74 CO 182/2021-137 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem uložil soud prvního stupně žalovanému zaplatit žalobci částku 53 134,16 Kč s úrokem ve výši 4,8 % ročně z částky 50 000 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 50 000 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení (I. výrok), nahradit žalobci náklady řízení ve výši 21 435,84 Kč (II. výrok), opatrovníkovi přiznal náhradu nákladů za zastoupení žalovaného ve výši 5 816 Kč (III. výrok) a uložil žalovanému tuto částku zaplatit České republice - Městskému soudu v Brně jako náhradu nákladů za jeho zastoupení (IV. výrok). 2. Soud vzal po provedeném dokazování za prokázané, že v žádosti ze dne 8. 11. 2017 požádal žalovaný právního předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Sberbank“), o spotřebitelský úvěr ve výši 50 000 Kč. V žádosti žalovaný uvedl, že je zaměstnaný jako vysoce kvalifikovaný specialista u společnosti [právnická osoba], jeho měsíční příjem činí 37 299 Kč a má nulové výdaje. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr v 96 měsíčních splátkách po 630 Kč spolu s úrokem ve výši 4,8 % ročně a pojištěním ve výši 5 % ze sjednané splátky. Sberbank přijala návrh na uzavření smlouvy akceptačním dopisem ze dne 9. 11. 2017; v tento den byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.). Dne 30. 11. 2017 [anonymizováno] zaslala žalovanému částku 50 000 Kč na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný neuhradil žádnou splátku, proto byl úvěr přípisem ze dne 28. 3. 2018, odeslaným žalovanému dne 6. 4. 2018, zesplatněn k 28. 3. 2018, na základě bodu IX., odst. 2 písm. a) smlouvy, z důvodu porušování smluvních povinností žalovaným od splatnosti první splátky. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal do prodlení ve smyslu § 1968 o. z., vznikla mu povinnost zaplatit [anonymizováno] zesplatněnou jistinu ve výši 50 000 Kč, poplatky dle sazebníku ve výši 1 250 Kč (za upomínku 250 Kč, za zesplatnění 1 000 Kč), kapitalizované smluvní úroky ve výši 1 394,51 Kč a kapitalizované úroky z prodlení ve výši 489,65 Kč. Sberbank postoupila pohledávku za žalovaným na žalobce dne 15. 6. 2018 a žalovanému oznámila postoupení přípisem odeslaným dne 28. 6. 2018, proto má žalovaný povinnost zaplatit požadovanou jistinu, poplatky, kapitalizovaný smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., žalobci. Námitku, že [anonymizováno] před uzavřením smlouvy dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, soud posoudil jako nedůvodnou, když žalovaný při sjednávání úvěru uvedl, že dosahuje příjmu, který za 2 měsíce činil výši poskytnutého úvěru, a měsíční splátky úvěru činily [číslo] měsíčního příjmu žalovaného. Vzhledem k příjmové situaci žalovaného, který byl zaměstnán na kvalifikované pozici specialisty u počítačové firmy, proto bylo reálné splacení dluhu a nebylo nezbytné údaje uvedené spotřebitelem prověřovat z jiných zdrojů, ani se zabývat výdaji žalovaného ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud měl za to, že ochrana dopadá zejména na nemajetné osoby, u nichž se neschopnost úvěr splácet netýká jen jich samotných, ale společnosti jako celku (odkázal na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18). 3. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř“.) a plně úspěšnému žalobci přiznal odměnu advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, účast u jednání) po 3 260 Kč dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 1 úkon dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu (jednoduchá výzva k plnění) v poloviční výši 1 630 Kč, náhradu hotových výdajů advokáta za 4 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, náhradu za promeškaný čas strávený na cestě k jednání soudu z Hradce Králové do Brna a zpět v rozsahu 12 půlhodin po 100 Kč, náhradu cestovného za tuto cestu (304 km) osobním automobilem o průměrné spotřebě 4,5 l /100 km, ceně nafty 27,2 Kč za 1 l a sazbě základní náhrady 4,4 Kč, ve výši 1 709,70 Kč, náhradu daně z přidané hodnoty (DPH) ve výši 3 259,14 Kč a náhradu zaplaceného soudního poplatku za podanou žalobu ve výši 2 657 Kč. 4. Opatrovníku žalovaného, jež je advokátem, soud přiznal odměnu za dva úkony právní služby (vyjádření k žalobě a účast u jednání) po 2 608 Kč dle § 7 bod 5 ve spojení s § 12a advokátního tarifu a náhradu dvou režijních paušálů po 300 Kč. Soud nepřiznal opatrovníkovi žalovaného požadovanou odměnu za přípravu a převzetí věci, neboť neproběhla první porada s klientem (odkázal na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2138/11) a za vyjádření ze dne 10. 9. 2021, které mělo být obsaženo již v jediném řádném vyjádření k věci samé. 5. Neúspěšnému žalovanému soud uložil zaplatit České republice - Městskému soudu v Brně náhradu nákladů řízení za jeho zastoupení opatrovníkem dle § 148 odst. 1 o. s. ř. 6. Proti rozsudku podal žalovaný (prostřednictvím svého opatrovníka) odvolání. Namítal, že [anonymizováno] při uzavření smlouvy nedostála povinností zakotvených v § 86 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru, když dostatečně neposoudila úvěruschopnost žalovaného. Nesouhlasil se závěrem soudu, že vzhledem k dobré příjmové situaci žalovaného nebylo nezbytné spotřebitelem uvedené údaje prověřovat z jiných zdrojů a zabývat se výdaji. Jedinými informacemi, kterými [anonymizováno] pouze teoreticky naplnila povinnost uvedenou v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, bylo prohlášení žalovaného o jeho zaměstnání, čistém měsíčním příjmu a měsíčních výdajích ve výši 0 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný současně uvedl, že bydlí v pronájmu, měl již tento fakt [anonymizováno] upozornit na to, že prohlášení o výdajích neodpovídá skutečnosti, a o to víc se měla zaměřit na detailnější zjišťování skutečností rozhodných pro možné posouzení úvěruschopnosti a dostání povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Vzhledem k tomu, že [anonymizováno] žádné kroky k ověření uvedených prohlášení žalovaného nepodnikla (nevyžádala si potvrzení o příjmu, pracovní smlouvu ani nájemní smlouvu), nemohla ověřit pravost prohlášení žalovaného a její jednání nelze považovat za dostatečné. Podle žalovaného soud učinil závěr, že ochrana dle zákona o spotřebitelském úvěru dopadá zejména na nemajetné osoby, kdy neschopnost splácet úvěr se týká celé společnosti, pouze na základě jednostranných, neověřených a pochybných prohlášení spotřebitele. K argumentu, že měsíční příjem žalovaného několikanásobně převyšoval výši měsíční splátky, žalovaný uvedl, že [anonymizováno] ani soud nezkoumali, zda toto prohlášení odpovídá realitě. Pokud tedy ani k tomuto elementárnímu přezkumu uvedených prohlášení ze strany poskytovatelů úvěru nedojde a tento postup bude aprobován soudy, bude v praxi zcela zapomenut smysl a účel § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Vzhledem k nedostatkům zkoumání úvěruschopnosti považoval žalovaný smlouvu o úvěru za neplatnou a navrhoval změnu odvoláním napadeného rozsudku ve formě zamítnutí žaloby. 7. Ve vyjádření k odvolání žalobce odkazoval na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018. Na jednání odvolacího soudu doplnil, že [anonymizováno] jako banka jistě řádně zkoumala úvěruschopnost, což vyplývá také ze smluvních ujednání a obchodních podmínek. Vzhledem k zániku [anonymizováno] si však žalobce nemůže příslušné listiny vyžádat. 8. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněnou osobou (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.) a bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), v souladu s ustanovením § 212 a § 212a odst. 1 o. s. ř. přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení mu předcházející v mezích, ve kterých se odvolatel přezkoumání rozhodnutí domáhal i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny, a po nařízeném jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) dospěl k závěru, že odvolání je z části důvodné. 9. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobou doručenou soudu dne 28. 1. 2019 (ve znění doplnění ze dne 2. 7. 2019) domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 53 134,16 Kč (jistina 50 000 Kč, poplatky 1 250 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok 1 332,90 Kč, sankční úrok 61,61 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 489,65 Kč) z titulu předmětné smlouvy. Usnesením ze dne 26. 7. 2021, č. j. 94 C 14/2019-90, soud ustanovil žalovanému, jako osobě neznámého pobytu, dle § 29 odst. 3 o. s. ř. opatrovníka - advokáta Mgr. [jméno] [příjmení]. V řízení učinil opatrovník následující úkony: v podání ze dne 27. 8. 2021 požádal soud o prodloužení lhůty k vyjádření a v podání ze dne 10. 9. 2021 se ve věci vyjádřil. Na jednání konaném dne 12. 10. 2021, jehož se účastnil právní zástupce žalobce i opatrovník žalovaného, soud provedl dokazování listinami založenými v soudním spise a vyhlásil odvoláním napadený rozsudek. 10. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, která nikdo ne