15 CO 186/2022-239 — Krajský soud v Brně

1. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 11. 8. 2022, č. j. 13 C 134/2019-191, byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 1 000 000 Kč (výrok I.) a současně jí bylo uloženo zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 800 Kč (výrok II.). 2. Proti tomuto rozhodnutí podala odvolání žalobkyně. Namítá, že soud I. stupně provedl výklad právního řádu v rozporu s logickými pravidly, a navíc v neprospěch zaměstnance. Nijak nezdůvodnil svůj závěr o tom, že nevyjádření se člena výběrové komise při hlasování je neúspěchem. V řádu výběrového řízení není žádná opora pro to, že institut zdržení se hlasování je ve finále záporná hodnota. Odvolatelka nesouhlasí se závěrem, že nedošlo k porušení jakékoliv právní povinnosti na straně žalované, neboť je pouhou spekulací, že o výsledku výběrového řízení mohla definitivně tak jako tak rozhodnout děkanka. Při hlasování mělo být dodrženo pravidlo, že třetí možnost není dána. Členové výběrové komise jsou povoláni, aby rozhodovali. Pokud se zdrželi hlasování, tak nevykonali práci. Žalobkyně měla právo být komisí hodnocena. Pokud hodnocena nebyla, bylo porušeno právo na rovné zacházení. Soud I. stupně rovněž nevzal v úvahu legitimní očekávání žalobkyně, která u žalované pracovala 23 let bez kárných postihů, bylo jí dáno stanovisko ke kariérnímu růstu, v němž jí byl zadán úkol přesahující délku trvání pracovního poměru na dobu určitou. V tomto stanovisku nebylo uvedeno, že nemusí dál pracovat, pokud pracovní poměr skončí. Žalobkyně zdůraznila, že nebyla s přípravou habilitace v prodlení, nebylo jí uloženo, aby někomu sdělovala teze své práce, s někým tuto konzultovala. Soud I. stupně nezohlednil zákonnou ochranu zaměstnance, kdy žalobkyně je osobou vícenásobně ohroženou na trhu práce, nyní je jediným živitelem rodiny, má dítě a je ve věku vyšším než 50 let. Neprodloužením pracovního poměru byla zmařena její mnohaletá práce, její úsilí, které věnovala přípravě habilitační práce, byla zmařena její kariéra. Odvolatelka přišla o předpokládaný výdělek, jakož i o očekávaný pracovní postup a s tím spojené materiální zabezpečení své rodiny. Nezaměstnanost odvolatelce přinesla psychickou újmu. Na straně žalované naprosto absentovalo vnímání kariérní, osobní a sociální situace žalobkyně, a to po více než 20 letech práce. Je rozdíl mezi rozhodnutím děkana vyhlásit výběrové řízení na místo, které zastává zaměstnanec, který za sebou nemá tak bohatou pedagogickou a odbornou historii jako žalobkyně, a vyhlášením výběrového řízení na místo žalobkyně. Rozhodnutí děkanky vyhlásit výběrové řízení nevyplývalo z potřeby obsadit danou pracovní pozici. Výsledek výběrového řízení obhajoval neobhajitelné, kdy uspěla uchazečka, která byla nesrovnatelně méně pedagogicky i vědecky zkušená než žalobkyně, v podstatě zahajující svou vědeckou a pedagogickou činnost. Nevidět v uvedeném jednání zaměstnavatele jednání v rozporu s dobrými mravy je nonsens. Odvolatelka dále zdůraznila, že pokud soud I. stupně uvedl, že argument diskriminace byl vyřknut po účinku koncentrace řízení, je to sice argument procesně validní, nicméně slepé dodržování tohoto procesního pravidla má za následek porušení práva na spravedlivý proces a porušení zákazu diskriminace. 3. Žalovaná navrhla, aby byl rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrzen. V odvolacím řízení nebyly uplatněny žádné nové skutečnosti či předloženy žádné přípustné důkazy podle § 205a o.s.ř. Žalobkyně interpretuje řád výběrového řízení vadně, není pravda, že by členové výběrové komise mohli hlasovat jen pro a proti. Mohli se hlasování i zdržet. Žalovaná vyslovila domněnku, že někteří členové se v případě žalobkyně hlasování mohli zdržet, neboť jim bylo žinantní hlasovat proti ní. Výběrová komise rozhodovala o každém uchazeči, přičemž děkanka, která má právo v pracovněprávních vztazích jednat, nebyla výsledkem výběrového řízení vázána. Až podpis pracovní smlouvy děkanem, nikoliv výběrové řízení probíhající před komisí, zakládá pracovněprávní vztah. Výběrová komise neporušila žádná pravidla. Co se týče stanoviska ke kariérnímu růstu, nejedná se o jednání, které by směřovalo k založení pracovněprávního vztahu. Žalobkyně věděla, že se bude muset výběrového řízení účastnit, musela počítat s tím, že v tomto řízení nemusí uspět. Stanovisko ke kariérnímu růstu není právním jednáním způsobilým založit změnu pracovněprávního vztahu. Výběrová řízení jsou u žalované standardním nástrojem výběru zaměstnanců, což žalovaná doložila, stejně tak doložila, že i jiní zaměstnanci (odborní asistenti) nezřídka neuspěli ve výběrovém řízení, které bylo vypsáno na místo, které na dobu určitou zastávali, a jejich pracovní poměr skončil uplynutím doby stejně jako u žalobkyně. Legitimní očekávání na straně žalobkyně je pouze subjektivně tvrzená okolnost, která nemá oporu v objektivním stavu. Samotná existence legitimního očekávání nezakládá odpovědnost žalované za jakoukoliv újmu na straně žalobkyně. Tvrdí-li žalobkyně újmu ve zmaření kariérního růstu a neumožnění absolvování habilitačního řízení, žalovaná podotýká, že pokud se žalobkyně označuje za skvělou odbornici a dobrou vědkyni, neměl by pro ni být problém rozvíjet svoji kariéru a profesní růst nezávisle na konkrétní instituci, na žalované. To, že žalobkyně práci po skončení pracovního poměru nenašla, nenašla adekvátní pracovní uplatnění, nelze klást za vinu žalované. Konstrukce, na které je žaloba postavena, je zcela pochybná. Na straně žalobkyně zcela chybí tvrzení stran úmyslného jednání s cílem žalobkyni poškodit. 4. Poté, co odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání bylo podáno osobou oprávněnou (§ 201 o.s.ř.), ve lhůtě (§ 204 o.s.ř.) a proti rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201 o.s.ř., § 202 o.s.ř. a contrario), přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 5. Žalobou podanou dne [datum] ve znění jejích doplnění se žalobkyně domáhá zaplacení částky 1 000 000 Kč jako újmy vzniklé jednáním vůči její osobě, kdy po více než 20 letech pracovního poměru došlo ze strany žalované k zacházení s žalobkyní, které se příčí dobrým mravům, je zneužitím práva a byla jím porušena důstojnost žalobkyně. Jednání žalované vedlo ke zdravotním a sociálním potížím žalobkyně, která se ve věku 50 let ocitla bez práce, navíc měla malé dítě, projevily se u ní zdravotní problémy, byla znehodnocena její víceletá odborná práce na habilitaci a habilitace zmařena. Postup žalované zasáhl do důstojnosti žalobkyně a přivodil jí psychické útrapy. Žalovaná jednala s úmyslem poškodit žalobkyni. Jednání, kterým došlo ke zneužití práva a je v rozporu s dobrými mravy, spočívá v tom, že žalobkyni nebyla bez právního důvodu prodloužena pracovní smlouva. V roce 2016 totiž nebyl žádný důvod pro to, aby pracovní smlouva nebyla bez dalšího prodloužena. V té době byl žalobkyni děkankou stanoven termín k odevzdání habilitační práce, přičemž tímto jasným, písemným zadáním nadřízeného byla založena budoucí právní vazba. Závadné jednání žalované spatřuje žalobkyně i v samotném hlasování výběrové komise, když čtyři osoby se v jejím případě zdržely hlasování, což předpis, podle kterého bylo postupováno, neumožňoval. Proces výběrového řízení nebyl řádný. Děkanka zápis o výběrovém řízení kontrolovala, věděla, že ve vztahu k žalobkyni hlasovalo méně osob a že komise v jejím případě nebyla usnášeníschopná. Bezprostředně po výběrovém řízení se s ní děkanka odmítla setkat. Požadovaná peněžitá částka vychází z průměru tříleté mzdy, kterou žalobkyně pobírala u žalované, neboť průměrná délka evidence na úřadu práce dle statistik u žen ve věku 50 a více let je právě tři roky, přičemž tato částka zohledňuje i znehodnocení mnohaleté práce, pozbytí pravidelné mzdy a subjektivní zhoršení zdravotního stavu žalobkyně. 6. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Výběrové řízení na místo odborného asistenta s pracovním poměrem na dobu určitou vyhlásila dne [datum]. Nástup do práce byl uveden od [datum] nebo dle dohody. Do tohoto výběrového řízení se přihlásila i žalobkyně, která si musela být vědoma, že pokračování jejího pracovního poměru je podmíněno úspěšným absolvováním výběrového řízení, tudíž nemohla očekávat automatické prodloužení pracovního poměru. Do výběrového řízení se přihlásilo celkem osm uchazečů, jeden byl vyloučen před samotným výběrem, neboť nesplnil formální požadavky. Výběrová komise zasedala [datum], provedla ústní pohovor se všemi uchazeči. Žalobkyně nebyla vybrána, o výsledku výběrového řízení byla informována. Žalovaná zdůraznila, že neprodlužování pracovních poměrů odborným asistentům je poměrně běžné. Za dobu od [datum] do [datum] skončilo u žalované 202 pracovních poměrů na pozici odborný asistent z důvodu neprodloužení pracovního poměru. Důvodem neprodloužení bylo to, že žalobkyně neuspěla ve výběrovém řízení, přičemž kvalifikační růst byl stanoven pro případ pokračování pracovního poměru. Žalobkyně neuvádí, jaká konkrétní ustanovení zákona či