V rámci právního hodnocení soud prvního stupně posoudil nároky na zaplacení částky 228 euro za opravu vozidla v Bulharsku a částky 17 854 Kč za repatriaci vozidla z Maďarska do České republiky nikoli jako škodu, která by žalobci a) vznikla porušením závazku z pojistné smlouvy, nýbrž jako závazky z pojistné smlouvy samotné (tedy vlastní předmět smlouvy). Opravu v Bulharsku však žalobce a) přes poučení soudu neprokázal, přičemž nebyl-li prokázán základ nároku, nelze určovat volnou úvahou soudu dle § 136 o.s.ř. ani jeho výši. Stejně tak nebylo přes poučení soudu prokázáno, že vozidlo nebylo v Maďarsku možno opravit do 7 dnů a že by tak byl splněn sjednaný předpoklad pro úhradu repatriace. Uplatněné nároky na náhradu nemajetkové újmy 250 euro každému z žalobců za ztrátu radosti z dovolené soud prvního stupně podřadil režimu § 2971 o.z., neboť o.z. ani jiný předpis neobsahuje ve smyslu § 2894 o.z. speciální úpravu dané situace. V režimu § 2971 o.z. pak soud prvního stupně dovodil, že nejsou splněny podmínky pro jeho aplikaci, neboť nejsou dány žádné zvláštní okolnosti ve smyslu daného ustanovení. Úmysl žalovaného způsobit žalobcům újmu nebyl ani tvrzen a žalovaný sice porušil svou hlavní povinnost z pojistné smlouvy, nicméně důležitost povinnosti se odvíjí od statku, k jehož ochraně je určena, a takto významný chráněný zájem zde i s odkazem na komentářovou literaturu neexistuje. Nelze dovodit ani hrubou nedbalost žalovaného, neboť žalovaný uváděl technickou chybu při předávání údajů asistenční společnosti, a nelze dovodit vyšší než obvyklou lehkomyslnost či bezohlednost žalovaného. Narušení dovolené žalobců bylo primárně dáno opakovanými poruchami vozidla, nikoli tím, že žalovaný nespolupůsobil při opravě, jak měl. Odhlédnout nelze ani od toho, že dle pojistných podmínek měla být oprava provedena v rozsahu nutném pro návrat do České republiky, avšak žalobci po opravě v Srbsku dne 21. 8. 2018 pokračovali v cestě, a ke vzniku následné nepříjemné situace minimálně zčásti přispěli sami. 5. Proti tomuto rozsudku podali žalobci odvolání, kterým se domáhali jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení, případně jeho změny vyhověním žalobě. Dle žalobců byl účastnickými výslechy žalobců a) a c) i doloženou konverzací se známým žalobce a) a fotografiemi prokázán nárok na úhradu částky za opravu vozidla v Bulharsku. Ohledně repatriace vozidla pak skutečnost, že vozidlo nebylo možno opravit do 7 dnů, vyplývá již z toho, že maďarským servisem byla tvrzena stejná závada, která již měl být předtím dvakrát odstraněna, ovšem problém tím vyřešen nebyl. Prokázána byla i ú