14 CO 193/2021-119 — Krajský soud v Brně

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil původní žalované (dále jen„ žalované“) [právnická osoba], a. s., povinnost zaplatit žalobci částku 85 863 Kč se zákonným rokem z prodlení z částek 964 Kč od [datum] a dále od prvního či posledního dne každého následujícího měsíce až do [datum], vždy do zaplacení, a se zákonným úrokem z prodlení z částek 974 Kč od [datum] a dále od prvního či posledního dne každého následujícího měsíce do [datum], a to vždy do zaplacení, a dále s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 35 555 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I) a dále žalované uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 23 034 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky JUDr. [jméno] [příjmení] (výrok II). 2. Proti tomuto rozsudku podala v zákonné lhůtě odvolání žalovaná. Poukázala na svá tvrzení uvedená ve vyjádření k žalobě z [datum] týkající se zejména neplatnosti rozhodnutí shromáždění jako orgánu žalobce. Dále namítla, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, neboť soud I. stupně se řádně nevypořádal s jejím tvrzením ohledně neplatnosti rozhodnutí shromáždění jako orgánu žalobce a zcela nekriticky převzal tvrzení žalobce jako fakt. Žalovaná nedisponovala vyúčtováními za roky 2017, 2018 a 2019 a s jejich zněním měla možnost se seznámit až v průběhu tohoto řízení, proto přiznání úroku z prodlení je neoprávněné. Není správné ani rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, neboť žalobce žalobu rozšířil o nároky z vyúčtování za měsíce 2017 a 2018, které byly známy již při podání žaloby [datum] a mohly být uplatněny již v rámci původní žaloby. Žalovaná proto navrhla zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení. 3. Žalobce ve vyjádření k odvolání žalované navrhl potvrzení napadeného rozsudku. Uvedl, že žalobce vznikl [datum] a první příspěvek k jednotce žalované byl stanoven v roce 2008. Tehdy činil 608 Kč a o jeho výši rozhodlo shromáždění vlastníků konané [datum], kdy původní žalovaná ještě nebyla vlastníkem jednotky. Poté, co se stala vlastníkem jednotky, rozhodlo shromáždění vlastníků na schůzi [datum] o zvýšení příspěvku do fondu oprav na částku 9 Kč/m2, a to za účasti vlastníků představujících 69,53 % všech hlasů a pro hlasovalo 63,74 % hlasů. Žalovaná vlastnila jednotku s podlahovou plochou 65,27 m2, takže příspěvek do fondu oprav činil 587 Kč. V ostatních položkách zůstal příspěvek beze změn ve srovnání s rokem 2008. Správce žalobce odeslal žalované předpis nového zvýšeného měsíčního příspěvku ve výši 964 Kč, který měl být placen od [datum]. Žalovaná sdělila, že nesouhlasí s touto zálohou, a žádala zaslání zápisu ze schůze ze [datum]. Žalobce její žádosti vyhověl, však rozhodnutí zákonným způsobem nenapadla. Následně od [datum] došlo pouze k navýšení odměny správce o 10 Kč měsíčně na základě valorizační doložky. Zálohy byly za roky 2017, 2018 a 2019 řádně vyúčtovány a zaslány žalované, navíc byla vyúčtována záloha za rok 2017 a 2018 zalána jako příloha k předžalobní výzvě z [datum] a zásilka byla [datum] původní žalované doručena [datum]. Tvrzení, že žalovaná se nemohla seznámit s vyúčtováními, bylo navíc jako nové uplatněno v odvolacím řízení nepřípustně. 4. V průběhu odvolacího řízení se vlastníkem sporného nebytového prostoru stala společnost [osobní údaje žalované], sídlem [adresa], [PSČ] [obec], která se na základě usnesení odvolacího soudu z 9. 12. 2022, čj. 14 Co 193/2021-112 stala novou žalovanou na místo původní žalované. 5. Žalobce v podání z [datum] vzala žalobu zpět ohledně jistiny uplatněné žalobami, tedy ohledně částky 85 863 Kč, a to na základě tvrzení, že [datum] byla na účet žalobce připsána částka 50 308 Kč a částka 35 555 Kč s poznámkou příspěvek od [datum] a zálohové platby za služby za rok 2017, 2018 a 2019 a jako plátce je uvedena [právnická osoba] PRODUCTI, tedy společnost, v níž působí jako jednatel [jméno] [příjmení] působící současně jako předseda představenstva původní žalované a společnosti jsou personálně propojené i prostřednictvím rodinných příslušníků [jméno] [příjmení] a sídlí na stejné adrese. Odvolací soud s ohledem na tento procesní úkon žalobce rozsudek soudu I. stupně v části výroku I týkající se povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 85 863 Kč zrušil a řízení zastavil (§ 222a odstavec 1 občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“). 6. Odvolací soud dále přezkoumal rozsudek soudu I. stupně ve zbývající napadené části výroku I ohledně příslušenství původně žalované částky 85 863 Kč, a to úroku z prodlení z jednotlivých původně dlužných částek do dne jejich skutečného zaplacení a řízení jeho vydání předcházející (§ 212 věta prvá, § 212a odstavec 1, 5, 6 o. s. ř.), a po zjištění, že odvolání je podáno oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), je přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), a je podáno včas (§ 204 o. s. ř.), dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné. 7. Žalobce se po částečném zpětvzetí žaloby domáhá v odvolacím řízení zaplacení pouze úroku z prodlení z jednotlivých dlužných částek příspěvku do fondu oprav a dlužných vyúčtování služeb za roky 2017, 2018 a 2019, a to na základě tvrzení, že žalovaná byla vlastníkem nebytového prostoru [číslo] v domě číslo popisné [číslo] postaveném na pozemku parcelní [číslo] v obci [obec] na ulici [ulice a číslo], žalobce je společenstvím vlastníků jednotek založeným za účelem správy uvedeného domu a pozemku, žalovaná řádně neplatila příspěvek na správu domu a dlužila za období od [datum] do července 2019 34 x částku 964 a za období od srpna 2019 do prosince 2020 17 x 974 Kč a dále nezaplatila vyúčtování záloh za roky 2017, 2018 a 2019 celkem ve výši 35 555 Kč. Soud I. stupně, pokud se jedná o příslušenství žalovaných pohledávek, žalobě vyhověl s odůvodněním, že žalovaná byla povinna platit dle stanov společenství jednotlivé měsíční příspěvky na správu domu a pozemku ve výši 964 Kč vždy k 30. dni každého vymezeného měsíce, takže s jejich zaplacením se dostala do prodlení vždy od následujícího dne a se zaplacením vyúčtovaných nedoplatků se původní žalovaná dostala do prodlení po uplynutí lhůty k zaplacení stanovené nejpozději ke dni [datum]. S těmito závěry se odvolací soud ztotožňuje. 8. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 10. Dokazováním provedeným soudem I. stupně bylo prokázáno, že žalovaná byla v rozhodném období vlastnicí sporného nebytového prostoru a splatnost jednotlivých částek příspěvků na správu uvedeného domu a pozemku byla dle článku 8 bodu 6 stanov žalobce stanovena k 30. dni příslušného kalendářního měsíce. V období od srpna 2016 do prosince 2020 žalovaná žádnou z předepsaných záloh nezaplatila. Vyúčtování záloh za rok 2017 bylo provedeno [datum], vyúčtování záloh za rok 2018 bylo provedeno [datum] a vyúčtování záloh za rok 2019 bylo provedeno [datum]. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení nedoplatků na příspěvcích za období od [datum] do [datum] a z vyúčtování záloh za roky 2017 a 2018 upomínkou z [datum] doručenou žalované [datum] a k zaplacení k úhradě příspěvků za období od [datum] do [datum] a k vyúčtování za předmětné tři roky upomínkou doručenou žalované [datum] obsahující výzvu k zaplacení do [datum], kdy přílohou upomínek byla i příslušná vyúčtování. 11. Na základě takto provedeného dokazování odvolací soud shodně jako soud I. stupně dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení úroku z prodlení z jednotlivých žalovaných částek za období v rozsudku uvedená je důvodná. Žalovaná nezaplatila z předepsaných záloh na příspěvky za správu domu a pozemku v rozhodném období žádnou částku a se zaplacením jednotlivých měsíčních záloh se dostala do prodlení prvním dnem následujícím po 30. dni příslušného měsíce stanoveného jako den splatnosti stanovami žalobce. Splatnost jednotlivých vyúčtování pak nastala nejpozději [datum] dle upomínky doručené žalované [datum], a není rozhodné, že splatnost vyúčtování za roky 2017 a 2018 mohla nastat na základě předcházející upomínky z [datum], neboť úrok z prodlení v roce 2021 byl nižší než v roce 2019, a žalobce tak požaduje nižší úrok z prodlení, a to dokonce za kratší dobu prodlení, než za kterou mu může příslušet a soud je jeho návrhem vázán. V řízení přitom nebylo tvrzeno ani prokazováno dřívější doručení jednotlivých vyúčtování a tvrzení žalované, že nedisponuje jednotlivými vyúčtováními, bylo těmito listinnými důkazy bylo vyvráceno, navíc se jedná o nová tvrzení v o