70 CO 81/2022-385 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu na omluvu žalovaného na členské chůzi Společenství vlastníků [ulice a číslo], [obec] a na písemnou omluvu žalobkyni a [jméno] [příjmení] ve specifikovaném znění (I. výrok), na zaplacení částky 120 000 Kč z titulu náhrady nemajetkové újmy (II. výrok) a na zdržení se útoků, pomluv, obviňování, sledování, pronásledování, pohybu kolem bytu žalobkyně a urážek na cti (III. výrok). Žalobkyni uložil povinnost zaplatit na náhradě nákladů řízení žalovanému k rukám jeho zástupce částku 33 275 Kč (IV. výrok) a státu 1 160 Kč (V. výrok). 2. Soud prvního stupně v řízení o žalobě na ochranu osobnosti, podané pro tvrzené dlouhodobé pronásledování a urážení žalobkyně žalovaným, zjistil, že mezi účastníky, kteří bydlí ve stejném domě, byly minimálně do ledna 2021 velmi konfliktní vztahy, které musela opakovaně řešit i policie a úřad městské části v reakci na oznámení žalovaného a zejména žalobkyně. Řízení o přestupku proti občanskému soužití ze dne 16. 4. 2018 bylo poté, co policie přestupek oznámila s tím, že podezřelými jsou oba účastníci, mezi kterými se udála vzájemná slovní rozepře s vulgarismy (když žalovaný měl žalobkyni nazvat kurvou a ta jeho dědkem plesnivým), zastaveno s tím, že skutek není přestupkem a jde o dlouhodobé konflikty mezi účastníky bez charakteru přestupku. Žalobkyně volala na žalovaného polici i dne 27. 4. 2019, ten na ni naopak podal dne 10. 6. 2019 oznámení o přestupku a ta na něj a na další tři osoby ([jméno] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]) trestní oznámení za tvrzenou lživou výpověď v přestupkovém řízení. Dne 2. 5. 2019 byla policie přítomna setkání účastníků na chodbě domu, účastníci se začali ihned napadat a byli policií poučeni, ať se již spolu nebaví. Řízení o přestupku, kterého se měl žalovaný dopustit tím, že dne 12. 3. 2020 urazil žalobkyni slovy„ ty patříš do blázince, kurvo, naser si“, bylo zastaveno, neboť skutek nebyl prokázán. Ke sporům mezi účastníky byli těmito orgány dotazováni i další obyvatelé domu a měli na konflikty různé názory. [příjmení] [jméno] [příjmení] před úřadem městské části vypovídala o tom, že žalovaný každého (i ji) šmíruje, [jméno] [příjmení] naopak řekla policistům, že žalobkyně útočí na žalovaného a ten se jí snaží vyhýbat, ale žalobkyně jej vyhledává. [jméno] [příjmení] uvedla policistům, že žalobkyně rýpe do všech a do všeho, a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (předsedkyně výboru společenství) policistům sdělila, že žalobkyně provádí žalovanému schválnosti, které žalovaný psychicky nezvládá. [příjmení] [příjmení] (bývalý předseda výboru společenství) policistům sdělil, že u žalobkyně se jedná o velice problémovou osobu, tzv.„ sběračku“, o které byly na schůzích neustále vedeny rozhovory o zabírání prostoru v domě, kde si žalobkyně shromažďovala na chodbách domu nalezené věci, a žalovaný se jako správce domu snaží v domě udržovat pořádek, a proto má s žalobkyní problémy. [jméno] [příjmení] policistům sdělil, že problémová je v domě žalobkyně a nikoli žalovaný, který v domě udržuje pořádek a má neustále problémy s žalobkyní jako tzv.„ sběratelkou“, která v domě shromažďuje nepořádek. Došlo dokonce k sepisu petice k ochraně žalovaného před žalobkyní, podpisová listina je asi s 16 podpisy a je v ní uvedeno, že žalovaný je slušný a obětavý člověk, který se s plným nasazením stará o dům, přičemž podepsaní se vymezují proti dlouhodobému osočování žalovaného žalobkyní. 3. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že přes poučení o procesních břemenech žalobkyně svá procesní břemena neunesla. Neprokázala, že ji žalovaný sledoval a pronásledoval, šmíroval za dveřmi jejího bytu, sledoval ji z okna, verbálně napadl na schůzi domu dne 28. 11. 2019 slovy„ Držte hubu!“, dne 13. 12. 2019 jí řekl„ naser si!“, dne 14. 1. 2020 ji nazval hajzlem, dne 15. 12. 2016 ji ohrožoval napřaženou pěstí a řval„ Ty kurvo, já ti takovou švihnu“, dne 16. 4. 2018 na ni se zdviženou pěstí řval„ Ty kurvo, já tě zmlátím, ty kurvo nejsi normální a patříš do blázince!“ a že ji nazval udavačkou. Neunesla břemeno tvrzení o neustálém stalkingu, neboť jediné konkrétní chování popsala ke dni 10. 8. 2021 tak, že žalovaný na ni měl civět, když stála na protějším chodníku v rozhovoru se dvěma pejskaři a žalovaný se zastavil, civěl, a když odcházel, tak se otáčel. K prokázání nenavrhla důkaz, neboť nechtěla, aby byla paní [příjmení] vyslechnuta jako svědkyně tvrzeného skutku, přičemž takový skutek by ani nebyl způsobilý zasáhnout do osobnosti žalobkyně. Ohledně toho, že dne 7. 1. 2021 měl žalovaný přijít za žalobkyní, že ve sklepě nemá co dělat, křivě ji obvinil, že mu vykradla sklep, a šel si ověřovat k [jméno] [příjmení], zda má od ní žalobkyně půjčený sklep, žalobkyně neoznačila žádný důkaz (nechtěla, aby byla paní [příjmení] v řízení vyslechnuta). Procesní břemena neunesla ani ohledně toho, že žalovaný se objeví před dveřmi, kdykoli žalobkyně něco nakládá do auta, a šmíruje, neboť nespecifikovala jediný případ a v řízení nechtěla výslech Ing. [jméno] [příjmení]. [příjmení] [jméno] [příjmení] před přestupkovým orgánem o šmírování žalovaným je neurčitá a jmenovitě se týká jen její osoby. Ve vztahu k tvrzení žalobkyně o tom, že se žalovaný pohyboval v červenci 2017 v chodbě, kde žalobkyně bydlí, našel u výtahu batoh její dcery a ten se pokusil odcizit, dovodil soud prvního stupně, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno, že šlo o projev sledování, neboť přítomnost žalovaného na chodbě při kontrole společných prostor byla projevem výkonu jeho práce údržbáře. Ve vztahu ke sledování z okna neunesla žalobkyně břemeno tvrzení, kdy ji žalovaný z okna sledoval, a vágní výpověď [jméno] [příjmení], že o sledování ví, bez specifikace zdroje vědomosti i frekvence a doby sledování nelze považovat za dostačující, přičemž navíc prosté dívání se z okna nelze považovat za objektivně způsobilé zasáhnout do osobnosti žalobkyně. 4. Žalobkyně dále neunesla břemeno tvrzení ani důkazu, kdy a komu ji žalovaný pomluvil v domě a jeho okolí, že venku sbírá věci, které skladuje v domě. Navržený důkaz výpovědí svědků [příjmení] [příjmení] a [jméno] [jméno] směřoval toliko k prokázání tvrzení, že žalobkyně věci skladuje v garáži a ne v domě, nikoli k prokázání tvrzení o údajných pomluvách. Jejich výslech ani výslech [anonymizováno] [jméno] [příjmení] nebyl proveden ani proto, že hypotetický výrok nebyl objektivně způsobilý zasáhnout do práva na ochranu osobnosti žalobkyně. Žalobkyně sama přiznává, že sbírá venku věci i z prostoru vedle kontejneru, věci položené na kontejneru a věci ze skládek, přičemž místo, kde pak sesbírané věci skladuje, není z hlediska dotčení osobnostních práv podstatné, neboť podstatou je zde sbírání věcí u popelnic a ze skládek, nikoli místo jejich návazného skladování. Jde-li o výpověď žalovaného na policii a před úřadem městské části, že žalobkyně věci skladuje ve sklepních prostorách v dílně, šlo o specifický typ zásahu, spočívající ve výroku v řízení před orgány veřejné moci, u něhož je tradičně neoprávněnost vyloučena s poukazem na institut zákonné licence s výhradou excesu, který však nelze obsahem ani formou sdělení vysledovat. Výrok byl nadto svou podstatou pravdivý. I proto soud pro nadbytečnost neprovedl výslech svědka [příjmení] [jméno]. Ohledně tvrzení, že žalobkyně má poměr s policistou a svítí v bytě do rána, žalobkyně neunesla procesní břemena tvrzení ani důkazu a navíc sama uvedla, že svítí do tří hodin. Neprokázala ani, že ji žalovaný obvinil nepravdivě z krádeže kočáru a že ji při rekonstrukci bytu v roce 2016 křivě obvinil před panem [příjmení], že mu ukradla obkládačky, neboť výslech tohoto svědka nenavrhla. Právě tak neprokázala, že ji žalovaný verbálně napadl na schůzi domu 28. 11. 2019 slovy„ Držte hubu!“, neboť nenavrhla žádný důkaz. Důkaz neoznačila ani ke svému podezření, že jí žalovaný do sklepní kóje naházel staré špinavé zavařovací sklenice, k dopisu obviňujícímu ji z krádeže nákupního vozíku z Penny marketu a k tomu, že jí žalovaný strčil do zámku bytových dveří kancelářskou sponku. Totéž se týká jejích dalších tvrzení, že ji žalovaný v prosinci 2019 přivíral ve dveřích výtahu, že dne 13. 12. 2019 byl její pes napaden psem žalovaného a žalovaný jí řekl„ [příjmení] si!“ a že 14. 1. 2020 ji žalovaný před paní [příjmení] nazval hajzlem (nenavrhla ani její výslech). Žalovaný není pasivně věcně legitimován za výroky lékařky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na adresu žalobkyně, obsažené v její zprávě, přičemž nedošlo ani ke zproštění povinnosti mlčenlivosti této lékařky, a proto nemohl být proveden její výslech. Žalobkyně dále neprokázala, že by žalovaný po celém domě rozšířil pomluvu, že jej žalobkyně nařkla z krádeže ve společenské místnosti v suterénu domu a seznámil s tím přítomné na schůzi dne 28. 11. 2019, neboť k prokázání navrhla jen listinné důkazy, z nichž její tvrzení neplynou. Z výpovědi [jméno] [příjmení] před úřadem městské části totiž naopak plyne, že jí žalobkyně sdělila, že žalova