14 CO 61/2022-258 — Krajský soud v Brně

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 10 001 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 3 300 Kč od [datum] do zaplacení (výrok I) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 11 246,35 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované (výrok II). 2. Proti tomuto rozsudku v zákonné lhůtě podal žalobce. Uvedl, že nájemní vztah plynul ze smlouvy uzavřené mezi stranami [datum] a zanikl v důsledku pozemkových úprav prováděných v katastrálním, území [obec] u [obec] k [datum] Nájemní smlouva byla platně uzavřena, strany se jí řídily a bylo prokázáno, že ke dni ukončení nájemního vztahu se na pronajatém pozemku nacházely trvalé prosty. Soud I. stupně v rozporu s pravidly logiky provádí interpretaci ustanovení, na podkladě něhož byl nárok uplatněn. Pokud je účelem nájemní smlouvy přenechání pozemků k užívání nájemci, pak se ujednání o náhradě za investice zcela jistě týká těchto pozemků. Není zde žádná nejasnost ohledně toho, které pozemky měly strany na mysli. Není pochybnost ani o tom, zda náhrada má být placena jen za trvalé porosty vysázené žalobcem nebo za veškeré porosty na pozemcích se nacházející. Pokud měl soud I. stupně pochyby o tom, jaký význam jednotlivým smluvním ujednáním přikládaly, pak měl provést jejich účastnické výslechy. Je nesporné, že výsadbu porostů provedl právní předchůdce žalobce, k náhradě nedošlo a účelem smluvního ujednání bylo komplexní vypořádání veškerých nároků stran. Žalobce doložil notářský zápis sp. zn. NZ [číslo] a navrhl výslech Ing. [příjmení]. Nelze se ztotožnit s hodnocením soudu, že smlouva je v rozporu s dobrými mravy ani s tím, že je formulářová. Žalobce měl zájem předmětné pozemky vymezené v nájemní smlouvě dál obhospodařovat, proto navázal kontakt s žalovanou ve snaze docílit uzavření nájemní smlouvy. Bylo na ní, aby se svobodně rozhodla, zda pozemky přenechá k užívání žalobci, třetí osobě nebo je bude užívat sama. Žalobce dále poukázal na soudní rozhodnutí jiných soudů, kdy v obdobných věcech bylo žalobci vyhověno, případně soudy alespoň konstatovaly, že základ nároku je dán. Žalobce proto navrhl zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení. 3. Žalovaná ve vyjádření k odvolání žalobce navrhla potvrzení napadeného rozsudku. Odkázala plně na své vyjádření k žalobě ze [datum] s tím, že nárok žalobce je nemravný a již pouze z důvodu nemravnosti měla být žaloba zamítnuta. 4. V průběhu odvolacího řízení navrhli účastníci schválení jimi uzavřeného smíru, dle nějž se zavázal žalobce uhradit žalované částku 1 Kč do 15 dnů od právní moci usnesení, kterým dojde ke schválení smíru a žádnému z účastníků nebude přiznána náhrada nákladů řízení. 5. Podle § 220 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění, dále jen„ o. s. ř.“, odvolací soud změní rozsudek nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, také tehdy, jestliže schválí smír. V takovém případě rozhoduje soud usnesením (viz § 223 o. s. ř.). 6. Podle § 99 o. s. ř. připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem (odst. 1 věta první). Soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. V takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení (odst. 2). Schválený smír má účinky pravomocného rozsudku. Rozsudkem však může soud zrušit usnesení o schválení smíru, je-li smír podle hmotného práva neplatný. Návrh lze podat do tří let od právní moci usnesení o schválení smíru (odst. 3). 7. V daném případě se žalobce v řízení domáhá nároku, jenž nemá základ v kogentních ustanoveních právních předpisů. Žalobou uplatněný nárok na náhradu za vysázené trvalé porosty, tedy na zaplacení peněžní částky, umožňuje uzavření smíru mezi účastníky, neboť povaha uplatněného nároku nevylučuje možnost uzavření smíru. Jelikož uzavřený smír je dostatečně určitý a po jeho převzetí do výroku soudního rozhodnutí umožňuje navržení a nařízení výkonu rozhodnutí či soudní exekuce a smír obsahuje též dohodu účastníků o náhradě nákladů řízení, která nebude žádnému z nich přiznána, což odpovídá ustanovení § 146 odst. 1 písm. a) o. s. ř., odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle § 220 odst. 2 o. s. ř. změnil tak, že uzavřený smír mezi účastníky schválil.